Patologický narcista nemůže dělat "reálpolitiku". Nedokáže identifikovat národní zájem

30. 1. 2017 / Karel Dolejší


V tradici americké zahraničněpolitické teorie existují dvě hlavní uznávané školy: Idealisté a realisté. Zatímco idealisté trvají na tom, aby USA vždy v nějaké míře v mezinárodním prostředí prosazovaly univerzální hodnoty, realisté staví na dobře zdůvodněné obhajobě národního zájmu. Donald Trump se svou osobnostní poruchou v principu nemůže patřit ani k jedné z uvedených tradic. Jistě že ani náhodou netrvá na tom, aby USA prosazovaly nějaké hodnoty, kromě "America First!", což je ovšem třeba přeložit jako "Trump über alles!". A na to aby prosazoval národní zájem by musel mít nejprve schopnost identifikovat takový zájem bez ohledu na vlastní osobu. Jenže vzpomenete si na nějakou příležitost, kdy by se Trump byť na malinkou chvíli přestal zabývat Trumpem?


Trump je ve funkci pouhých pár dní a už národním zájmům své země uškodil, seč to dalo. Vyvinul tak nechutný nátlak na Mexiko, že místní dávno desetkrát litují všech pokusů se s ním rozumně domluvit a připravují se, až v rámci své posedlosti zdí zruší dohodu NAFTA. Podobně Trump už v pondělí zrušil dohodu TPP, čímž rozhodl, že jeho země v 21. století nebude mít privilegovaný přístup na nejdůležitější a nejperspektivnější světový trh. Jinak řečeno, díky své idiocii zařídil, že 21. století bude čínským stoletím, v němž si USA příliš neškrtnou.

Trump rozhodně není reálpolitik - někdo kdo poměřuje možné cíle v dosahu jejich důležitostí pro národní zájmy. Jeho pojem reality je tak silně deformovaný naddimenzovanými egoobrannými mechanismy, že bychom ho snad mohli metaforicky nazvat surreálpolitikem uskutečňujícím své patologické vize místo někde v atelieru přímo ve světě kolem sebe.

Problémem je, že právě tento člověk se 18. ledna začal učit zacházet s jaderným kufříkem...

Donald Trump
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 31.1. 2017