V Athénách pokračovaly násilné demonstrace, avšak řečtí politikové schválili evropské škrty

13. 2. 2012

Řecký parlament schválil silně nepopulární balík drastických škrtů státního rozpočtu navzdory násilným demonstracím v Athénách. Cílem je vyhnout se bankrotu Řecka a uchovat euro jako řeckou měnu.

Hlavní řecké politické strany i prozatímní premiér varovali před apokalyptickým scénářem, pokud země nepřijme škrty ve výši 3,3 miliard euro, které požaduje Evropská unie.

Na náměstí Syntagma před budovou parlamentu v Athénách docházelo k pouličním bojům mezi policií a demonstranty. Demonstranti házeli na zápalné bomby a mramorové desky. Situace vypadá jako ve válečné zóně. Několik budov bylo zapáleno, včetně kina, banky a celé řady obchodů. Řecká televize uvedla, že desítky občanů a nejméně 40 policistů bylo zraněno.

Tisíce lidí v neděli demonstrovaly v Madridu na podporu Baltasara Garzóna

13. 2. 2012

Tisíce lidí v neděli demonstrovaly v Madridu na podporu soudce Baltasara Garzóna, který se angažuje v případech týkajících se lidských práv.

Garzóna 9. února shledal vinným španělský Nejvyšší soud za to, že údajně nařídil protizákonné odposlechy. Panel sedmi soudců zakázal Garzónovi práci u soudu na dobu 11 let, čímž prakticky ukončil jeho kariéru.

Velké náměstí před branou Nejvyššího soud zaplnilo asi 10 000 osob, mnoho z nich neslo transparaenty požadující spravedlnost pro odsouzeného soudce.

Arabská liga požaduje vytvoření společné mírové mise s OSN pro Sýrii

13. 2. 2012

Šéfové arabských států požadují vytvoření společné mírové mise arabských zemí a OSN, která by ukončila krveprolévání v Sýrii. Dohodli se také, že ukončí veškerou diplomatickou spolupráci s Damaškem.

Dvaadvacetičlenná Arabská liga přijala při nedělním jednání v Káhiře rezoluci, která požaduje obnovení mezinárodního úsilí k ukončení jedenáctiměsíčního konfliktu. Arabská liga zároveň rozhodla ukončit vlastní misi v Sýrii. Arabská liga také jedná o návrhu vyhostit velvyslance Sýrie ze všech arabských zemí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V Německu je a bude elektřina levnější než v ČR

12. 2. 2012 / Boris Cvek

Vždycky jsem patřil mezi zastánce jaderné energie, nikoli však dogmatické, zaměřené proti ekologickým organizacím nebo nějak propojené s ČEZem a různými politickými zájmy kolem něj. Naopak velké investice do jaderných elektráren snad nikdo v Česku (také přezdívaném ČEZko) nemůže vnímat jako bezelstnou starost o dobro občanů a rozvoj státu. Zejména když se na tom tak dojemně shodnou v Otázkách V. Moravce zástupci ČSSD a ODS, dvě strany spojené se vzestupem ČEZu. Nejvíce na mne zapůsobilo v Otázkách ovšem povýšené pomlouvání alternativních zdrojů energie a představa, že sousední evropská velmoc, Německo, udělala hloupé, neuvážené rozhodnutí odchodem od jaderné energie. Jako by český politik a odborník byl vysoko vyvýšen nad německého a mohl se na něj pouze útrpně dívat.

Kdo povede případnou demokratickou revoluci, to nám řekněte aneb Efektivnější bude volit komunisty

13. 2. 2012 / Karel Hoff

Obdržev desítku mailů k článku v Britských listech, v nichž myslící čtenáři rovněž postřehli, že nikterak nebylo komentováno a naznačeno, kdo by se stal, či mohl být vůdcem případného halasu davů. Cituji z mailů: "Hlavní, na co jste myslím zapomněl, je najít osobnost, která by vedla společnost po svržení tohoto svinstva, já ji nikde nevidím."

Postřeh skvělý, než lituji, nejsem členem žádné aktivistické výzvy, ani politické strany, ale vidím to jako Vy, osobnost s charismatem jmen a la Danton, Desmoulins, Paine etc. v nedohlednu, ani všechny ty občanské výzvy nemají jasno, viz scuk tzv. Holešovské výzvy, účastníci se hutně zhádali, ale jméno vůdce nevygenerovali.

