Nechme fyziku fyzikům, zdravotnictví lékařům, banky bankovním
úředníkům a politiku politikům
Juliana
(K tomuto článku
Jana Kyncla.)
Stav, vyjadreny sloganem v nadpise, vyjadruji Anglosasove vyrazem
"punditocracy". S urcitym priblizenim by se dal prelozit jako
"expertokracie", ale toto slovo nezni dostatecne pejorativne. O co jde. O
tvrzeni, ze veci jsou natolik slozite a jejich rizeni vyzaduje tolik
specialnich znalosti, ze je mame ponechat v rukou expertu a nemame se do
nich michat.
Myslim, ze neni dobre smesovat dve veci.
a) Soucasna veda opravdu slozita je, a je dost smesne, kdyz novinarka
poucuje fyzika o teorii vakua nebo teatrolog biology o kurovci a energetiky
o atomovych elektrarnach. O pravdivosti vedeckych teorii se nerozhoduje
hlasovanim ci diskursem v nedelnich prilohach novin.
b) Verejnost ma ale pravo vedet, co se deje s jejimi danemi. Zda je
napr.
grantove agentury vynakladaji na vyzkum ucelne, jestli je zdravotnictvi
organizovano tak, aby nedochazelo ke zbytecnemu plytvani a poskozovani
zdravi pacientu, zda nebude muset doplacet na neschopnost bankovnich
"expertu" apod. Proto je nutna verejna kontrola laiku a neni mozne
ponechat vedu jen v rukou vedcu, zdravotnictvi jen v rukou lekaru a banky
jen v rukou bankovnich uredniku. Toto by mela zajistovat media a ruzne
verejne organizace, ale nedeje se tak.
V Cechach to bohuzel dopada tak, ze ten, kdo nejsilneji rve (a ma nejvice
znamych ve sdelovacich prostredcich) se vyjadruje ke vsemu, at uz na to ma
kvalifikaci nebo ne, a nejdulezitejsi rozhodnuti, ktera ovlivni zivot
obyvatelstva na mnoho let dopredu, ze prijimaji v uzkem kruhu bez vyjadreni
verejnosti.
Nyni nekvalifikovane vyjadreni laika k filosofum.
J. Kyncla zjevne
predstavitele tohoto oboru nenadchli. Musim se priznat, ze ceske medialni
filosofy (V. Belohradsky, J. Sokol, Z. Pinc, P. Kouba) take neobdivuji.
Obecne ale neni filosofie nestrukturovany blabol; myslim, ze delat ji na
urovni je stejne tezke jako delat dobrou elektroenergetiku.
To, ze vedle
sebe sedi na jedne katedre dva filosofove s ruznymi nazory, neni podle me
zapor, ale klad. Alespon si lidi muzou vybrat.
Nevim, jak ted vypada
filosoficka vyuka pro studenty exaktnich oboru, zda si smeji vybrat
filosofy, ktere chteji studovat.
Divala jsem se do skript M. Petricka z r.
1992. Nabizi tyto filosofy: Platon, Kant, Husserl, Bergson, Heidegger,
Marcel, Camus, Sartre, Patocka, Wittgenstein, Levinas a postmoderna.
Nejvice mista je venovano Husserlovi. Obavam se, ze kdybych musela
absolvovat podobny kurz, byl by to pro me stejny festival ztraceneho casu
jako dialekticky materialismus.
Nevim, proc pomiji napr. Locka, Huma,
Russella, Whiteheada, Moora a Vidensky kruh. Zda se mi, ze je ve zdejsich
krajich kladen prilis velky duraz na fenomenology. Mozna odpovidaji na
nektere filosoficke otazky lepe, ale domnivam se, ze neni dobre, ze jsou
racionalni filosofove az na male vyjimky opomijeni.
PS. Myslim, ze zanedbavani Videnskeho kruhu nema co delat s
ignorovanim nemecke
filosofie, jak se domniva T. Pecina, protoze Husserl a Heidegger
zanedbavani nejsou. Spise s tim ma co delat priklon k iracionalite.
Analyticke filosofy studuje J. Peregrin, ale protoze nepatri k medialnim
filosofum, ovladaji sdelovaci prostredky fenomenologove a postmoderniste.