 |
Kam vede střílení po demonstrantechIvan Hoffman, RadiožurnálOtázka, jak přistupovat k lidem, kteří házejí kamením, se neřeší pouze u nás. Na západním břehu Jordánu, v pásmu Gazy a v Jeruzalémě je zvykem na tyto lidi střílet.Někdy gumovými projektily, jindy ostrou municí. Za posledních pět dní činí bilance střelby čtyřicet devět mrtvých. Asi žádná televize světa nevynechala ve zprávách snímek, na kterém je zastřelen dvanáctiletý palestinský chlapec v náručí svého otce. Hoch prý před tím házel po izraelských vojácích kamením a otec pro něj přišel, když zjistil, že se střílí ostrými náboji. Izraelská armáda včera oznámila, že případ vyšetřuje. Chlapec prý mohl být zastřelen omylem. Střelec mohl mířit na otce, kterého považoval za palestinského útočníka a nevšiml si dítěte. Nelze prý také vyloučit, že chlapce zastřelili Palestinci. Ti údajně dětí cynicky zneužívají tím, že je staví do prvních řad demonstrací. Ať už to bylo jakkoli, svět neodsoudil mrtvého chlapce za to, že házel kamením, ale izraelskou armádu za to, že ho zastřelila. To, že izraelský voják mohl být ve stresu, a možná byl nějakým kamenem bolestivě zasažen, zdá se nikoho nezajímá. Krvavé srážky mezi izraelskými bezpečnostními silami a Palestinci propukly po té, co jeden z izraelských politiků navštívil jeruzalémskou Chrámovou horu. Je to důvod k házení kamení? Pro Palestince zřejmě ano, pro Izraelce nikoli. Výsledkem je bludný kruh násilí, které je opětováno dalším násilím. Zatímco umírají lidé, politici přemýšlejí o tom, zda je, či není ohrožen mírový proces. Když odmyslíme jistou absurditu takového dilematu, zůstane nám k úvaze ta střelba do demonstrantů ozbrojených kameny. Zkušenost říká, že střelba účinkuje. Ale s příslušnými důsledky. Vysílá se v úterý 3. října 2000 ráno. |
|
|- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|