Pařížská demonstrace proti smlouvě ACTA, 11. února 2012

13. 2. 2012

K celoevropské mobilizaci proti smlouvě ACTA se 11. února přidala i francouzská metropole. Asi půl druhého tisíce lidí se vydalo napříč pařížským centrem pod hesly "Sdílet neznamená krást" nebo "Osvoboďme kulturu" . Malý počet demonstrujících, který i sami Francouzi označují za bezprecedentní, vynahrazovala skvělá atmosféra a temperament, který u českých protestů postrádám. Nakonec se průvod, symbolicky zakončený na Vítězném náměstí, spojil s Egypťany oslavujícími výročí Mubarakova pádu a podporujícími vlnu revolucí v arabském světě. Připomněli jsme si tak, že nejde jen o volné sdílení informací na Internetu, ale je to především boj za svobodu a základní lidská práva, píše autorka fotografií Alice Hekrdlová.

GALERIE

FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY BRITSKÝM LISTŮM MOBILEM

Hodně klesající tendence

2. 4. 2012

V červnu 2011 jsme zprovoznili pro vaše pohodlí možnost přispívat na provoz Britských listů dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilního telefonu. Informace o tom, jak to dělat, jsou ZDE. Zároveň je samozřejmě možné přispět finančně na provoz BL na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Zdá se však, že možnosti a ochota čtenářů finančně přispívat na provoz deníku, který každodenně čtou (čtenářů je měsíčně cca 350 000) prokazuje silně klesající tendenci. Jenže provoz listu z něčeho uhradit musíme. Nepodporují nás ani velcí kapitalisté, ani velcí antikapitalisté. Nezávislost a existenci si uchováme pouze, pokud si udržíme podporu čtenářské obce.

Kulturní úroveň televize

13. 2. 2012 / Michal Z. Čenko

Když jsem po rodinné hádce sebekriticky analyzoval důvody, proč nesleduji současnou českou televizní produkci, dospěl jsem k zajímavým poznatkům. Především jsem zjistil, že v České televizi sleduji jenom bývalý socialistický realizmus (socialistické filmy, retro a co bylo před 25 lety). Pokud je na pořadu současná produkce (včetně Televizních novin), když to spící rodina dovolí, tak přepínám na zahraniční kanály nebo od přijímače sobecky odcházím, a ponechávám rodinu jejímu osudu. Obvykle však také usnu.

Na zahraniční stanice přepínám také proto, že na českých kanálech jsou reklamy vždy ve stejnou dobu. Nebýt bývalé socialistické produkce, sledovanost televize by prudce poklesla. A pak, že vrchní rada pro televizní a rozhlasové vysílání nic nedělá a bere peníze za nic!

Pět významných redaktorů deníku Sun zatčeno za korupci

11. 2. 2012

Britský bulvární deník The Sun se octl ve vážné krizi. Policie zatkla pět čelných členů redakce, včetně náměstka šéfredaktora, šéfreportéra, editora fotografií a hlavního zahraničního reportéra. Policie uvedla, že zároveň byl zatčen jeden zaměstnanec britského ministerstva obrany, a jeden člen britské armády na základě podezření z korupce. Novináři z deníku Sun byli zatčeni na základě podezření z korupce, napomáhání páchání trestných činů osob ve veřejných službách a spiknutí v souvislosti s těmito obviněními.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Štěpán Kotrba

FuckACTA

Štěpán Kotrba: "Ten systém je mrtev, ale ještě o tom neví"

11. 2. 2012

rozhovor "daz" se Štěpánem Kotrbou pro Pirátské noviny - ještě před sobotní demonstrací proti ACTA

Motto: Jak vyhnat mladé lidi do ulic? Musíte jim vypnout PC.

daz: Události posledních dní nabraly nečekaný spád. Zdá se, že se odehrává rozhodující bitva mezi ochránci monopolů na takzvané duševní vlastnictví a zastánci svobody informací. Jak odhadujete, že tento konflikt může v krátkodobém horizontu dopadnout? Ve světě i v Česku?
Štěpán Kotrba: Nikdy v minulosti se ani válkami žádné monopolní nebo kartelové pozice na trzích neudržely věčně. Privilegia šlechty a nadvláda katolické církve padly při dobývání Bastily a sepsání první francouzské ústavy. Padly britské kolonie, když si vybojovaly nezávislost. Nadřazenost bílých nad černými padla v JAR vítězstvím Nelsona Mandely. Ale v USA nepadla Proklamací emancipace, která byla vydána dne 1. ledna 1863 prezidentem Abrahamem Lincolnem. Nepadla ani v hořícím a černochy lynčujícím Chicagu v roce 1920, ale teprve v rozsudku Pigford versus Glickman v roce 1999. Ano, slyšíte dobře, v roce 1999.

Středověk v přímém přenosu

11. 2. 2012 / Aleš Uhlíř

V druhé polovině 19. století (přesně v roce 1868 s platností říšského zákona č. 59/1868 o chudinské péči) byl dovršen proces započatý v 18. století reformami Josefa II a chudinská, státem garantované péče o chudé definitivně přešla na obce. Chudí bydleli v chudobincích a bylo postaráno o jejich výživu, zdravotní péči, výchovu dětí atd. Koho zajímají podrobnosti, doví se je, zadá-li v Googlu slova jako institucionalizace chudinské péče, domovské právo aj. Ono je ale snadnější najít si v článku e-mailovou adresu autora a vynadat mu. Přece ti mrznoucí bezdomovci si to zavinili sami a proč by se o ně měla společnost nějak zvlášť starat?

Jsou skutečně české potraviny lepší než zahraniční?

11. 2. 2012 / Boris Cvek

Vždycky, když jsem slyšel chválu na české, domácí potraviny, jak jsou prý lepší než ty cizí, kladl jsem si otázku, proč zrovna ty české by měly být lepší než třeba rakouské nebo švýcarské nebo polské. Je to jenom proto, že jsme Češi a pro Čechy jsou lepší prostě ty české potraviny? Nemohu se ubránit dojmu, že rakouské nebo švýcarské potraviny mi často chutnaly lépe. Žiji v Česku celý život a nemohu říci, že by mi kvalita českých potravin nějak imponovala. A neměly by se české potraviny prosadit právě kvalitou? Není to správnější přístup než dotovat víc než miliardou korun z peněz daňových poplatníků značky, jako je "Klasa"? Cituji:

Nejde o pečlivé čtení, ale o smysl a pochopení

11. 2. 2012 / Jan Mertl

Diskuse o případu pana Máši se "hezky" rozvinula -- bohužel jak je v Čechách typické, nikoli v rovině empatické, velkorysé a podporující, ale v rovině diskusí o slovíčko a toho, jak kdo co pochopí. Zkusím tedy stručně vysvětlit, proč problém vůbec není v pečlivém čtení, ale spíše v tom, jak daleko v diskusích zajdeme a v tom, jak na problém nahlížíme. Předesílám současně, že já osobně opravdu panu Mášovi konkrétně pomoci nemohu, ale nemyslím si, že by mne (stejně jako ostatní autory) to diskvalifikovalo při věcné diskusi o současné realitě -- navíc je zřejmé, že pan Máša je v podstatě pouze jeden z mnoha lidí v podobné situaci, jen se o nich nepíše.

Lidové noviny, Jaromír Máša a pravda

10. 2. 2012 / Jan Čulík

V Britských listech jsme 6. února 2012 publikovali článek o filologovi Jaromíru Mášovi, který mrzne ve svém karlínském bytě. O dva dny později vydaly Lidové noviny článek Veroniky Fejtkové s víceméně totožným obsahem, bez odkazu na Britské listy, které případ Jaromíra Máši medializovaly jako první. Po korespondenci autora článku Tomáše Koloce s šéfredaktorem Lidových novin se Lidové noviny omluvily a do článku Veroniky Fejtkové včlenily zmínku o Britských listech. Pak nám napsal Vladimír Křivka, šéf domácího zpravodajství Lidových novin, že jejich reportérka Veronika Fejtková šla za Jaromírem Mášou, aniž by údajně věděla, že o jeho případu už podrobně informovaly Britské listy.

Tomáš Koloc si to ověřoval u Jaromíra Máši a proběhla tato výměna emailů:


2012/2/9 Tomáš Koloc

http://www.blisty.cz/art/62263.html

Jak se o Vás dozvěděla ta redaktorka z Lidových novin? Řekla Vám, že si přečetla článek z Britských listů?

TK

______________________ Původní zpráva: ________________________
Od: "Jaromir Masa"
Komu: Tomáš Koloc
Datum: 09.02.2012 15:42
Předmět:

Ano.


Srovnejte články:

Titanik

11. 2. 2012 / František Řezáč

Případ plzeňské právnické fakulty se táhne už pět let. Demonstrace studentů tuto a následující středu, přicházejí podle mě s křížkem po funusu.

