Moderní kosmologické teorie, zánik knih a diskuse o centrálně řízeném školství v USA
Jan Čulík
Od Nového roku píše JČ pravidelný sloupek Týden ve světě, jehož cílem je přinášet do ČR nové myšlenky, pro týdeník Literární noviny. S drobným zpožděním ho budeme zveřejňovat i v Britských listech.
Jsou moderní teorie o původu vesmíru slučitelné s křesťanskou teologií? Většina vědců je přesvědčena, že žijeme uprostřed obrovské exploze, tzv. "velkého třesku", který začal asi před patnácti miliardami let. Vesmír se od té doby rozpíná. Mnozí kosmologové vidí velký třesk jako "singularitu", jedinečnou, konkrétně definovatelnou "událost", konkrétní hranici, "stav nekonečné hustoty", limit pro přírodní vědy, před nímž nelze spekulovat o situaci před velkým třeskem v kategoriích času a prostoru.
V posledních dvou desetiletích však někteří kosmologové naopak začali považovat velký třesk za kolísání, pulsování prvotního vakua. Tak, jak se v laboratořích objevují spontánně ve vakuu elementární částice v procesu, nazývaném "kvantové tunelování z vakua", je celý vesmír možná důsledkem obdobného procesu. Kosmolog Stephen Hawking odmítá představu velkého třesku jako jedinečné, konkrétně definovatelné události. Vesmír podle Hawkinga nemá hranici: je to samonosný celek, který nic z vnějšku neovlivňuje. Současná kvantová teorie dokazuje, že žádný "konkrétní počátek vesmíru" nebyl. Pokud platí zákony fyziky, musely platit vždycky.
Zdá se, že jsme na hranici nového pojetí původu vesmíru jako entity, která se sama spontánně vytvořila na základě vlastních zákonů. Je v takovém pojetí stále ještě místo pro křesťanskou či jinou teologii? William E. Carroll, profesor historie na Cornell College v americkém státě Iowa argumentuje v časopise First Things, že ano, a vrací se přitom k scholastikovi sv. Tomáši Akvinskému (1225-74). Jeho současníci viděli neřešitelný rozpor mezi tvrzením vědy, že nic nemůže vzniknout z ničeho, a tvrzením náboženství, že Bůh stvořil svět z ničeho. Dnešní spekulace, že vesmír vznikl jako "kvantové tunelování z vakua", jsou v souladu se starořeckým vědeckým principem, že nic nemůže vzniknout z ničeho, neboť "vakuum" moderní kvantové fyziky, které pulsuje, není "nic" - jinak by nemohlo pulsovat.
Tomáš Akvinský však rozlišuje mezi stvořením a změnou. Přírodní vědy se zabývají změnou něčeho v něco jiného. Stvoření je naproti tomu způsobení či způsobování existence něčeho. Podle Akvinského stvořit znamená poskytnout existenci. Tím, že existují, jsou všechny věci závislé na Bohu. Stvoření není vzdálená, jednorázová záležitost, je to pokračující způsobování existence všeho, co je. I kdyby vesmír neměl konkrétní počátek, přesto závisí na Bohu, který působí jeho existenci. Stvoření je námět pro metafyziku a teologii, ne pro přírodní vědy. I jestliže je pravda, že vesmír vznikl v důsledku pulsování prvotního vakua, pořád to neznamená, že si sám způsobil svou existenci. Potřeba vysvětlit, proč věci existují, trvá, argumentuje s Tomášem Akvinským William E. Carroll.
Zaniknou v jednadvacátém století tištěné knihy? Steven Levy v týdeníku Newsweek argumentuje, že ano. Většina vynálezů pro nová čtecí zařízení už existuje: rychlé mikroprocesory, baterie s dlouhou životností, velká počítačová paměť i internet. Zániku knih brání už jen neexistence vysokorychlostního bezdrátového přenosového pásma, aby bylo možno čtecí přístroj z internetu rychle textem naplnit, a obrazovka, která bude tak malá, lehká, přenosná a příjemná jako dosavadní knihy. Třetí podmínkou je, že čtecí přístroj bude muset být levný, abychom se nebáli vzít si ho na pláž či na záchod a někde ho ztratit. Je to otázka jen několika let a bude to revoluce v knižním průmyslu, neboť autoři přestanou být závislí na nakladatelstvích a budou moci jít k čtenářům přímo. Levy je přesvědčen, že to osvobodí knižní trh od komerčních tlaků a vydavatelé se budou více soustřeďovat na kvalitní literaturu, pro niž lehce najdou prostřednictvím internetu specializované čtenářstvo.
Jako v ČR i v Americe se nyní zavádějí jednotné školní osnovy a jednotné zkoušky. Ostře proti tomu v časopise Boston Review protestuje Deborah Meierová: "Podřídíte-li školy externím institucím, ochromíte schopnost škol rozvíjet u dětí ty vlastnosti mysli, které musí demokracie podporovat - odpovědnost za vlastní myšlenky, toleranci k myšlení jiných a schopnost překonávat konflikty. Standardizace promění učitele i rodiče v místní nástroje externě vnucovaného úsudku odborníků. Mladí lidé už nebudou vyrůstat uprostřed dospělých činících odpovědná rozhodnutí na základě zralého úsudku v prostředí protikladných názorů."
