Fenomén TV Nova - ano či ne?
Jakou roli hraje TV Nova po více než 6 let své existence na českém mediální trhu?
Základní charakteristika souvisejících okolností je jasná. Vrcholí okurková sezóna a horké léto. Přičemž to druhé až nevídaným způsobem, doprovázeno rekordními teplotami. Považuji předchozí sdělení za důležité z toho důvodu, že následující zamyšlení jsem provedl svou vlastní, sluncem neozářenou hlavou.
Čtvrtého srpna 2000 vyčerpala TV Nova 6,5 let ze své dvanáctileté licence a je třeba otevřeně říci (i napsat), že inventura její činnosti v jakékoliv oblasti by se stala nevídaně dlouhým seznamem pozitiv i negativ.
Nesleduji ale svými následujícími řádky žádné bilancování, k napsání úvahy vede mě, člověka, který ve vysílání TV Nova (a ani žádné jiné TV...) "jaktěživ" nebyl, pouze a jen snaha, reagovat na záležitosti, které nás dnes a denně s tak velkou intenzitou obklopují.
Zaslouží si TV Nova tak obrovskou publicitu? Jde pouze o vlastnický spor mezi CET 21 a skupinou R. Laudera (čti ČNTS...)? Je to jen a jen obchodní záležitost, jak spor charakterizovala Rada pro rozhlasové a televizní vyslání, anebo má celá věc i politický a společenský rozměr? Existuje propojení mezi TV Nova a TV Prima? Jak je silné? Kdo je jeho hlavním reprezentantem? Jde jen a jen o peníze? Anebo jde třeba i o podobu budoucí vládní garnitury?... (Prvním krokem může být zatím např. soukromými TV ovlivněný volební úspěch jedněch a neúspěch druhých)...
Nebudu zastírat, že podobně formulovaných otázek je možné, i při mé znalosti celé tématiky pouze z otevřených zdrojů (a popravdě řečeno i ze zveřejněných kopií dokumentů a materiálů otiskovaných právě Britskými listy!), napsat během krátké chvíle několik stránek. Až mě mrzí, že se třeba tento námět nestal předmětem nějaké televizní soutěže. Kdo sestaví v daném čase více relevantních dotazů - vítězí!
Je jasné, že při mém zamyšlení nechávám zcela stranou takový způsob uvažování, že o TV Nova a jeho lidech se píší knihy (zpravidla odcházejícími redaktory...), že TV Nova je médium, které "dodalo" své, v Nově dříve působící redaktory, zpravodaje a moderátory, prakticky do všech ostatních existujících televizních stanic v České republice (a tiskové mluvčí do orgánů státní správy...).
Nechci se také nějak podrobně zabývat teoretizováním, které se samo nabízí, zda je dnes více bulvární zpravodajství a publicistika na TV Nova nebo ve veřejnoprávní TV (především na ČT 1...) a zda si také ostatní média v ČR vytvářejí své diváky (čtenáře nebo posluchače) "Nováky"...?
Pozornost, kterou TV Nova magneticky přitahuje, lze ilustrovat na faktu, že na internetu existuje několik samostatných serverů, které seznamují např. s výší platů zaměstnanců televize ( a to i těch, kteří dnes pracují "daleko, daleko" od novácké mzdové účtárny). Našel jsem i poměrně přehledný a pečlivě zpracovávaný server AntiNOVA, což se mně v případě deníků MFD anebo Právo při sebevětším úsilí nepodařilo...! (AntiMfD, nebo AntiPrávo jsem zkrátka a dobře nenašel.)
Celostránkově by bylo také možné se rozepsat, jak TV Nova vstupuje do většiny českých domácností, kde působí na všechny rodinné příslušníky..., stejně tak je ale možné parafrázovat V. Železného, že "programy TV Nova zprostředkovávají kouzelné bedýnky", které je možné přepnout na jiný program anebo dokonce i vypnout.
