Kdy vzniknou počítačoví roboti?

Vytvoření umělého života bude jedním z hlavních témat jednadvacátého století, argumentuje Jack Schofield, editor pro IT deníku Guardian. Už nyní je touha vytvořit umělý život hlavním katalyzátorem trhu hraček a počítačových her, of CyberLife's Creatures, přes Tamagoči až po robotického psa firmy Sony. "Inteligentní agenti" (softwaroví roboti) se stávají nutností na internetu.

Už celá generace dětí je zvyklá na to, že si v počítači doma pěstují virtuální ochočené zvíře Steve Grand, britský tvůrce programu Creatures, konstatuje: "Pravděpodobně nejlepšími vědci v oboru umělého života na celém světě jsou třináctileté Američanky, vzhledem k tomu, co se jim podařilo udělat s programem Creatures."

Hračky také umožňují firmám experimentovat s pokročilými technologiemi, které dosud nejsou hotové pro tvrdé komerční užívání, jako například rozeznávání řeči. Například můžete hovořit s Fin Finem firmy Fujitsu, je to papouškovité virtuální ochočené zvíře a kreslený papoušek Talking Max 2 firmy Lernout and Hauspie vám dokonce odpovídá na dotazy. Max ovšem potřebuje nejprve natrénovat, ale umí reagovat na slovní povely a je schopen se účastnit vtipkující konverzace.

Jak začínají být počítače stále efektivnější, autoři programů budou schopni napodobovat stále složitější životní formy, včetně lidí. Před vánocemi dala na trh firma Mindscape Babyz jako pokračování softwaru Dogz and Catz. Jiné firmy, jako AIdea-Labs v Texasu už vyzkoušely "virtuální milenky" a firma Electronic Arts připravuje software, napodobující lidi, jménem The Sims,

Jak zjistil David Crane, když jako první přišel v osmdesátých letech s myšlenkou, že by si uživatel mohl v počítači pěstovat "malé počítačové lidi" - realizoval ji pro domácí počítač Commodore 64 - potíž je, že napodobovací program musí být dostatečně variabilní a uvěřitelný, aby hráče-uživatele na delší dobu zaujal. To lze učinit tak, že musejí mít příšerky schopnost se naučit nové věci a musejí mít možnost být za to odměňovány. Tak právě funguje program Creatures.

Až začnou být všechny tyto napodobeniny skutečného života inteligentnější, budou se muset dát do práce. Pravděpodobně se stanou normální součástí počítačového rozhraní a umožní lidem lehčeji užívat internetu.

Potenciálně je pro takové postavičky, založené na umělé inteligenci, obrovský trh. Softwaroví roboti se stanou inteligentními oponenty při hraní počítačových her, zejména při hrách hraných online s větším počtem uživatelů. Roboti budou na internetu vyhledávat informace, stejně jako roboti britské firmy Autonomy. Budou srovnávat, kde se na internetu dá koupit dané zboží či služba co nejlevněji. Nakonec budou dostatečně inteligentní na to, aby za vás brali telefon a odpovídali na vaši e-mailovou poštu.

Někteří lidé se ale už obávají, co se stane, začnou-li být roboti příliš inteligentní. Profesor Hugo de Garis, "stavitel mozků", který působí v Japonsku, je přesvědčen, že hlavním tématem nadcházejícího století bude bitva o "nadvládu druhů". Konstatuje: "Lidstvo si prostě bude muset rozhodnout, jestli bude či nebude chtít budovat roboty s umělou inteligencí, protože technologie to jednoduše umožní. Je to scénář jako z filmu Terminátor..."

Budou roboti i nadále našimi ochočenými pomocníky? Nebo budeme my ochočenými pomocníky robotů?

"Počítačová mohutnost," konstatuje profesor Hans Moravec, ředitel Ústavu robotiky na Carnegie Mellon University v Pittsburghu, "nyní dosahuje takové úrovně, že to skutečně začíná být možné."

Moravec argumentuje, že výzkum v oblasti umělé inteligence neměl dosud v postatě přístup k efektivnějším počítačům, než jaké existovaly v šedesátých letech (tzv. mainframové počítače). Výzkum se totiž mezitím soustředil na vznik minipočítačů, které byly dramaticky levnější, avšak nikoliv o moc efektivnější. Avšak v devadesátých letech stoupla efektivita mikropočítačů z méně jež jednoho MIPS (schopnosti provádět milion instrukcí za vteřinu) na 100 MIPS a nyní dosahuje schopnost počítačů provádět 1000 MIPS za vteřinu.

Počítačová efektivita roste tak rychle, že Moravec odmítá vystupovat na konferencích a jinak se nechávat zdržovat od práce: soustřeďuje se na vypracovávání navigačních systémů pro hlídací roboty a roboty uklízečky. "Je zjevné, že s 1000 MIPS už takové automaty budeme schopni vyrobit. Asi za tři roky budou existovat mikrokontrolory se schopností 1000 MIPS a v tu chvíli budeme moci začít tyto automaty vyrábět komerčně."

Moravec srovnává počítačovou mohutnost, která je k dispozici pro umělou inteligenci a pro robotiku s živými zvířecími formami. Počítač se schopností 1 MIPS (tj. osobní počítač z roku cca 1985) je asi tak inteligentní jako nitkovitý červ. Nové systémy 1000 MIPS pokročily asi na úroveň hmyzu, možná pavouků. Moravec je přesvědčen, že bude schopen využít systému "ne tak chytrého, jako jsou ryby v akváriu" k tomu, aby cca kolem roku 2005 vybudoval něco jako robotický vysavač.

Srovnání ukazují, jak je rychlý tento vývoj. Počítače dělají za pět až deset let takové pokroky, jaké trvaly evoluci 25 až 50 milionů let.

Po dalším jednom či po dvou tisicinásobném vzrůstu počtu operací se dají předpokládat stroje, které budou tak chytré jako opice nebo jako lidé. Moravec se domnívá, že do té etapy dospějeme kolem roku 2040. "Jsem přesvědčen, že lze dosáhnout lidské inteligenční úrovně robotů postupně," konstatuje Moravec. "Tak byla vybudována inteligence poprvé, prostřednictvím evoluce."

Jednačtyřicetiletý Brit Steve Grand dostal letos 1. ledna 2000 vysoké britské státní vyznamenání za to, že vytvořil software Creatures. Rozhodl se také dát se na robotiku a  tento týden oznámil, že zakládá novou firmu jménem CyberLife Research.

"Chci konstruovat stroje, které budou schopny myslet," konstatuje Grand. "Budu to dělat v softwaru, ale chci to dělat i v hardwaru. Chci vyvinout na čipu mozek ke všeobecnému použití. Nechci teď dělat konkrétní aplikace, ale chci vybudovat modelového kluzáka, který bude schopen létat."

Grand zastává skeptický názor na vědní obor, do kterého právě vstupuje - "evoluci to trvalo miliony let z velmi dobrých důvodů", ale souhlasí, že 40 let je doba, za niž by se mělo podařit vytvořit umělý mozek. "Měli bychom být alespoň na úrovni šimpanzů."

Hugo de Garis je přesvědčen, že stojí na špičce vývoje, protože oficiálně loni 29. listopadui uvedl v chod CAM-Brain Machine (CAM znamená Cellular Automata Machine). Byla vyvinuta v Evolutionary Systems Department v laboratořích ATR v japonském Kjótu a realizovala ji firma dr. Michaela Korkina Genobyte, Inc., v městě Boulder v americkém Coloradu.

De Garis a jeho kolegové se v podstatě snaží stavět stroje, které vytvářejí jakoby mozkové struktury tím, že automaticky generují neuronové spoje. Jeho stroj dokáže vytvořit za vteřinu modul neuronových obvodů obsahujících asi 1000 neuronů. Cílem bylo vytvořit do roku 2001 umělý mozek s miliardou neuronů, ale zdá se, že maximum dosaženého do té doby bude jen 75 milionů neuronů.

Další informace jsou na adresách: