úterý 8. února

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Česká politika:
  • Boj s rudými větrnými mlýny (Andrew Stroehlein) Rakousko:
  • Co s Haiderem? (Observer)
  • Evropa musí ohledně Haidera jednat (Neal Ascherson) České peníze:
  • Drobné a miliardy (Ivan Hoffman) Česká televize:
  • Nový ředitel ČT: Tytéž změny jako Puchalský, ale diplomatičtěji (Jan Čulík, pro týdeník Reflex) Polemika:
  • K pořadu "Naskočíme?" (Petr Jánský) ODS a Libor Novák:
  • Výše trestu (Petr Jánský) Diskuse o Bohu:
  • Ke sporu theistů a atheistů (Jiří Jírovec)
  • Neslušnost příspěvku pana Luboše Motla (Jaromír Jedlička)
  • Jiří Voskovec o Bohu
  • Je nám třeba víry v Boha? (část druhá) (Vlastimil Obereigner) Czech Politics:
  • Battling the Red Windmills (Andrew Stroehlein) Sport:
  • Poprvé... (Ivan Hoffman)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Neslušnost příspěvku pana Luboše Motla

    Jaromír Jedlička

    Otřesen neslušností příspěvku pana Luboše Motla z 2.2.2000 si dovoluji napsat svůj názor na otázku existence Boha ve vztahu k vědeckému poznání. Pan L.M. zřejmě zná něco ze současné vědy, ale neuvědomuje si, že nedovede odpovědět na základní otázky (ani ve fyzice, která je zřejmě jeho oborem).

    Současný vědec věří v to, že pokud existuje opakovatelně prokazatelná korelace mezi dvěma jevy, tak jde o přírodní zákon, pokud naopak taková korelace není zjistitelná, tak jde o náhodu. Vědec dnes věří, že náhoda je neoddělitelnou součástí světa (světa stochastického).

    Náhodnost světa se projevuje např. v okamžiku vzniku a zániku diskrétních částic světa. Není třeba diskutovat o tom, zda jsou tyto částice hmotné, podstatné je to, že existují. Jako důkaz si dovolím uvést schopnost naší paměti, ve které se nepochybně ukládá informace našeho poznání, abychom si ji později mohli vybavit v téže podobě (to, že s věkem se mi to vybavuje obtížněji, pochopitelně předložený důkaz nezpochybňuje).

    Na informacích, které jsou uloženy v "částicích zapamatování" je založeno každé vědění. Platí však ale, že nikdo a nic nemůže být vševědoucí. Pokud je totiž svět nekonečný, tak jej samozřejmě nelze poznat, pokud je konečný, tak omezený počet "částic zapamatování" nemůže být žádným způsobem "zpracován" tak, aby kdokoliv či cokoliv mělo možnost prohlásit, že ví vše. Tedy nikdo a nic nemůže být vševědoucí. To je dostatečný důkaz k tomu, abych se prohlásil za věřícího tomu, že vševědoucí bůh neexistuje. Pokud chce někdo předložit jinou definici boha, pochopitelně mu v tom nebráním, ale pro mne to již, věřící prominou, nebude bůh.

    Věda je tedy vírou, jako každá jiná víra. Od ostatních vír se však liší tím, že ostatní víry, ostatní náboženství, hledají korelaci mezi úspěchy konkrétních lidí a věčností. Úspěchem může být např. to, že se po smrti dostanu do ráje (zde se L.M. mýlí, neboť současní křesťané již nehrozí peklem, neboť dobrotivý bůh by přece nikoho nemohl tak krutě trestat), zatímco v jiných geopolitických podmínkách se jako úspěch vyvinula víra v to, že po smrti již nebudu obtěžován znovuzrozením (převtělením).

    Tímto příspěvkem se nestavím proti žádné víře, ani žádnému náboženství, neboť vím, že člověk naději potřebuje, právě tak jako potřebuje zaplnit čas jinak, než jen samým zbrojením. Dokonce i já bych rád vyslovil naději, že až lidé pochopí, že žádná korelace mezi nimi a věčností neexistuje, tak se jim může podařit prožít smysluplnější život - vytvořit smysluplnější svět.

    Jaromír Jedlička



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|