středa 16. února

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Česká televize:
  • Jak je propojená sportovní redakce ČT se sponzorskými aktivitami některých zájmových skupin (Jan Čulík) Británie: Osvobozují internet:
  • Telefonní připojení bez měření impulsů by podpořilo užívání internetu (Guardian) Objevná novinářská práce a americké soudnictví:
  • Studenti žurnalistiky zachraňují lidí před popravou a vyvolávají debatu o trestu smrti K článku Jana Čulíka "Pomluvy v Českém rozhlase":
  • Profesore! (J.B. Akláb)
  • Čert kálí na větší hromadu - pravicový bolševismus v českých médiích (Štepán Kotrba) Proti ekologům:
  • Provokativní poznámky k Tise, Černobylu apod. (Miloš Rybář) Ekologie:
  • Strom Života (Nadace Partnerství)
  • Investor trvá na své trase dálnice D8 přes České středohoří (Děti Země) K diskusi Motl - Cihelková, věda a náboženství:
  • Nejsem přítelem osobně zaťatých příspěvků (Lubomír Fendrych)
  • Blázen kolega Motl (Petr Novotný)
  • Na začátku byla otázka (Jiří Málek)
  • Falešný křišťál dědy Pinkavy a Occamova břitva (Luboš Motl) Sport:
  • Hašek (Ivan Hoffman)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Profesore!

    J.B. Akláb

    Dovolte mně jen velice krátce, v několika heslech se vyjádřit k Vašemu článku "Pomluvy v Radiožurnálu".

    Je tak trochu naší ostudou a mělo by to nutit k zamyšlení, že neserióznost v základním přístupu ke zpracování novinářsky jinak velmi vděčného materiálu, musíte provést až Vy, a to značně klidným a věcným způsobem. Oceňuji, že současně nabízíte prostor k diskusi oběma stranám, naše novináře totiž nechává podobná jednostrannost v úplném klidu.

    Je třeba říci i napsat, že zde jste se pustil na trochu "tenký led", protože téma komunistické minulosti není, a podle mě ani dosud nebylo, nikým pojato s potřebným nadhledem, s využitím konkrétních faktů, bez silných a emoce navozujících slov.

    Dokonce si i bez jakéhokoliv dokladování dovolím tvrdit, že diskuse na toto téma probíhají vždy jednostranným způsobem a dojdou-li argumenty, přicházejí řada na velmi často jen zčásti pravdivá, respektive hysterii navozující zjednodušování.

    Zda je to tím, že si (a asi bez výjimky..., snad s vynecháním opačného znaménka v psaní a informování Haló novin a pod.) léčí současná garnitura píšících i moderujících novinářů svůj stále znovu se otevírající bércový vřed totalitní minulosti - a to bez ohledu na to, zda se jedná o novináře, který psal pouze jeden nebo dva roky před rokem 1989 do odborářského týdeníku, anebo zda jde o zkušené harcovníky, kteří 10 i více let vytvářeli obraz tehdejší doby v celostátních novinách, časopisech, rozhlase nebo v televizi... , anebo proto, že je to mnohem méně rizikovější způsob psaní, které nikoho nevystavuje jakýmkoliv projevům nesouhlasu, natož snad zjevně nepřátelské kritiky.

    Pokusím se na příkladu téhož člověka, kterému jste chtěl dopřát novinářské objektivity, uvést několik, domnívám se že obtížně odpověditelných otázek, respektive konstatací:

    1. Dříve nebo později zazní legitimní dotaz, jaký je rozdíl mezi exkomunistou Pithartem a exkomunistou Šloufem, kteří by měli kandidovat ve stejném obvodu č. 44 - tj. Chrudim, do Senátu ČR.
    2. Stávající senátor Petr Pithart byl v KSČ určitě přinejmenším tak dlouho jako Miroslav Šlouf, i když je pravda, že členství prvně jmenovaného je datováno do roku 1968.
    3. Zda byla KSČ horší či lepší před tímto datem, je obtížné odpovědět.
    4. Několik krátkých let jakéhosi "uvolnění" před rokem 1968, vystřídala normalizace, v té ale zase, na rozdíl od padesátých let, nebyli političtí odpůrci tak krutým způsobem vězněni, anebo dokonce popravováni. (Namítat lze cokoliv, ale "Dopisy Olze" od normalizačním režimem vězněného Václava Havla vypovídají jasně... .)
    5. V případě Petra Pitharta jde evidentně o jeden z prvních vstupů bývalého člena KSČ (exkomunisty) do KDU-ČSL.
    6. Podobných případů není známo ve vztahu ke KDU-ČSL mnoho a ani vstup Petra Pitharta nebyl, a ani není, touto "optikou" medializován.
    7. Přitom právě KDU-ČSL (především ústy J.Luxe, ale i J.Kasala a dalších ...) velice dlouho, a i často (!), tvrdila, že na rozdíl od ODS a ODA žádné bývalé komunisty ve svých řadách nemá...
    8. Já například osobně vidím zásadní rozdíl vstupu P.Pitharta a M. Šloufa do jejich současných politických subjektů:

      • Petr Pithart k ukončení členství v KSČ potřeboval mocný "impuls" tragického 21. srpna 1968 a posléze ještě cestu přes Občanské fórum a politický volební subjekt pro volby v roce 1992 - OBČANSKÉ HNUTÍ....

      • Jeho rozhodnutí, více než u kohokoliv jiného, byla ovlivněno zásadními politickými události, které se kolem něho odehrávaly a jeho vlastní rozhodnutí stála až na druhém místě... .

      • Zejména v případě ukončení členství KSČ.

      • Miroslav Šlouf přijal vlastní rozhodnutí, ke kterému dospěl sám, bez "mocných impulsů politických událostí, rámujících dějiny!".

      • Například z KSČ odcházet nemusel, a mohl dodnes zřejmě v klidu užívat poslanecké imunity v poslaneckém klubu KSČM, tak jako několik jiných poslanců, kteří jsou v PSP ČR od úplně první rekonstrukce (tehdy ČNR...) po "sametové revoluci 1989" - za všechny lze jmenovat poslance Štraita, Čelišovou, atd.

      • Šlouf nesl na "politický trh" svou osobní zodpovědnost a jak se v málo televizních příležitostech ukazuje - svůj postoj i vstup do ČSSD umí vysvětlit a zdůvodnit .

  • Nabízí se i mnohem rychlejší, ale přece jen trochu povrchní odpověď:
      • P.Pithart se stal tak trochu "politickým turistou", který po putování a změnách svého členství v politických stranách nakonec zakončil v pravostředovém politickém subjektu,

      • M.Šlouf zůstal levicovým politikem.

    Záměrně jsem prodloužil Váš včerejší pohled na jedno kratičké a stručné téma, které ilustruje, jak zástupnými problémy se česká veřejnost sama živí.

    Trochu mě mrzí, že se neozval nikdo z našich "investigativních" novinářů, ale Vy.

    Pro mě jste tak trochu jen ve "virtuálním světě" existující Jan Čulík, protože přes závažnost některých Vašich sdělení na stránkách internetových Britských listů, a Vaši stále stejnou fotografii ( ještě pak jaksi navíc asi i  2x zveřejněnou v deníku Slovo...) mám i já přece jen často se opakující pocit, že čtu články imaginárního novináře.

    J.B. Akláb

    Poznámka JČ: Myslím si, že rozdíl mezi KSČ před rokem 1968 a po něm spočíval hlavně v tom, že po druhé polovině šedesátých let, kdy byl v Československu komunismus vydatně a opakovaně veřejně zdiskreditován, a to bylo pak dovršeno invazí Varšavské smlouvy, už nikdo v sedmdesátých a v osmdesátých letech, kdo nebyl padlý na hlavu, nemohl v marxismus či komunismus idealisticky věřit. Členství v KSČ po roce 1968 byla pragmatická kalkulace, na niž musel mít člověk dost silný žaludek. V padesátých letech se sice vraždilo, ale mnozí mladí lidé komunismu - také z hlouposti - upřímně věřili. Pak se to snažili v šedesátých letech odčinit intenzivní prací ve snaze vyvléknout Československo z komunistického područí, ovšem neúspěšně. Pithart udělal dost velký kus práce jako disident - v tom, že se při prověrkách v letech 1970-1971 nepřizpůsobil, je také určitá morální odvaha.

    Byla a je KSČ levicovou anebo naopak pravicovou politickou stranou?

    Vím, v České republice je v důsledku její jazykové a kulturní uzavřenosti pocit, že všechno, co přichází "mimoestablishmentově" zvenku, je nesmírně silný. Je nutno se tomu bránit. Svět mimo ČR není nereálný, je naopak až zatraceně reálný a bude určovat - už nyní přímo určuje, jaké budou životní podmínky v České republice. Proto je třeba ho znát, myslím. Provoz je to opravdu dost jednosměrný. Až bude Česká republika vyrábět něco skutečně mezinárodně všude prodejného, vznikne ovlivňovací provoz oběma směry. (České pivo je dobrý začátek, ale je to málo.)



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|