Jana Dědečková: Langer mi řekl, že škodím straně
Rozhovor s členkou Rady České televize
Paní Dědečková, Rada ČT, jejíž jste členkou, je často srovnávána se svou předchůdkyní. V médích jste několikrát zopakovala, že jste k veřejnosti mnohem otevřenější. Nicméně Jirákova Rada odpověděla na podnět Britských listů do týdne, kdežto vám to v jednom případě trvalo přes dva měsíce a další dvě stížnosti už víc než dva měsíce na odpověď čekají.
Co uděláte pro to, aby se Rada své předchůdkyni aspoň přiblížila a plnila lépe svou zákonnou povinnost?
Samozřejmě, Rada zde zanedbala svou povinnost. Navrhnu určité směrnice pro služební poštu, tak aby odpovědi byly vyřizovány do 30 dnů.
Na druhou stranu, když se na vás se stížností obrátil "občan" Libor Rouček, Rada odpověděla okamžitě...
Myslím, že v té době bylo stížností k vyřízení málo. Některé dopisy ale také čekají na stanovisko ředitele.
Tato Rada rovněž učinila bezprecedentní krok, když na rozdíl od Jirákovy a Kučíkovy Rady zakázala veřejnosti nahlížet do zápisů z jednání. Nový jednací řád tak umožňuje utajit před veřejností celé části jednání, a k tomu skutečně na zasedání 11. července došlo.
V Britských listech jste přislíbila, že zápis bude odtajněn, ale nestalo se tak - veřejnost tedy nesmí vědět nejen, jak jednáte, ale dokonce ani o čem. To je proti Jirákově Radě další krok zpět...
Ta chybějící část ze zápisu z 11. 7. je přesně citována v zápisu z 15. 8.
Laskavý čtenář tedy uchopí nůžky, vystřihne a dolepí... Je tato praxe udržitelná nebo budete iniciovat takovou změnu jednacího řádu, která zajistí zveřejňování skutečných zápisů?
Samozřejmě, jednací řád se musí změnit.
Jirákova Rada byla kritizována (a odvolána) za to, že dovolila řediteli Puchalskému utajit projekt, vy jste na posledním zasedání odhlasovali, že zpráva o plnění projektu smí být neveřejná, pokud nebude se zveřejněním souhlasit ředitel Chmelíček.
Při jednání došlo ke sporu. Navrhovala jsem, že zpráva je stejně jako projekt veřejná listina, proto jsem navrhla zveřejnění dokumentu. Byly opačné názory, že dokument je duševním vlastnictvím autora, a členové Rady dali možnost řediteli, aby zprávu zveřejnil. Takhle bohužel probíhá jednání Rady a nemám k tomu co říct.
Opět ale nelze argumentovat, že by proti k Jirákově Radě došlo k pokroku...
Pokrok je v tom, že je zřetelné, jak který člen hlasoval.
Pokud nebyl celý bod, včetně hlasování, utajen.
To se stalo jen jednou.
Nicméně může se to stát znovu, protože jednací řád to dovoluje.
Proto budu iniciovat jeho změnu.
Jedním z témat, kterými se Rada nezabývala, ale které je přesto podstatné, je případ Ondřeje Gini. Česká televize ignorovala princip presumpce neviny a rozhodla, že pan Giňa musí z obrazovky. Proč se Rada touto otázkou zatím nezabývala?
Nikdo tento návrh nevznesl, ale máte pravdu, že bychom se tím zabývat měli sami o sobě. Tento podnět - mezi jinými - proto vznesu na příštím zasedání. Respektovat princip presumpce neviny je pro prestiž veřejnoprávní instituce velmi důležité.
Rada by se neměla zabývat personálními otázkami, ale některé z nich mají širší souvislosti a dopad. Konkrétně hovořím o odchodu pana Hodače. Poté, co Jiří Hodač resignoval na svou funkci, vyjádřil se poněkud roztrpčeně, že ředitel Chmelíček je zcela ve vleku neoficiálních struktur v rámci televize nebo i mimo ni.
Při studiu Chmelíčkova projektu, zejména ve srovnání s jeho mediálním vystupováním, docházím nutně k závěru, že jeho autorský podíl na projektu je - mírně řečeno - malý. Na tom by nebylo nic špatného, každý si může najmout tým odborníků, ale mám pocit, že tento projekt je na panu Chmelíčkovi nezávislý: že tým lidí v ČT zpracoval projekt a vybral si, kterému kandidátovi tento projekt - jako jakési korunní klenoty - svěří a umožní mu tak vyhrát konkurs.
