Jan Werich: "Takhle blbý to snad nemůže být pořád." Ale může
Prochazel jsem behem uplynulych tri nedel www strankami podstatne casteji, nez tak cinim
normalne. Jednak diky dnum svatecnim, pred jejichz jimavou atmosferou prcham jiz radu
let do pracovny, a take diky TV-show, kterou pp. Klepetko a Drtinova doufam konecne a definitivne smetli z obrazovky duo Bubilkova-Simek.
Prochazel jsem i strankami tisku, ktery se jiz - zda se - nasel a staci tudiz, jako pred lety, prohlednout si jej jednou tydne ve verejne citarne. S tim rozdilem, ze jsem tehdy vypoustel statnicke projevy a dalsi rany nasich pracujicich valecnym stvacum, zatimco dnes preskakuji statnicke projevy, mordy a cunacinky. Nicmene, leta trenovane umeni cist mezi radky a pane Werichovo "... takhle blby to prece nemuze bejt porad. (I muze Mistre.)" poskytnou trpelivemu ctenari obcasny zob.
TV prijimac nevlastnim a na prochazkach jsem se vyhybal dosahu jakychkoli tlampacu, protoze jejich efekt zpravidla shrne i jim vstricný sdelovací prostredek do nekolika vet polorozvitych. Cekat na tuto esenci, podupavaje v davu, bojice se rymy a fanatiku, bojice se, ze zaslechnu veci, ktere tusim, ale pokud je na vlastni usi neuslysim, nezhrouti se ve mne jiz tak peclive strezena ucta v meho blizniho vubec, odmitam.
Browsaje tedy, narazil jsem kdesi na sviznou repliku: " ... nejsem tedy snad uplny blb. Ale, proboha - já tomu nerozumím. Bud jsem se zblaznil a vnimam realitu pokrivene, ... bud je Kokot pan Muchka, nebo ja ... atd., ... bud je Kokot pan Zantovsky, nebo ja... bud je Kokot pan Hodac, nebo ja ... nicmene, taková koncentrace Kokotu v danem prostoru a case je termodynamicky sice mozna, ale zoufale malo pravdepodobna. Jsem tedy Kokot. Haj hou, jdu se lecit. Tolik pan Josef Morava, C.R.
Vazeny pane Moravo,
inspirovan konferenci o informacnich systemech ve statni sprave 98´ v Hradci Kralove jsem prijal clenstvi v ctihodne spolecnosti Nekamenujte Kokoty, jejiz poslani zhruba plyne z nazvu. Ze slibu, tam daneho, pak plyne ma povinnost, pomoci Vam v nesnasich, v nichz se zrejme nachazite.
Fakt, ze jste (koneckoncu jen par let) sefoval dnes zastaraly reaktor VVER (kteremu jsme jiz v konstrukci ETD rikali veverka - aby jste si nemyslel, ze jsem zase nejaky pitomecek ja :-o) neznamena, ze muzete brat jmeno Kokota Ceskeho nadarmo. Dale je videt, ze jste dilum naseho guru, pana prof. dr. X. Crementa, venoval jen mizivou pozornost - racte prominout, pri Vasem vzdelani.
Vase radky cte nemalo lidi, ktere by jste svym cernobilym videnim "bud-anebo" mohl zmast a Vase dilema je vyvolano jen a jen nepozornosti pri studiu Profesorova dila. Nemohl byste se pak dopustit one chyby, ze volate, cit.: " ... taková koncentrace Kokotu ... je termodynamicky sice mozna, nicmene ..." kde sice pochybujete spravne, ale vychazite z naprosto mylne premisy. A stavite veci dokonce dichotomicky "... bud pan Ruml, nebo ja...".
Predne neni "Kokot V Nas" velicinou binarni. Nelze tedy napriklad konstatovat, ze je JUDr. P. B. Kokot, ac by se toho mohl neskoleny pozorovatel dne 5.1. v blizkosti Valdstejna dopustit. Kokoty jsme nejak vsichni, bohudik, jak dodava Profesor. Tady a ted treba vice, onde a jindy treba malo, ale ne najednou, jinak bychom se vyvrazdili. Dodavam ja. To je, oc tu bezi. To je Hamlet, pane Moravo.
p>
O Kokotovi vsak mluvime ve vedecke praxi az od jisteho stupne jeho prislusnosti k mnozine Kokotu (v dalsim textu jiz jen Kokotnosti) vyse, podobne, jako mirne sarmantni muzete byt nekolikrat za den a neznamena to, ze byste na sobe cokoli pozorovali. Teprve v momente, kdy na sobe spocinete zalibnym pohledem, napr.: "... jezismarja, ja jsem ale sarmantni!" si muzete byt jisti, ze okoli vas ma jiz v merku. Miru sarmu uzivam pri prednaskach jako primer rad, protoze je pochopitelna i pro vyssi manazery a pany poslance. Vzdy se po slovech "v merku" srdecne smeji. Zprvu jsem uzival jako primer chytrost ale nejak to tu silu didakticke indukce nemelo, rekl bych.
