pátek 20. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Televize Nova:
  • Mafiánské praktiky v ČR (Jon Couchman)
  • Pan Lipšanský se diví nepřípadně, ty podmínky dávno neplatí aneb O odpovědnosti za své činy (Milan Šmíd)
  • O smlouvě mezi CET 21 a ČNTS (Jan Lipšanský) Reakce:
  • Britské listy churavějící (Ivan Vágner)
  • Jsou Britské listy v ČR neoblíbené? (Dana Cihelková)
  • Kulturu přes hranice civilizací komunikovat LZE (Juliana)
  • Kulturu přes hranice civilizací komunikovat NELZE (Jaroslav Teplý) Kůrovec v ČR:
  • Trojmezná JE prales (Mojmír Vlašín)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Inzerujte v Britských listech! Britské listy letos na jaře četla čtenářská obec přibližně 15 000 samostatných počítačů měsíčně. Sledují je nejvlivnější kruhy v ČR. Mimo jiné poskytují BL jedinečnou možnost zahraničním firmám představovat se české vládě prostřednictvím reklamy na BL svými projekty. (Výtěžkem z reklamy v BL bude financována investigativní novinářská práce v České republice.) Zájemci pište sem.

  • Nové: Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Adresa Britských listů je zde.

    Co je nového v České republice

  • Favoritem prvního kola doplňovacích voleb do Senátu v prvním pražském volebním obvodu je nezávislý kandidát Václav Fischer; vyslovilo se pro něj 40 procent občanů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách. Na druhém místě je Jiřina Jirásková, kandidující za ODS, jíž by dalo hlas 25 procent voličů. Třetí místo by získal se 14 procenty hlasů kandidát čtyřkoalice Ivan Medek. Následují s devíti procenty Stanislav Fischer, kandidující za KSČM, a se sedmi procenty Karel Srp, nominovaný sociální demokracií. - Četli jste někdy v některých novinách kritický článek o Fischerově cestovní kanceláři? Já nikoliv. - Fischer patří k velkým inzerentům v českých novinách. Česká republika trpí velkým problémem: sdělovací prostředky zásadně nekritizují své velké inzerenty. (Je to korupce.) Některé noviny mají seznam témat a firem, o kterých se nesmí psát.

  • Čeští záchranáři odjeli do Turecka.

  • Trestných činů pomluvy a ovlivňování soudního rozhodnutí se podle právníka společnosti CET 21 dopustili představitelé ČNTS a CME Jan Vávra a Fred Klinkhammer.

  • Lidé v České republice se hlásí především k politickému středu a u větší části občanů převládá pravicová orientace (nikdo neví, co to v českém pojetí znamená). Vyplynulo to z červencového šetření Institutu pro výzkum veřejného mínění (IVVM). Za pravicově orientované se pokládá 11 procent dotázaných, což je o čtyři procenta méně než v lednu.

  • Obhájce bývalých vysokých komunistických funkcionářů Miloše Jakeše a Jozefa Lenárta, stíhaných pro vlastizradu, tvrdí, že vyšetřovatel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu svévolně manipuloval s trestním spisem jeho klientů. Údajně z něj vyřadil důkazy svědčící v jejich prospěch.

  • Mobil a inzerát pro podvody na příjímací zkoušky na právnické fakultě. Když jsem napsal v BL, že se policii dosud nepodařilo zjistit, kdo je majitelem mobilního telefonu, kam si měli zájemci telefonovat o "podklady pro přijímací zkoušky na právnické fakultě", ozvalo se pár čtenářů, že to možná byla anonymní, nezjistitelná karta. Ale ani to policie, zdá se, zatím nezjistila.

    Zde je text celého inzerátu, jak vyšel ve Večerníku Praha dne 28. května 1999. Třeba z něho bude někdo víc moudrý než my a policie:

    PRÁVNICKÉ fakulty - přijímací zkoušky. Podklady. T.: 0603 922 884. - VPO-36327

  • Nedokážu pochopit, že denní periodikum stojí a padá s jedním člověkem. Poté, co ve čtvrtek nevyšly Britské listy, neboť se v důsledku selhání alternátoru na svém autě vrátil Jan Čulík z Jižních Čech do Prahy až velmi pozdě, napsal K. Barel:

    Vážený pane Čulíku

    nechci zde hodnotit úroveň Vašich BL., ale nedokážu stále pochopit , že denní periodikum stává a padá z jedním člověkem ,který má buď problém s alternátorem nebo je na dovolené ap.

    Pokud píšete ,komentujete a oslovujete tak širokou veřejnost ,jak hlásáte- myslím ,že tento problém stojí za úvahu. /vždyť i večerka v naší ulici je otevřena 7 dní v týdnu od 6.00 do 22.00 a s podobným problémem jsem se tam ještě nesetkal.

    Milí přátelé,

    tak na to si budete muset zvyknout. Britské listy jsou redakčně opravdu po celou dobu své existence prací jediného člověka (loni o prázdninách pomohl po dobu pěti dní Tomáš Pecina, který nyní podle svého rozhodnutí už s BL nespolupracuje). Redaktor BL každodenně časopis rediguje po dobu přibližně pěti až sedmi hodin a financuje jeho provoz z vlastní kapsy (z domácího rozpočtu, příjem z reklamy, který mimochodem chodí nepravidelně a pozdě, neboť české reklamní agentury dlouho neplatí nestačí ani na uhrazení telefonních poplatků pro připojení na internet.)

    S určitou fascinací jsem sledoval, že od začátku července, kdy začal Andrew Stroehlein v Londýně vydávat týdeník Central Europe Review, zatím s daleko menším počtem čtenářů než BL, se mu podařilo sehnat snad třicet dobrovolných spolupracovníků - sami se přihlásili. Takže má editory jednotlivých rubrik, korektory, organizátory.

    Jistě, tempo redigování týdeníku je trochu jiné než tempo redigování deníku. Kromě toho, že možné, že mladí Anglosasové, zabývající se střední Evropou, nemají nic jiného na práci a doufají, že se jim z časopisu CER podaří vybudovat skutečně autoritativní periodikum. Nicméně, možná srovnání situace BL s CER vypovídá do určité míry o schopnostech angosaské a české společnosti vytvářet neformální občanské struktury. Kromě osvíceného postoje pražské firmy Internet Servis, která prostřednictvím svého tehdejšího ředitele Petra Nováka nabídla na jaře roku 1997 technické sponsorování Britských listů, a od 1. září 1997 ho realizovala, nikdo nikdy nenabídl Britským listům žádnou pomoc, ani finanční, ani formou sponsorování, prostě nijakou. Tak už to v České republice holt chodí, takže dostane-li Jan Čulík chřipku, Britské listy přestanou dočasně vycházet.

    Ale to nejzajímavější se v české kultuře často dělalo - bohužel - jen na koleně. Ne, že bych se srovnával s klasiky české literatury, ale Karel Hynek Mácha vydal svůj Máj vlastním nákladem v počtu 600 výtisků za naprostého pohrdání svých současníků, a musel přitom ještě dlouho přemlouvat cenzora, aby tisk povolil. Kde by byla česká nezávislá kultura bez nezištné práce lidí, po dvacet let vedoucích exilová česká nakladatelství - třeba manželé Škvorečtí vydali za dvacet let existence nakladatelství 68 Publishers, Toronto celkem cca 240 původních titulů, doma, večer, po práci. (Je to více než dvacet knížek ročně, tedy jedna za čtrnáct dní. Zkuste si jen jednou za čtrnáct dní napsat do počítače celou knihu.) JČ.

  • Potíže s autem a reakce lidí v ČR. Ve středu v podvečer se na okraji Českého Krumlova Janu Čulíkovi zastavilo rodinné volvo. Ukázalo se, že je úplně vybitá baterie, a při dalším zkoumání bylo zjištěno, že alternátor vozu dostatečně nedobíjí. Po delší anabázi vyšlo v Praze pak najevo, že v alternátoru selhalo jakési relé. Záležitost je už napravena, v pátek jede Jan Čulík automobilem s dětmi zpět do Británie (příští týden však do ČR opět přiletí), takže doufejme, že nedojde k dalším kalamitám.

    Zkušenost to byla instruktivní a užitečná. Lidé, když viděli nepohyblivé auto, které se zastavilo uprostřed křižovatky u světel, byli nesmírně nápomocni. Pomohli vůz odtlačit stranou, nabídli mobilní telefony, informovali o tom, jaká místní správkárna může pomoci (bylo mezi 18. a 19. hodinou). Zanedlouho se dostavil mladý mechanik se záchranným automobilem, zdechlé volvo nastartoval, ukázalo se však, že motor si sám v důsledku chybně fungujícího alternátoru nevystačí, zkoumal nejrůznější další možnosti, přivezl novou baterii, kterou kdesi odmontoval z jiného auta, pak pomohl namontovat zbrusu novou baterii, jezdil s námi po městě a za asi tříhodinovou práci si řekl dvě stě korun.

    Jinou, spíše drastickou zkušenost zažil Jan Čulík ve čtvrtek ráno u stánku s novinami v podchodu stanice Metra Staroměstská. Chtěl si tam koupit Literární noviny, vytáhl je tedy z vnějšího displaye, kde byly vystaveny (tak jak je to běžné kdekoliv na světě) a dal je kamelotce do okýnka s mincí, kterou je chtěl zaplatit. Majitelka stánku začala nadávat, že je neměl co vytahovat, že je tam nápis, že ty vystavené noviny jsou nedotknutelné.

    Jan Čulík jí klidným hlasem odpověděl, že si nápisu psaného rukou nepříliš velkým písmem nevšiml, a kromě toho, se domnívá, že by prodejce novin neměl uvalovat na zákazníky různé předpisy, aby si ulehčil život, takže prosí o drobné zpět za nákup těchto novin, snad tuto konverzaci ukončeme

    Na to majitelka stánku reagovala velmi ostře: "Já vám ty noviny neprodám, padejte pryč. Já ti dám, ty hazle, di do prdele, já nejsem nikomu za nic odpovědná." Jan Čulík tedy vytáhl z vnějšího displaye ještě dvoje další noviny. Mladá dívka vyběhla ze stánku do vestibulu stanice metra s pozoruhodným sortimentem sprostých kleteb.

    Vina byla asi na obou stranách. Jan Čulík chybně předpokládal, že když někdo poskytuje služby veřejnosti a vydělává na tom, měla by to být skutečně služba, a očekával, že se bude poskytovatel služby tak chovat. Prodavačka v kiosku něčemu takovému nerozuměla a Čulíkovo očekávání, aby se chovala ve vztahu k zákazníkovi s určitou zdvořilou podřízeností, interpretovala jako hrubý útok na svou občanskou svobodu.

  • Bisexualita v přírodě a čeští poslanci. Napsala Juliana:

    Posilam odkaz na clanek v casopise New Scientist ze 7. 8. (http://www.newscientist.com/ns/19990807/editorial.html). Uvadi udaje z mirne kontroverzni knihy Bruce Bagemihla: Biological Exuberance: Animal Homosexuality and Natural Diversity. Autor popisuje, ze bisexualni, pripadne homosexualni chovani je u zvirat celkem bezne. Vzhledem k tomu, jak netolerantni reci znely ve Snemovne pri projednavani zakona o registrovanem partnerstvi, si myslim, ze by tyto udaje mohly byt mozna zajimave nejen pro evolucni biology.

  • Vlasta Leporská upozorňuje na internetové stránky, zabývající se korupcí na právnické fakultě. Jsou na adrese korupce.misto.cz/posli_dal.html.

  • Za názor vyhozena z německého výzkumného ústavu známá česká historička a politoložka Eva Hahnová. Podrobnosti najdete v tomto článku od Matthiase Roesera.

  • Český superšpión a smrt princezny Diany. Případ podvodných dokumentů týkajících se údajné vraždy princezny Diany a svědectví českého zpravodajce za komunismu, Karla Koechera, že neměl s  případem nic společného, je k dispozici také v angličtině v časopise Central Europe Review. - V aktuálním vydání časopisu Central Europe Review shrnuje nejnovější vývoj ohledně TV Nova anglicky Jan Čulík na tomto místě. Na jiném místě je v aktuálním vydání CER anglické shrnutí dosavadní historie televize Nova od Jana Čulíka.

  • Impuls 99 kritizuje JČ v angličtině v  časopise Central Europe Review v článku nazvaném No Pulse 99.

  • Zmatečné myšlení v Mladé frontě Dnes. Srovnání, jak tutéž informaci o výroční zprávě OSN o lidském rozvoji zpracovala Mladá fronta Dnes a deník Guardian, si nyní můžete přečíst i anglicky v tomto čísle týdeníku Central Europe Review.

  • Česká média, Zemanovy nadávky a tiskový zákon. Jan Čulík shrnuje nejnovější kontroverzi týkající se českých sdělovacích prostředků v angličtině v tomto článku v týdeníku Central Europe Review.

  • Poznámky a komentáře Jiřího Loewyho. Někdejší vydavatel (před pádem komunismu) exilového sociálně demokratického čtvrtletního Právo lidu a nynější novinář, píšící do celé řady českých periodik, má své články na internetu na této adrese.

  • Dokonalé internetové zdroje o Češích, české kultuře a České republice v Japonsku. Velmi dobré internetové zdroje o všem, co je české, v češtině i angličtině, zpracované s  japonskou důkladností, najdete na internetových stránkách katedry slavistiky Hokkaido University na této adrese.

  • Nepřípustná reklama v českém vysílání BBC. Napsala Juliana:

    Vazeny pane Culiku,

    domnivala jsem se, ze upozorneni o nepripustne reklame na BBC je v BL zbytecne dlouho, ale dnes (16. 8.) me tato stanice presvedcila o jeho stale aktualnosti. V glose o nezamestnanosti (redaktor rekl inflaci) byl Petr Holub uveden priblizne takto: "Zeptali jsme se na nazor P. H., sefredaktora Respektu, kteremu o teto problematice vychazi dnes v tomto casopise clanek."

    Respekt si nekoupim. Za prve je mi tento zpusob reklamy protivny, za druhe nerekl Petr Holub nic, co uz bych neslysela alespon padesatkrat.

    Neni mi zcela jasne, proc se o nezamestnanosti bavi novinar z BBC s novinarem z Respektu - proc se BBC radeji nezepta nejakeho sociologa, treba Petra Marese, nebo lidi z uradu prace.

  • Skrytá reklama v českém vysílání BBC. Přišel tento dopis:

    Vazeny pane Culiku,

    kdysi jste psal o nepripustné reklame. Ceske vysilani BBC nyni jiz nekolikrat uvedlo neco ve stylu: Ivan Kytka bude o teto problematice mluvit za dva tydny. Ale jiz tento tyden si muzete o problemu precist v jeho clanku, ktery vyjde v tydeniku Respekt. Je to skryta reklama nebo ne? Treba jim Respekt neco plati za to, ze ho inzeruji, anebo publikuje jejich vysilaci cas, nevim. Bylo by dobre, kdyby se alespon BBC drzela pravidel.

    V Producers' Guidelines BBC se mj praví:

    Výrobek nebo služba se nikdy nesmí vyskytovat v obraze ani ve zvuku oplátkou za peníze, služby či cokoliv jiného.

    Třeba české vysílání BBC vysvětlí, jaký postoj zaujímá vůči těmto předpisům.


  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

    Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Všechny články o válce o Kosovo, zveřejněné v BL, naleznete na tomto místě.

    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL. Tematický archív BL od 1. září 1997, kdy se BL osamostatnily, je na adrese http://blisty.internet.cz/xz.

    Mafiánské praktiky v ČR:

    Americký investor: Proč nepůsobí chování Železného v ČR obrovský skandál?

    Jon Couchman

    Toto je reakce jednoho amerického investora do firmy CME na jeden z anglicky psaných článků Jana Čulíka, zveřejněných v časopise Central Europe Review.

    Přečetl jsem si kontrakty uzavřené mezi Železným a CME. Vzhledem k tomu, že je CET 21 ovládáno Železným, jsou CET 21 a Železný navzájem totožní. Nesouhlasíte? Duch těchto dohod je zcela jasný. Železný nyní dělá přesně to, o čem se zavázal, že dělat nebude. Možná mu to projde, ale pomyslete na tohle: jako investor, budu, myslíte, znovu investovat do České republiky? Pro investory, jako jsem já, stačí si spálit prsty jen jednou a už se nevrátí.

    Rád bych věděl, proč je dovoleno, aby banka IPB půjčila Železnému peníze (30 miliónů dolarů) na zahájení konkurenční servisní společnosti, vlastnila licenci televize Prima. České mediální zákony, rozumím-li jim dobře, povolují bance jen desetiprocentní vlastnictví. Proč nedonutila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání IPB, aby své podíly v Primě prodala? Jsme informován, že SBS i CME by za Primu zaplatily velmi slušnou cenu. Je ironické, že tato banka ovládá dvě televizní licence! Je snad možné, že Železný podplatil členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podíly v AQS či ve firmě Beseda? A také, jaká odpovědná banka půjčí Železnému třicet miliónů dolarů na základě osobního příslibu, že to splatí, když veškerá známá Železného aktiva byla zmrazena soudně? Konzervativní banka by tak neriskovala, protože jestliže Železný u arbitráže prohraje, nebude mít nic, s čím by mohl dluh splatit. Možná, že došlo k spiknutí mezi členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, IPB a Železným?

    Ve Spojených státech by něco takovéhohle vyvolalo daleko větší veřejné rozhořčení. Novináři by tu historii vyšetřovali, aby mohli přijít před veřejnost s novými informacemi. Tak se totiž stávají novináři úspěšnými, že odhalí něco nového. Zdá se, že většina článků, které čtu, jen opakují Železného výroky.

    Cožpak novináři nevědí, že CME a Železný mají zakázáno hovořit o této záležitosti, protože jim to zakázala Rada? Železný hovoří o tom, co se děje v této kauze, veřejně neustále, zatímco CME respektuje pravidla, která určila Rada.

    Co si myslíte o tom, že do věci vůbec nezasahuje vláda? Proč se do věci nevložili poslanci?

    V reakci JČ poznamenal, že půjčku od IPB nedostal Železný, ale skupina "mladých českých, průbojných podnikatelů." Jon Couchman pokračuje:

    Bylo mi řečeno, že Železný dal dohromady tu skupinu mladých podnikatelů. Jak jinak dokáže skupina dětí vytvořit v garáži podnik, který je schopen konkurovat ČNTS? V tisku se široce psalo o tom, že právě Železný hledal nové studi a že právě on osobně garantoval půjčku od IPB. Železný stojí zjevně za vším. Proč by banka poskytovala půjčku 30 miliónů dolarů skupině mladých podnikatelů, kteří nemají žádné záruky a kteří v době, kdy byla půjčka zveřejněna, neuzavřeli s Železným ještě žádnou dohodu ani neměli realistické vyhlídky, že k dohodě s ním dospějí, protože on měl pracovat s ČNTS a je mu smlouvami bráněno tomu, aby ČNTS konkuroval.

