Britské listy

V pondělí Rada České televize vůbec nezařadila na pořad svého jednání možné odvolání Jiřího Hodače z funkce generálního ředitele ČT. Vydala tím jasný signál, že se nechce podřizovat náladám ani pouličních demonstrací, ani parlamentu. Parlament ji možná do konce týdne odvolá, anebo většina členů Rady ČT rezignuje, čímž ztratí její zbytek usnášeníschopnost.

Je zřejmé, že se situace v České republice silně polarizuje a obě znepřátelené strany zaujímají stále nesmiřitelnější postoj. Škoda, že není ani jedna strana přístupná k jednání o kompromisu. Tyto nesmiřitelné postoje totiž mohou Českou televizi i českou politiku jen nenávratně poškodit.

Znamenalo by to, že zůstane Jiří Hodač ředitelem České televize možná až po dobu dvou měsíců, než bude jmenována nová Rada ČT - podle nového zákona - a než bude zvolen nový ředitel. Bude to zřejmě složitý proces - nedovedeme si představit, že se budou do Rady ČT i do funkce nového generálního ředitele zrovna drát nezávislé osobnosti. Naopak si dovedeme představit, že se do Rady i do funkce GŘ budou možná energicky snažit dostat stoupenci a sympatizanti Unie svobody, která se bude ze všech sil snažit udržet si dosavadní vliv v České televizi.

Není vyloučeno, že se čtyřkoaličním vzbouřencům v ČT podaří vyvolat nad zcela legálním, ale obstruktivním jednáním nynější Rady ČT takovou nevůli veřejnosti, že v důsledku rozsáhlých demonstrací padne nynější vláda. Je to velmi obtížné předpovídat. Záleží skutečně veřejnosti na čtyřkoaličních politicích natolik a dokáží ji čtyřkoaliční politici natolik dál efektivně manipulovat, aby opakovaně ve velkých počtech občané chodili na demonstrace jako v listopadu 1989? Uměle vyvolané mediální krize mívají krátkodobé trvání. Dokáže čtyřkoalice skutečně využít této uměle vyvolané vlny nevole v předvolební kampani pro předčasné volby natolik, aby v nich mohla zvítězit a utvořit novou vládu?

Trestné činy vzbouřenců

Dnes odpoledne uspořádala vzbouřenecká organizace "ČT: Věc veřejná" tiskovou konferenci. Vzbouřenci plánují další demonstraci na Václavském náměstí ve čtvrtek 11. ledna. Je zjevné, že jsou v této věci značně nervózní. Není totiž jisté, zda klimax veřejné podpory už neminul, lidi se zase tak intenzivně a dlouhodobě nezajímají o Českou televizi a nynější střečkování obou stran je jen irituje. Vyjde to zřejmě najevo, přijde-li na Václavské náměstí méně lidí než minulou středu. Čtyřkoaliční manipulátoři však velmi dobře zvládají umění propagandy a český národ se dá utáhnout na vařené nudli. Všechno závisí na tom, do jaké míry se čtyřkoaličním vzbouřencům podaří zužitkovat obstrukční postoj nynější Rady ČT.

Tomáš Pecina konstatoval na tiskové konferenci, že obě strany, vzbouřenci i Jana Bobošíková svým propagandistickým, hysterickým zpravodajstvím porušují zákon o ČT, a zeptal představitelů vzbouřeneckého sdružení ČT: Věc veřejná, zda se domnívají, že přestože jsou politicky zdiskreditováni, budou moci i nadále v ČT pracovat jako "nezávislí novináři".

Odpověděl mu Jiří Potužník, že vzbouřenecké zpravodajské vysílání prý "žádný zákon neporušuje - je dokonale objektivní". Odborář Karel Dub reagoval: "To, co říkáte, je to samé, co říká Klaus." Pro pana Duba tato shoda byla důkazem, že to musí být nelegitimní. Dodal, že mu imponuje obětavost vzbouřenců při vytváření svého vysílání, a že ho fascinuje, jak velké úsilí vyvíjejí vůči objektivitě.

Televizní vzbouřenci jsou však už jen malými hráči v politice. Argumentují, že je jejich stávka legální. Vzhledem k tomu, že ohledně stávky, není český zákon řádně rozpracován, revolucionáři jako Adam Komers se domnívají, že stávkou může být cokoliv.

Vzbouřenci se mj. zjevně dopouštějí trestného činu neoprávněného užívání cizí věci, podle par. 249 trestního zákoníku, na což je sazba vězení až do tří let. Vzhledem k tomu, že vzbouřenci napáchali v tomto ohledu značné škody, uplatnění tohoto paragrafu trestního řádu je silně na místě.

