Jak dosáhnout hospodářské prosperity

Britská vláda začíná připravovat předvolební program pro příští volební období. Deník Guardian začal zveřejňovat vlastní návrhy, co by vláda měla v nadcházejících letech dělat. Recept komentátora Victora Keegana pro obchod a průmysl, který vyšel včera, jako by v mnoha ohledech přesně odpovídal tomu, co potřebuje i Česká republika. Posuďte sami.

Vláda by měla přejmenovat ministerstvo průmyslu a obchodu: mělo by se jmenovat ministerstvo pro technologii a pro internet. To by vyslalo okamžitý důležitý signál o klíčové roli informační revoluce. Kdyby totiž nemělo toto ministerstvo nic jiného na práci, než aby naléhalo na soukromé podniky i veřejné instituce, aby přeorganizovaly svou práci tak, aby to odpovídalo internetovému věku, zasloužilo by si svůj rozpočet desetkrát.

Konec konců, budoucí hospodářský růst Velké Británie bude záviset na tom, jak rychle přijmeme nové technologie.

Dobré je, že to nebude stát mnoho peněz. Ministerstvo průmyslu a obchodu už nyní vydává jen málo finančních prostředků. Letos vydalo jen 3,7 miliard liber a to se má zvýšit o 23 procent, ale to jen proto, že je nutno vydávat peníze do pozůstatků staré technologie, na výdaje spojené s jadernými elektrárnami a uhelným průmyslem.

To skutečně důležité, co by ministerstvo mělo udělat pro novou ekonomii, nemá nic společného s penězi. Jde o změnu struktury a o vytvoření konkurenceschopnosti. Toto ministerstvo je nyní potenciálně mocnější, než kdy bylo, protože má právě možnost určit parametry, v jejichž rámci bude fungovat nová ekonomika.

Vezměte si například aukci částí rozhlasového spektra pro třetí generaci mobilních telefonů, jejímž prostřednictvím ministerstvo vydělalo 22,5 miliard liber. Bez ohledu na to, zda si myslíte, že je to obrovský finanční úspěch anebo naopak recept na vznik telefonů, které si nikdo nebude moci dovolit, ukazuje to, jak obrovskou moc má stále toto ministerstvo.

Britské ministerstvo průmyslu a obchodu také hrálo čelnou roli v tom, že celá Evropa přijala GSM jako standard pro nynější generaci mobilních telefonů. Nevyvolalo to tehdy skoro žádnou publicitu - nic není nudnějšího než zpráva o standardizaci - avšak vytvoření tohoto společného evropského systému je hlavním důvodem, proč Evropa nyní v oblasti mobilních telefonů vévodí světu.

Televize

Labouristé by měli navrhnout dva projekty obdobného významu. Zaprvé, analogové televizní vysílání by mělo být co nejdříve zrušeno. Nakonec budou všechny televize digitální, budou poskytovat lepší rozlišovací schopnost, přístup na internet, e-mail, interaktivní sport, nakupování z domova a možná dojde ke spojení počítače a  televizního přijímače. Uvědomme si, že země, které přejdou k digitální technologii jako první, budou mít nad světem výhodu průkopníka - budou moci vyvíjet výrobky a služby, které pak budou prodávat do celého světa.

Jediný vážný argument proti brzké likvidaci analogové televize - že si chudí lidé nebudou moci dovolit digitální televizi - je mocný, ale dalo by se to vyřešit tím, že se bude digitální televize chudým lidem dotovat z peněz, které stát vydělá dražbou analogového spektra, které bude uvolněno přechodem na digitální vysílání.

Telefony

Zadruhé by labouristé měli trvat na tom, aby byl monopol British Telecomu na "místní smyčku", na poslední kilometr telefonní linky od ústředny k vám do domu, byl okamžitě zlikvidován a otevřen soupeřícím podnikům, nabízejícím širokopásmový přístup. Cílem musí být dostat broadband (to jest vysokorychlostní spojení, schopné vysílat videosignál oběma směry) do co největšího množství domů a bytů v co nejkratší době.