    Opravdu mě znepokojuje, proč tohle lidem v  ČR víc nevadí? Museli přece přijít o mnoho pořadů, na něž byli zvyklí, a stovky lidí přijdou o zaměstnání, jestliže ČNTS bude donucena k likvidaci. A také, mezinárodní investoři si od nynější dají při rozhodování o možných investicích do ČR velký pozor.

    Cožpak české banky nepotřebují příliv zahraničního kapitálu ke stabilizaci ekonomiky? Myslím, že občanům v ČR Železný říká, že CME je cizí firma, která odčerpává všechny peníze na dorace jiných prodělečných operací. Nevědí však, že Nova také ze začátku prodělávala peníze? Nikdo CME nenařídil, aby investovala v ČR, CME na sebe vzala veškeré riziko a investovala hodně peněz - možná až 100 miliónů dolarů. Železný získal licenci za pochybných okolností ZADARMO a odmítl nabídky od CME i od jiných, že ji od něho koupí za 50 - 100 miliónů dolarů. Prodal svůj 6 procentní podíl v ČNTS firmě CME za 26 miliónů dolarů. Koupil si různé domy a velmi zbohatl, přičemž si stěžuje, že ho vykořisťují velké korporace. Veřejnost by měla být rozhněvána na Železného. Železný ve svém pořadu Volejte řediteli mohl šířit lži o CME a o svých smlouvách s CME, a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání CME zakázala, aby na to CME veřejně reagovala. CME se nemohla bránit. Proč si myslíte, že Rada neměla na své schůzce tento týden zástupce ani CME ani CET 21? Rada kupuje čas pro Železného. ČTNS požádala o mimořádné zasedání a nebylo jí vyhověno. Proč? Kvůli nějaké technické maličkosti, jak tvrdí? Nejde snad skutečně o mimořádnou situaci? A proč odkládají další jednání až na 31. srpna? Možná proto, že vědí, že ČNTS bude brzo donucena k likvidaci a pak bude možno obvinit špatně financovanou mezinárodní firmu a nikoliv Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

    Rada (podle Železného instrukcí) donutila obě strany, aby rozmělnily exkluzívní dohodu mezi Železným a ČNTS. Když byl Železný propuštěn, CME údajně našla důkazy o tom, že Železný připravoval směrnice, které měla vydat Rada, "aby mu pomohla vyjednávat proti jeho konkurenci". ¨ Rada nejprve donutila Rada obě strany, aby byly dohody rozmělněny, a když ji parlament požádal, aby situaci vyjasnila, Rada reagovala tak, že prý jsou ty dohody komerční záležitostí a ať o nich rozhoduje soud.

    Ale Rada přiměla obě strany, aby uzavřely dohody mezi sebou právě takto!

    Zastávám názor, že je tohleto jeden velký podvod. Je zjevné, že se odehrálo v zákulisí množství špinavého vyjednávání. Něco takového je ve prospěch jen hrstky lidí a celé zemi to škodí. Takhle kapitalismus nefunguje. Takhle spíš funguje organizovaný zločin.


    TV Nova: This is as close to organized crime I can imagine

    Jon Couchman

    I have read the contracts between Z and CME. Since CET is controlled by Z the two as one and the same. Don't you agree. The spirit of these agreements is quite clear. He is now doing exactly what he agreed not to do. He may get away with it, but think of this...as an investor, am I going to invest again in the CR? Investors like me only need to feel burned once not to return.

    I am curious why the bank (IPB) which has loaned Z money ($30million USD) to start a competing service provider is allowed to own the PRIMA license. Czech media laws, as I understand them, allow a bank only 10% ownership. Why has the media council not forced IPB to sell - I am told SBS and CME would both pay a very reasonable price. It is ironic that this one bank controls two licenses! Is it possible that Z has bribed the media council members with bearer shares in AQS or Beseda holdings? Also, what responsible bank will loan Z $30MM under personal promise to repay, when all of Z's known assets have been frozen by the courts? A conservative bank wouldn't take the risk, because if Z loses his arbitration hearings, there may be no collateral for him to repay the bank. Perhaps there is collusion between media council members, IPB and Z.

    In the USA, something like this would generate much public anger. Journalists here would investigate the story in the interests of breaking a new story. That is how they become successful, by making news. It seems like most of the articles I read are simply repeating the comments Z makes. Don't the journalists understand that CME and Z are not allowed to publicly speak on the issue, because the media council has directed them so. while Z talks constantly about the developments, CME is following the rules set by the media council. What are your thoughts about the lack of government involvement? Why haven't members of parliament become involved?

    I believe Z arranged the group of young entrepreneurs you speak of. How else does a group of kids create an entity in a garage to compete w/ CNTS? It was widely reported in the press that Z was the one looking for the studio site and he is the one who is said to have personally guaranteed the loan from IPB. Z is apparently behind everything. Why would a bank make a loan of $30MM USD to a group of young entrepreneurs who have no assets to back the loan and at the time the deal was announced, had no deal w/ Z nor any reasonable prospects of getting one since he was to be in business with CNTS and was not allowed to compete.

    One thing that troubles me is why the Czech people aren't more upset about this? They have lost all this programming they were used to and hundreds of people may lose jobs if CNTS shuts down its operations. Also, international investors will be very leery and untrusting when considering further investments in the CR. Don't the banks need infusions of capital to stabilize the economy? I think the citizens have been led to believe by Z that CME is a foreign company taking all the profits to subsidize other money losing operations. Don't they know that NOVA also was a money losing operation originally. No one told CME they had to invest in the CR, they took all the risks and invested a lot of money - maybe $100M USD. At the same time, Z acquired the license under shady pretenses for FREE and he has turned down offers by CME and others to buy it for $50 -100 million USD. He sold his 6% stake in CNTS to CME for $26 million USD. He has bought homes and become very rich all the while complaining that the big corporations are tiring him and pushing him around.

    He is the one the public should be upset with. Z on his show, Call the Director, was able to spread falsehoods about CME and his arrangements with them, and they were not allowed to respond in public, by order of the media council. They couldn't defend themselves. Why do you think the media council didn't have CME and CET at the meeting yesterday? They are buying time for Z. CNTS requested an emergency meeting and it was not granted. Why? Because of some technicality as they claim? Isn't there a real emergency here? And why will they delay the next mtg until 8/31? Perhaps it is because they know CNTS will shut down soon and then the blame can be placed on an underfunded international company instead of the media council.