Jak je možné, když se to pořád a léta propírá v médiích, že studentům někdo - rodiče, okolí, kolegové právníci - neporadili, aby šli studovat jinam? Je to jinde těžší a bez podfuků?

Výzva proti zamýšlenému uzavření výzkumného institutu v Rakousku na základě čistě administrativních důvodů

10. 2. 2012

Odesílatel: LBI EGÖ Research Team aus 1090, Österreich
Adresát: Představenstvo Ludwig Boltzmann Gesellschaft; ministr vědy a výzkumu Dr. Karlheinz Töchterle

Představenstvo Ludwig Boltzmann Gesellschaft (LBG) se rozhodlo v květnu 2013 uzavřít vídeňský Institut Ludwiga Boltzmanna pro evropské dějiny a veřejnost. Management LBG oznámil institutu toto rozhodnutí emailem 12. října 2011 a tvrdí, že bylo přijato "na základě strukturálních a strategických důvodů a nevztahuje se k akademické práci institutu". Nebylo uvedeno ani profesionální, ani rozpočtové objasnění důvodů pro uzavření.

BRITÁNIE:

Premiér Cameron zřejmě nařídí kvóty žen pro vedení britských podniků

10. 2. 2012

Britskému hospodářskému oživení brání nedostatek žen ve vedení britských podniků, konstatoval britský konzervativní premiér David Cameron s tím, že bude zřejmě nutné zavést zákonné kvóty. Existují prý totiž jasné důkazy, že kdyby se skoncovalo v Británii s mužskou podnikatelskou kulturou, zvýšila by se efektivita podniků. Cameron to uvedl na fóru Northern Futures, které se právě koná ve Stockholmu. Dodal, že se Británie poučí z praxe skandinávských a pobaltských zemí a možná i z dánského televizního seriálu Borgen o parlamentní politice, které stojí v čele premiérka, který se právě vysílal v britské televizi. Cameron uvedl na summitu ve Stockholmu, že je realistické zákonem zavést třicetiprocentní kvóty žen pro správní rady britských podniků, pokud počet žen ve vedení podniků v nadcházejících letech nestoupne.

"Potřeba uvést více žen do podnikatelské sféry není prostě jen o rovnosti příležitostí, je to o efektivnosti podniků," řekl Cameron. "Proto tady ve Švédsku budeme diskutovat o tom, co jiné země dělají pro to, aby ženám pomohly stát se podnikatelkami a dostat se do čelných postavení v podnicích."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Nokia: Firing people, aneb O nomádském kapitálu, soupeřivém proletariátu a Evropě zbavené mezí

9. 2. 2012 / Karel Dolejší

Firma Nokia ruší výrobu mobilních telefonů v Evropě a přesouvá ji do Asie. Továrny ve finském Salo a maďarském Komárně údajně nebudou zcela uzavřeny, nicméně kompletace telefonů zde zhruba za dva roky skončí. Pro obyvatele České republiky, kteří už sledovali zánik textilek a obuvnických závodů kvůli levnější konkurenci na východě nebo přesun sirkárny do Asie to zajisté není nic překvapivého. Pro mnohé občany "tradičních" západních zemí to ovšem překvapení být může, protože si na takové operace firem podnikajících v oblasti vyspělé technologie ještě nezvykli. A kromě toho existuje skupina levicových publicistů usilovně tvrdících, že firmy spolu s politiky pouze jalově hrozí odchodem ze země, který ve skutečnosti vůbec nemají v úmyslu, protože by se nevyplatil - prý si jen chtějí vymoci u státu lepší podmínky a zkrouhnout zaměstnance.

Generální ředitel BBC přiznal, že BBC nemá na obrazovce dost starších žen

9. 2. 2012

Generální ředitel společnosti BBC Mark Thompson, že BBC nemá na obrazovce dostatečné množství starších moderátorek a novinářek. Přiznal, že BBC bude muset řešit absenci starších žen v klíčových zpravodajských a publicistických pořadech.

Uvedl, že případ Miriam O'Reillyové, 54, bývalé reportérky televizního pořadu Countryfile, která byla z pořadu odstraněna, protože byla "moc stará", a v té věci žalovala BBC u zaměstnaneckého tribunálu a svůj případ vyhrála, byl pro BBC signálem, aby se v této věci probudila.

V několika posledních letech je BBC terčem kritiky za diskriminaci známých starších reportérek a moderátorek, které jsou po dosažení určitého věku odstraňovány z obrazovky.

Podrobnosti v angličtině ZDE