Indicie pro to jsou poměrně silné (v této souvislosti se hovoří např. o analytikovi Nikolaji Savickém). Je-li tomu tak, do značné míry to při volbě ředitele neguje roli Rady ČT, protože o tom, kdo bude ředitelem, rozhodují ve skutečnosti ti, kteří si vybírají "předkladatele" svého projektu.
Jsou podle Vás obvinění pana Hodače a tyto spekulace odůvodněné a bude se tím zabývat i Rada?
Nevím, jestli se Rada bude touto otázkou zvlášť zabývat, ale ať je tvůrcem projektu kdokoli, musíme se zabývat jeho naplňováním - a projekt bohužel naplňován není. Osobně si myslím, že pan Chmelíček nemá ani dostatečný respekt u svých podřízených, aby byl schopen takový projekt splnit.
Připouštíte možnost, že projekt byl zpracován nezávisle na konkrétním kandidátovi?
Ano, vše tomu nasvědčuje. Vyjadřování pana Chmelíčka svědčí o tom, že si projekt dokonce ani neprostudoval.
Při vystupování ředitele pro média dochází k řadě diskrepancí, názory se mění ze dne na den: pan Chmelíček např. prohlásil, že místo ředitele zpravodajství může být docela dobře zrušeno - v projektu i ve zprávě o plnění přitom stojí pravý opak. O tři dny později to popřel. Nejasnosti vznikly i ohledně toho, zda nový šéfredaktor publicistiky Martin Mrnka byl nebo nebyl vybrán ve výběrovém řízení. To staví televizi do nepříznivého světla. Bude Rada požadovat vysvětlení?
Samozřejmě, návrhu na odvolání generálního ředitele musí předcházet dostatečná příprava, a musíme se zabývat i touto otázkou.
Patříte k nemnoha členům, kteří se zasazovali o veřejné zasedání Rady. Domníváte se, že by přijetí tohoto návrhu změnilo způsob, jak Rada posuzuje některé otázky?
Způsob asi ne, ale výrazně by to změnilo pohled na Radu, zvýšilo by to její prestiž, odpadly by spekulace o politických tlacích. Bylo by naprosto jasně vidět, jak který člen rozhoduje.
Pan Rejchrt napsal (a v Britských listech ho podpořil i Václav Žák), že neveřejné zasedání je nezbytné pro kvalitu rozhodování. Byla podle Vás některá rozhodnutí kvalitnější proto, že byla učiněna na neveřejném zasedání?
Ne, v žádném případě. Kdyby bylo jednání veřejné, průběh by byl naprosto jiný. Každý člen by musel být na jednání připraven, musel by problém prostudovat, připravit si argumenty... Zcela by se změnil charakter jednání.
Budete svůj názor prosazovat dál?
Jistě. Každý člen Rady má ovšem jiné důvody, proč to odmítá. Pan Rejchrt řekl, že musí rozvažovat neveřejně, jiné důvody má pan Erben a naprosto jiné pan Kratochvíl - to jsou lidé, kteří všechno vědí nejlíp a veřejnost proto nepotřebují.
Na jedné straně jim dávám za pravdu, že novináři všechno zkreslí a otočí, ale musíme se navzájem kultivovat i s novináři. Spekulace vznikají právě na základě toho, že novináři nejsou někam vpuštěni.
Spekulace mohou být ale živeny i jinak: do médií pronikla např. informace, že po posledním zasedání Rady Vás kontaktoval místopředseda ODS Ivan Langer. Je to pravda? S jakým požadavkem se na Vás obrátil?
Nebyl to požadavek, spíš se zlobil, že jsem udělala tento krok, a řekl, že to ublíží ODS, protože on má daleko více politických zkušeností, zkušeností s novináři, a že si mohu být jistá, že se to obrátí proti ODS - což se nakonec do jisté míry stalo. Žádný novinář si nepřečetl zápis, ze kterého by mohl lehce konstatovat, že k tomuto zjištění Rada došla už 11. 7., a klidně to dávali do spojitosti s resignací pana Hodače; nejčastěji pokládané otázky byly, jestli jsem to udělala proto, že odešel Jiří Hodač.