    The media council (with Z's instruction) forced the two parties to water down the exclusive agreement between Z and CNTS. When Z was fired, supposedly, CME found evidence of Z preparing the directives for the council to issue, in order to "help me negotiate against my competitors". Now that the council has forced the agreements to be watered down, when asked by the parliament to clarify the situation, they have responded by saying that the agreements are a commercial matter to be decided by the courts. But, the media council was instrumental in forcing the agreements to be written the way they are. I am of the opinion that this is one big fraud and it is apparent that a lot of dirty dealing has gone on which only serves the interest of a few people and hurts the entire country.

    This is not how capitalism works. This is as close to organized crime I can imagine.


    Pan Lipšanský se diví nepřípadně, ty podmínky dávno neplatí aneb O odpovědnosti za své činy

    Milan Šmíd

    Pan Lipšanský cituje podmínky licence, z nichž naprostá většina (netýkající se základního programového formátu), byla Radou zrušena v roce 1996 na základě zákona č.301/1995. Cožpak pan Lipšanský si už nevzpomíná na "bitvu o podmínky" v roce 1996, kterou sledoval ještě jako zaměstnanec ČT, kdy Železného proti Radě ČR pro R a TV vysílání plně podpořila vládnoucí koalice v parlamentu??

    Bližší informace jsou ve výroční Zprávě Rady ČR pro R a TV vysílání včetně faksimile usnesení mediální komise PSP, kterým se přímo přikazuje Radě, aby poslechla zákon a podmínky zrušila, ačkoliv se tím hroutila celá konstrukce umožňující prosazovat vliv na licenci a kontrolovat majetkové poměry držitele licence.

    Titíž novináři, kteří dnes Radě vyčítají nečinnost, tehdy na  Radu útočili. Titíž politici, kteří pro novelu 301/1995 hlasovali (stačí se podívat na stenogramy z 37. schůze na www.psp.cz, na  projevy poslanců Přibáně, Zeminy, Marvanové ze 7.12.1995 a na hlasování 8.12.1995 - z přítomných bylo 127 hlasů pro, 6 proti - kdepak byli asi v tu chvíli lidovci a sociální demokraté?) se dnes snaží svalit vinu na někoho jiného. Na tom nic nemění fakt, že téměř naprostá deregulace soukromého vysílání bylo tehdy součástí parlamentního "handlu", při němž byl ČT přidělen druhý celoplošný program.

    (Vysvětlení pro nepamětníky: tržní komsomolci Václava Klause totiž v roce 1992 při dělení Československa rozhodli, že ČT má mít jenom jeden celoplošný program, někdejší OK3 přidělili ČT do správy dočasně, do konce roku 1995, pak se mělo rozhodnout o tom, zda bude také privatizován.)

    Železný prostě jenom využil příležitost, kterou mu nabídli poslanci zlobovaní kabelovým byznysem a zaslepení volnotržnímí ideologickými poučkami, arogantně ignorující základní zásady mediální politiky vyspělého demokratického světa. Tu poslední prémii TV NOVA nabídl Ondřej Zemina, když prosadil, aby se zrušení licenčních podmínek týkalo nejen lokálních a regionálních, ale i celoplošných vysílatelů. To vše se dočtete v parlamentních stenogramech.

    Pokud se smíříte s tím, ze Železný je bezskurpulózní ambiciózní mediální podnikatel, pak se nebudete divit, ze využívá každou šanci, která se mu vyskytne. Tu šanci mu dali poslanci, ale také jeho partneři v CET-21, a také média, která na Radu permanentně od roku 1993 útočila, aniž si dala práci zjišťovat, kdy si Rada a její jednotliví členové tu kritiku skutečně zaslouží (a že si ji zasloužili a zaslouží, o tom není žádných pochyb). Nicméně pánové Schmarz, Leschtina, Martin Weiss a jiní útočili na Radu jako takovou a na její pravomoce vůbec.

    Já osobně si stále nemohu srovnat v hlavě spíše to, jak mohl člověk váženého jména, který svou osobní pověstí licenci pro TV NOVA zaštítil, první den platnosti zákona 301/1995, tj. 2.1.1996 navštívit Radu ČR pro R a TV vysílání a jménem společnosti CET-21 o rušení licenčních podmínek zažádat. Vždyť právě on, intelektuál, si musel být vědom toho, že právě zrušením těchto podmínek všichni spolumajitelé CETu (Alan, Gál, Venclík, Hunčík, Kršák) ztratí jakoukoli kontrolu nad svým projektem a dávají tím všanc své dobré jméno a svoji dobrou pověst.

    O tom, jaká nebezpečí mohou plynout z televize ovládané jedním ambiciózním a bezskurpulózním mužem s mimořádnými manipulačními schopnostmi, muselo být jasné každému, kdo se ty dva roky díval na pořad Volejte řediteli. Přesto ten jeden člověk na Radu šel a jako jednatel CET - jménem svých druhů se té kontroly nad licencí vzdal. Dnes však všichni z CETu tvrdí, že nemohli nic dělat, že je Američané se Železným již v květnu 1993 společenskou smlouvou přelstili a vyřadili z rozhodování.

    Já si myslím, ze případ TV NOVA dosti názorně ukazuje na  jeden širší problém této společnosti - problém odpovědnosti.

    Nikdo nechce vzít odpovědnost za nic, za sebe a za své činy. To vždycky ti druzí, ne já. Lid obecný se necítí být odpověden za  svoji minulost před rokem 1989, neboť za všechno mohli komunisté, ti svoji odpovědnost alibisticky odmítají, ačkoliv je evidentní. A je zajímavé, že na druhé straně i ti, kteří jim tu odpovědnost tak často a naléhavě připomínají, sami nechtějí vzít odpovědnost za uplynulých deset let, kdy běh událostí byl ovlivňován jejich činy.

    To se dá rozsoudit jenom tím, že my všichni bychom měli být ochotni vzít na svá bedra odpovědnost za veškeré své činy v rámci svých minulých i současných kompetenci a možností. Alespoň já se o to snažím. Nicméně tím už odbočuji od problému.

    V případě TV NOVA se stala řada chyb a omylů, za něž přichází nyní zákonitý trest. Kdysi nablýskaná TV NOVA se proměnila v program srovnatelný s ošuntělou lokální stanicí amerického Středozápadu - vévodí zde laciné seriály, talkshows, gameshows, například o vysílání pro děti nebo o původní české tvorbě (s výjimkou publicistiky) si dnes divák TV NOVY může jenom nechat zdát.

    Namísto toho, aby se myslelo na diváky, přednost dostávaly abstraktní fráze o "svobodném trhu, jenž automaticky přináší konkurenci a ta přináší kvalitu", tj. té fráze, která právě v oblasti rozhlasu a televize má jen omezenou platnost, neboť naprosto neregulovaný trh na limitovaných vysílacích frekvencích přináší spíše jednotvárnost vyplývající ze snahy každého vysílatele získat většinového diváka na základě nejširšího společného jmenovatele, jednotvárnost doprovázenou snahami tento trh monopolizovat, což opět namísto rozmanitosti přináší spíše stejnost.

    Nicméně chybami se člověk učí a to, co ve mně z  jednání Rady tento týden vyvolalo určitou naději, byla skutečnost, že po dlouhé době se - snad - kritériem rozhodováni stane divák a nikoli fráze o nezbytné svobodě mediálního podnikání, kterými se zaštiťoval kdekdo, kdo žádal o přidělení vysílacích frekvencí k vydělávání peněz, aniž za tyto frekvence byl ochoten poskytnout adekvátní (alespoň programovou, když ne finanční) náhradu.

    Milan Šmíd


    O smlouvě mezi CET 21 a ČNTS

    Jan Lipšanský

    V posledni dobe se hodne mluvi o tom, zda smlouva mezi CET 21 a CNTS byla nebo nebyla exkluzivni. Myslim, ze jsem k tomu nasel zajimave clanky v novinach z roku 1996:

    Odkaz č. 1

    Odkaz č. 2

    Odkaz č.3

    Odkaz č. 4

    Odkaz č.5

    Odkaz č. 6

    Odkaz č. 7

    Odkaz č. 8


    Britské listy churavějící


    Ivan Vágner

    Vážený pane Čulíku,

    musím říci, že jsem poněkud zklamán vývojem Britských listů. Mám pocit, že už nějakou dobu se začínají myšlenkově zavíjet do sebe a do svých předsudků, třebaže stále velmi zuřivě napadají všechny jiné předusdky kolem sebe. Nevím, jestli k tomu přispělo odmlčení některých jejich pravidelných přispěvatelů, zda je to časová věc, diktovaná létem, anebo i mým mnohem opatrnějším pohledem po té, co jsem byl několikráte zklamán z jejich průhledné dogmatičnosti.

    Zvlášť jsem si to uvědomil po Vaší mnohomluvné a obsáhlé reakci na článek o emigrantech v Neviditelném psu, který se navíc nesl pod mottem: "Nemám k článku co dodat, je tak banální, jako celý Neviditelný pes."

    Nevím, kdo napsal původní článek v NP (dostávám NP jen poštou), ale myslím, že jeho autor poměrně přesně popsal dva různorodé pohledy na skutečnost, které ať se to někomu líbí nebo ne, tady existují a existovaly.

    Proto i nesouhlasím s postojem, který jste v komentáři vyjádřil.

    Především si nemyslím, že je článek o paní Jiráskové a emigrantech "banální", ale to je věc názoru, budiž. Nicméně věta: "Do osobní motivace žádného člověka nevidíme, a kromě toho, co je nám do toho." je v přímém rozporu s většinou toho, co komentáře v BL a konečně i v jakýchkoli jiných médiích provádějí. Když si odmyslíme opravdu intimní záležitosti a budeme mluvit jen o věcech, které mají dopad na veřejnosti, je uvažování o lidských motivech zcela legitimní a nezbytné. I téměř všechno umění, politika, společenský život, většina humanitních věd a dokonce i funkce demokratických médií jsou na hledání motivů k lidské činnosti postaveny. Pokud si opravdu myslíte opak a jste vnitřně opravdový, jděte příkladem a komentujte společnost bez připomínání anebo naznačování pohnutek jejích členů. Zatím jste to nedokázal a Vaše mentorování je proto falešné a účelové.

    Rovněž jsem nějak nevycítil, že "Jinak je článek v NP poznamenán chorobnou paušální nenávistí vůči komunistům." Výraz "chorobná paušální nenávist" je sám o sobě dost vágní politologická fráze. Pokud se tím chce říci, že autor článku si vypěstoval jistou automatickou nedůvěru ke všemu, co přicházelo "zezhora" a co bylo implementováno nenápadně i v běžných společnských normativech té doby, pak jsem přesvědčen, to jako sebezáchovnou obrannou reakci mělo ke svému štěstí vypěstováno hodně lidí a že to nebylo nic negativního, rozhodně ne "chorobné""paušální" jen potud, že se obvykle pro usnadnění hovořilo o "režimu" a ne o panu XYZ. Souhlasím ale s tím, že po roce 1989 nejvíce křičeli ti, kteří si nebyli jisti, že se v minulosti zachovali vždy nejlépe a měli strach (dodnes mají), že by jim to mohl někdo připomenout.

    Poslední odstavec Vašeho komentáře pak ocituji celý:

    "Dále: Argumentuji, že člověk nemá vůči svému "národu" žádnou povinnost. Paušální dělení lidí na Čechy a cizince je nesmyslné, ví to každý, kdo umí nějaký cizí jazyk. Stejně nesmyslné je dělení lidí na Čechy a emigranty."

    Tak za prvé - jakékoli dělení do skupin je vždy "paušální" (Vaše oblíbené odsuzující slovo, zajímavé, že z byrokratického slangu).

    Za druhé - z elementárního biologického hlediska nemá člověk žádnou povinnost vůči nikomu a ničemu vyjma sebe sama. (To jste snad měl na mysli?) Z hlediska společenského má ovšem takovýchto povinností hromadu: vůči rodině a komunitě, kterou obývá, svým sousedům, vůči svým dědicům, vůči všem, s nimiž nějak sdílí a ovlivňuje teritoriální prostor, podle typu kultury pak dokonce i vůči předkům, bohům, ideologii atd. "Národ" je společná kultura, založená v prvé řadě na jazyku a jím přenášených vědomostech, a dějiny zatím nenabídly lepší variantu jak účinněji předávat SPOLEČNĚ vědomosti a morálku z generace na generaci. Povinnost vůči národu je tedy prostou sociobiologickou povinností osvojit si dosavadní (především kulturní) vědomosti, přidat k tomu něco málo svého a předat to dále. (Je možné, že jste se zde špatně, příliš zkratkovitě vyjádřil, je ale na pováženou, jak často se takto "špatně" vyjadřujete.)

    Za třetí - znalost cizího jazyka má bohužel jen málo společného s rozlišováním podle jazyka či domicilu. Jinak by už dávno bylo po rasismu, xenofobii a etnických válkách. Jazyková znalost jistě usnadňuje dorozumění, ale nemění tím vztah ke kulturním návykům, zavedeným v rámci jazykové skupiny. (Když to přeženu, tak mohu skvěle vládnout řečí národa, který se zdraví třením nosu a přesto budou pro mě ti, kteří si na pozdrav třou nos, "oni" a nikoli "my".)

    A konečně věta "nesmyslné dělení lidí na Čechy a emigranty" je pro mě názorným důkazem, jak snadno mohou lidé, schopní nadnárodního a nadregionálního vědomí - a tímto se i honosící - ztrácet schopnost empatie vůči skupinám, řekněme s menší přizpůsobivostí (méně pejorativně bych mohl mluvit o skupinách s neztraceným vědomím hodnot skupinové soudržnosti). V globalizovaném světě je to stále běžnější jev: Na stále drtivější a neosobnější tlak globalizace, reprezentovaný médii, politiky a komercí odpovídá stále agresívnější emancipační protitlak malých skupin - etnických, náboženských, sexuálních, politických, zájmových, dokonce i jen názorových, atd. Z globálního hlediska ztrácí slovo "emigrant" skutečně smysl a je nahrazován prostým "migrantem". Potřeba zakotvení a to právě díky globalizačním tlakům však vyvolává silnou osobní potřebu identifikace se skupinou. Podobné "dělení" se Vám proto nemusí zdát, nicméně je to psychologická nutnost, vyvolaná paradoxně právě nezvládnutými stránkami toho, co si jako progresívní "správné" myšlení osvojil a žádným zesměšňováním to z cesty neodklidí.

    Suma sumarum: Domnívám se, že Váš komentář v zásadě obsahuje většinu nectností, kterými Vaše krátké texty stále více trpí: zkratkovitost, dogmatičnost, kritičnost na vše kromě sama sebe a ironie cílená výhradně navenek. Situaci nezlepšuje ani to, že se vše děje "pro dobro věci".

    Domnívám se proto, že jste ke vlastní škodě odbyl podstatu článku v NP - nemluvě o podpásovce, že je stejně banální jako celý NP, což je hrubé zjednodušení a ponižuje to lidi, kteří píší do NP i BL. Tento článek by totiž mohl pomoci trochu odkrýt i problémy vztahu Britských listů vůči "české otázce". Nebude asi jistě náhodou, že na jejich - Vaše - (ne)způsoby jsou nejvíc citliví právě ti, kteří z České republiky v minulém čtvrtstoletí neemigrovali a patří do stavu, který tuším, že socioložka Jiřina Šiklová (cituji po paměti) nazvala případně "šedou zónou". Tato šedá zóna byla podle ní vrstva československé totalitní společnosti, která neměla odvahu ani potřebu jít s kůží na trh tak razantně jako disidenti, neviděla důvod proč emigrovat, resp. měla silnější motivy proč zůstat než emigranti (v tom se myslím shoduje s autorem článku v NP), a zároveň měla zdostatek silné morální kořeny, aby se zcela nepoddala režimu. Tato "zóna", obsahující víceméně nejrůznější sociální vrstvy, z podstaty věci však především inteligenci, tvořila v 70. a 80. letech hlavní bázi odporu režimu, větší než disent, pokud je ovšem slovo odpor zde na místě.

    Ona to byla, která kladla takový důraz na umění a aktivně ho vyhledávala; která plnila divadla, výstavy, filmové kluby, stála fronty před khikupectvím, prohrabávala antikvariáty, zajímala se o ekologii a netradiční sporty, o necenzurovaný stav vědy a kultury za železnou oponou a když jen trochu mohla, sháněla jakékoli "zakázané" informace.

    Po listopadu 1989 však byla absolutně zapomenuta. Ven se drali sebejistí, právě ten typ, který se nemá potřebu stále omlouvat (jak šedé zóně nevědomky stále předhazujete), a ti, kteří pro sebe pracovali bez skrupulí i za totality.

    Je zajímavé, že šedá zóna mlčí. Neuvědomuje si snad, že je - byla - šedou zónou? Vydělili se z ní její hlavní nosiči aktivity a tak se i ona propadla do myšlenkové anonymity průměru? Anebo snad nadobro přestala existovat? Nebo nikdy neexistovala a je to pouhý ideový konstrukt?

    Jsem přesvědčen, že existovala a sám jsem se do ní počítal (třebaže tenkrát nevědomky). A myslím si, že za čas ji nějaký historik opět s velkým mediálním gaudiem "objeví" a postaví ji pomník. Měla totiž velký vliv na své okolí, především na ty, jimž nevelká chuť ke vzdělání a nepevné výchovné zásady nedávaly možnost opřít se o ideály. Krom toho tvořila aktivní, tvůrčí a relativně pevná zájmová seskupení. Disent ji využíval jako rezonanční desky, ale rád ji neměl. Disent se totiž, jak poznamenala Jiřina Šiklová, zhlížel jen sám v sobě a ve své teatrálnosti.

    Mohu se mýlit. Šedá zóna, respektive její zbytky, nejsou nijak vidět. Nijak se neprezentují. Přesto se mi zdá, že právě její bývalí členové tvoří dnes onu mlčící většinu čtenářů prominentních médií - na Internetu především Britských listů a Neviditelného psa. A trochu namyšleně se domnívám, že to, co irituje v jejich komentářích mě - totiž pyšná sebedůvěra mravokárců, kteří se považují z toho či onoho důvodu za více než ostatní - irituje i je.

    Ivan Vágner

    P.S. Rád bych, aby tento příspěvek byl zveřejněn co nejdříve a ne až po době, potřebné k sepsání dlouhého protinázoru jako se stalo v případě mých minulých "Barbarů". Děkuji a jsem s pozdravem I. V.


    Jsou Britské listy v ČR neoblíbené?

    Dana Cihelková

    Nelze si nevšimnout, že česká masmédia názory uveřejněné v B.L. necitují, nekomentují a v podstatě se tváří jakoby B.L. vůbec neexistovaly (ačkoli každodenně pročítám hlavní deníky, sleduji televizní zpravodajství a publicistiku, opačný příklad jsem nenašla). Na druhé straně mám zkušenost, že kdokoli si na “neautocenzurovaný" styl dopisovatelů B.L. zvykl, nemíní se tohoto zdroje informací vzdát, což se mimo jiné odráží v reakcích mnoha českých politiků na názory obsažené v tomto internetovém časopise.

