Ještě k bytové situaci
Tomáš Petr
Vážený pane,
plně souhlasím s názory pánů Novotného a Špíky, kteří
uvedli na pravou míru předchozí nepodložená tvrzení, že vlastně žádný
problém neexistuje. I když sám neusiluji o koupi nového bytu, nýbrž o
pouhou rekonstrukci přes 60 let starého 1+1 domečku po babičce, narážím na
stejné problémy se získáním potřebného finančního obnosu. (Předpokládám, že
by stačilo celkem asi 400 až 500 tisíc korun). Financování jsem si
představoval kombinací stavebního spoření s úvěrem a hypotečního úvěru. Pak
jsem se ještě doslechl o jakési státní bezúročné půjčce. Začal jsem tedy
shánět informace.
Stavební spoření
Stavební spoření jsem měl sjednáno na cílovou částku 240 tisíc korun. Po
naspořených 120 tisících mi byl přiznán nárok na úvěr ve stejné výši.
Dospořil jsem ještě na 140 tisíc a začal se zajímat o stotisícový úvěr.
Pracovnice pobočky mi sdělila, že na tuto částku stačí jeden ručitel s
příjmem přes 9000 čistého, případně ručení nemovitostí. Navíc já musím
odevzdat daňová přiznání za poslední tři roky, přičemž v posledním roce
(1998) musím mít čistý měsíční příjem minimálně 6000 Kč. To, že mám 5800,
je celkem detail, dobře mi tak, nemám mít takové náklady - viz příklad v 7.
bodu příspěvku pana Novotného. Spíše mne zaráží, že spořitelna si na
základě mých příjmů z minulých let spočítá, že těch 1500 měsíčně nejsem
schopen splácet, i když jsem je tam v rámci spoření přesně a poctivě
splácel přes pět let. V případě problémů přece mají ručitele, eventuelně
nemovitost, takže poškozeni prakticky být nemohou. Kuriózní přitom je, že
na leasing firemního vozu s měsíční splátkou přes 5700 Kč mi tytéž příjmy
kupodivu stačily...
Hypotéka
Je to ještě mnohem horší, než stavební spoření. Po telefonické
konzultaci s jednou z bank mi bylo naznačeno, abych se ve své situaci
raději ani nesnažil a zkusil to raději přes stavební spoření. Půdní
vestavba, kterou chci realizovat, není samostatná bytová jednotka, tudíž
nepřipadá v úvahu státní podpora 4,5% úroků. Zřejmě je třeba nechat dům
rozpadnout do stavu neobyvatelnosti, pak vyjmout z bytového fondu, a
následně získat státní podporu? Bez státní podpory je 9% úrok po dobu 10 -
20 let poměrně brutální záležitostí. Nicméně hlavní problém je opět čistý
příjem a dostatečné ručení.
Státní bezúročná půjčka
Dozvěděl jsem se, že někdy začátkem minulého roku proběhla akce, při
níž stát rozděloval prostředky formou bezúročné půjčky. Jenže jak už to
chodí, kdo dřív přijde... Přidělené prostředky byly bleskově vyčerpány, ti,
na které se tehdy nedostalo, dostanou snad půjčku letos, a ti, kteří o ni
mají zájem letos (jako třeba já), zřejmě nedostanou nic. Informoval jsem se
na ministerstvu pro místní rozvoj. WWW stránky zmiňovaného ministerstva mi
řekly spíš o programech pro rozvoj obcí, takže jsem zvedl telefon. V Brně
mne odkázali na Prahu, v Praze mi řekli, že bezúročné půjčky nejsou, a když
budou, dozvím se to z televize. Žádný systém nebo pořadník neexistuje,
pokud se nějaké prostředky uvolní, ti nejdravější a věci znalí si urychleně
sbalí podklady a přes noc si vystojí svou frontu. 200 tisíc za noc, to už
za to stojí, ne? Mám dva známé, jeden půjčku dostal, druhý nestihl včas
sehnat potřebné podklady, prostě smůla. Říkali, že je třeba mít příjmy
akorát - ne moc vysoké, aby stát půjčku dal, ale zase ne moc nízké, aby
bylo z čeho splácet. Taková státní podpora mi připomíná zlaťáčky, které
feudálové nahodile rozhazovali do davu svých poddaných, kde se jich chopili
ti, co měli velké štěstí a ostré lokty.