Ovšem Vy nereprezentujete politickou stranu, ale veřejnost - takže jestli Vaše rozhodnutí ublíží nebo neublíží straně, by mělo být irelevantní...?
To jistě, ale mělo by to být irelevantní i pro novináře. Je smutné, že v době Internetu si novináři nedokážou zjistit základní fakta.
Akceptovala jste kritiku pana Langra?
Ne, v žádném případě. Řekla jsem mu, že zastupuji veřejnost a absolutně nemohu poškodit ODS tím, že jednám otevřeně.
V dubnu jste Britským listům v rozhovoru řekla, že by nový ředitel měl dostat rok času. Teď je ve funkci teprve sedm měsíců a navrhujete jeho odvolání. Kromě toho, že evidentně není naplňován vítězný projekt, co dalšího Vás vede k tomu, že jste přehodnotila svůj názor?
Sedm měsíců je dost dlouhá doba a změny se už měly projevit i na programu. Program je tři roky naprosto stejný, nekvalitní, nejsou v něm patrné sebemenší změny.
V červnu mi ředitel ČT řekl, že se rozbíhá reforma zpravodajství - že dokonce už začala, a že pořad V pravé poledne s novým moderátorem je prvním výsledkem reformy. Za několik dnů nato byl pořad zrušen. Co budete požadovat po tomto, eventuálně novém řediteli v oblasti reformy zpravodajství?
Každopádně, aby byla jasná odpovědnost za pořady, aby zpravodajské pořady byly vyprofilovány, a nesmírně důležité je, aby si televize vybudovala analytické zázemí. Reforma je dlouhodobá záležitost, ale je potřeba k těm krokům přistoupit. Pokud je momentálně zakonzervován existující stav, nevěřím, že by se něco změnilo.
Domníváte se, že posun v personálním obsazení redakce zpravodajství může mít reformní charakter? Jsou tam osobnosti, které by dokázaly prosadit reformu?
Takový pocit rozhodně nemám. Všechny současné osobnosti tam byly i za pana Puchalského. Myslím, že pan Chmelíček si koupil ve zpravodajství klid - to je všechno, co udělal.
Ale Rada se pana Chmelíčka zastala v kontroverzi ohledně odchodu Zdeňka Šámala. Není teď tak trochu spoluviníkem současného alibistického stavu? Postupovala byste dnes stejně jako tehdy?
Možná jsme měli víc naslouchat tomu, co říkal pan Rejchrt, než se bránit jednoduchou formulací, že to není v naší kompetenci.
Dnes byste tedy postupovala jiným způsobem?
Samozřejmě. Na základě i těchto kroků jsem začala přemýšlet o projektu, o své práci, o chodu televize, a jistě, musíme brát v úvahu i lidskou stránku, jak zacházet s lidmi. Což je případ i tajemnice naší Rady.
Máte zřejmě na mysli kontroverzi ohledně předání materiálů, jíž se v posledních dnech intenzivně zabývají Britské listy.
Není mi jasná jedna věc: pan ředitel tvrdí, že materiály předal, byť předtím, než Rada poprvé zasedala. To nemůže doložit, nicméně v ten samý den, kdy předal zprávu, v níž tvrdí, že materiály byly předány v dubnu, tyto materiály předal znovu. Proč?
(smích) Tak to se budete muset zeptat ředitele Chmelíčka.
Tlumočil Vám nějaké vysvětlení?
Pokoušel se o to, přinesl nám třístránkový dokument, o němž opět tvrdil, že nám ho zaslal, než odešel na dovolenou, ale ten dokument se ztratil stejným způsobem jako Statut.
Další dokument, který ztratil někdo z pomocného personálu? Pan ředitel má ale mimořádnou smůlu...!
To jistě.
Paní Dědečková, děkuji Vám za rozhovor!
Jana Dědečková (1951), v dubnu zvolena do Rady ČT na návrh ODS, jejíž je členkou. V Radě vystupuje - zatím s malým úspěchem - s požadavkem na veřejná zasedání a na větší otevřenost práce Rady. V poslední době patří i k zásadním kritikům ředitele České televize D. Chmelíčka, jehož odvolání je rozhodnuta na příštím zasedání navrhnout.
