 |
|
Profesore!J.B. AklábDovolte mně jen velice krátce, v několika heslech se vyjádřit k Vašemu článku "Pomluvy v Radiožurnálu". Je tak trochu naší ostudou a mělo by to nutit k zamyšlení, že neserióznost v základním přístupu ke zpracování novinářsky jinak velmi vděčného materiálu, musíte provést až Vy, a to značně klidným a věcným způsobem. Oceňuji, že současně nabízíte prostor k diskusi oběma stranám, naše novináře totiž nechává podobná jednostrannost v úplném klidu. Je třeba říci i napsat, že zde jste se pustil na trochu "tenký led", protože téma komunistické minulosti není, a podle mě ani dosud nebylo, nikým pojato s potřebným nadhledem, s využitím konkrétních faktů, bez silných a emoce navozujících slov. Dokonce si i bez jakéhokoliv dokladování dovolím tvrdit, že diskuse na toto téma probíhají vždy jednostranným způsobem a dojdou-li argumenty, přicházejí řada na velmi často jen zčásti pravdivá, respektive hysterii navozující zjednodušování. Zda je to tím, že si (a asi bez výjimky..., snad s vynecháním opačného znaménka v psaní a informování Haló novin a pod.) léčí současná garnitura píšících i moderujících novinářů svůj stále znovu se otevírající bércový vřed totalitní minulosti - a to bez ohledu na to, zda se jedná o novináře, který psal pouze jeden nebo dva roky před rokem 1989 do odborářského týdeníku, anebo zda jde o zkušené harcovníky, kteří 10 i více let vytvářeli obraz tehdejší doby v celostátních novinách, časopisech, rozhlase nebo v televizi... , anebo proto, že je to mnohem méně rizikovější způsob psaní, které nikoho nevystavuje jakýmkoliv projevům nesouhlasu, natož snad zjevně nepřátelské kritiky. Pokusím se na příkladu téhož člověka, kterému jste chtěl dopřát novinářské objektivity, uvést několik, domnívám se že obtížně odpověditelných otázek, respektive konstatací:
J.B. AklábPoznámka JČ: Myslím si, že rozdíl mezi KSČ před rokem 1968 a po něm spočíval hlavně v tom, že po druhé polovině šedesátých let, kdy byl v Československu komunismus vydatně a opakovaně veřejně zdiskreditován, a to bylo pak dovršeno invazí Varšavské smlouvy, už nikdo v sedmdesátých a v osmdesátých letech, kdo nebyl padlý na hlavu, nemohl v marxismus či komunismus idealisticky věřit. Členství v KSČ po roce 1968 byla pragmatická kalkulace, na niž musel mít člověk dost silný žaludek. V padesátých letech se sice vraždilo, ale mnozí mladí lidé komunismu - také z hlouposti - upřímně věřili. Pak se to snažili v šedesátých letech odčinit intenzivní prací ve snaze vyvléknout Československo z komunistického područí, ovšem neúspěšně. Pithart udělal dost velký kus práce jako disident - v tom, že se při prověrkách v letech 1970-1971 nepřizpůsobil, je také určitá morální odvaha. Byla a je KSČ levicovou anebo naopak pravicovou politickou stranou? Vím, v České republice je v důsledku její jazykové a kulturní uzavřenosti pocit, že všechno, co přichází "mimoestablishmentově" zvenku, je nesmírně silný. Je nutno se tomu bránit. Svět mimo ČR není nereálný, je naopak až zatraceně reálný a bude určovat - už nyní přímo určuje, jaké budou životní podmínky v České republice. Proto je třeba ho znát, myslím. Provoz je to opravdu dost jednosměrný. Až bude Česká republika vyrábět něco skutečně mezinárodně všude prodejného, vznikne ovlivňovací provoz oběma směry. (České pivo je dobrý začátek, ale je to málo.)
|
|
|- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|