pondělí 28. srpna O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Rozhovor s členkou Rady České televize: Jana Dědečková: Langer mi řekl, že škodím straně (Tomáš Pecina) Televize Nova z právního hlediska: Jak je to se sporem CET 21-ČNTS (Tomáš Pecina) Odpověď na anketu MFD: K svému desátému výročí by MFD měla zaplatit státu zisk ze své kontroverzní privatizace (Jan Čulík) Televize před radikálními změnami: BBC bude čelit digitální revoluci vytvořením tematických televizních okruhů Ředitel BBC: Máme-li přežít, musíme vyrábět vysoce kvalitní pořady Jací jsou Američané: Nenávistné maily z USA do Guardianu: Co si nás dovolujete kritizovat Amerika: Demokracie nebo nadvláda firem? (Chapel Hill News) Kritika z Guardianu byla přehnaná (Kostas Zgafas) Američané jsou pozitivní (Luboš Motl) Srovnával jsem zážitky ze SSSR jen s předvolební atmosférou v USA (Miroslav Stýblo) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Tomáš Pecina

V srpnu 1995, když došlo k navýšení základního jmění, které Vladimír Železný v minulých dnech poněkud teatrálně napadl, zuřila v České legislativě doba vrcholného klausismu, a odpovídal tomu i tehdejší stav obchodního zákoníku.

Pro nepeněžité vklady, jimiž byly tvořeno základní jmění obchodní společnosti, neexistovalo tehdy v zákoně omezení dnešního § 59, odst. 2, ("Nepeněžitým vkladem může být jen penězi ocenitelná hodnota, kterou může společnost hospodářsky využít... atd.") ani neplatilo kogentní ustanovení § 59, odst. 3, nařizující ocenění takového vkladu znaleckým posudkem.

Forma nepeněžitého vkladu nebyla zákonem explicitně omezena a jeho ocenění se provádělo způsobem, stanoveným ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině (viz tehdejší § 59, odst. 2). Teoreticky tedy společník mohl do společnosti vložit signovanou fotografii své dcerky a ocenit ji např. usnesením valné hromady na 100 milionů korun.

Zda americký investor tehdy porušil nebo neporušil platný zákon, lze posoudit pouze na základě společenské smlouvy; její znění nám sice páni šamani neposkytli, ale protože je zřejmě uložena v obchodním rejstříku, nebude problém získat její kopii.

Jak rozhodne o sporu obchodní soud, je asi předčasné předjímat, nicméně není vůbec jisté, zda uspěje Železným požadované zrušení ČNTS: větší naději na úspěch by asi měla žaloba na určení neplatnosti navýšení, eventuálně na změnu jeho výše.

Tak jako tak je rovněž odvážné (a velmi předčasné) tvrdit, že ze Železným avizovaných dokumentů vyplývá fiktivnost Lauderovy investice nebo její části. Počkejme si na znění společenské smlouvy a na výrok soudu.

Samostatnou dějovou linii tvoří ovšem trestně-právní odpovědnost aktérů. I paragraf 125 trestního zákona doznal od roku 1995 určité změny, nicméně na skutek spáchaný tím, že představitelé obchodní společnosti uvedli veřejnost (i státní orgány) v omyl zápisem nepravdivých údajů o základním jmění do obchodního rejstříku, se zcela nepochybně vztahoval už tehdy. --- Uvědomme si, že výše základního jmění není ozdobným prvkem na firemním logu, ale zcela zásadní informací, podle níž je společnost hodnocena např. při rozhodování o udělení úvěru nebo při přidělování státní zakázky.

Železného krok je tedy dvojsečný: čím hůř dopadne obchodní spor pro jeho protivníky, tím vyšší je pravděpodobnost, že nakonec on sám skončí ve vězeňské cele.

Poznámka TP: Mimochodem, i c. k. zákon č. 58/1906 ř. z. "o společnostech s ručením obmezeným" má nepeněžité vklady vyřešené líp než český obchodní zákoník do roku 1996.