(Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213-1792 Britské listy talks to
decision makers in the Czech Republic.Zde je adresa
Britských listů.
Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review, který je nositelem Ceny
NetMedia 2000 za vynikající příspěvek k internetové novinářské práci v Evropě. (JČ je komentátor CER pro české záležitosti.)
Tady je minulé
vydání Britských listů.
Co je nového v České republice
Český helsinský výbor potvrzuje, že během protiglobalizačních demonstrací docházelo k policejní brutalitě. V dnešním vydání Britských listů přinášíme průběžnou, sice přeopatrnou (ČHV se trochu obává, aby nebyl v konformním domácím prostředí označen za extremistickou organizaci), avšak přesto, zdá se, objektivní zprávu Českého helsinského výboru, z níž vyplývá, že se policie skutečně během antiglobalizačních demonstrací se chovala vůči demostrantům brutálně a porušovala množství zákonných ustanovení. (Zpráva je k dispozici také jako dokument RTF na této adrese.)
Václav Havel však přesto dál - na někdejšího zastánce lidských práv překvapivě (asi už sedí na Pražském hradě příliš dlouho, aby si pamatoval, co to znamená zastávat se práv obyčejných lidí) opakuje, v Literárních novinách, které Havlův spojenec Jakub Patočka, šéfredaktor LtN proměnil v platformu pro prezidenta a jeho stoupence (každý týden tiskne uctivou "otázku pro prezidenta" a Havlovu odpověď) že
"policie - nebo přesněji: velká většina zúčastněných policistů - obstála dobře. Ti lidé se totiž nenechali vyprovokovat, nepodlehli nákaze davové psychózy a nezačali mlátit hlava nehlava. Proto jsem také druhý den mezi ně zajel a poděkoval jim."
(Záběr západních televizí - k dispozici ve formátu AVI, cca. 1,1 MB - na němž policisté kopou a brutálně po zemi vláčejí demonstranta, který v běhu upadl, české televize nevysílaly, tak o něm Havel možná neví.) - A ti, kdo nyní poukazují na to, že policie při zásazích porušovala zákony? Jsou to zjevně podle Václava Havla "zastánci starých pořádků" (ještě mi zní v hlavě, když tohoto komunistického výrazu používal Gustáv Husák). Dnešní čeští politikové (týká se to hlavně Václava Klause) by si opravdu měli dávat pozor, aby se automaticky nevraceli k žargónu papalášů z komunistické éry. Je to trochu trapné, jak staré zvyklosti pomalinku ožívají. Havel v Literárních novinách 25. 10. pokračuje:
Dlouho před touto událostí [tj. schůzkami MMF a Světové banky] jsem měl zprávu, že někteří „přátelé starých pořádků“, a to i na docela vlivných místech, velmi stojí o to, aby to celé dopadlo špatně, aby náš demokratický režim neobstál, ztratil ve světě důvěru. (...)"Přátelé starých pořádků", pakliže se opravdu pokusili kalit vody, svůj boj prohráli.
Proměna Václava Havla za posledních deset let je tedy skutečně pozoruhodná. Netušil jsem v roce 1990, že si jednou osvojí někdejší paranoidní komunistický žargon ("přátelé starých pořádků", "kalit vody", "boj", "prohráli") a bude sám rozvíjet spiklenecké teorie o ideodiverzním ohrožení... (JČ)
Kdo udělí milost České republice u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku? President Havel včera zastavil trestní stíhání šestnáctiletého Rakušana A. H. Leitnera, který byl od pražského zasedání MMF/SB ve vazbě za to, že při demonstracích poškodil dva automobily a způsobil tak celkovou škodu něco přes sedm tisíc korun. Rodiče obviněného škodu uhradili a nabídli, že zaplatí i kauci ve výši 100.000,- Kč, ale soud tuto záruku nepřijal. --- Britské listy se ani v nejmenším nezastávají vandalů a nejsou tolerantní k násilí, jen nám připadá, že trest by měl být přiměřený provinění. Měsíční vězení za sedmitisícovou škodu pro šestnáctiletého pachatele přiměřeným trestem není. Jak nedávno rozhodl Ústavní soud, to, že obviněný je cizím státním příslušníkem, nezakládá samo o sobě důvod k uvalení útěkové vazby, a zdá se, že soudce pochybil, když vazbu za toto provinění vůbec povolil. Další otázkou pak je, na kolik měsíců by se vazba protáhla bez Havlova zásahu. Nezbývá než doufat, že stejně milostivý bude k České republice i štrasburský Evropský soud pro lidská práva, pro nějž je tento případ žhavým kandidátem. (TP)
Procházková a Štětina dostanou od Václava Havla metál. Václav Havel navrhuje Petru Procházkovou a Jaromíra Štětinu na Medaili za zásluhy. Profesionální, seriózní a nezávislý novinář však nepřijímá státní vyznamenání, to totiž diskredituje jeho nezávislost. Štětinovi i Procházkové, stoupencům "angažované objektivní" (?) novinářské práce, věnujeme druhý text dnešních Britských listů, který jsme poprvé publikovali v prosinci 1999. Nejsem si však jist, zda Štětina a Procházková pochopí argumenty Julie Langdonové, která píše:
Zanedlouho se v Británii bude k Novému roku zveřejňovat seznam pravidelných státních vyznamenání (New Year's Honours). Vím o asi dvou jménech, která na seznamu vyznamenaných určitě nebudou.
