Podnikání je věc veřejná
Už po několikáté a už naposled
1.
Pokud se občan dostává do obchodních vztahů, stává se osobou veřejnou
a dostává se tím do kompetence obchodního či živnostenského práva.
2.
Dle již několik let trvajícího živnostenského práva je číslo DIČ pouze
u "fyzických osob" tvořeno r.č. fyzické osoby + identifikací daň. úřadu
a doposud si nikdo nestěžoval (a to ani při schvalování tohoto zákona v
Parlamentu...)
3.
Zveřejnění veškerých údajů, umožňujících ztotožnění podnikatele, je
téměř jedinou zárukou čistoty obchodních vztahů.
Lze tak zjistit např. člověk, mající několik bankrotujících firem si
půjčuje peníze či odebírá zboží s úmyslem nezaplatit ("Jestli mám dluh
sto miliónů, je to stejný, jako dluh sto deset miliónů... Tak co?!").
4.
Pokud si někdo nepřeje tyto údaje zveřejnit, neměl podnikat. Když žádal
o zařazení do registru plátců DPH (či věděl, že si vydělá tolik, aby DPH
platil, aniž by změnil formu podnikání na s.r.o. u níž tento identifikátor
není, souhlasil i s tím, že jeho DIČ obdrží kterýkoliv jeho obchodní partner.
Sám mu jej poskytoval a nikdo tento údaj neoznačoval slůvkem TAJNÉ, stejně
jako nikdo neoznačoval slůvkem TAJNÉ jméno podnikatele na sídle provozovny.
Takovýto údaj NEMŮŽE BÝT ze zákona TAJNÝ ani DŮVĚRNÝ. Já mám právo vědět,
s kterým Janem Novákem uzavírám obchodní vztah stejně, jako mám právo vědět,
zda moje nastávající manželka nemá dluhy, o nichž bych nevěděl, či to,
jestli je jí dvacet dva či třicet šest let.
5.
Řadě lidí i politiků je ovšem velmi nepříjemné, že by struktura jejich
podnikání či podnikání jejich stranických kolegů měla být otevřená a všem
dostupná. Jsou to drobní živnostníčci či muzikanti a výtvarníci, nebo spekulanti
a podvodníci? Musí se poctivý živnostník strachovat, že si jej někdo "ztotožní"?
Pokud odvádí daně, platí sociální a zdravotní pojištění za své zaměstnance,
má účetnictví v pořádku a platí včas svým obchodním partnerům, může být
klidný. Stávají se ovšem jiné věci.
Může jeden podnikatel řídit naráz několik
desítek různých firem?
Je normální v Británii či kdekoliv v normálním obchodním
světě, aby stotisícové s.r.o. vlastnilo několik akciových společností s
miliardovým obratem a společník tohoto s.r.o. několik dalších společností
s podílem v dalších akciovkách či bankách?
Jako zákazník vlastně vůbec
nevíte, komu která firma či banka patří. Když vypíše např. stát výběrové
řízení, stává se pravidlem, že se do soutěže přihlasuje několik firem,
u nichž se při bližším "ohledání" zjistí, že za nimi stojí JEDEN "podnikatel"...
Takže ať výběrová komise rozhodne jakkoliv, rozhodne pro jeho firmu.
Doposud toto bylo v ČR realitou... Doposud.
Připadá vám podobná "podnikatelská" činnost jako zákonná? Je přitom
umožněna právě tím, že se nelze rozebrat naprosto neprůhledným řetězcem
podnikajících osob a jejich vztahy, které doposud chránily v anonymitě
pověsti o nedotknutelnosti identifikace podnikajících osob a nekompetence
úředníků, kteří o těchto informacích rozhodovali.
Následovat budou v nedaleké budoucnosti další rejstříky - např katastr
nemovitostí. Takže se k jednotlivým osobám, firmám a živnostnským oprávněním
přiřadí tootžnost majitelů pozemků a nemovitostí.
A až bude uzavírat od ledna kterákoliv firma obchodní vztah se státem
či obcí (jakýmkoliv úřadem státní či veřejné správy), bude zřejmě muset
podepisovat, že souhlasí se zveřejněním všech podmínek tohoto kontraktu
(s výjimkou ochrany státního tajemství a smluv s bezpečnostními parametry)
- včetně ceny, rozhodnutí výběrové komise a totožnosti komisařů. Úřad bude
mít totiž od ledna POVINNOST veškeré "netajné" informace v zákonné
lhůtě zveřejnit. I kdyby se jednalo o nákup bedny hajzlpapíru.
Cílem je
informovat občana, za co se utrácejí jeho daně a dohledat hospodaření se
státním rozpočtem do poslední faktury... Od toho je mimo jiné i STÁTNÍ
INFORMAČNÍ POLITIKA a sjednocování a zveřejňování databází všech složek
státní a veřejné správy na centrálním PORTÁLU STÁTU. Aby občan poskytl
PRAVDIVÝ ÚDAJ státu pouze JEDNOU - a to na kterémkoliv místě ČR a aby celý
stát kliknutím myši věděl, že ta či ona firma se přestěhovala na jinou
adresu, prodala veškeré nemovitosti nebo změnila majitele (třeba za jeho
manželku).
Aby občan i stát VĚDĚL. Protože pak už se téměř nikdo do temných
zákoutí hospodářské kriminality neschová.
Už se těším na protesty fundamentalistických
ochránců neprůhledných obchodních čachrů. Už se těším i na ochránce "svatosti
soukromého podnikání" z řad politiků.
To bude teprve řev!! Proti tomu bude
počínající diskuze o rozpočtu ubohý šepot. Protože tajným údajem se patrně
nestane ani totožnost firem, které mají pohledávky na zdrav. a soc. pojištění
či totožnost notorických neplatičů daní včetně výše jejich nedoplatků za
to či ono zdaňovací období. Politika je totiž od dob antiky RES PUBLICA
- VĚC VEŘEJNÁ.
Poznámka na konec:
Pokud Britské listy jsou seriózní ( ajá si myslím, že ano - jako jeden
z mála česky psaných e-zinů), prověří si nejdříve údaj, který zveřejňují
a nepouštějí na Internet jakýkoliv nesmysl. I kdyby se jeho autor jmenoval
Ferdinand, Kotrba či jakkoliv jinak. A i kdyby se třeba oháněl zaměstnáním
na Ministrstvu financí.
Autor je šéfredaktorem nezávislého měsíčníku pro politiku
Pražský Demokrat.
Předchozí článek na stejné téma: Mertlík nyní udělal pro čistotu trhu víc než
všichni jeho předchůdci dohromady.