Velmi pravděpodobně také páchají trestné činy proti republice, jak jsou definovány v části II., hlava I trestního zákoníku. V této části trestního zákoníku jsou daleko vyšší sazby trestů.

Vzbouřenci totiž zneužili hromadného sdělovacího prostředku k vytváření hysterie a masové psychózy. Vytvořili v zemi politickou krizi.

Restrukturalizace české politické scény

V důsledku této uměle vyvolané televizní krize se dostal Václav Klaus do izolace a na okraj české politické scény - byl vmanévrován do postavení extrémní pravice.

Tradičně se usuzovalo, že v centru české politické scény stojí Unie svobody a KDU-ČSL. Usuzovalo se, že US je napravo od centra, kdežto KDU-ČSL má levicové tendence.

Nyní paradoxně vychází najevo, že - podle toho, jak se poslední dobou chová - levicovější je Unie svobody. Unie svobody sice používá pravicovou rétoriku, když ji však dojde a ukáže se, že politikové US nemají nic připraveno pro neočekávanou situaci, projeví se její pravá podstata: mnozí představitelé Unie svobody se projevili jako trockisté, maiosté a pseudoleninisté. Prokázala to nynější krize, kdy US podpořila trockistickou myšlenku permanentní revoluce i leninskou myšlenku odbourávání státu.

V Unii svobody existují dva hlavní myšlenkové proudy. Josef Zieleniec stojí nejblíže pravici (dokázal pravicovými názory pro nedělní Sedmičku ovlivnit předem Vladimíra Mlynáře, takže v televizní diskusi hovořil docela rozumně - Mlynář normálně stojí spíše na levici v US); druhý hlavním myšlenkovým zdroejm inspirace je pro US Václav Havel (pod jeho přímým vlivem je Jan Ruml). Havel je naopak spíše levičák.

Rozštěp v sociálně demokratické straně

Z událostí posledních dní vyplývá, že se prohloubil rozštěp v ČSSD, který začal být výrazně zjevný po volebním debaklu sociálních demokratů v senátních volbách. Někteří členové ČSSD, Buzková, Gross, Dostál, Rychetský a Špidla se v současnosti v důsledku televizní krize už v podstatě projevují, jako by to byli členové Unie svobody.

Ministr kultury Dostál udělal ve své funkci celou řadu chyb a jeho ministerské křeslo se pod ním potácí. Bezpochyby si nyní svými ostrými výpady proti Jiřímu Hodačovi připravuje budoucí kariéru - buď v Unii svobody, anebo snad doufá, že získá teplé místečko v České televizi.

Tradičnější část sociální demokracie, představovaná Zemanem a Kavanem, zachránila ČSSD před rozštěpením jen tím, že se rozhodla ustoupit křídlu v ČSSD, které silně sympatizuje s US.

Není úplně pravděpodobné, že by došlo v blízké budoucnosti k vytvoření koaliční vlády ČSSD - US. Proti tomu se zatím budou stavět Václav Havel a Jan Ruml, pro něž jsou sociální demokraté stále ještě bolševickými ďábly.

Pravděpodobnější je v nynější situaci, že případný přechod lidí jako Buzková, Gross, Dostál, Rychetský a Špidla z ČSSD do US tuto straničku posílí a dá ji větší šanci na vítězství v předčasných volbách. Špidla by ovšem naproti tomu mohl mít šanci jako vlivná osoba ve vedení ČSSD posunout celou tuto stranu směrem k US a tak zvýšit pravděpodobnost, že vznikne koalice US-ČSSD

Přechod rebelujích sociálních demokratů do US by byl riskantní krok - Unie svobody byla do nynějška zcela bezvýznamná strana bez kvalitního politického programu. Je to však strana mocná - ovládá většinu českých sdělovacích prostředků, zejména Českou televizi a Český rozhlas. Nevyužila dosud v této krizi všech svých manipulačních metod.

Jistě, že je restrukturalizace české politické scény riskantní. Dostane se skutečně Unie svobody tímto způsobem k moci? Bude její vliv na česká média dostatečně silný a zužitkovatelný? Podaří se jí skutečně vyvolat vládní krizi? Nechá se česká veřejnost Unií svobody v televizní věci dlouhodoběji manipulovat dalšími a dalšími "odhaleními", nyní například údajnou hrozbou privatizace ČT? Uměle vytvořené mediální kampaně mívají dosti krátkodobé trvání. Bude tato virtuální kampaň stačit, aby jejím prostřednictvím mohla US vyhrát volby?

Podle diskuse s Tomášem Pecinou zaznamenal Jan Čulík