Index bídy: Nízké sociální postavení škodí zdraví. Biologové právě začínají chápat proč

19. 4. 2012

Tyto výsledky byly od té doby mnohokrát potvrzeny, a to jak v lidské společnosti, tak mezi jinými druhy primátů se silnou sociální hierarchií. Ale i když vzorec je dostatečně jasný, biologické mechanismy, které za ním stojí, nikoliv. Studie právě zveřejněná v Proceedings of the National Academy of Sciences nicméně vnáší do celé záležitosti jisté světlo. 

Tým vedený Jenny Tungovou a Yoavem Giladem z University of Chicago zkoumal dopady sociálního postavení na opice druhu Makak rhesus. Data ukázala, že mezi těmito opicemi platí totéž co ve Whitehallských studiích. Velké riziko nemoci na spodních patrech sociální pyramidy naznačuje, že biochemické odpovědi na nízké postavení ovlivňují imunitní systém. Tyto odpovědi musejí zase záviset na způsobu exprese genů. Zkoumat tento fenomén znamená manipulovat sociálními hierarchiemi, ale to by bylo v lidské společnosti obtížné a pravděpodobně i neetické. Vědci tedy manipulovali sociální hierarchií opic. 

Zdravý duch uzdravuje tělo

Tungová s Giladem vzali 49 samic makaka s průměrným statusem a rozdělili je do skupin po čtyřech nebo pěti. Tak dosáhli kontroly nad tím, jaké postavení ve skupině opice má, protože nově příchozí takřka vždy obsadila nejnižší sociální příčku. Poté byly prováděny krevní testy s cílem zjistit účinek statusu na biochemické pochody a zejména na aktivitu různých genů. 

Zjistili, že efekt je značný. Zkoumali 6 097 genů (30% genomu) a v 987 případech nalezli korelaci. Některé geny byly u výše postavených jedinců aktivnější; jiné zase vykázaly vyšší aktivitu u níže postavených. Pouze na základě krevního vzorku bylo možno s 80% pravděpodobností zjistit postavení jedince ve skupině. 

 Další otázkou bylo, co tyto geny ve skutečnosti dělají. Podstatná část jich regulovala aktivitu imunitního systému. Zejména níže postavení jedinci vykazovali vysokou aktivitu genů spojených s produkcí různých buněk souvisejících s imunitou a chemických signálních faktorů, stejně jako látek spojených se záněty. Ačkoliv vědci výslovně nezkoumali konkrétní zdravotní stav, chronický generalizovaný zánět je rizikovým faktorem souvisejícím s dlouhým seznamem chorob od srdečních onemocnění až po Alzheimerovu chorobu. 

Nakonec tým zkoumal i mechanismy stojící za rozdíly v expresi genů. V souladu s předchozími pracemi zjistil, že vysoce a nízko postavení jedinci vykazují rozdílné úrovně odpovědí na třídu hormonů zvaných glukokortikoidy, které regulují aktivitu imunitního systému a reakce na stres. Zjistili také změny v samotných buňkách imunitního systému. Ale především zjistili, že tu funguje fenomén epigenetické změny. 

Epigenetika je proces aktivace a deaktivace genů chemikáliemi metylové a acetylové skupiny. Tungová a Gilad zjistili, že vzorce metylace se u vysoko a nízko sociálně postavených jedinců systematicky lišily. Zásadně důležité přitom je, že tyto změny jsou předávány buňkám další generace, když se buňky dělí, a tak se změny uchovávají během života. Může být, že sociální status je následně uchováván na buněčné úrovni. 

Epigenetika ovšem nutně neznamená osud. Metylové skupiny mohou pomáhat s udržením statu quo, ale pokud je status quo vnějšími událostmi narušen, mohou být stávající skupiny vyhubeny a dojde k vytvoření nových. 

Tungová a Gilad to zjistili díky zkoumání jedinců, jejichž status ve skupině se měnil. Když k tomu došlo, následovala rychle i příslušná změna v genové expresi. Takže ti kdo se dokážou zbavit svého nízkého sociálního postavení mohou takřka okamžitě začít pociťovat pozitivní změny ve zdravotním stavu. 

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout