Osobnost konce tisíciletí
"We shall require substantially new manner
of thinking if mankind is to survive. "
Albert Einstein
"Knowledge less wisdom is the domain
of fools, idiots, lawyers, and politicians."
Dr. Dan Woolman
Jakkoliv se může zdát druhá úvodní citace nepatřičná, našel jsem tento bonmot
Dr. Woolmana na konci internetového seznamu některých publikací Alberta Einsteina.
Možná by bylo vhodnější vložit slůvko "some", před právníky a politiky.
Zpráva o tom, že za osobnost století byl vybrán vědec a nikoliv politik asi mnohé překvapila.
Do jisté míry i mě. Poprvé se dostává do mediálního popředí člověk, který svůj život zasvětil
vědecké práci a mimořádně významě přispěl k rozšíření vědecky podložených znalostí lidstva.
Mnohým tato zpráva unikla. Jiní ji nepokládají za nijak významnou v záplavě událostí a katastrof
které na nás deně chrlí sdělovací protředky. Albert Einstein nebyl samozřejně jediný, kdo
významě přispěl k obrovskému rozvoji vědy a poznávání zákonů světa ve kterém žijeme.
Vědci ale v našem dosavadním světě nepatří k příliš popularizovaným osobnostem.
Albert Einstein je v jistém smyslu vzácnou vyjímkou.
Průměrný obyvatel naší země zná dnes spíše kdejakého baviče, herce, zpěváka, nebo politika
než někoho z těch, kteří lidstvu přináší užitečné poznání a skutečné, trvalé hodnoty. Vra»me se,
ale ještě k osobnosti století, člověku Albertu Einsteinovi. Asi by se tu spíš hodilo označení
" osobnost konce tisíciletí ", protože Albert Einstein se narodil v roce 1879, a to v německém
Ulmu. Zde si jeho otec Hermann a strýc Jakob otevřeli malou elektrotechnickou a strojírenskou
dílnu. Jeho matka si přála aby se Albert věnoval hudbě, ale stýc Jakob první poznal Albertovo
mimořádné nadání pro abstrakní myšlení a matematiku.
Po nijak vyjímečném studiu v Mnichově a Arrau, dokončil Einsten v roce 1900 svá studia
fyziky a matematematiky na Polytechnickém institutu v Zurichu. V roce 1905 získal švýcarské
občanství a pracoval pak nějaký čas ve Švýcarském patentovém úřadě ( 1902 - 1909 ).
V roce 1903 se oženil a se svojí ženou Milevou měl dva syny. První teoretickou práci publikoval
v roce 1905. V roce 1911 přijal místo profesora fyziky na německé univerzitě v Praze a strávil
zde jeden rok. Pak odešel zpět do Zurichu. V roce 1919 se oženil podruhé. V roce 1914 byl
jmenován ředitelem Fyzikálního institutu císaře Viléma v Berlíně, kde působil až do roku 1933.
V témže roce emigroval do USA. Zde dlouhá léta působil na Institute of Advanced Study
v Princetonu. Zemřel v Princetonu v roce 1955.
Asi každý ví, že stěžejní Einsteinovo dílo je jeho teorie relativity, nejprve speciální teorie
relativity ( 1905 ), pzději rozšířená všeobecná teorie relativity ( 1919 ). Méně známá je skutečnost,
že Nobelovu cenu za fyziku získal Einstein v roce 1921 nikoliv za teorii relativity, ale za jeho
práce týkající se foto-elektrického jevu. Jeho teorie relativity byla v té době ještě příliš revoluční.
Na sklonku své vědecké dráhy se Einstein snažil najít jednotnou teori polí. Zpravidla se uvádí,
že nikoliv úspěšně.
Einstein byl nejen jeden z nejvýznamějších vědců konce tisícíletí, nadaný mimořádnou silou
logického, abstarktního myšlení, ale také angažovaný humanista, zvláště ve svém vyšším věku.
Jeho první angažované vystoupení bylo již v roce 1933, kdy spolu se Sigmundem Freudem
veřejně publikoval proklamaci " Warum Krieg ". Ve svých humanistických a protiválečných
aktivitách pokračoval i po druhé světové válce. Známé byly i jeho nekonformní názory
na některé poválečné tendence v USA např. na vyšetřování známých vědců tehdejším výborem
pro neamerickou činnost.
Mnozí tehdy tyto Einsteinovi aktivity odsuzovali. Mnozí ho pokládali za politicky naivního.
Názory člověka s tak mimořádným darem pronikavého, logického myšlení bychom ale měli brát
více než vážně. Dokonce i dnes, 45 let po jeho smrti, kdy stojíme na prahu nového tisíciletí.
Názory Alberta Einsteina v oblastech které se netýkají fyziky možná mnohé překvapí. Tak jako
nedávno mě, když jsem na Internetu hledal další zdroje informací k jeho osobě.
Zvláště mladším doporučuji pozorně si přečíst třeba Einsteinovu studii, otištěnou v roce 1949
v Monthly Review a přetištěnou později v "Ideas and Opinions". Tuto studii uvádí právě věta,
kterou jsem vybral jako první citaci. Věta : " We shall require substantially new manner of thinking if mankind is to survive
". Věta, kterou lze vzít jako Einsteinovo poselství do třetího tisíciletí.
Jistě nebude nikdo, kdo by s tímto varováním nesouhlasil. Název oné studie ale překvapí
mnohé, zní totiž "Why Socialism?"
Nemusíte se ale bát. Tady nejde studii nahrávající dnes právem zatracovanému totalitnímu
socializmu, který se u nás čtyřicet let budoval podle vzoru a pod dohledem Sovětského svazu.
Jde o studii rozumné alternativy k současné organizaci, ekonomickým a politickým mecha-
nizmům společnosti v níž nyní žijeme a jejíž klady a zápory postupně poznáváme. Cílem téhle
Ensteinovy studie je jeho rozumovými prostředky přispět k dalšímu vývoji lidské společnosti.
Od společnosti řízené dravci, ovládajícími miliony průměrných, kterým stačí chléb a hry,
k vyspělé humanitní společnosti rozumných, vzdělaných, odpovědných,
vzájemně spolupracujích lidí.
Tomáš Horyna
