Kam kráčíš, jazyku český?
Vazeni panove Ptacku a Kastnere,
pri cteni Vasich prispevku o nasem materskem jazyce jsem stravil celkem
prijemne chvilky. Nasledujici komentare muzete povazovat za nazory
radoveho cloveka, ktery cestinu ve svem zivote tak ci onak pouziva;
omlouvam se, ze nemohu text prilis vybrusovat (ani obdarit diakritikou),
jelikoz mam relativne pomalou konexi.
Nejprve k vete "Zasedl jsem sledovat televizi". Souhlasim s Vami, ze
jde o
jazykovou nemotornost, byt ne snad az tak kriklavou. Cestina podobnou
vazbu s infinitivem umoznuje v kombinaci se slovesy "rozhodl jsem se",
"zacal jsem", "poradil jsem", "prikazal jsem", "naucil jsem", snad i "sel
jsem" apod., ovsem plnohodnotnost slovesa "zasednout" je prilis ocividna,
nez aby ho bylo mozno vazat s infinitivy. Moje intuice mne vsak rika, ze
za urcitou dobu si i na podobna spojeni zvykneme.
Zcela obecne lze rici, ze anglicky infinitiv "to watch" lze vzdy prelozit
jako "aby", v tomto pripade "Posadil jsem se, abych sledoval televizi";
takovy obrat je kazdopadne dostatecne komplikovany a recnika vede k
zamysleni, zda je pohyb velkeho hyzdoveho svalu pana redaktora v tomto
pripade skutecne tak dulezity a zda neni lepsi zminku o nem uplne
vynechat.
Slovo "sophisticated" se skutecne vyskytuje v anglictine casto a ma
pomerne dobre definovany vyznam, a proto ho mame tak radi. Souhlasim s
panem Ptackem, ze slovo "dumyslny" neni univerzalnim synonymem. Pri
prekladani knihy - verte tomu nebo neverte - Vas ale stejne nakonec
instinkt dotlaci k tomu, ze se snazite slovo "sofistikovany" v maximalnim
poctu pripadu nahradit ceskymi ekvivalenty, pripadne alespon ekvivalenty
Cechum znamejsimi. Tak napriklad vedle slova "dumyslny" jsem casto sahnul
k prekladu "promysleny", "propracovany", "rafinovany", hovorove je v
podstate ekvivalentem take "fikany", "vymakany", v kontextu obecnejsim
vsak slovo "sofistikovany" casto vyjadruje prosty vyraz "dokonaly" nebo
"narocny". V pripade one damy bych nicmene tipoval, ze nejprilehavejsim
prekladem je "sveta znala dama". Podobnych v anglictine oblibenych
privlastku najdeme vice: slovo "subtle" sice znamena "jemny", "drobny",
ale stale vice se vyskytuje ve smyslu "delikatni" nebo dokonce "slozity".
Priklad pana Ptacka s tranzistorem ukazuje vyznamove odstiny, ktere ruzna
slova nutne maji a kterymi se ceske vyrazy od prejatych casto lisi - a
diky nimz je tak casto zadouci udrzet jak vyrazy ceske, tak i ty prejate:
dnesni inzenyri nebo fyzici celkem urcite nepovazuji slovo "tranzistor" za
synonymum slova "polovodic". Polovodic je podle dnesni terminologie
material s vodivosti mensi nez kovy, ale vetsi nez izolanty, ktera muze
zaviset na dalsich vnejsich fyzikalnich jevech; v protikladu k tomu slovo
"tranzistor" oznacuje soucastku v polovodicovych obvodech, obvykle
slozenou z emitoru, baze a kolektoru (trojice segmentu p-n-p nebo n-p-n,
kde "n" resp. "p" vyjadruje material s elektronovou resp. derovou
vodivosti). Slova "tranzistor" se pred par desitkami let uzivalo prevazne
pro tranzistorove radio (rozhlasovy prijimac, chcete-li) a zejmena diky
pokroku v technice se toto uziti zmineneho slova stava nepodstatnym; v
nasich domacnostech jsou totiz posledni tranzistory nahrazovany
radiomagnetofony a hifi-vezemi a tranzistory (nove generace) bychom snad
dnes jiz spise hledali pod mikroskopem v cipech a mikroprocesorech Intel.
Seznam nezadoucich jevu v jazyce podle pana Kastnera je velmi heterogenni
a pripustme, ze take znacne neusporadany. Rozeberu tyto jevy jeden po
druhem, ovsem pokusim se je seradit do logictejsich celku.
Podle meho nazoru (ve shode s panem Ptackem) je hlaskovani "dcerina"
spravne, zatimco "dcerinna" je spatne. Na rozdil od pana Ptacka jsem vsak
presvedcen, ze vyraz "dcerinny" je velmi rozsireny. Pan Kastner je jednim
z prikladu, vyhledavac Altavista nalezne slova dceriny:dcerinny v pomeru
252:210, coz je skutecne jen tesne vitezstvi. Duvod, proc cloveka svadi
psat slovo "dceriny" s dvema "n", tkvi podle meho v tom, ze jsme navykli
psat s dvema "n" slova jako "vinny" (mimochodem slovo "vinen" lze
interpretovat tak, ze do slova "vinn", ktere ma pravidelne tvorene tvary v
zenskem a strednim rodu "vinna" a "vinno", bylo vsunuto neutralni "e").
Pro pana Kastnera bych k tomu dodal, ze "vino" ci "vina" obsahuje "n", a
proto je prislusne pridavne jmeno psano s dvema "n", zatimco slovo "dcera"
zadne "n" neobsahuje, a proto je ve slove "dceriny" pismeno "n" jen jedno
stejne jako ve slove "jiny".
"Stat se necim": pokud je ono "necim" podstatne jmeno, nikdo neuziva
sedmy
pad. Uz jste nekdy slyseli "Anicka se stala prodavacka"? Naproti tomu v
pripade, ze "necim" je pridavne jmeno, je prvni pad pomerne rozsireny,
napriklad "tiskovy zakon se stava nepostradatelny". Tradice jazyka veli
sedmy pad, v hovorove reci vsak pusobi sedmy pad neustale archaicteji a
komplikovaneji.
Totez lze rici i o vazbe "zminit moznost" a "diskutovat problematiku"
(pripadne s libovolnym jinym predmetem). Cestina se stava ekonomictejsi a
fraze "mention/discuss the possibility" se takto bude prekladat stale
casteji (a zminene fraze se jiz dnes vyskytuji nejen jako dusledky
necitliveho prekladu), zatimco spolehlive cesky znejici "zminit
se/diskutovat o moznosti" bude zakonite ustupovat: predmet spojeny s
temito slovesy je uvozen predlozkou "o" temer vzdycky, a proto nenachazime
pragmaticky duvod k tomu, abychom tuto predlozku neustale opakovali.
Souhlasim s panem Ptackem obecne v tom, ze schopnost uzit (a pocestit)
vetne a slovni struktury z jinych jazyku ukazuje zivotaschopnost cestiny a
je vlastnosti velmi pozitivni. Tak napriklad veta "Furthermore, I..." ma
stale prirozeneji znejici cesky ekvivalent "Navic, dostal jsem chripku".
Dovolil bych si tvrdit, ze takova formulace nebyla nikdy striktne
nespisovna, jde jen o to, ze se podobne deleni vet stava neustale
banalnejsim, a to nejen diky prikladu jinych jazyku.
Psani slova "ji" s carkou i ve ctvrtem pade nema hluboke oduvodneni. Jde
proste o chybu, ktera prameni z temer shodne vyslovnosti slova "ji" bez
carky i s carkou. S hrubou chybou "z kym, z cim" jsem se snad jeste
nesetkal. Totez lze rici i o psani "v poradku" dohromady (z ustalenych
spojeni vznikaly sprezky a tento proces neustale pokracuje, tak napriklad
mnoho lidi ma silny sklon psat chybne slova "i kdyz" dohromady) a v
podstate i o psani slova "skoncit" se "z" na zacatku.
Dvojice "sprovodit-zprovodit" je zajimavejsi, rekl bych k tomuto
jevu cosi
obecnejsiho. Dnes piseme v druhem padem temer zasadne predlozku "z" -
napriklad "z kopce", zatimco predlozka "s" je spojena zasadne s padem
sedmym. Podle starsich pravidel bylo mozne (a kdysi i obvykle) psat "s
kopce"; pokud bylo mozne na vazbe najit smer dolu, pryc, dohromady apod.,
predlozka ci predpona "s" byla na miste. Z toho prameni i spravnost slova
"sprovodit", tendence jazyka podle meho nazoru miri ke psani "zprovodit"
(jako "zlikvidovat") a je otazkou casu, kdy tato forma prevladne a bude ji
treba legalizovat.
Zcela zvlastni kapitolu tvori slova "kurs", "diskuse", "filosofie",
"universita", "president" a podobna. Nejnovejsi pravidla z roku 1994
sprovodila ze sveta psani techto slov latinskeho puvodu se "s" a posvetila
tak spolecensky "vychodni" trend (v rustine nebo v jihoslovanskych
jazycich je psani "z" temer pravidlem, ruske slovo "universitet" je
vyjimkou toto pravidlo potvrzujici); vzpomenme na Milose Jakese, jak rad
rikal, ze "Demogracie je diskuze a vetsina rozhodne". Neni divu, ze cele
vrstvy intelektualu proti teto "barbarske" zmene povstaly a vydobyly si
oficialni vyhlasku Ministerstva skolstvi CR, podle niz nova pravidla sice
plati, ale neni je nutno dodrzovat (jsem prekvapen tim, ze predchozi
autori ani pan Culik o rozreseni teto otazky, ktera intelektualskymi kruhy
tolik hybala, nevedi).
Takove salamounske reseni je podle meho presvedceni spravne, jelikoz
napriklad slovo "filozofie" zni klasicky vzdelanemu uchu skutecne jako
protimluv: "filo-sofie" vyjadruje "zalibeni v moudrostech" - a jake je to
zalibeni v moudrostech, kdyz nevime (nebo prehlizime), odkud slovo
"filosofie" pochazi. Navzdory teto me obhajobe latinskych tvaru je i v
pripade problematiky psani "s/z" v prejatych slovech celkem jasne, ze
cestina smeruje k psani "z" - a to i ve slovech jako "kurz" a "diskuze"
(tyto tvary jsou jiz dnes spisovne, pane Kastnere!), pricemz pujde jen o
souboj mezi vlivem Zapadu a pruvodnimi efekty lidoveho zachazeni s
cestinou, ktere nas slovansky puvod (a jednodussi zpusob vyslovnosti se
"z") zakonite obnazuje. Jelikoz pres 50% Cechu nemluvi zadnym cizim
jazykem (a napriklad asi jen 15% je pripraveno ucastnit se anglickeho
dialogu) a ponevadz dnes svym pisemnym projevem ovlivnuje stav jazyka v
podstate kazdy, odhaduji, ze "hlas ulice" nakonec zvitezi.
Slovo "cistejsi" zni pomerne dobre (na rozdil od detskeho tvaru
"lepsejsi") a nedal bych ruku do ohne za to, ze je nespisovne, ackoliv
jsem presvedcen, ze "cistsi" je spisovne nepochybne. Shoda padu je
delikatni vec: ceske sklonovani je (ve srovnani s gramatickymi pravidly
jazyku jinych) pomerne slozita problematika a neni divu, ze obcas
chybujeme i my sami. Nicmene slovo "jenz" ve ctvrtem pate jsem jeste
nevidel; normalni clovek asi rekne "ktereho", jen zridkakdy "jehoz"; slova
"jenz, jez, jiz" apod. maji stale vice knizni nadech (zvlaste "jiz", a to
snad hlavne proto, ze slovo "jiz" ma jeste jeden vyznam - "uz" - proti
kteremu archaicka verze slova "kteri" vede uzemni bitvu). Ve druhem pade
("jehoz", "nehoz" za predlozkou) si uziti slova "jenz" take nedokazu
predstavit (v tretim, sestem a sedmem padu vubec ne, "jenz", "o jenz", "s
jenz" misto "jemuz", "o nemz", "s nimz"?), takze v podstate nevim, jaky
jazykovy problem pana Kastner trapi.
Závěr:
Diky klikate historii a zejmena diky procesu zapocatemu narodnimi
obrozenci je dnes cestina velmi bohaty, flexibilni, barvity, poeticky a po
strance gramatiky slozity jazyk. Ve srovnani s jinymi jazyky se muze
pochlubit vlastnimi vyrazy a nastroji pro popis mnoha veci a jevu, s nimiz
se lze v nasem elegantnim vesmiru setkat. Kolik jazyku na svete napriklad
kopiruje velkou cast latinskych druhovych oznaceni rostlin i zivocichu?
Kolik jazyku na svete si dokaze pohrat se sluvky jako "cervenoucke
jablicko"?
Cestina je jednim z jazyku slovanskych - a stale v sobe najdeme geny po
predcich, kteri zili kdesi u reky Dnepr. Pocatky krestanstvi jsou u nas
spojeny s vlivem Balkanu a jihoslovanskych jazyku, dalsi staleti vsak
utuzila vliv Zapadu a v intelektualnim prostredi zejmena latiny, ktera
stala u kolebky nasi pisemnosti. Pred par staletimi byla cestina ohrozena
vlivem nemciny, ktera nepochybne cestinu znacne ovlivnila; obrozenci se
vsak snazili obracet zpet k Rusku a jinym slovanskym narodum, aby tento
vliv kompenzovali. V prubehu staleti se klikatymi cestami do cestiny
dostaly i vyrazy puvodu reckeho, madarskeho, francouzskeho apod. - a v
dnesnim globalizovanem svete jsme ovlivnovani predevsim anglictinou. Z
techto strucne vylicenych dejin je jasne, ze na cestinu pusobily a pusobi
prakticky vsechny jazykove skupiny euroatlantickeho prostoru. Ruzni lide
se kloni k ruznym vlivum, je vsak jasne, ze nelze obecne rici, ze vliv
jednoho ciziho jazyka byl vzdycky negativni, zatimco vliv jineho byl vzdy
pozitivni.
Cestina je ale hlavne zivy jazyk, ktery je ovlivnovan jinymi jazyky,
tvorivosti Cechu a snahou obcas prosadit nove slovo, vazbu nebo frazi,
ovsem take prirozenou tendenci obraty, jejichz slozitost neni nezbytna,
zjednodusovat a zapominat. Vyse jsem se take zminil o nekolika konkretnich
trendech, ktere budou podle vseho pokracovat. Jen ctenari hluboko v
21.stoleti (timto je pozdravuji) vsak budou presneji znat vyvoj, ktery nas
teprve ceka, stejne jako my zname ten minuly.
Zdravi
Luboš