Tento argument se táhne už déle než patnáct let. Konzervativci odmítli nabídku společnosti British Telecom, že zavede broadband do britských domácností, pokud jí vláda dovolí vysílat do domácností zábavné pořady (jako velmi ziskové video on demand), protože by to ochromilo politiku konzervativní vlády, která podporovala kabelové společnosti, hlavní konkurenty společnosti BT. Konzervativní ministry tehdy nenapadlo, že kdyby byly do domácností zavedeny vysokokapacitní optické kabely jako všeobecný standard, nebylo by zapotřebí rozkopávat ulice a zavádět konkurenční kabelové optické systémy.

British Telecom se snaží si zachovat monopol na místní smyčku ve snaze ochránit své příjmy. Vláda by mu tento monopol měla odebrat co nejdříve, aby se všude co nejrychleji rozšířila širokopásmová komunikace, aby jí mohli zákazníci využívat a aby firmy na základě této technologie mohly vyvinout nové výrobky a služby a začít je také prodávat do světa.

Labouristé by tohle měli udělat v součinnosti s ministerstvem obchodu a průmyslu formou manažerského poradenství zdarma. Cílem musí být zajistit, aby firmy, zejména malé firmy, začaly co nejdříve podnikat prostřednictvím internetu. Premiér sice přislíbil, že chce učinit Británii nejvýhodnějším místem na světě pro e-commerce, ale vláda sama tomu úsilí není v čele. Vládní internetové stránky se sice zlepšují, ale profesionální nejsou. A když jde o citlivé otázky, jako je vládní úsilí monitorovat veškerý e-mailový provoz v rámci zákona o vyšetřovacích pravomocích (Regulation of Investigatory Powers Act), ministerstvo průmyslu a obchodu to celé přenechalo ministerstvu vnitra. Británie bude proto mít v tomto ohledu snad nejdrakoničtější režim na světě.

Irsko

Situace ohledně monitorování e-mailového provozu by mohla vést k tomu, že se britské podniky začnou přesouvat do Irska, kde vládne režim, který je vůči podnikatelům přívětivější a e-mailová komunikace mezi firmami je bezpečnější. Tohle je další příklad, kdy má vláda obrovskou moc a nic to nestojí. Vláda by měla přislíbit, v zájmu podnikatelství, ale i v zájmu občanských svobod, že navrhovaný zákon o monitorování e-mailového provozu zruší.

(...) Nicméně existuje ještě několik oblastí, kde je nutno vydávat peníze. Nikoliv formou staromódních státních dotací, ale jako stimulaci dalšího rozvoje. Je pravda, že britská vláda nyní uznává význam vědeckého výzkumu a rozpočet na vědecký výzkum má stoupnout z 1,6 miliard liber v letošním roce na 2,2 miliardy liber v roce 2003-4, jenže to stále neřeší zanedbanost vědeckého výzkumu, k němuž docházelo po dobu dvaceti let.

Dokončení projektu lidského genomu ukázalo, jak naléhavé je být schopen převádět dobré nápady z laboratoře do průmyslových výrobků světové třídy. Má-li mít Británie prospěch z explozivního rozvoje, který se očekává v průmyslovém sektoru biotechnologie, musejí být dány k dispozici finanční prostředky - třeba jako pobídky pro investory - mají-li být britské schopnosti v tomto oboru proměněny v materiál pro hospodářský růst v jednadvacátém století.

Totéž se týká alternativních energetických zdrojů, jako je vítr a sluneční energie, na které ministerstvo průmyslu a obchodu úplně zapomnělo. Je to šílené, ministerstvo je nuceno vydávat desítky milionů liber na likvidaci problémů, spojených s odumírajícím uhelným a jaderným průmyslem a nemá možnost vydávat podstatnější finanční prostředky na ekologicky čisté zdroje energie.

Moc by to nestálo, uzavřít mezeru mezi výzkumem čisté obnovitelné energie a trhem. Byla by to dlouhotrvající investice s jistou návratností a na inflaci by to nemělo skoro vůbec žádný vliv.