Název Česka a česká národní totožnost
Panove Sosna http://www.britskelisty.cz/0008/20000807h.html a Pinkava http://blisty.internet.cz/0008/20000808h.html pisi o nazvu "nasi republiky" v anglictine. Jejich prispevky me inspirovaly k uvaze lingvisticko-statisticke. Dovolim si tvrdit, ze nemcina a anglictina jsou lepe vybaveny pro popis ceske statnosti a zemepisu nez soucasna cestina. Dovolim si take pricinit, ze scitani lidu, ktere umoznuje jednotlivci oznacit pouze jednu narodnost, jen velmi nedokonale popisuje skutecnou identitu respondentu.
Podle pana Sosny je nejasnost a vseobecna libovule v anglickem pojmenovavani Ceska (odpurci tohoto nazvu prominou) dusledkem toho, ze cesti politici se v roce 1993 nechteli rozhodnout pro zadnou z variant. Ruzne ceske vladni a akademicke instituce ovsem v prubehu devadesatych let nabadaly k pouzivani slova Czechia, cinily tak ale spise nenapadne a potichu. Politici si nechteji pohnevat zastance zadneho 'smeru', a tak radeji pouzivaji bezbarve 'the Czech Republic'. Kdyz zemi nepojmenuji politici, ujmou se slova poradatele svetovych vystav. Na letosni vystave Expo jsme Czechia - nejlepsi ze vsech spatnych moznosti.Vytvareni novych statu dava zjevne prostor pro jazykove inzenyrstvi.
Nejasnosti byly i v roce 1918. Ocituji z knihy Jana Galandauera Vznik Ceskoslovenske republiky 1918: programy, projekty, perspektivy, ktera popisuje mimo jine postaveni Slovenska v ceskem programu vytvoreni slovanskeho narodniho statu. Pripojeni Slovenska k ceskemu statu bylo v roce 1917 'uplne novum', do te doby volali po "vyrvani kusu uzemi z tela Uherska" jen nemnozi radikalove. A jako si v roce 2000 nevime rady nad nazvem zapadniho zbytku Ceskoslovenska, tehdy nikdo nevedel, co si pocit se Slovenskem, nejen politicky, ale ani lingvisticky.
'Ceska verejnost mela o Slovensku jen mlhave predstavy... J. Hajsman si... vsiml, ze lide si casto pletou Slovaky s Jihoslovany. Se Slovinci zasedali cesti poslanci na risske rade... Proti tomu styky cesko-slovenske byly zejmena za svetove valky velmi skrovne. Slovensko... zustavalo pro ceskou verejnost terra incongnita.... S vitezstvim radikalismu myslenka pripojeni Slovenska k ceskemu statu zvitezila v ceske oficialni politice. Razila si cestu i v terminologii: vedle terminu cesky stat se prosazuje i stat ceskoslovensky. Novemu terminu napomohlo i to, ze se jiz v devatenactem stoleti vzilo adjektivum "ceskoslovansky". Melo v cestine nahradit neexistujici terminologicke rozliseni mezi "cesky" ve smyslu etnickem a "cesky" ve smyslu geografickem, k cemuz je nemcina vyzbrojena dvema vyrazy: "tschechisch" a "boehmisch". "Ceskoslovansky" znamenalo "cesky" ve smyslu etnickem, oznacovalo prislusnost k ceskemu narodu, chapanemu jako jazykove spolecenstvi. Tento termin se skutecne vzil a byl pouzivan. Od pridavneho jmena "ceskoslovansky" neni aspon akusticky a opticky daleko k adjektivu "ceskoslovensky", a tak tato nahodna podoba prispela k zobecneni pojmu "ceskoslovensky narod" a "ceskoslovensky stat". Az do konce [prvni svetove] valky zustalo zamenovani vyrazu "cesky" a "ceskoslovensky" bezne (s.170-175).'
Nazev budouciho statu nebyl uplne jasny ani v Masarykove Prohlaseni nezavislosti ceskoslovenskeho naroda ve Washingtonu 18. rijna 1918. Mluvilo se v nem sice o ceskoslovenskem statu a ceskoslovenskem narode, ale slovo Ceskoslovensko se v nem nevyskytlo. Prozatimni ustava z 13. listopadu 1918 pro jistotu nazev statu ani nezminila, zrejme proto, ze tehdy jeste nebylo zcela jasne, jestli nejake Ceskoslovensko bude - madarska vlada povazovala Slovensko za madarske uzemi. I kdyby bylo existovalo v roce 1992 nebo 1993 nejake prohlaseni nezavislosti Ceska, nemuselo by tedy nic vyresit. Soucasna ceska ustava mluvi pouze o 'Ceske republice'. Bylo by ovsem nefer vyzadovat urcovani jazykoveho uzu pri pojmenovani zemi od politickych dokumentu, ktere maji cil deklarovat ci definovat formu statu.
