pátek 20. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Televize Nova:
  • Mafiánské praktiky v ČR (Jon Couchman)
  • Pan Lipšanský se diví nepřípadně, ty podmínky dávno neplatí aneb O odpovědnosti za své činy (Milan Šmíd)
  • O smlouvě mezi CET 21 a ČNTS (Jan Lipšanský) Reakce:
  • Britské listy churavějící (Ivan Vágner)
  • Jsou Britské listy v ČR neoblíbené? (Dana Cihelková)
  • Kulturu přes hranice civilizací komunikovat LZE (Juliana)
  • Kulturu přes hranice civilizací komunikovat NELZE (Jaroslav Teplý) Kůrovec v ČR:
  • Trojmezná JE prales (Mojmír Vlašín)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Pan Lipšanský se diví nepřípadně, ty podmínky dávno neplatí aneb O odpovědnosti za své činy

    Milan Šmíd

    Pan Lipšanský cituje podmínky licence, z nichž naprostá většina (netýkající se základního programového formátu), byla Radou zrušena v roce 1996 na základě zákona č.301/1995. Cožpak pan Lipšanský si už nevzpomíná na "bitvu o podmínky" v roce 1996, kterou sledoval ještě jako zaměstnanec ČT, kdy Železného proti Radě ČR pro R a TV vysílání plně podpořila vládnoucí koalice v parlamentu??

    Bližší informace jsou ve výroční Zprávě Rady ČR pro R a TV vysílání včetně faksimile usnesení mediální komise PSP, kterým se přímo přikazuje Radě, aby poslechla zákon a podmínky zrušila, ačkoliv se tím hroutila celá konstrukce umožňující prosazovat vliv na licenci a kontrolovat majetkové poměry držitele licence.

    Titíž novináři, kteří dnes Radě vyčítají nečinnost, tehdy na  Radu útočili. Titíž politici, kteří pro novelu 301/1995 hlasovali (stačí se podívat na stenogramy z 37. schůze na www.psp.cz, na  projevy poslanců Přibáně, Zeminy, Marvanové ze 7.12.1995 a na hlasování 8.12.1995 - z přítomných bylo 127 hlasů pro, 6 proti - kdepak byli asi v tu chvíli lidovci a sociální demokraté?) se dnes snaží svalit vinu na někoho jiného. Na tom nic nemění fakt, že téměř naprostá deregulace soukromého vysílání bylo tehdy součástí parlamentního "handlu", při němž byl ČT přidělen druhý celoplošný program.

    (Vysvětlení pro nepamětníky: tržní komsomolci Václava Klause totiž v roce 1992 při dělení Československa rozhodli, že ČT má mít jenom jeden celoplošný program, někdejší OK3 přidělili ČT do správy dočasně, do konce roku 1995, pak se mělo rozhodnout o tom, zda bude také privatizován.)

    Železný prostě jenom využil příležitost, kterou mu nabídli poslanci zlobovaní kabelovým byznysem a zaslepení volnotržnímí ideologickými poučkami, arogantně ignorující základní zásady mediální politiky vyspělého demokratického světa. Tu poslední prémii TV NOVA nabídl Ondřej Zemina, když prosadil, aby se zrušení licenčních podmínek týkalo nejen lokálních a regionálních, ale i celoplošných vysílatelů. To vše se dočtete v parlamentních stenogramech.

    Pokud se smíříte s tím, ze Železný je bezskurpulózní ambiciózní mediální podnikatel, pak se nebudete divit, ze využívá každou šanci, která se mu vyskytne. Tu šanci mu dali poslanci, ale také jeho partneři v CET-21, a také média, která na Radu permanentně od roku 1993 útočila, aniž si dala práci zjišťovat, kdy si Rada a její jednotliví členové tu kritiku skutečně zaslouží (a že si ji zasloužili a zaslouží, o tom není žádných pochyb). Nicméně pánové Schmarz, Leschtina, Martin Weiss a jiní útočili na Radu jako takovou a na její pravomoce vůbec.

