Drobné a miliardy
Desetníky a dvacetníky zůstanou v oběhu i přesto, že ražba jednoho
desetihaléře stojí haléřů pětadvacet. Od svého původního záměru
zlikvidovat drobné prý centrální banka ustoupila proto, že měna zdaleka
neoslabila natolik, že by desetníky a dvacetníky ztratily svůj cenotvorný
význam.
Tuto skutečnost ovšem bankéři vzali v úvahu až po té, co si na
základě ostré reakce méně majetných občanů zřejmě uvědomili, že zde jsou
lidé, kteří ještě drobné doopravdy používají. Řečí bankéřů zmíněné
desetníky a dvacetníky zdaleka nejsou pod nějakým prahem vnímání
veřejnosti.
Jestliže nad tím prahem vnímání ještě nějakou dobu zůstanou,
pak i proto, že pod prahem vnímání veřejnosti setrvává způsob, jakým stát
nakládá s miliardami.
Jak si vysvětlit, že se pouze mezi řečí, jaksi na
okraj vášnivé diskuse o desetnících, dovídáme, že špatných úvěrů se
v Komerční bance vytvořilo za šedesát miliard?
Jistě to bude tím, že
zatímco s desetníkem se setká kde kdo, s miliardami pracuje skupinka občanů
tak nepočetná, že její členy můžeme zpětně vyjmenovat do jednoho.
Čeští
makro-ekonomové nás podle hesla "Co oči nevidí, to srdce nebolí" léta
šetřili pohledu do bankovních trezorů, milosrdně před námi skryli účetní
knihy, pomlčeli o rozsahu podepsaných státních garancí.
Celé toto
bankovní tajemství se dostává na světlo až nyní, zrovna ve chvíli, kdy jsme
si vydechli, že nebudou z oběhu staženy drobné.
Druhou stranou mince je
ovšem to, že z oběhu nebudou staženi ani političtí makroekonomové a s nimi
spřátelení bankéři, kteří věřili, že špatnými úvěry lze vydláždit cestu
k prosperitě.
Nepodařilo se, ale díky onomu prahu vnímání veřejnosti se
včerejší správci našich miliard a dnes vážení poslanci a senátoři nemusejí
bát, že jim v kapse tepláků budou chrastit drobné.
Vysílá se v úterý 8. února ráno.