Jestli laskavý čtenář dospěl až k těmto řádkům, rád bych zformuloval 3-4 konkrétní zjištění, která vycházejí jednak z dlouhodobého pozorování naší mediální scény, a jednak mají svůj "nekuloární" původ - tj. jde o mé vlastní postřehy:
- TV Nova je natolik "všudypřítomná"
, že jsem pojal podezření, že nejrychleji (a vlastně i nejsnáze...) se proslaví autor, který se nějak vůči této TV vymezí!
Podrobnějším čtením některých "zásadních článků a pojednání" jsem došel k závěru, že nejlépe to funguje proti někomu z jejího managementu, resp. řediteli Vladimíru Železnému, L. Šmuclerové, ale i R. Johnovi, P. Poulíčkovi, atd.
Přitom mně ale další smysluplnost a účel takového vymezování (kromě vlastního zviditelnění autora nebo celého média…) dodnes uniká.
Kdyby byl totiž V.Železný "čítankový mstivý zločinec" musel by být tolik kritizovaný (a několik let trvající) každotýdenní sobotní pořad "Volejte řediteli!" největším dodavatelem mediálních mrtvol celé naší planety - nebo alespoň v ČR!
Ale ono tomu tak není. Kromě několika konkrétnějších (a hlavně jmenovitých) strkanic s některými členy RRTV, nebo současnými a minulými "mediálními bossy", jsou následky "bodyčeků" z uvedeného pořadu velmi chabé.
Že by nebyla TV Nova tak všemocné médium? Anebo snad není Vladimír Železný (zde doporučuji části čtenářů říci buďto "Nedej bože!" anebo si odplivnout...) tak všemocný?
- Spor kolem TV Nova je bezesporu sporem kolem získávání peněz
.
Ale nebudu snad úplně naivní, když napíšu svou domněnku, že peníze získávají psaním svých článků i ti odborníci, kteří v mnohdy sáhodlouhých komentářích, uveřejňovaných v denících i týdenících (takových článků jsem napočítal na serveru Amid za poslední 1/4 rok více než 250...)docházejí v podstatě k témuž co já - jde o složitou záležitost a mělo by se vyčkat soudního rozhodnutí...!
Jakému účelu tedy ony články slouží ? Proč se jich tedy objevují desítky a opakují stále a znova již jednou vyřčené? Že by to bylo účelové podle přísloví "100x lež znamená pravdu!"?
- TV Nova je (zejména podle "PR", mediálních a politologických odborníků) mocný a obávaný mediální nástroj.
Je schopna rychlého přemístění informací až do soukromí českých občanů, má tedy i politickou sílu a vliv, může dokonce sehrát dosti rozhodující roli v rozložení politických sil našeho státu.
Nechci zlehčovat předcházející tvrzení znalců, ale nemýlím-li se, byla to veřejnoprávní TV, která po prvním kole senátních voleb v roce 1996 opakovaně odvysílala výzvu tehdejšího předsedy KDU-ČSL o nebezpečí drtivého vítězství ODS ve II. kole senátních voleb, což Václav Klaus svou neskrývanou radostí "de facto" přímo ve studiu potvrzoval.
Výsledkem byl cca. pouze poloviční úspěch kandidátů ODS ve druhém kole, přičemž pro zvítězivší kandidáty dnešních stran "čtyřkoalice", hlasovaly mnohdy velmi "prapodivně poskládané" koalice - od Sládkových republikánů, přes komunisty, sociální demokraty až po stoupence ODA či křesťanské demokraty.
- Projekt TV Nova vznikl v unikátním prostředí se čtyřicetiletou tradicí státního televizního vysílání,
kde se o televizním divákovi tiše předpokládalo, že "uvěří předváděnému".
Diváky vyměnit nelze. Proč tedy opakovaně a v podstatě beztrestně urážet, i když jen málo, tak přece jen trochu jiný typ diváků, kteří nechtěli před televizní obrazovkou překovávat údernické normy, plnit přijaté závazky a obětavě stavět stavby socialismu... Naopak hledali relaxaci, oddych a zábavu!
Kdyby toto hledané nenašli diváci na TV Nova, nevznikla by zřejmě příležitost dělat si dnes v méně úspěšných médiích legrácky z "diváka Nováka"...!