    Já osobně si stále nemohu srovnat v hlavě spíše to, jak mohl člověk váženého jména, který svou osobní pověstí licenci pro TV NOVA zaštítil, první den platnosti zákona 301/1995, tj. 2.1.1996 navštívit Radu ČR pro R a TV vysílání a jménem společnosti CET-21 o rušení licenčních podmínek zažádat. Vždyť právě on, intelektuál, si musel být vědom toho, že právě zrušením těchto podmínek všichni spolumajitelé CETu (Alan, Gál, Venclík, Hunčík, Kršák) ztratí jakoukoli kontrolu nad svým projektem a dávají tím všanc své dobré jméno a svoji dobrou pověst.

    O tom, jaká nebezpečí mohou plynout z televize ovládané jedním ambiciózním a bezskurpulózním mužem s mimořádnými manipulačními schopnostmi, muselo být jasné každému, kdo se ty dva roky díval na pořad Volejte řediteli. Přesto ten jeden člověk na Radu šel a jako jednatel CET - jménem svých druhů se té kontroly nad licencí vzdal. Dnes však všichni z CETu tvrdí, že nemohli nic dělat, že je Američané se Železným již v květnu 1993 společenskou smlouvou přelstili a vyřadili z rozhodování.

    Já si myslím, ze případ TV NOVA dosti názorně ukazuje na  jeden širší problém této společnosti - problém odpovědnosti.

    Nikdo nechce vzít odpovědnost za nic, za sebe a za své činy. To vždycky ti druzí, ne já. Lid obecný se necítí být odpověden za  svoji minulost před rokem 1989, neboť za všechno mohli komunisté, ti svoji odpovědnost alibisticky odmítají, ačkoliv je evidentní. A je zajímavé, že na druhé straně i ti, kteří jim tu odpovědnost tak často a naléhavě připomínají, sami nechtějí vzít odpovědnost za uplynulých deset let, kdy běh událostí byl ovlivňován jejich činy.

    To se dá rozsoudit jenom tím, že my všichni bychom měli být ochotni vzít na svá bedra odpovědnost za veškeré své činy v rámci svých minulých i současných kompetenci a možností. Alespoň já se o to snažím. Nicméně tím už odbočuji od problému.

    V případě TV NOVA se stala řada chyb a omylů, za něž přichází nyní zákonitý trest. Kdysi nablýskaná TV NOVA se proměnila v program srovnatelný s ošuntělou lokální stanicí amerického Středozápadu - vévodí zde laciné seriály, talkshows, gameshows, například o vysílání pro děti nebo o původní české tvorbě (s výjimkou publicistiky) si dnes divák TV NOVY může jenom nechat zdát.

    Namísto toho, aby se myslelo na diváky, přednost dostávaly abstraktní fráze o "svobodném trhu, jenž automaticky přináší konkurenci a ta přináší kvalitu", tj. té fráze, která právě v oblasti rozhlasu a televize má jen omezenou platnost, neboť naprosto neregulovaný trh na limitovaných vysílacích frekvencích přináší spíše jednotvárnost vyplývající ze snahy každého vysílatele získat většinového diváka na základě nejširšího společného jmenovatele, jednotvárnost doprovázenou snahami tento trh monopolizovat, což opět namísto rozmanitosti přináší spíše stejnost.

    Nicméně chybami se člověk učí a to, co ve mně z  jednání Rady tento týden vyvolalo určitou naději, byla skutečnost, že po dlouhé době se - snad - kritériem rozhodováni stane divák a nikoli fráze o nezbytné svobodě mediálního podnikání, kterými se zaštiťoval kdekdo, kdo žádal o přidělení vysílacích frekvencí k vydělávání peněz, aniž za tyto frekvence byl ochoten poskytnout adekvátní (alespoň programovou, když ne finanční) náhradu.

    Milan Šmíd



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|