úterý 3. října O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Antiglobalizační demonstrace: Jak jsem byl zatčen ve Štěpánské ulici (Ing. Ondřej Čapek) Vysoký inteligenční a toleranční kvocient čtenáře Neviditelného psa: Byla chyba, že policie nedostala rozkaz ke střelbě - té lůzy by škoda nebyla (Vlasta Kašpar) O pražských demonstracích ze zahraničního tisku: Britové obviňují českou policii (Independent on Sunday) Pražské protiglobalizační divadelní představení: V tlačenici o co nejlepší výhled (Guardian) Populismus: Ideodiverzní centrály Stanislava Grosse (Štěpán Kotrba) Kam vede střílení po demonstrantech (Ivan Hoffman) O gumových projektilech a o demokracii: Smolíčku pacholíčku, jen prstíček... (Ivan Sosna) Stížnost na ředitele České televize: V období kolem zasedání MMF a Světové banky se zpravodajství ČT dopustilo řady vážných chyb (Tomáš Pecina) ČT neplní svou funkci veřejnoprávního vysílání (Jana Dědečková) Česká televize zavedla - neprofesionální - reprízování zpráv! (pracovník ČT) Reakce: O nepřátelství Britských listů vůči České republice (Tramp) Jednostrannost Britských listů snižuje jejich důvěryhodnost (Jan Chleboun) Čechům se nelíbí ničení, ne že by byli zbabělí (Jan Halva) Komický postscript především pro Čechy v Americe: V Jednadvacítce v ČT se včera zábavně hovořilo o restitucích a dvojím občanství pro Čechoameričany Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Ivan Sosna

Obávám se, že Ministerstvo vnitra a někteří politici, vezoucí se na vlně propolicejních sympatií a těžící z rozhořčení občana, zvyklého na klid a pořádek pro práci (moc pěkné a lety osvědčené zaklínadlo!), tu nyní stojí v roli Jezinek. Smolíčku, jenom kousíček (gumové projektily), jen se ohřejeme (žádné maskování demonstrantů) a zase půjdeme (a vy s námi, občane Smolíku!)...

Většina z nás si ještě ani nestačila vychutnat právo shromažďovat se a demonstrovat, a už se natahuje pracka, která by ho chtěla okleštit. Jestliže byla policie zaskočena razancí a intenzitou útoku militantní části odpůrců globalizace, není přece řešením sáhnout na občanské právo všech! Byl ten útok tak bezprecedentně tvrdý, nebo jen příslušní experti špatně vyhodnotili dosavadní poznatky z předchozích podobných akcí? Proč má politováníhodnou situaci, kdy útoku čelili i nevybavení policisté, odskákat rovnou zákon a potažmo tedy občan a jeho práva, a ne ten, kdo nevybavenost policistů zavinil, či kdo je tam navelel?

Ministr vnitra zřejmě pro policii získá další peníze. Pokud půjdou především na její vybavení použitelné v každodenní práci, v boji proti organizovanému zločinu a hospodářské kriminalitě, sotva bude soudný občan protestovat. Neskončí ale spousta milionů u specializovaných pomůcek, rozumně použitelných jen výjimečně a za deset let vyřazovaných jako (skoro) nepoužité, ale zastaralé?

Je přece nefér, že policista je identifikovatelný číslem a demonstrant anonymní v kukle, slyšíme argumentovat. Na takhle průhlednou demagogii snad proboha neskočíme! Postavení policisty a občana je logicky nevyvážené - ten prvý má ze zákona oprávnění zasahovat do práv druhého -, a tak jsou nutné velmi přísné korektivy. Jistě, policii by se ohromně líbilo, kdyby demonstranti podle vzoru hokejistů povinně nosili dresy se jmény na zádech. Kují železo, dokud je žhavé, z jejich hlediska je to i pochopitelné, ale nepodlehněme okamžité atmosféře.

Volání po opatřeních a po tvrdé ruce zákona se mi nelíbí. Jednak z předchozí věty stačí vypustit slovo "zákona", jednak je hranice mezi uhlídáním klidu a pořádku a policejní zvůlí velmi ošemetná. Nevíme o tom náhodou už něco?

Oblíbeným argumentem je "v Americe by se s nima nemazlili a cizince by vůbec do země nepustili." Nechci si USA idealizovat, ale v zemi s takovou tradicí demokracie, s takovými ústavně zaručenými občanskými svobodami bych se o svá práva bál rozhodně méně než u nás.

Kdo a kde vlastně jsme? Ve spořádané středoevropské oblasti mezi pruským a c.k. rakouskouherským "Ordnung musí bejt", kde se sice švejkuje, ale spíše drží huba a krok. Kde poslušnost a podřízenost do zrůdných poloh dovedli komunisté. Kde je silná myšlenka silného státu, který poručníkuje od narození do smrti. Kde je ouřad stále státem ve státě. Kde tak velká část obyvatelstva volá po sociálních jistotách. Kde jsme se nedokázali smířit ani s tím, že si skupina vyznavačů technohudby dokázala zorganizovat (na soukromém pozemku, prosím!) svou naprosto mírumilovnou akci bez požehnání úřadů. Kde se vyznačujeme tak nízkou tolerancí vůči všemu odlišnému. Kde vás odsoudí za pár rostlinek marihuany. Kde legislativa umožňuje stíhat novináře za jinak legalizované utajení zdroje.

A kde se, obecně řečeno, zatím jen pracně učíme vyrovnat s tím, co všechno je v demokracii možné.

Za takových okolností cítím, že je třeba být silně ve střehu. V totalitní kleci jsme prožili příliš dlouhou dobu na to, abychom si mohli dovolit nevážit si alespoň té svobody, kterou už máme.