Je stárnutí způsobované "oxidačním stresem"?
Dlouhověkost: Vědci objevují "tajemství věčného mládí"
Zdá se, že mikroskopický červ, který žije v zemi, právě vědcům prozradil tajemství nesmrtelnosti, anebo jim alespoň poskytl velmi zajímavé informace, které by jednoho dne mohli vést k tomu, že si člověk vezme pilulku a dožije se více než 120 let.
Hlístice, červ caenorhbditis elegans normálně umírá na starobu ve věku asi dvaceti dní, ale ve výzkumné práci, která byla publikována týden, informují vědci, že se jim podařilo prostřednictvím léků život tohoto červa zdvojnásobit.
Poprvé vědci dokázali, že je možné zpomalit prostřednictvím farmaceutických výrobků proces stárnutí a odložit smrt. Velkou otázkou je, zda by se to mohlo stát pro lidi elixírem života.
Angloamerický tým vědců použil dvou substancí, které napodobují přirozené tělesné procesy jak snižovat poškození organismu způsobované vysoce reaktivními vedlejšími produkty normálního metabolismu - takzvanými volnými radikály kyslíku.
Vědci nazývají toto poškození "oxidačním stresem" a účelem těchto substancí je zlikvidovat volné radikály, jakmile se objeví, takže nemají příležitost zaútočit na zdravé tkáně a na tělesnou DNA.
Simon Melov z Buck Institute for Age Research v Kalifornii uvedl, že výzkum vyvolává otázku, zda se stane lidské stárnutí vyléčitelným, podobně jako třeba infekce plic či zlomená noha.
"Toto jsou první výsledky, které nám dokazují, že stárnutí je nemoc, kterou lze léčit příslušnými léčebnými prostředky," uvedl dr. Melov. "Další studie vyšších organismů v blízké budoucnosti nám pomohou zodpovědět otázku, zda můžeme skutečně přijmout stárnutí jako nevyhnutelnou věc."
Gordon Lithgow, další člen vědeckého týmu z Manchester University uvedl, že z výsledků jak se zdá, vyplývá, že je stárnutí "vyřešitelný biologický problém". Existuje naděje, že v budoucnosti bude možno vyvinout léky, které budou zabraňovat anebo odloží nemoci spojené s věkem.
Nejnovější výsledky tohoto výzkumu vyšly v časopise Science. Dokázaly, že "oxidační stress" je v procesu stárnutí klíčovým faktorem. To, co dokáže zabránit poškozování organismu v důsledku "oxidačního stresu" bude zřejmě tak vyhledávané jako viagra, lék prot impotenci.
Substancemi, použitými při experimentu, byly syntetické verze dvou přirozených enzymů, superoxidové dismutázy a katalázy, které proměňují škodlivé kyslíkové volné radikály ve vodu a normální, neškodný kyslík.
Červi, chovaní v prostředí těchto substancí, žili o 30 až 120 procent déle než byla průměrná délka života červů chovaných mimo toto prostředí.
"Byli jsme fascinováni tím, čeho jsme byli svědky v mikroskopu. Když červi bez těch enzymů začali umírat, červi s enzymy plavali energicky svým prostředím, plni života," konstatoval dr. Lithgow. "Pokaždé, když jsme experiment opakovali, fungovalo to a uvědomili jsme si, že jsme objevili něco velmi významného." Dodal: "Bude to teď vyžadovat hodně další práce, než přesně zjistíme, co se vlastně děje."
Genetické studie červů, much a myší ukázaly, že významnou roli při určování rychlosti, jíž živoucí organismy stárnou, hrají geny. Některé genové studie souhlasí s myšlenkou, že stárnutí je ve velké většině důsledkem nahromadění škod, způsobených oxidačním stresem.
Mušky, žijící na ovoci, se normálně dožijí 45 dnů, ale ty mušky, které mají mutace, podporující produkci antioxidantů, se dožijí až 75 dnů - některé se dožily až 95 dnů. Výzkum ukázal, že myši s genetickou mutací žijí v průměru o 30 procent déle než normální myši. Vědci také zjistili, že tyto myši mají rezistenci vůči jedu, který působí tak, že vytváří kyslíkové radikály.
"Je to absurdně jednoduchá myšlenka, že je stárnutí důsledkem oxidačního stresu, ale všechna data tím směrem ukazují," konstatoval dr. Lithgow.
Pokusy zjistit, zda tyto substance fungují u lidí, se zřejmě budou konat dříve, než se dalo očekávat. Už existují plány uspořádat klinické zkoušky u pacientů, kteří trpí popáleninami způsobenými radiací, o nichž je známo, že produkují volné radikály, které způsobují oxidační stres.
"Tyto léky byly vyvinuty proti nemocem, které způsobují oxidační stres. Jsou to nemoci, spojované se starobou, jako je Parkinsonova choroba a Alzheimerova choroba, kde se vědci domnívají, že oxidační stres je jejich součástí."
Jiný vědecký výzkum ukazuje, že omezení počtu kalorií, konzumovaných během života, může také hrát důležitou roli při jeho prodlužování. Dosud však nebylo prokázáno, že tento princip funguje nejen u zvířat, ale u lidí. Je ale známo, že lidé na světě, kteří nemají dost co jíst, se většinou dožívají vyššího věku než ti, kteří se přejídají.
Myši a krysy, které jsou krmeny jen asi polovičním množstvím potravy než normální hlodavci, žijí až o třetinu doby déle než jejich dobře živení kolegové. Jsou lehčí a menší, ale mají lepší výsledky při zkouškách vytrvalosti a méně často se u nich vyskytuje rakovina.
Někteří vědci vyjádřili názor, že omezování přísunu kalorií jen snižuje míru metabolismu, takže zvíře přežívá hladovou dobu s tím, že se bude rozmnožovat později, až se časy zlepší.
Zpomalením metabolismu však zvířata produkují menší množství toxických vedlejších látek, zejména volných radikálů. Tím snižují oxidační stres a zvyšují svou šanci na delší život. To znovu dokazuje, že stárnutí je převážnou měrou důsledkem akumulace toxických vedlejšíchh produktů v organismu.
. "Žádný ´mechanimus stárnutí´ jako takový neexistuje. V těle nám probíhají procesy, které způsobují stárnutí jako vedlejší důsledek," konstatoval dr. Lithgow.
Jednoho dne, s pomocí červu hlístice, by měli vědci najít způsob, jak zbraňovat nebo dokonce zvrátit poškozování našich tkání, jemuž říkáme stárnutí.
Konečným cílem je zlepšit kvalitu života ve starším věku, nikoliv jen umožnit nemocným lidem, aby žili déle.