Jedno jméno patří osobě, které bylo nedávno nabídnuto vysoké britské historické vyznamenání, CBE (Commander of the British Empire). Jde o čelného britského politického komentátora. Tento komentátor nabídku vyznamenání odmítl.
Obdivuji tento postoj, protože se zdá být zřejmé, že státní vyznamenání bylo nabídnuto ve snaze zkompromitovat nezávislost dotyčné osoby.
Jak může politický komentátor přijmout státní vyznamenání a nadále nezávisle vyjadřovat svůj osobní názor na politickou situaci?
Mají novináři vůbec právo přijímat jakákoliv vyznamenání? A co je nejdůležitější, proč bylo nabídnuto vyznamenání zrovna tomuto člověku? Domnívá se snad tato labouristická vláda, která se snaží manipulovat a ovládat všechno, co se o ní kde řekne nebo napíše, že dokáže umlčet nezávislé psaní o tom, co dělá?
Pokud jste politickým novinářem a děláte svou práci dobře, vaší odměnou je to, že jsou vaše názory zveřejňovány a že jste nepopulární. (JČ)
Žaloba se odkládá. Zeptali jsme se Jaromíra Štětiny, kdy konečně podá slibovanou žalobu na Jana Čulíka. Prý to stále vázne na tom, že Čulík odmítá Štětinovi sdělit svou adresu. Zvláštní: laik by předpokládal, že pro právě vyznamenávaného investigativního novináře bude zjistit takovou informaci hračkou... (TP)
"Soukromý" vzkaz od veřejného činitele dostal včera Tomáš Pecina. Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (a senátorský kandidát ODS) Petr Štěpánek mu v e-mailu adresovaném Britským listům napsal: Soukromý vzkaz Tomáši Pecinovi: Veřejností nepohrdám, Vámi ano. Za víc slov a času mi nestojíte. Petr Štěpánek Děkuji, pane Štěpánku! Vaše slova jsou velkým oceněním mé práce. (TP)
Jak zahájila RRTV správní řízení o tom, kdo vlastní televizi Prima, pojednává poněkud kocourkovský transkript jednání sněmovní mediální komise v této věci, který zveřejňujeme jako třetí článek dnešních Britských listů. Docela půvabné je, že Rada zahájila správní řízení a až pak zjistila, že Primě zapomněla poslat dopis s výzvou k vyjádření. Poslanec Vladimír Mlynář jí nicméně ještě zatleskal a pochvaloval si její ráznost. (JČ)
Kritizovali jste nás, nic vám nepovím! Britské listy požádaly o vysvětlení, jak je možné, že Rada RTV tají zásadní informace o vlastnících televizních stanic, vedoucí Úřadu Rady a její mluvčí PhDr. Helenu Havlíkovou. Dr. Havlíková pouze vyjádřila své rozhořčení nad tím, že Britské listy si dovolily Radu kritizovat, ale na věcné otázky neodpověděla. (TP)
Pomohlo Chmelíčkovi v úterý kouzlo osobnosti nebo - řekněme - drobný podvod? Jak vyplývá ze zveřejněného zápisu, Rada České televize povolila řediteli odklad projednávání kauzy Sazka-Klekánice. Dušan Chmelíček to odůvodnil tak, že "požadované materiály související s kauzou Sazka jsou natolik obsáhlé, že je dosud nebylo možné zpracovat."
Jak Britským listům řekl předseda Rady ČT M. Mareš, ředitel prý neměl k dispozici vyjádření ostravského studia.
Ve skutečnosti je to - jak je pro Chmelíčkův styl jednání charakteristické - poněkud jinak: Aby se ředitel ČT pojistil, že materiály nebudou včas k dispozici, poslal stížnosti Sazky (které měl od brněnského zasedání Rady 17. 10.) do Ostravy až den před následujícím zasedáním, tj. 23. října 2000. Ostravským pracovníkům se tak při nejlepší vůli nepodařilo vyjádření k obsáhlému materiálu do následujícího dne zpracovat, a ředitel si koupil další dva týdny ve funkci.
K zápisu je přiložen i dopis Rady řediteli ve věci kritického zápisu z 3. 10. Rada v něm znovu ostře napadla pořad Naostro a jeho moderátora Milana Šímu.
Kritiku moderátora považujeme za oprávněnou, kritika formátu se nám naopak zdá trochu nespravedlivá. Svým pojetím one-on-one je Naostro perspektivnějším a hlavně dynamičtějším pořadem než bývaly polední debaty, a je především vinou nedostatečné přípravy, chabé dramaturgie a neujasněné koncepce "telemostů", že výsledek většiny pořadů zaostává dokonce i za unylými a rozbředlými "Polednicemi".
