Izrael pomalu ale jistě přichází o neochvějnou podporu svého nejbližšího spojence

29. 4. 2014 / Daniel Veselý

Tohoto kroku se před ním nikdo neodvážil. Toto nelichotivé označení v souvislosti s izraelskou politikou ale už při loňské návštěvě OPT použili také bývalí bojovníci proti apartheidu v Jihoafrické republice slovy, že "realita na OPT je ve skutečnosti ještě mnohem horší, než jaká panovala v JAR za apartheidu" ZDE.

Obé -- tedy Kerryho obvinění Izraele z kolapsu "mírové" diplomacie a jeho nynější varování představuje určitý posun v postoji USA vůči jejich hlavnímu spojenci. Může za tím stát i důvod, že vliv kdysi všemocné izraelské lobby (AIPAC) v USA, jež dlouhá léta Bílému domu de facto diktovala silně proizraelskou politiku, slábne ZDE, protože je jako organizace názorově rozpolcená a její členové prosazovali další tvrdé sankce proti Íránu, místo aby se soustředili na samotná izraelsko-palestinská jednání.

Kerryho varování ale lze též vnímat jako z nouze ctnostný a pokrytecký důsledek americko-izraelského odsouzení klíčové dohody právě uzavřené mezi Hamasem a Fatahem ZDE. Proč pokrytecké? Neboť si obě palestinské strany dovolily uzavřít smír, aniž by k tomu potřebovaly hnutí brvou USA a Izraele. Netanjahu dokonce na palestinského prezidenta Abbáse naléhal, ať tuto smlouvu roztrhá na kousíčky s odůvodněním, že se jeho země při blízkovýchodním jednání nemíní diplomaticky stýkat s palestinskou vládou, která má za zády "islamistickou skupinu" ZDE.

Přisadil si i Abbas, který označil holocaust za "nejodpornější zločin moderní historie" zrovna v době, kdy si Izrael každým rokem připomíná památku obětí holocaustu ZDE.

To Netanjahu opět zneužil tragický osud milionů evropských Židů zavražděných nacisty za 2. světové války při svém tažení proti Íránu, přičemž valná většina obětí šoa neměla vůbec co do činění s kolonialistickým projektem sionistů a Íránci už teprve ne ZDE.

Washington a Tel Aviv tímto zamítavým postojem opět ukazují, že nemají skutečný zájem o vyřešení palčivého konfliktu, jako, až na pár vzácných výjimek, neměly nikdy. Izrael trvá na tom, aby se palestinská strana zřekla násilí vůči němu (ač izraelské násilí dalece překračuje palestinské) a uznala jej za židovský stát (což by poškodilo tamní palestinskou a beduínskou populaci). Izrael na oplátku odmítá zmrazit výstavbu ilegálních osad na OPT, o stažení 600 000 nelegálních izraelských osadníků ze Západního břehu nemůže být ani řeč, a spolu se Spojenými státy v OSN dlouhodobě sabotují dvoustátní řešení jejich rétorice navzdory.

Palestinci žijící na OPT svůj vlastní stát nemají, a jsou proto "bezstátní". Západní břeh je dnes rozdělen na osm částíZDE. Palestinci žijící na Západním vřehu se nemohou volně pohybovat, protože jim v cestě stojí stovky checkpointů, zátarasů a bariér, a ti, kdo žijí v Gaze, na tom nejsou vůbec lépe. Nemohou volit izraelskou vládu, zato se nacházejí pod plnou vojenskou kontrolou izraelské armády. Když jim Tel Aviv v roce 2006 umožnil volit do jejich bezzubého parlamentu, vyhrála "špatná" strana a následoval tvrdý sankční režim.

Důstojnou formou, jak ukončit tento dekády trvající globální konflikt, by mohla být implementace jednostátního řešení v Izraeli a OPT, které má podporu izraelských a palestinských vědců ZDE.

Vytisknout