středa 16. února

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Česká televize:
  • Jak je propojená sportovní redakce ČT se sponzorskými aktivitami některých zájmových skupin (Jan Čulík) Británie: Osvobozují internet:
  • Telefonní připojení bez měření impulsů by podpořilo užívání internetu (Guardian) Objevná novinářská práce a americké soudnictví:
  • Studenti žurnalistiky zachraňují lidí před popravou a vyvolávají debatu o trestu smrti K článku Jana Čulíka "Pomluvy v Českém rozhlase":
  • Profesore! (J.B. Akláb)
  • Čert kálí na větší hromadu - pravicový bolševismus v českých médiích (Štepán Kotrba) Proti ekologům:
  • Provokativní poznámky k Tise, Černobylu apod. (Miloš Rybář) Ekologie:
  • Strom Života (Nadace Partnerství)
  • Investor trvá na své trase dálnice D8 přes České středohoří (Děti Země) K diskusi Motl - Cihelková, věda a náboženství:
  • Nejsem přítelem osobně zaťatých příspěvků (Lubomír Fendrych)
  • Blázen kolega Motl (Petr Novotný)
  • Na začátku byla otázka (Jiří Málek)
  • Falešný křišťál dědy Pinkavy a Occamova břitva (Luboš Motl) Sport:
  • Hašek (Ivan Hoffman)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • K diskusi Motl - Cihelková: Nejsem přítelem osobně zaťatých příspěvků

    Lubomír Fendrych

    Lubomír Fendrych je autorem a editorem pravidelné přílohy Neviditelného psa Hudba a zvuk.

    Nejsem přítelem takových osobně zaťatých příspěvků, jak předvedl pan Motl. Podle mne to neslouží ani popularizaci vědy, ani vědeckým diskusím. Nejsem z toho oboru, jen jako redaktor jsem dělal většinou muzikologicé - tedy vědecké texty takže si dovoluji říci, že takto laděné příspěvka by se tisknout neměly. Podle mne existují určité hranice dané obecnou slušností - a chcete-li z racionálního hlediska tedy i snahou o  produktivitu tištěného slova.

    Když otisknu něco, co druhého nutně musí namíchnout, tak ten se samozřejmě brání - a odborná disputace problému bývá v háji. Pak je škoda papíru, pardon obrazovky.

    Nemějte mi za zlé - je mi přes sedmdesát a vím, že času je na světě málo, škoda ho takhle vyplýtvat.

    Hádat se to ano, urputně to také - přinášet námitky vyracející (podle pana Poppera) tu či onu teorii by však měli nejen takzvaní odpůrci, ale i sami tvůrci oné teorie.

    A pokud jde o pochybení, takzvané blbosti, pak je dobré uvážit, zda nevyplývají třeba z jiného pohledu na věc.

    Podle mne ono vidění světa, které hájí pan Motl - a je zdá se většinovým, vyžaduje stejnou porci víry - když totiž dojde na otázky zásadní, přesahující běžnou agendu onoho vědního oboru -jako u těch, kdož věří v prvotního hybatele či jak by to bylo možno nenábožensky nazvat.

    Myslím, že jsou i jiní fyzici - skutečně tvůrčí, s fantazií a schopnosti nedůvěřovat tomu, čeho bylo dosaženo. No raději dost.

    Jen jsem chtěl naznačit vlastní laický názor na morálku v diskusích i na tak trochu navěc samu.

    Nechci se ale zaplétat do diskusí v nichž jsou vidět především zuby a až někde hodně daleko věc, o niž by mělo jít především.

    A tohle je tak trochu i na Vás: ono tohle bývá v Britských listech dosti časté.

    Nevadí mi vyhraněnost názorů, nekonformnost tvrzení. To je vzhledem ke stavu českého tisku moc fajn. Vadí mi bohorovnost a dogmatičnost, s níž často bývají hlásány... určitá nesnášenlivost, připomínající mi Klause. Asi to je už naše domácí nemoc.

    PS. Měl bych nějaké připomínky i jinak, například ke klubu či co to je Sysifos (?) - tam maji velice dobre zasady, ale jdou do toho jako slon v porcelanu. Pripomínaji mi sektu, která chce zachraňovat všechno kolem hlava nehlava. Je v tom skryto hodně pýchy.

    A paní Julianě: i když někdo není fyzik, přece jen rozezná, jestli ony pravdy hlásá pouze s oprávněným a už tím sympatickým nadšením, nebo s vášní dogmatika, který musí mít vždy pravdu. Já vím, on obsah páně Motlova projevu - myslim toho o fyzice - lahodí jejímu přesvědčení, ale kolik ještě bude revolucí ve vědě i fyzice, kolikrát se ještě změní paradigma... a stále tu a nejspíš pořád budou ty otázky zásadní, které zodpovídat může pouze víra: v nejsvětější hmotičku, nebo v nějakého pánbíčka - bílého, žlutého.... Obojí je podle mne špatně. Takhle snad přece problém nezní. Dejme do práce - bez zbytečných emocí, zkoumejme vsechno, co se zkoumat dá, nevylučujme předem nic - pak snad někdy k něčemu dojdeme.

    Řekl bych, ze skeptik má byt skeptický hlavně vůči sobě, zvlášť když chce svou skepsi naordinovat jiným.

    Asi je možné nahradit slovo skeptik také slovem vědec, ale třeba i "náboženský fanatik".

    Jenže v praxi je zrovna tento požadavek splnitelný jen těžko - pro každého z nás.

    A nekterym fyzikum bych rad poslal vzkaz

    NE VŠE, CO JE DŮLEŽITÉ, LZE SPOČÍTAT,

    NE VŠE, CO LZE SPOČÍTAT, JE DŮLEŽITÉ

    ALBERT EINSTEIN

    A za sebe coby muzikanta a muzikologa bych dodal, že fyzika opravdu, ale opravdu není všechno.Tam, kde by byla vším, bych žít nechtěl. Naštěstí patent na rozum ani na konečné vysvětleni světa zatím nikomu udělen nebyl, natož pak obecně uznán.

    Doufám, že jediný, jednotný zákon všeho (nebojakxetojmenuje) nejenže nebude nalezen, ale že ani neexistuje - aspoň ne v tomhle vesmíru... Zdraví Lubomír Fendrych



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|