Kokotnost je tedy vektor a mnozina Kokotu je fuzzy (mlhava, nejasna, roztresena). Zjednodusene receno, prislusnost jedince do mnoziny Kokotu je dana jistym (opet zjednodusuji), nikoli konstantnim stupnem pravdepodobnosti. Shrnuto volne dle J. da Cimrmana: "Neni Kokot, jako Kokot a zadny Kokot neni Kokotem dokonalym". Vsimnete si, ze se Mistr mistrne vyhnul zajmenu "tentyz" a inspiroval tak prof. Zadeha nenasilne k praci s onim casove (a prostorove) promennym stupnem prislusnosti tehoz prvku k mnozine.
A volneji vysvetleno, ze "Ja nejsem Kokot", stejne jako " Ja jsem Kokot " muze myslet vazne jen trumbera, racte mi, pane Moravo, prominout, veverka-neveverka.
Prostorova zavislost pak je trojrozmerna. Uvedu priklad : vyvezete-li prumerneho Kokota silnym autem (tato cast tematu je vedecky stale zajimavejsi) na Kopec, stoupne jeho dosavadni stupen prislusnosti k mnozine Kokotu velmi prudce. Rozlisujme, prosim abstraktni Mnozinu Kokotu, ktera je pochopitelne matematickou fikci od pripadu, kdy se na Kopci nachazi realna mnozina Kokotu, definovatelna jejich vyctem. Pouze v druhem pripade totiz muze nastat interakce. Nakonec to da rozum, ze kdyz je tam sam, tak nema s kym interagovat, ze, pane Moravec?! I kdyz u nas v Cesku jde leccos.
Po Kokotove svezeni si vsak tento zachovava jistou zbytkovou, (mezi nami, vedci, remanentni) Kokotnost, kterou si odnasi na sve pracoviste ci pusobiste. I na teto ceste zpet je vliv transportniho prostredku velmi markantni. Nekteri autori tvrdi, ze napriklad cesta Kokota z onoho vrsku fofrem pesky miru zbytkove Kokotnosti ovlivnuje. Nevim, nemam zatim seriozni dukazy, provedene v nasem prostredi. Presneji - jsou, ale je jich stale zoufale malo.
Mluvil-li jsem zde o fyzickem Kopci, bylo to jen proto, abych to priblizil Vam, laikovi. Podobny ukaz zavislosti na potencialni energii byl udajne pozorovan (nikoli ovsem meren) i na vrcholcich v sociometrickem aj. slova smyslu. Mene odborne - vyzvednete-li Kokota do vyse, jeho Kokotnost stoupa primo umerne vysce a rychlosti vyzdvizeni. Zde jste se tedy, pane Moravo, dopustil prveho, z meho pohledu velmi omluvitelneho pochybeni.
Zavazneji Vas mohla deprimovat druha chyba, predeslym omylem vyvolana.
Bystry ctenar jiz nepochybne postrehnul, ze nikoli absolutni pocet Kokotu v danem prostoru a case je tim jevem, z nehoz jste extrahoval sve zaverecne "Haj, hou". Takovy stav je vskutku mozny, ovsem s pravdepodobnosti, velice blizkou nule. Protoze je Kokotnost vektor, vytvari Kokoti v prostoru cosi, jako silove pole. Vnejsi efekt pak zalezi netoliko na smeru tohoto pole, ale zejmena na jeho gradientu. A to jiz musim pro primery i pro vas, co znate VVER.
Abych nebyl znalci pravem kritizovan z vulgarizace problematiky, poznamenavam vyslovne, ze virova pole ...
(tady mi ta carka na "i" chybi - tedy viiirova od slova viriti, resp. vir - nikoli virus. Ona je Kokotnost tez silne virulentni, ale tento aspekt zde zcela vypoustim)
... tedy virova pole a singularity kokotich poli zde nerad pomijim zcela, protoze presahuji ramec clanku. Bohuzel, prave jejich poznani naznaci vnejsimu pozorovateli cestu k hledani odpovedi na otazku p. Moravy v postskriptu, cit.: "Kdo z nas dela Kokoty?".
Uzijme zde pracovni predstavu Kokotnosti, jako jisteho siloveho pole (chcete-li aury), Kokotem vyvolane(ho) a pusobici(ho) jednak do okoli - a pozor, druhak - na Kokota samotného. Pak vnejsi pozorovatel JEDNAK registruje synergicky efekt, spocivajici ne tak v poctu Kokotu, jako v jejich okamzitem "Kokotim vybuzeni", nasmerovani jejich pusobeni a ovsemze rychlosti casove zmeny, kterou jejich Kokotnost roste vzajemnym ovlivnovanim se.
Vas pripad, pane Moravo, byl jen specialnim stavem, kdy Vy, temer nevybuzen jste pozoroval velmi silne pole. Pak se jedinec, ktery je nejak z normy (misto aby se nasmeroval po silocarach pole a byl v psychicke pohode) tzv. "sprajcne" a domniva se, videt v sobe blba.
Protoze jsme, jak plyne z naznaceneho spise mezi radky, vsichni nejak Kokotne disponováni - s ruznym, ovsemze, casoprostorove promennym stupnem pravdepodobnosti prislusnosti k mnozine Kokotu (vidite, i ona je nastesti fikci) je pro nezbytny pocit dusevni rovnovahy nutno budto do siloveho pole Kokotnosti vstupovat pomalu, nebo - lepe - pozorovat jej zdali.
I tak musi jedinec, jak jste sam okusil, o svou psychickou integritu obezretne pecovat.
