Jak se dostat z nynější české politické krize
Dekuji pani Leporske za
kriticky ohlas na muj nedavny clanek. Rika, ze co jsem napsal, je v podstate stejne jako
vyzva byvalych studentskych vudcu.
Neresim pry otazku, jak soucasne politiky prinutit ke zmenam. Podle pani Leporske mohou byt reformy realizovany pouze seshora, politickou oligarchii samou, avsak doufat v reformu seshora je v Cesku marne.
Chci rici, ze nespoleham na spontanni procesy. Snazim se pouze jemne naznacit, ze cesky politicky system ma problem, o kterem se zatim dost nemluvilo. Muj clanek se, doufam, lisi od vyzvy byvalych studentskych vudcu tim, ze je konkretni a ze neapeluje na moralku, jak napriklad nedavno opet
ucinil jeden z inciatoru vyzvy Martin Mejstrik.
Moralni apely malokdy v politice neco vyresily. Jsou navic nebezpecne tim, jak nedavno
poznamenal v Lidovych novinach Milos Rejchrt, ze umistuji veskere zlo mimo osoby moralnich hlasatelu a vkladaji je do osob jinych lidi, kteri maji nest vinu. Zbavuji tak moralisty zodpovednosti. Maji take tendenci probouzet falesne nadeje.
Je samozrejme pravda, ze omezeni politicke moci lze stanovit jedine "seshora", tedy legislativnim aktem parlamentu. Pozorne cteni meho clanku by vsak pani Leporske ukazalo, ze se snazim odpovedet na otazku, jak soucasne politiky prinutit k tomu, aby omezili vlastni moc.
Mozna jsem mel byt opatrnejsi pri vyberu titulku. "Omezme moc ceske politicke oligarchie" je zrejme prilis revolucni, jak mi napsal pan Housa. V clanku se ale zretelne zminuji, ze soucasna politicka oligarchie neni jednolita. Jsou v ni strany a jednotlivci, kteri jsou si vedomi, ze neomezene rozhodovani je spatne rozhodovani. Pripomenu snahu Obcanske demokraticke aliance o ustaveni Senatu, krajske samospravy a o prijeti zakona o statni sluzbe, velkou rychlost, se kterou socialni demokrate nyni pripravuji zakony tykajici se reformy verejne spravy a jejich odhodlanost prosadit sluzebni zakon, ci dlouhodobou inciativu CSSD a KSCM za zavedeni referenda.
Prestoze tedy politicka oligarchie jako celek brani sve vysady neomezeneho rozhodovani, stoji za to selektivne podporovat ty jeji proudy, ktere maji v programu vetsi kontrolu moci politiku ustavenim prislusnych instituci ci zmenou soucasnych pravidel. Podporovat, ale jak? Nepredlozim prirucku "Jak se naucit byt obcanem demokratickeho statu snadno a rychle", ale muzu se pokusit o par banalnich bodu.
Omezit politickou moc muze kazdy z nas tim, ze bude ve volbach hlasovat pro konkretni politicke strany. Pro opozicni strany, pokud je jejich mocensky zajem nebo ideologie vede k tomu, aby se snazily omezit moznosti soucasne vlady a tak zavedly do pravniho radu potrebne instituty. Pro vladni strany, pokud je jejich ideologie vede k tomu, aby v parlamentu predkladaly navrhy prislusnych zakonu.
Konkretneji, muzeme psat clanky do Britskych listu. Muzeme se stat cleny Asociace pro sluzebni zakon, a pokud takova neexistuje, zalozit ji. Muzeme psat dopisy nasim zastupitelum ci navstevovat je v urednich hodinach. Pokud se nas poslanec ani nenamahal drzet uredni hodiny, muzeme ho verejne zostudit v novinach.
Mam stesti, ze doba je prihodna pro me argumenty. Na prikladu vyvoje poslednich tydnu muzu pani Leporske ukazat, ze nemusime ceske politiky zcela odepisovat. Na adrese
Ministerstva prace a socialnich veci
je nyni konkretizovan vecny zamer sluzebniho zakona; pred dvema tydny tam byly teprve teze. Koncem listopadu se vlada
rozhodla omezit pouzivani dopravnich majacku nejvyssimi ciniteli. Do tretice, Snemovna schvalila minuly tyden
zakon o referendu.
Neziju v iluzi, ze ceska spolecnost se prijetim nekolika zakonu prestane delit na ty dole a ty nahore. Liberalne demokraticke rezimy takove rozdeleni predpokladaji a najdeme je konec koncu ve vetsine soucasnych rezimu, demokratickych ci nedemokratickych. Drobnymi kroky se vsak muzeme dopracovat ke stavu, kdy politicka moc se bude muset chovat zodpovedneji vuci obcanum.