Je tak trochu škoda, že téměř nic z výše uvedených pozitiv (nebo alespoň jejich náznaků...) není přisuzováno dobrému odhadu možné příští sledovanosti, flexibilitě a přizpůsobivosti (a určitě i pracovitosti) tvůrců jednotlivých vysílacích pořadů, bloků a schémat v TV Nova.
Naopak vznikl (a mediálně je poměrně silně podporován) dojem lacině dosaženého úspěchu.
Ale úspěch jak známo plodí závist - hlavně v našich zeměpisných šířkách. Žijeme ve specifickém prostředí 300-400 let utlačovaného a podceňovaného státu, ve kterém:
- bohatí lidé jsou zloději a tuneláři
- úspěšní lidé mají někde protekci a jejich úspěch není jen jejich zásluhou…,
- většina obyvatel mistrovsky ovládá drobnou společenskou hru "kam vítr - tam plášť!"
- sportovní fanoušci znají sestavu kteréhokoliv z národních týmů (lední hokej, kopaná atd.) lépe než reprezentační trenéři
- mezilidské vztahy jsou poměřovány "lidovými moudrostmi" - Co tě nepálí, nehas! nebo Bližší košile než kabát!, Co je doma, to se počítá! apod.
Ano, nezastírám, že i já mám takové přednosti, jako že neúspěch souseda mně dokáže zlepšit náladu. Ano i já na základě "mediálního bombardování" docházím k ironickému závěru, že úspěch TV Nova by se neměl jen tak přecházet! A mělo by se zkoumat,co je za tím?
A to si ještě nekladu ty "správně investigativní" otázky, jako např.:
- Umí ten V. Železný vůbec anglicky ?
- Jak může existovat TV stanice bez mých koncesionářských poplatků
(které sice už několik let neplatím, protože jsem si odhlásil televizi - ale přesto !).
- atd.
Výše napsané bych dokázal ještě pochopit.
Jako velmi silná káva na mě ale působí všechny ty konstrukce, spekulace a kreslené chobotnice, kdo je s kým proti komu, kdo koho vlastní, kdo koho ovládá, kdo má na koho vliv (a jaký), atd. Je mi trochu líto peněz vynaložených na inzeráty, kterými je ilustrována "zločinnost" managementů, provozovatelů, spoluvlastníků licencí atd. Přece jen by své původní poslání splnily lépe v nějaké užitečné sociální nebo zdravotní aktivitě! (Teď mám na mysli ty peníze, pochopitelně...!)
Česká média (a následně pak i veřejnost - protože tak už to v životě chodí...) mají silný sklon k tomu, vytvářet si modely (vzory) mediálně nepřijatelných lidí - Stehlík nebo Tykač. Vždyť je to vlastně jedno.
Např. nyní vznikla nervozita v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání - může za to management TV Nova! A to ještě mohou někteří bývalí členové rady mluvit o štěstí, že nejsou dnes zaměstnáni v managementu CET 21 (TV Nova), České produkční apod.
Přitom je tak přirozené, že člověk, který odchází po několikaleté práci ve specializovaném oboru, se snaží nalézt další uplatnění právě v oblasti, kterou se tak dlouho profesně zabýval.
Novému pracovnímu zařazení pracovníka ministerstva školství, který jde učit, nebo dokonce ministra zdravotnictví - lékaře, který se vrací do svého obvodu či nemocnice se nikdo nediví. V případě podobného uplatnění člověka "z mediálního světa" nastupují ovšem spekulace...!
Za práci se u nás neděkuje ani odcházejícím ministrům a jejich náměstkům. Odešel? Proč děkovat, spíše se ptejme - a co provedl? Komu se znelíbil?
A tak teď jen v klidu čekám, až "Kalouskova parlamentní komise pro IPB" zjistí, že za rychlým převzetím banky stála vlastně také TV Nova, u níž hrozilo, že se chce stát leadrem českého bankovnictví.
To první, ctižádost být leadrem přece má, a to druhé - to si už s klidem domyslíme!
