Eurozóna podniká kroky na svou záchranu

29. 9. 2011

Vysocí evropští činitelé jsou přesvědčeni, že Berlín obnoví návrhy na vytvoření samostatného Evropského měnového fondu, které poprvé loni na jaře přednesl německý ministr financí Wolfgang Schäuble a které letos v červenci obnovil francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Čeká se jen na souhlas německého parlamentu.

Jedinou otázkou prý je, jak velkou většinu v parlamentě získá kancléřka Merkelová pro finanční záruky pro předchůdce budoucího Evropského měnového fondu, Evropskou strukturu pro finanční stabilitu.

Ve středu schválil posílení Evropské struktury pro finanční stabilitu finský parlament, devátý parlament ze sedmnácti parlamentů eurozóny. Evropský parlament zároveň hlasoval drtivou většinou pro "šestičlenný" balíček zákonů, v jejich rámci má být v eurozóně zavedena přísnější rozpočtová disciplína, což má zabránit možné budoucí další dluhové krizi.

Experti z EU, z Mezinárodního měnového fondu a z Evropské ústřední banky budou ve čtvrtek kontrolovat v Athénách, zda Řecko zavádí drastické škrty, což je podmínkou pro to, aby dostalo poslední část dosavadního záchranného balíčku v hodnotu 110 miliard euro, částku ve výši 8 miliard euro.

Merkelová řekla v řecké televizi, že druhý záchranný balíček ve výši 109 miliard euro bude zřejmě nutno nově vyjednat. Měl by obsahovat "stříhání vlasů" - tedy odpisy řeckých dluhů až do výše 50 procent.

José Manuel Barroso, předseda Evropské komise, podpořil vytvoření nového Evropského mechanismu stability. Přiznal, že Evropská unie čelí "největší krizi ve své historii" a že jde o "krizi politické důvěry" a "křest ohněm pro celou naši generaci". Řecko podle něho zůstane členem eurozóny, ale EU bude muset v reakci na dluhovou krizi posílit hospodářskou koordinaci a integraci. Bude se muset asi zrušit princip jednohlasného hlasování, protože to vážně zpomaluje rozhodovací procesy v EU a to se nelíbí trhům.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout