7. 6. 2011 / Milan Valach
Žijeme na počátku rozvíjejícího se dramatu, jenž nemá v historii lidského rodu obdoby. Tento fakt je reflektován i ve společenských vědách, kde u většiny autorů převažuje pesimistický tón a jsou očekávány apokalyptické události. A přece je to jen několik málo let, kdy Francis Fukuyama publikoval svůj optimistický esej o konci dějin a vítězství liberální civilizace.
Předneseno na konferenci "Hodnoty a výchova", Pedagogická fakulta MU, Brno.
Pozoruhodný rozhovor s historikem Michalem Pullmanem:
7. 6. 2011
Dnes tu převládá dojem, že my už nejsme ideologičtí a že držíme pravdu ve svých rukách. Což je podle mě kardinální omyl. Ideologie úspěchu, individuálních šancí, flexibility je přece také ideologií. To přece není žádná pravda nebo historická nutnost. Lidé přitom v praxi vidí, že často ta deklarovaná cesta k úspěchu nefunguje -- že místo individuálních sil je pro dosažení úspěchu důležitější pocházet z dobré rodiny nebo mít možnost zapojit se do příslušných skupin vlivu. Paralely s normalizačním uspořádáním jsou v tomhle smyslu až příliš nápadné. Kdybychom se dnes vážně a důsledně začali ptát, co znamenají některé pojmy dnešního společenského diskursu, jako trh, demokracie, kapitalismus, a proč či zda vůbec jsou žádoucí, mohlo by to dopadnout podobným krachem jako v přestavbě. Neboť jak normalizace, tak český dnešek se opírají o ideologické rámce, které jsou vyprázdněné a nemají svůj pevný morální bod.
Podle mě normalizace neskončila. Podstata postojů se nezměnila. Neoliberální individualismus se tomu normalizačnímu výrazně podobá. Vágně věříme tomu, že tržně-kapitalistické prostředky vytvoří něco jako pohodlný život, ale nikdo se neptá na obsahy.
Teď to schválně přeženu, abych výrazněji ilustroval, co chci říct: Kdyby režim, který v Česku vládne, praskl, tak zástupy lidí budou říkat, jak udatně nenáviděly kapitalismus a že ho vlastně nikdy nechtěly. A skutečně budou mít i vzpomínku na to, že doma na poměry nadávaly, že si stěžovaly na korupci, vydírání a podvody. Přitom budou jen selektivně preferovat půlku své paměti. A třeba pak někdo založí i ústav pro studium falešné demokracie.
Rozhovor s historikem Michalem Pullmanem IDNES
7. 6. 2011 / Miloš Dokulil
Už nejmíň dvě generace vůbec nic netuší o tom, že kdysi v tehdejší ještě ČSSR působil jako významný ekonom prof. Ota Šik. Provázal v knize, která měla ideově povzbudit atmosféru "Pražského jara", právě ty tři termíny, které jsem uvedl v titulku tohoto příspěvku. Byla to doba, kdy se také -- údajně jako "dialektická" poučka -- omílalo, že všechno souvisí se vším. A my teď máme koaliční vládu, která programově deklaruje, že by ráda z té titulkové triády jako jejího nežádoucího souputníka vyloučila především korupci. Je to vláda, která ovšem některé závažné politicko-ekonomické problémy přímo nezplodila; jen je neblaze zdědila.
7. 6. 2011
Probíhající loutkohra v Kongresu --- kde Republikáni sponzorují legislativní návrh na zvýšení stropu národního dluhu jen proto, že si ho přejí zamítnout --- by byla legrační, jen kdyby neriskovali ekonomickou katastrofu. Bohužel nežertují, a tak tlačí zemi stále blíž k potenciálně zničujícímu bankrotu, napsal pro Truthdig Joe Conason.
6. 6. 2011
Syrská vláda se zapřísahá, že se tvrdě pomstí demonstrantům, a tvrdí, že při útocích v městě Jisr al-Shughour na severozápadě země usmrtili desítky policistů a příslušníků bezpečnostních jednotek.
Státní tisková kancelář Sana nyní tvrdí, že bylo usmrceno 120 policistů. Tato čísla byla bez vysvětlení rychle zvýšena z původních 28.
Avšak z amatérských videozáběrů vyplývá, že bezpečnostní jednotky v civilu a armáda střílí na pokojné demonstranty. Aktivisté přiznávají, že policisté mohli být usmrceni, ale zabili je prý vládou inscenované ozbrojené gangy, které vláda používá k ospravedlnění útoků na civilisty.
6. 6. 2011 / Petr Uhl
Budou volby nové, nebo předčasné? I to bylo předmětem polemiky před časem v nedělní Partii televize Prima, jíž se zúčastnili moderátor Jan Punčochář -- mimochodem asi nejserioznější a nejvzdělanější televizní moderátor v této zemi --, Miroslava Němcová z Nečasova "čistého" křídla ODS a za demokratičtější část Sněmovny Pavel Kováčik, předseda poslaneckého klubu KSČM.
7. 6. 2011
Několik velkých farmaceutických společností oznámilo, že podstatně sníží ceny vakcín pro lidi v třetím světě. Firmy GlaxoSmithKline, Merck, Crucell a Sanofi-Aventis nabídly Gatesově Globální aliance pro vakcíny a očkování četné zlevněné léky. Vyvolalo to chválu od humanitárních organizací, avšak finanční deficit zdravotnictví v třetím světě ve výši 3,7 miliard dolarů zůstává. Zlevnění vakcín není dostatečné.
Podrobnosti v angličtině ZDE
6. 6. 2011
Obrovských rozměrů nabyly v Británii krádeže měděných kabelů. Britské železnice to stojí miliony. Musejí zaměstnávat hlídače tratí čtyřiadvacet hodin denně, tedy nyní i v noci. Za poslední rok do dubna 2011 stouply krádeže mědi na britských železnicích o 67 procent na 3116 incidentů. Ke krádežím dochází v důsledku stoupání cen kovů a v důsledku šířící se krize v Británii. Většinu měděných kabelů však kradou jednorázoví zlodějíčci, kteří prodejem mědi financují nákup drog nebo alkoholu. Britské železnice musejí platit obrovské odškodné soukromým provozovatelům spojů, pokud nedokáží zajistit, aby byly tratě v provozu. Měď nyní stojí 9000 dolarů za tunu v důsledku rostoucí poptávky především v Číně.
Podrobnosti v angličtině ZDE
7. 6. 2011 / Michal Ivan
7. 6. 2011 / Michael Marčák
7. 6. 2011 / Miloš Dokulil
Již před týdnem jsem psal jenom jako "PS" k jinému textu pro BL také o Štvanici. Že se tam začal bourat jeden svatostánek ledního hokeje, krasobruslení, ale i jiného kulturního tlení. Ten dovětek se nějak "vypařil". Mezitím se ale na Štvanici vesele bouralo dál. Na konci týdne, přesně v pátek (3. června), stavbaři -- či bourači -- již mohli mít svátek. Už nebylo pro případnou paměť národa (je-li jaká?) co zachraňovat. Něco památného se ale z trosek triumfálně vyhrabalo. A také došlo k dohodě, že se nějak uchová -- prý jedna tribuna. Přitom se ale povídá, že nájemce celého ostrova přitom jiné plány má...
6. 6. 2011 / Boris Cvek
Když se řekne, že reformy odmítá 80% obyvatel (formulace "80% Čechů", použitá v nacionalisticky a proklausovsky orientovaných Lidových novinách, je nechutná, neboť právoplatnými občany, voliči a daňovými poplatníky v tomto státě jsou i Slováci, Romové, Poláci, Vietnamci, Němci, a onen průzkum veřejného mínění jistě nebyl dělán na základě národnostního klíče...), mohlo by to znamenat, že vláda dělá prostě nepopulární, ale potřebná, opatření.
5. 6. 2011 / Michael Marčák
6. 6. 2011 / Jan Potměšil
Reaguji na článek "Jaké postavení má vlastně homosexualita ve společnosti? Aneb jak to vidí Nejvyšší soud", který pojednává o tom, jak se soudní moc postavila k zásahu do osobnostních práv herce Lukáše Vaculíka, k němuž došlo tak, že jej časopis Pestrý svět "obvinil" z homosexuality. Článek v podstatě zpochybňuje, zda lze něčím natolik obecně akceptovaným, jako je variantní sexuální orientace, zpochybnit něčí čest, důstojnost apod.
6. 6. 2011 / Jan Čulík
Petr Bílek, Mikešova aféra a jiné případy: Kapitoly o zaneřáděném kulturním prostoru. Pistorius & Olšanská, Příbram 2011, ISBN 978-8087053-61-4, 144 stran
Petr Bílek profesor české literatury na Karlově univerzitě, píše od roku 2007 pravidelné komentáře do časopisu A 2, zabývající se aktuálními problémy české literatury, školství a kultury. Pětatřicet těchto přibližně třístránkových textů nyní vyšlo knižně.
Bílek se v předmluvě přiznává, že tyto texty píše, protože si myslí, že je nesmírně důležité systematicky kultivovat veřejný prostor, "a to především v jeho kulturní a vzdělávací složce". Potíž je, že to v ČR skoro nikdo nedělá, a že je toho zapotřebí jako soli, neboť blbost v kulturní a vzdělávací složce v ČR skutečně kvete, jak to dokazují právě Bílkovy komentáře.
Jsou to samozřejmě texty ke dni, ale mělo by se jim dostat daleko větší společenské pozornosti. Jejich společným jmenovatelem je kultivované upozorňování na neuvěřitelné nehoráznosti, k nimž v českém kulturním prostoru dnes dochází - na zřejmě nezadržitelný úpadek kultury a školství. Protože slabý hlas autorův, publikovaný v časopise, který má jen pár stovek čtenářů, asi moc nezmůže, mohou tyto chytré texty působit na čtenáře hodně pesimisticky.
Není tomu ale tak: věděl jsem, že Bílek je vzdělaný a inteligentní autor, který umí psát. Neuvědomoval jsem si však, že má velký smysl pro humor. Čtenář se opravdu pobaví. Uvidíte, publikuju zde níže pár stručných ukázek, které mě zaujaly.
SMOLENSK:
5. 6. 2011
Proč se nepodařilo pilotům Tupoleva, který se zřítil u Smolenska, v posledních vteřinách zdvihnout letadlo na bezpečnou výšku? Došli jsme k tajemství pokusu s dvojčetem Tu-154, provedeného nedávno v Polsku.
V letadle, v době vyšetřování posledních chvil tragického letu, se nezapnulo tlačítko "odvrat !" A to znamená, že stejně to mohlo být 10. dubna 2010. Piloti neměli šanci na záchranu, protože z prostoru nad ruským letištěm - kde nebyl moderní ILS -- chtěli odletět pomocí autopilota.
A ten se nezapojil.
6. 6. 2011 / Vladimír Wagner
V nedávném článku "Es wird schon wieder besser!" si Karel Dolejší dělal legraci z odhadu Petra Nečase. Ten při nedávné návštěvě Německa prohlásil, že bez včasné dostavby dalších dvou bloků jaderné elektrárny Temelín stoupne díky německému odstoupení od jaderné energetiky během následujících deseti let cena elektřiny v České republice o třicet procent. Souhlasím s Karlem Dolejším, že predikce vývoje cen elektřiny nejen v Německu závisí na konkrétním průběhu nahrazování jaderných zdrojů v této zemi a ten je otevřený. Je mi také jasné, že se u Petra Nečase dominantně jednalo o politické prohlášení. Na druhé straně si ovšem na rozdíl od Karla Dolejšího myslím, že nepoměr mezi naší velikostí, a to i ekonomickou, a silou našeho nejbližšího souseda je takový, že dopady jeho rozhodnutí o odstoupení od jaderné energetiky na nás budou poměrně dramatické. Dokonce bych si tipl, že odhady Petra Nečase patří k těm ještě relativně střízlivým a nízkým. Dovolím si také tvrdit, že německé rozhodnutí bude mít značný dopad na energetiku v celé Evropské unii.
6. 6. 2011 / Michal Rubáš
Nedávno, krátce po japonském zemětřesení, přerušil Radiožurnál svůj veřejnoprávní proud hudby a sdělení pro tenisty a lyžaře, aby informoval o nekontrolovatelné katastrofě a přinesl bleskové vyjádření českého jaderného experta, který veřejnost ujišťoval, že japonské pobřežní jaderné elektrárny jsou na zemětřesení připraveny a obavy laické veřejnosti z radioaktivního zamoření nejsou na místě. Poté, co se ukázalo, že atomová zařízení v technologicky nejvyspělejší zemi světa byla experty bezpečně dimenzována na zemětřesení přesně o 10 procent slabší a záplavovou vlnu o několik metrů nižší, než jaká byla letošní realita, přišli čeští jaderní odborníci alespoň s náhradním tvrzením, že v Česku se nic podobného stát nemůže.
6. 6. 2011
Elektrická energie vyráběná ze slunečního záření může být díky inovacím do pěti let levnější než fosilní či jaderná energie. Tvrdí to Mark M. Little, ředitel globálního výzkumu společnosti General Electric Co. (GE).
6. 6. 2011
Během týdne, který předcházel místním a krajským volbám 22.května, se v městech po celém Španělsku a v zahraničí konaly nenásilné protesty, jichž se zúčastnily tisíce osob. Tyto protesty pokračují dodnes. Dostalo se jim mnoha názvů, vycházejících z jmen platforem, které je iniciovaly a z názvů, které byly použity při jejich definici na sociálních sítích a v tisku: Skutečnou demokracii Teď, Hnutí 15. května, Rozhořčení, #spanishrevolution, táborsol, vyjdinanáměstí, neodcházíme, yeswecamp... Jedná se o horizontálně uspořádané hnutí občanů zastupujících výhradně samy sebe, kteří se rozhodli shromáždit se mimo rámec odborů či politických stran, aby protestovali a debatovali, napsal historik Juan Luis Simal.
6. 6. 2011
tisková zpráva
15. května se ve Španělsku zrodilo občanské hnutí, které ve světle nadcházejících regionálních a místních voleb, které se konaly 22. května, vyzvalo občany k protestům proti korupci v politice, nezaměstnanosti a ekonomické situaci v zemi. Pod jménem "Skutečná demokracie teď" a bez napojení na jakoukoliv politickou stranu nebo odbory se na náměstích shromáždily tisíce občanů, aby vyjádřily svou nespokojenost a společně hledaly řešení. Ve městech a čtvrtích vznikly občanské sněmy a lidé začali rozhodovat o své budoucnosti. Slogan "Rozhořčení!" (inspirovaný stejnojmennou knihou francouzského filozofa Stéphana Hessela) vyzýval společnost k tomu, aby měla víru v sama sebe a aby nechala zaznít svůj hlas. Jiný svět je možný a změna je v našich rukou.
6. 6. 2011 / Boris Cvek
Život je plný paradoxů. Jedním z nich je ten, že svalnaté tělo se pokládá v posledních letech za symbol mužnosti, za ztělesnění dobrých vlastností. Mnoho mužů tzv. "posiluje", snaží se, aby vypadali jako gorily, jako baroví vyhazovači anebo jako filmový hrdina Arnold Schwarzenegger. Chudý rakouský chlapec Arnie přišel do Ameriky a makal na sobě, dřel, vypracoval se.... lidi zírali na jeho svaly a obdivovali ho.
Kde se ztratila povědomost o Plútarchových Životopisech slavných Řeků a Římanů, kde se rozebírá to, jaké vlastnosti dělají z mužů muže opravdu velké? Svaly mezi nimi nejsou.
6. 6. 2011 / Přemysl Janýr
Snažím se mladším přátelům předávat zkušenost, že rychle houstnoucí frekvence politických skandálů, rozpad loajality a otevřené boje uvnitř vládnoucích struktur, házení bahnem a úpadek politické kultury až se tají dech nejsou příznaky degenerace národa, ale průvodními příznaky rozkladů našich politických systémů. Máme těch zkušeností víc, než kdo jiný, bylo tomu tak koncem osmdesátých, šedesátých i třicátých let a i poslední mediální přestřelku mezi Jiřím Grušou a Václavem Klausem je třeba s pobavením vnímat v tomto kontextu.
5. 6. 2011 / Jiří Baťa
Příběh první:
V našem místním regionálním čtrnáctideníku mne zaujal rozhovor jeho šéfredaktora s představitelkou oponentního občanského sdružení v jisté kauze, týkající se vybudováním, tedy realizací průmyslové zóny. Zmíněná představitelka občanského sdružení zastupuje občany, kteří jednak s realizací průmyslové zóny nesouhlasí, nebo k ní mají různé výhrady. Na základě těchto poznatků občanské sdružení zorganizovalo podpisovou akci v petici, ve kterém měli občané vyjádřit svůj názor na průmyslovou zónu.
6. 6. 2011 / Stanislav Křeček
Pokud se dnes v Čechách někdo nebo něco stane objektem mediální štvanice, měl by každý, kdo je alespoň trochu obdařen kritickým rozumem, zpozornět. Příkladů odůvodňující předběžnou opatrnost je z poslední doby více než dost.
6. 6. 2011 / Jiří Baťa
Herci Lukáši Vaculíkovi se dostalo zadostiučinění, když Nejvyšší soud uznal zprávu bulvárního časopisu Pestrý svět, podle kterého je herec homosexuál, za vymyšlenou. Soud rozhodl udělit časopisu pokutu 300 tisíc korun a veřejnou omluvu. U soudu se totiž prokázalo, že všechny údaje v článku byly nejen vymyšlené, ale nikdo nevěděl, kdo článek napsal, nikdo neznal zdroje, na kterých byly informace postavené.
6. 6. 2011 / Miloslav Štěrba
Není to tak dávno, co nás média pravidelně informovala, jak si stojíme ve srovnání s ostatními zeměmi západní Evropy. I když jsme se smířili, že nelze v horizontu jedné generace dosáhnout úrovně těch nejvíce vyvinutých ekonomik, přece jen jsme se těšili z možnosti dohnat životní úroveň v Portugalsku či Řecku. Irský hospodářský zázrak, stejně jako výlet na Island, byl nabízen jako příklad nejvyšší atraktivity. Opusťme však zmíněné putování mezi severní Skyllou a Charibdou. Otázka dne zní: Kde ještě ušetřit? Přece nelze žít na dluh, kazit a projídat budoucnost našim mladým...
PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ
14. 5. 2011
V dubnu 2011 přispělo finančně na Britské listy 228 osob celkovou částkou 42 390.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.4. 2011 částku 180 651.22 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní