Vážený pane Pecino,

reaguji na Váš článek Své alma mater s láskou BIS který vyšel v Britských listech dne 2 .12. 2001. Jako účastník prvního semináře "Zpravodajské služby" mám po semestru, kdy tento seminář probíhal, poněkud jiné zkušenosti.

Pokusím se o stručnost, proto v bodech:

1) Koncepce kurzu

Ústav informačních studií a knihovnictví se snaží studenty přiblížit budoucímu praktickému uplatnění. Proto je vítaná jakákoli zkušenost od absolventa oboru. Je-li to možné, koná se buď jednorázová přednáška (například přednáška kolegy z Parlamentní knihovny o právních dokumentech) nebo celý cyklus (semináře, přednášky), který konfrontuje teorii s praxí. Mezi ně nepatří pouze seminář "Zpravodajské služby", ale i přednášky např. v knihovně Akademie věd, nebo na Úřadu průmyslového vlastnictví. S tím souvisí i kontakt na externí přednášející, který se dává kvůli různým atestacím (nemůžete na určený termín zkoušky, domluvíte si jiný). To uvádím pouze pro uvedení do souvislostí; zmíněný seminář tedy zapadá do uvedeného konceptu, včetně toho, že PhDr. Nina Krásenská je absolventem našeho ústavu.

2) Náplň kurzu

Nejprve stručně některá témata z mých výpisků: historie zpravodajských služeb ve světě a v České republice, zákonné vymezení funkce zpravodajských služeb - zákony 153/94 Sb. 154/94Sb. , úkoly zpravodajských služeb a jejich zadávání, pravomoci zpravodajských služeb, ochrana utajovaných skutečností atd. Protože jsem se zúčastnil všech přednášek, tak vím, že tato témata skutečně byla probíraná a nejednalo se o nějakou lacinou agitaci. V každé přednášce je dost prostoru na diskusi a názory jsou v ní rozdílné stejně jako lidé.

Přednášky samozřejmě mohou někoho "nalákat" k této službě, ale je to úplně stejný způsob jako prezentace velkých firem (viz poradenské firmy) pro studenty posledních ročníků.

V přednáškách zaznělo pouze zhruba toto: "pokud by někdo měl zájem, může to zkusit, pokud projde náročnými přijímacími testy". Nic víc, nic méně.

3) Seminární práce

Původně bylo dohodnuto, že zápočet dostaneme na základě docházky. Teprve na konci semestru nám byl oznámen požadavek na seminární práci ( " 3 až 4 strany k tématu, vyberte si, co vás zajímá, může to být i nějaká literární rešerše; je to úplně jedno, prostě musíte něco napsat, abyste dostali zápočet"). Tento požadavek ale nebyl ze strany BIS, ale (pokud mi paměť slouží) ze strany ústavu inf.studií. Lidově řečeno zápočet nesmí být "zadarmo". Doufám, že je jasné, že nešlo o žádné "bonzbločky" o našem okolí.

4) Studenti

Věta "nechci studentům kazit ideály jejich mládí" na mě působí jako jasný eufemismus pro blbce. Mohu jen říci, že moji kolegové žádní blbci nejsou a jako studenti informační vědy si umí ověřit vše, co je řečeno, a pak udělat vlastní názor. Zdá se mi poněkud zbytečné, bát se o dospělé lidi, kteří ve většině případů pracují a mají již své vlastní životní zkušenosti.

Každý máme právo na omyl i právo na vlastní názor. Je psáno "Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a cesta, která vede do záhuby... těsná je brána a úzká je cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá (ev. podle Matouše 7:13-14). V kontextu se slovo život dá nahradit slovem "pravda" a to je ta podstata. Jít po úzké trnité cestě, která je namáhavější než po cestě široké. Ověřovat informace z více zdrojů, nepsat o věcech, které skandalizují, nechtít senzaci za každou cenu. Je třeba psát o tom co je, ne o tom co lidé chtějí, aby bylo.

P.S. Z článku: " sejít se s Vámi ? Ne, nemám čas. "

"Mírná odpověď odvrací rozhořčení, kdežto slovo, které ubližuje, popouzí k hněvu" (kniha Přísloví 15:1!).

Pokud dosadíte místo "odpověď" "slovo", je všechno jasné. Je to námět k dalším článkům, stejně jako celá kniha Přísloví ze Starého zákona. Pokud ji nemáte, ozvěte se a zašlu Vám ji.