Chaos versus bulvár: zpravodajství ČT 1 a televize Nova ve čtvrtek 2. března 2000

Jan Čulík

Zasedl jsem včera v Praze před televizní přijímač zkusmo srovnat Události ČT a Televizní noviny televize Nova. Jsou nějaké rysy, jimiž se zpravodajství obou stanic výrazněji odlišuje?

Ani na jedné z obou stanic nebylo, co se obsahu týče, zpravodajství velmi výrazné. Fascinuje mě, že v hlavním televizním zpravodajství dne může být nejdůležitější zprávou, že zřejmě zkrachovala soukromá regionální letecká společnost Air Ostrava, případně že se poslanci rozhodli zrušit o den předtím zavedenou povinnost všech prodejců vydávat na zboží draží než 20 korun účtenky.

Bohužel, jako obvykle, bylo zpravodajství České televize téměř úplně nesledovatelné. Jednotlivé reportáže byly doprovázeny shluky slov, v nichž se divák dokázal jen velmi obtížně orientovat. Vrcholem při tom byla asi třetí zpráva Událostí, snad něco o tom, že má být ustavena jakási parlamentní komise či co, která má vyšetřovat pokus firmy ZVVZ vyvážet zařízení do Íránu. Naprosto nevím, o co šlo.

Jako obvykle bylo zapotřebí obrovského soustředění, aby člověk zprávy byl schopen sledovat. Skutečně by stálo zato, podrobit tento způsob televizní práce detailnějšímu rozboru, aby se zjistilo, co v "domácím stylu" České televize způsobuje, že jsou její reportáže tak "antikomunikativní".

Tato analýza by přece nutně prospěla i samotné České televizi a zvýšila by sledovanost Událostí. Jsem si jist, že malá sledovanost Událostí oproti Nově je do určité míry způsobována skutečností, že divák se musí opravdu nutit, aby se dokázal v chaotickém galiatyáši Události řádně orientovat.

Před ukončením Událostí jsem s velkou úlevou shodil břemeno nutnosti sledovat ČT a přepnul televizní přijímač na televizi Nova.

Musel jsem se ale okamžitě strašně smát. Některé postupy televize Nova jsou nyní ve zpravodajství tak zavedené a tak stereotypní, že se stávají senzační karikaturou. Tím je například už obligatorní vlísávání se moderátorů nováckých Televizních novin do přízně diváků, nejrůznějšími úsměvy či "přátelskými poznámkami na okraj". V britské televizi (Channel Four) existuje zvláštní pořad (Eurotrash), věnovaný ukázkám z nejhloupějších či nejkýčovitějších pořadů evropských televizních stanic. Hodilo by se tam nejen Počasíčko či Peříčko, ale i mnohé reportáže Televizních novin. Naivita tohoto vysílání, zejména dychtivé úsilí mladých reportérů o senzačnost (vyjadřované například řvaním do mikrofonu) je opravdu mnohdy velmi zábavná.

Celkový prezentační styl reportáží televize Nova je hrubý a i technicky svým způsobem primitivní. Naprosto nezvládli v televizi Nova umění střihu. Záběry jsou stříhány jeden na druhý tak, že pokaždé, když dojde ke střihu (tj. změně záběru), je tomu jako by divák dostal pěstí do obličeje. Děsná rána. Jako by celá televize pokaždé otřásla. Proč nesledují střihači Novy, jak stříhá televizní reportáže BBC či ITV, že tam střih divák vůbec nevnímá! To jsou základní věci.

Televizní noviny televize Nova přirozeně zahajují zpravodajství "nezprávami", tedy "zprávami o kriminálních činech. Ta zpráva, jíž začaly Televizní noviny ve čtvrtek 2. 3., byla skutečnou kriminální "nezprávou", totiž informací o tom, že jakási dívka předstírala policii únos "ruskými muži" a pak se ukázalo, že si dívka celou záležitost vymyslela.

Důležité ale je, že zpráva byla podána jasně a srozumitelně, i když ovšem naprosto panoptikálně. Přes tu komedii to bylo po sledování Událostí ČT obrovskou úlevou.

Frenetické podání reportéra Jana Tuly, který svůj komentář o podvodné dívce dramaticky vykřikoval do mikrofonu, z něho ovšem udělalo šaška. I když šlo v podstatě o hloupost, která v žádném případě neměla proboha b být hlavní zprávou dne, tato reportáž měla určitý seriózní podtext: v české společnosti se zvyšuje počet případů, kdy si občané postižení vymýšlejí a plýtvají policejním časem (to je například v Británii trestný čin). V ČR se však toto plýtvání policejním časem podle TV Nova většinou nepostihuje.

V pořadu bylo někoik reportérů Televizních novin bylo postiženo nutností doslova před kamerou (vzrušeně) řvát do mikrofonu: moc jsem se smál zejména vystoupení Martina Krpáče. Je to moc dobré, jak ze sebe mladí lidé dělají na obrazovce komiky. (Třeba se dostanou někdy k filmu...)

Zpravodajství televize Nova ale obsahovalo, i když s bulvárním podtextem, několik zpráv, které měly seriózní podtext veřejné služby: reportáž o tom, že někde v Ostravě (cituji po paměti) nepoznali lékaři u jedné ženy rakovinu prsu, a ta zemřela. Nebo tam byla i jiná reportáž, že lidé jezdí po silnicích jak prasata, nedodržují ani rozumné přiměřené vzdálenosti mezi automobily a policie je nyní bude daleko přísněji stíhat. To jsou důležité věci.

Je paradoxem, že ačkoliv Česká televize má být televizí veřejné služby, tyto "veřejnoprávní" reportáže se v jejím zpravodajství vyskytují dost málo.

Zajímavá byla údajně "pravicová" zaujatost obou těchto hlavních českých televizních zpravodajských relací. To se zejména v reportáži o "nesmyslnosti" zákona, nutícího všechny prodejce vydávat na zboží v hodnotě nad dvacet korun stvrzenky (vysílaly obě televizní stanice) a o zákonu, podle něhož chce ministerstvo kultury uvalit na prodej prázných audio a videokazet jedno až pětiprocentní daň, z níž se budou platit autorská práva, protože si lidi kazety kopírují doma.

Ani v jednom případě (vlastně v těchto zpravodajských pořadech nikdy) nepoužila ani jedna televize jinde běžného seriózního novinářského postupu, totiž toho, že po uvedení základní informace ji reportér kriticky analyzuje zároveň z dvou opačných názorů a z obou názorových stan poukáže na nedostatky opačného postoje.

Tak například je možná sice pravda, že nutnost vydávat stvrzenky na všechny nákupy nad dvacet korun by zatížila malé prodejce, jenže např. v Británii se vydávají stvrzenky na všechno - není to takový problém, protože přece každý prodejce má pokladnu a ta vydá stvrzenku při každé tržbě! Reportéři bědovali, že by to zatížilo ubohé trhovce, jenže známá je skutečnost, že trhovci např. prodávající zeleninu své zákazníky bez tvrzenek bezostyšně okrádají.

Býval bych se domníval, že by standardním vybavením i venkovského trhovce měla být automatická digitální váha, která zákazníkovi ukáže, kolik navážené okurky přesně stojí, a vytiskne mu i stvrzenku. Bez toho se rovná trhovecký prodej podvádění. Nikdo si toho ani v jedné z obou televizí nevšiml. Daniela Drtinová v České televizi (pořád ještě neumí mluvit, vypadávají ji při hovoru do mikrofonu při řeči hlásky) jen mechanicky opakovala názor ODS, že by předpis se stvrzenkami malé prodejce zničil.

Tuším v reportáži televize Nova bylo alespoň uvedeno, že chtěl ministr obchodu Grégr tyto stvrzenky zavést z daňových důvodů. (Tuto reportáž dělal reportér Dumbrovský a nedá se popřít, že z osob, často neštastně či komicky vystupujících v českých televizích na obrazovce, byl daleko nejprofesionálnější.)

Reportáž televize Nova o stvrzenkách ovšem dokázala, jak lehce si umějí sociálnědemokratičtí ministří naběhnout a kazit si dojem u veřejnosti. Reportér Dumbrovský požádal docela zdvořile Grégra, zda mu může položit otázku, zrovna když Grégr pil jakýsi džus. Ten mu arogantně (a hloupě) odsekl, že mu reportér porušuje soukromí. To si snad ministr Grégr myslel, že to televize Nova neodvysílá a že ve veřejnosti (ať už na ministerstvu dělá cokoliv) nebude posílen dojem, že je Grégr arogantní hlupák? Zasloužil si to. (Protože jen hlupák si může takto mediálně naběhnout.)

V reportáži o daních z audio a videokazet poskytla televize Nova prostor Marku Bendovi z ODS, který filozofoval, že taková autorská daň z kopií pásků je vlastně socialistická představa, neboť proč mají daň platit všichni, když kopírováním krade jen někdo. Inteligentní televizní stanice to měla okamžitě doložit věcným údajem, kolik procent uživatelů audio a videozařízení si pirátsky kopíruje kazety. To chybělo, a tak bylo Bendovo nesmyslné extempore ponecháno bez korekce. Vždycky mě fascinuje, jak, chráněni exkluzivností české řeči, které nikdo mimo český kotec nerozumí, si politici mohou v ČR ve sdělovacích prostředcích říkat jakékoliv nehoráznosti.

Celkové shrnutí: Veřejnoprávní televize se nezbavila své nudnosti, neslanosti, nemastnosti a přitom chaotičnosti. Nemá asi smysl o zpravodajství České televize znovu a znovu psát, neboť jen budeme do omrzení opakovat líčení těchže chyb. Televize Nova je z technického hlediska až komicky neumělá: nechtěná komika mnoha jejích reportáží je téměř všudypřítomná.

Přesto však má zpravodajství televize Nova nad zpravodajstvím ČT bezesporu vrch. Navzdory bulvárním "vraždám" a "zločinům" mívá zpravodajství Novy v současnosti určitý mírný veřejnoprávní podtext, který zprávám v České televizi při jejich neutrálnosti chybí. Zunova šéfredaktorská práce v Nově je zjevně rozmyslnější než šéfredaktorská práce Šámalovav ČT.

Ale co je nejdůležitější: navzdory vší primitivnosti a přeháněné dramatičnosti je zpravodajství televize Nova jasné a srozumitelné.

Lidi se dívají na zprávy televize Nova, protože často říkají, že v Událostech ČT "nic není".

Není to pravda. Jak svědčily i zpravodajské relace obou televizních stanic ve čtvrtek 2. března, do určité míry se obě zpravodajská vysílání tematicky překrývají.

Jenže je to nedokonalý a chaotický způsob zpracování témat, který vytváří dojem, že v Událostech České televize "nic není". Paradoxně působí sice z povrchního hlediska Události ČT na diváka profesionálněji, než třeba primitivní střihy televize Nova, jenže je to profesionální prázdnota.

Televizní noviny Novy mají své neotesané, primitivní hrany, avšak zpravodajství je názorné, srozumitelné a jasné. To je hlavní a nejdůležitější vlastnost, jakou má televizní zpravodajství mít, a právě proto, domnívám se, odpouštějí čeští diváci Nově její ostatní primitivismy.

Nedívají se na Novu proto, že by byli sami primitivní, ale protože zpravodajství Novy má jasnější věcný obsah.