Anglictina ma slovo pro Cechy, "Bohemia", a pro Moravu, "Moravia". Pridavna jmena jsou "Bohemian", "cesky" a "Moravian", "moravsky". Dale ma anglictina slovo "Czech", ktere je jednak podstatnym jmenem, "Cech", a jednak pridavnym jmenem, "cesky". Cestina ale nerozlisuje mezi "Bohemian", obyvatel Cech a "Czech", etnicky Cech, zijici v Cechach, na Morave nebo jinde. Nemcina se vyznacuje podobnymi jemnustkami jako anglictina (viz vyse), bezpochyby proto, ze pro Nemce byl po staleti jejich pobytu v ceskych zemich rozdil mezi "boehmisch" a "tschechisch", zatimco Cechum to zrejme tak dulezite neprislo. Proto je Ceska Lipa "Boehmisch Leipa", nikoliv "Tschechisch Leipa" a proto je Cesky les "Boehmerwald". Podobnou "vyjadrovaci chudobu" pravdepodobne vykazuje vetsina evropskych jazyku pri oznacovani "sve" zeme. Cestina ale musi navic zapolit s tim, ze adjektivum "cesky" se vztahuje jak na Cechy, tak na cele Cesko vcetne Moravy a (moravskeho) Slezska.
Podle historika Josefa Valky (Lidove noviny, 18. ledna 1997) to byl Josef Jungmann, kdo vymyslel, ze kdo v Cechach mluvi cesky, je Cech, kdo nemecky, je Nemec. "Byl to navrat ke stredoveke jazykove koncepci cesstvi, ktera se spojila s hospodarskymi, socialnimi, kulturnimi i politickymi tuzbami modernich jazykovych Cechu, ale nedavala zadnou sanci vytvoreni obcanskeho statniho naroda." Nevim ovsem, jestli pred Jungmannem cestina mela oznaceni pro obyvatele Cech, aniz by nejak oznacovala jeho etnicitu. Etnicka prislusnost az do devatenacteho stoleti stejne velky vyznam nemela.
Byli to nejen Nemci zijici v ceskych zemich, ale i Moravane, kdo mel s Jungmannovou definici problemy. (Byvalym) ceskym Nemcum ci nasim slovenskym bratrim na vychode uz to muze byt skoro jedno, ale mnohe Moravany zene cesky jazyk do slepe ulicky. Kdyz rikaji "nejsme Cesi", neni jasne, jestli mysli "nejsme z Cech", coz je ocividne a nikdo by nezpochybnoval, nebo jestli chteji rici "jsme zvlastni narod, povazujeme se za odlisnou etnickou skupinu". To druhe muze znamenat, ale u vetsiny Moravaku neznamena, i volani po federalizaci Ceska http://mujweb.cz/www/modestr/index.htm ci po separatnim state http://www.ecn.cz/tandit/msi/.
Mnohym Moravanum by myslim vyhovovalo deklarovat se zaroven jako Cesi (etnicky) a jako Moravane (zemepisne ci kulturne). Bohuzel, scitani lidu, jak probehlo v roce 1991 a jak je planovano pro rok 2001 http://mujweb.cz/www/modestr/index.htm umoznuje oznacit se pouze jako prislusnik jedne narodnostni cili etnicke skupiny. Je to mozna obvykla praxe, at census probiha v kterekoliv zemi, ale stejne mnohe spise zatemnuje nez objasnuje.
Zucastnil jsem se pred casem seminare, kde muj kolega prezentoval sociologicky pruzkum, podle ktereho se lide ve Spojenem kralovstvi povazuji zaroven za prislusniky nekolika kategorii. V Britanii je pro jednotlivce obvykle deklarovat se jako Skot a zaroven jako Brit; pro mnohe lidi je vice vrstev identity beznou soucasti jejich zivota. Velssky nacionalista se muze deklarovat pouze jako 'Velsan', ale vetsina lidi zrejme zvoli dvoji ci troji uzemni ci narodni prislunost. Nemusi to mit nic spolecneho s jejich politickymi nazory. Nekdo se treba oznaci pouze za Skota, ale je zaroven proti skotske nezavislosti. Stejne tak Anglican zijici ve Skotsku muze byt priznivcem skotske autonomie ci skotske nezavislosti.
Toto neni zadny postmodernismus. I Frantisek Palacky se povazoval zaroven za Cecha i Moravana. Scitani lidu, ktere v Cesku probehne v pristim roce, bychom tedy meli brat jako velmi nedokonaly obraz skutecne identity respondentu. Kategorie 'narodnost ceska' bude obsahovat mnohe, kdo se zaroven povazuji za Moravany, Slezany, Slovaky ci za Romy, ale jejich 'moravskost' ci 'romskost' je pro ne az na druhem miste. Nebude jasne, kdo je Cech, protoze je Bohemian, boehmisch, a kdo je Cech, protoze je pouze Czech ci tschechisch. Podobne se 'oficialni' Moravane mohou citit zaroven Cechy, Romy ci Polaky, ackoliv statisticke udaje o tom nic nereknou.