Přesvědčivě je naopak zpracována odpověď na Chmelíčkovu formální obhajobu zpravodajského a publicistkého zpracování událostí kolem zasedání MMF/SB. (TP)
Senát podpořil návrh zákona o hospodaření s energií, který má snížit energetickou náročnost české ekonomiky i nepříznivé vlivy energetických procesů na životní prostředí.
Plzeňská fakultní nemocnice vyplatí z pojistky jako odškodné (pouze) 800.000 korun (tj. jen asi 25 000 dolarů) pětadvacetiletému muži, který se nakazil před 14 lety virem HIV infikovaným krevním preparátem. Při těchto nízkých odškodných (peníze musejí stačit na celý zbytek jeho života, kdy ten člověk bude těžce nemocen umírat) by se měli čeští občané odvolávat k evropskému soudu.
Menší a střední země by měly v Evropské unii vytvořit blok, který by byl protiváhou státům velkým, shodl se premiér Miloš Zeman s belgickým králem Albertem II.
Svoboda projevu v ČR. Popírání nacistické a komunistické genocidy bude od nynějška v ČR trestáno až tříletým vězením. (Měli bychom je v Britských listech popřít a nechat se ku prospěchu svobody projevu v ČR za to odsoudit do vězení.) Senát prodloužil platnost lustračních zákonů a schválil novelu trestního zákona, podle níž bude popírání nacistické nebo komunistické genocidy trestáno šestiměsíčním až tříletým vězením.
Pozoruhodně nespolehlivý systém registrace studijních výsledků mají na Vysoké škole ekonomické v Praze. VŠE v Praze má zřejmě tak složitý systém registrace kreditů a známek svých studentů, že občas zkoušející do něho řádně nezaznamenají výsledky zkoušek či zápočtů od všech studentů. V tom případě pak VŠE rozesílá studentům varovné dopisy, že nesplnili požadavky studia a musí se okamžitě dostavit k vyjasnění vážné záležitosti: když se dostaví, dovědí se, že je škola chce vyhodit. Studenti jsou pak nuceni úřednicím dokazovat, že na vyhození nejsou, že všechny studijní požadavky splnili, že se v záznamech VŠE spletla. Pozoruhodně nehorázná neprofesionalita. Proč by škola zaznamenávala studentské studijní výsledky spolehlivě, vždyť vždycky, když vznikne nejasnost, je možno si studenta zavolat. Proč by se její pracovníci měli obtěžovat udržováním kvalitního registračního systému.
World Online o antiglobalizačních protestech a policejní brutalitě. Na tyto zajímavé stránky poukazuje Štěpán Kotrba, potíž ovšem je, že se World Online zdá být poněkud zaujatý proti MMF a Světové bance. - Na český překlad inteligentního projevu na Fóru 2000 od Anthonyho Giddense z London School of Economics, který vyšel v Lidových novinách zde, poukazuje také Štěpán Kotrba.
Senátor Zeman a cizí peří. Vladimír Zeman, senátor za Unii svobody, má své voliče rád (zejména nyní, když jsou volby přede dveřmi). Proto jim do schránky nechal doručit leták nadepsaný: Nákladem S. O. S. 2000 a senátora Vladimíra Zemana, spoluautora zákona o svobodném přístupu k informacím (zde). V něm se občanovi poněkud polopatistickým jazykem vysvětluje, jak zmíněný zákon používat a k čemu všemu je mu dobrý. Celé to má háček: předkladateli a hlavními autory zákona byli Oldřich Kužílek a Michael Žantovský (ODA) a jak Britským listům potvrdil první z nich, V. Zeman se na přípravě zákona nijak autorsky nepodílel. Inu, normální je nelhat, že, pane senátore? --- Podařilo se nám spojit i s Vladimírem Zemanem. Ten se výrokem O. Kužílka cítil dotčen: považuje se prý za spoluautora zákona, protože se, jak pan senátor vysvětlil, iniciativně účastnil jeho prosazování. Na dotaz, zda se V. Zeman nějak podílel i na textu zákona, nám bylo řečeno, že o něm se svými kolegy často diskutoval. (TP)
Jaroslav Hutka má stránky se svými texty a informacemi o CD se svými písněmi na této adrese.
Ve spolupráci se Štěpánem Kotrbou a agenturou Tendence jsme zde (kliknutím na ikonu se dostanete do archívu starších, případně i novějších snímků - najdete jich tam velké množství) zveřejnili fotografie z pražských antiglobalizačních protestů. (Každou fotku zvětšíte kliknutím na ni; fotky mají popisky, které se objeví, když na jejich malou verzi přesunete myš):
Komu byla v r. 1993 udělena licence TV Nova. Soubor
důležitých dokumentů z RRTV, z nichž zřejmě vyplývá,
že právní předchůdce firmy CME, společnost CEDC, se
přímo podílel na správním řízení v rámci
udělování licence pro TV Nova (na rozdíl od Vladimíra
Železného), je v Britských listech na tomto
místě.
Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo na této
adrese.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se
zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství
v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích
českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí
Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a
českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku -
stručně vysvětlující, co v knize je - je zde,
podrobný obsah knihy je zde,
obálka je tady.
(První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium
Publishing, 1999, je rozebraný.)
