Jaké bylo první Naostro?
Musím, říct, že od pořadu, který měl za sebou více než měsíční přípravu a který aspiroval na to stát se vlajkovou lodí programu České televize, jsem - v řadě směrů - očekával víc. V některých jiných je ovšem nový titul příslibem a mohl by - pokud tým, který ho připravuje, bude ochoten tvrdě na něm začít pracovat - vrátit veřejnoprávnímu médiu část lesku, o který se v minulých letech nechalo připravit oběma velkými komerčními konkurenty.
K technické stránce: Znělka s tématem žiletky je příliš drastická, samotné studio připomínající Hardtalk televize BBC je naopak navrženo - graficky i barevně - poměrně dobře. Problémem jsou detaily: struktura a reliéf fialového koberce by neměla být na obrazovce patrná (působí to dojmem provinčnosti), bodové světlo, ač pro tento typ pořadu mnohem vhodnější než difúzně nasvícená "Polednice", je bodové až příliš a zdůrazňuje povrch pleti.
Stůl, u kterého diskutující sedí, nemá vyřešenu přední desku, podobně není dobře nastavena velkoplošná obrazovka, v níž se odrážejí tváře účastníků i reflexy ze studia. Kamery zabírají zbytečně velké celky, měly by se soustředit na tváře a gestikulaci diskutujících - celé studio by pak možná sneslo o trochu méně světla na pozadí, aby jeho detaily v těchto záběrech nerušily. Chronickou závadou je, že moderátor má před sebou opět nevzhledný balík papírů místo flexibilního spojení se svým týmem.
To jsou ovšem drobnosti, které se dají snadno napravit. Daleko důležitější je moderátorův projev, a zde došlo zejména proti předchozímu protagonistovi A. Zelenkovi k jistému posunu směrem k vyšší profesionalitě a lepšímu působení na diváka. Šímův projev je podobně jako Zelenkův konkrétní a korektní, ale není tak upovídaný, moderátor působí inteligentněji a "televizněji".
Velký deficit je ovšem v tom, že Milan Šíma má ve zvyku neklást přesné otázky, jen je naznačuje, a tím dává "oběti" šanci zvolit si, o čem přesně chce hovořit. Druhým problémem je omluvný tón: moderátor, pokud se skutečně nedopustí pochybení nebo nezdvořilosti, by se neměl tázanému za své otázky omlouvat, invektivy by měl přejít s kamennou tváří a zdvořile trvat na své otázce. Podobně musí zcela bezohledně diskutujícího přerušovat, pokud se mu zdá, že ten nehovoří k věci. Jen tak debatéři pochopí, že si napadáním moderátora nepomohou, a podrobí se jeho autoritě.
Co bylo ovšem nejslabší stránkou pořadu, byly dva vstupy přes velkoplošnou obrazovku. Pořad má mít formát "1-on-1", jeden na jednoho, a nelze povinnost oponentury přenášet na nikoho třetího. To byla zásadní vada všech poledních debat, a zdá se velmi nešťastné, že zdědila i "Večernice". Projev Ireny Válové byl těžko srozumitelný a až nepochopitelně afektovaný, Richard Falbr naopak působil omluvně a smířlivě, ale ani jeden neřekl nic víc, než na co se mohl zeptat sám Šíma.
Závěrem: Nový pořad má velký potenciál, ale také značné nedostatky, nad nimiž by nemělo vedení televize zavírat oči. Místy vypadal ne jako prestižní měsíc připravované dílo, ale jako improvizovaný polotovar, na němž tým začal pracovat dva dny před uvedením. Jako nevhodný se jeví i čas vysílání v neděli večer. Proto hodnotím: tři a půl bodu z deseti, a těším se na druhý pokus příští týden.