    Podíváme - li se na obsah české žurnalistiky, nelze si nevšimnout její ztrnulosti, schématičnosti a ideologizace. Výjimky se pochopitelně najdou, avšak těch je jako šafránu na poušti. Pokud se vyskytne názorová pluralita, pak jen v mezích “dohodnutých" pravidel hry, navíc, “neschválený" novinář se spíše dočká publikování v zahraničí, než doma.

    V novinách, v televizi a rozhlase nás neustále až do omrzení oslovují jedni a ti samí lidé a nepřekvapuje, že už hodně dlouho s ničím novým nepřicházejí, natož aby otevírali tabuizovaná témata, jakým je například skutečná příčina vzestupu oblíbenosti KSČM mezi voliči, nebo skutečná příčina krize naší ekonomiky. Na druhé straně se můžeme setkat s takovými nesmysly, jako například, že za všechno vlastně může Zeman, jelikož mnoho nasliboval a málo splnil.

    Není pochyb, že názorová pluralita se v ČR nenosí a ještě dlouho nosit nebude. O to více B.L. dráždí a provokují svou otevřeností. Jednou z největších zbraní, jakou má postkomunismus po ruce je ignorantství. Má to však jednu potíž, výrobci “české cesty" si dosud nevšimli, že těžiště svobodných a otevřených diskusí se pomalu, ale jistě přesouvá jinam, mimo jiné také na stránky B.L.

    Pro občana zvyklého na mnohá “tabu" je těžké zvyknout si, že každá mince má rub a líc, že někdejší agent KGB Koecher má právo vyjádřit se k tomu, co se o něm píše, že opačný názor, například na události v Kosovu, nikoho neopravňuje titulovat své oponenty termíny, převzatými z biologie nebo psychiatrie. Tímto jsme se dostali k dalšímu tématu, jimž je postranní zlovolná šeptanda. Když už není možno si do B.L. kopnout otevřeně, skalní zastánci “české cesty" se postarají, aby se občané včas dozvěděli, že “B.L. jsou bulvární plátek, v kterém píše i zprofanovaný agent Koecher". Autorům těchto podpásovek vůbec nejde o Koechera, ale o holý fakt, že B.L. se nebrání tématům, od nichž česká masmédia utíkají. Hrozba, že dosud mlhavé pověsti o politicko ekonomických mafiích se změní ve věcnou a konkrétní diskusi (a ta by byla pro elity velmi nepříjemná), by se stala aktuální a odtud by už byl jen krůček k rozplétání privatizačních a jiných podvodů.

    Stalo se mezi našimi politiky dobrým zvykem skloňovat demokracii a svobodu slova ve všech pádech a zároveň ji podrážet kde se dá. Tato “unfair" hra se však vymstívá už dnes, například v nedůvěře občanů k novinám a politikům. “Stejně lžou všichni", je názor, jaký můžeme v ČR slyšet nejčastěji. V ČR se totiž zapomnělo, že demokracie se bez názorové plurality neobejde a už vůbec se neobejde bez “veletoku" pravdivých informací. Doby, kdy nás vládní propaganda pod patronací ODS masírovala “úspěchy" cesty do zářných zítřků, se krutě vymstily. Nutno dodat, že taktéž s velkým přičiněním až neuvěřitelně servilní žurnalistiky. Ta největší přednost demokracie, spočívající v pravdivé informovanosti občanů, která je základem jejich rozhodovacích procesů nejen v den voleb, se z “české verze" demokracie vytratila.

    Pokud se B.L. (to se týká všech nekomformních zdrojů informací) staly některým kruhům neoblíbenými, je to vlastně naprosto v pořádku. Stojaté vody zřejmě musí nejdříve vyhnít, aby mohl kal klesnout ke dnu. Obávám se však, že než se tak stane, bude se hodně lidí starat, aby toho bahna ulpělo na všech a všude, co nejvíce. Kolektivní vina, schovávající se pod heslem: “vždyť jsme vlastně umazaní všichni", je osvědčenou obranou (“vždyť jsme s komunismem kolaborovali všichni", “vždyť jsme si nad poměry žili všichni", vždyť jsme kradli všichni", atd.) a prostředkem, jak se udržet na výsluní a také u moci.

    Na závěr bych chtěla požádat všechny, kteří mají za to, že B.L. jsou u nás neoblíbeným čtivem, aby byli poněkud přesnější a poněkud méně paušalizovali. Připomeňme si v této souvislosti předlistopadové doby, kdy v kurzu byla právě ta literatura, která byla u režimní mašinérie velmi neoblíbeným čtivem. Zkrátka, někdy se historie až trapně opakuje. Už mi ani nepřipadá divné, že polistopadovým elitám z toho není trapně.

    Poznámka JČ: Ne všechny sdělovací prostředky úplně ignorují Britské listy. Jak jsme už referovali, o čtivém případu Karla Koechera nakonec psalo několik českých deníků, i když některé předstíraly, že informace nemají z BL. Britské listy občas jsou citovány týdeníkem Reflex, dvouměsíčníkem Listy, v minulých týdnech přetiskly Literární noviny z BL článek Milana Šmída o mediálním zákoně a tuto středu zveřejnily článek Jana Čulíka, napsaný na základě materiálu v BL. Použijete-li internetového vyhledávače, zjistíte, že občas se i v jiných novinách vyskytují drobné, často nepřesné nebo dokonce zkreslené odkazy na BL. Ano, a asi před deseti dny pronikly Britské listy dokonce do České televize. Slovenský bavič Markovič přednesl obrovský, vysoce inteligentní vtip, kterému se přítomné obecenstvo velmi smálo. Bylo to opravdu dobré. Markovič řekl (citujeme po paměti): "[Milan] Knížák byl v Britských listech. Ale bylo to česky!!" (Hurónský smích obecenstva.)


    Kulturu přes hranice civilizací komunikovat LZE

    Juliana

    Vazeny pane Culiku,

    Vase kritika plytkosti vystoupeni Petra Voldana neni spatna. S cim ale vubec nesouhlasim, je Vase zobecneni: "Je vubec mozne komunikovat kulturu a civilizaci jine zeme?" A proc to neni mozne? Protoze to Petr Voldan neumi? Anebo proto, ze  Johann Gottfried von Herder tvrdil, ze ruzne jazyky ruzne vyjadruji lidske mysleni a emoce a ze pocity ruznych etnik nejsou mezi sebou prenosne? Podle meho prizemniho chapani uz osud jeho myslenek dokazuje moznost prenosu. Herder je patrne vyjadril v nemcine, ale inspiroval ceske narodni obrozeni. Jean-Francois Lyotard je rozviji ve francouzstine a je prekladan do mnoha jazyku. Takze neco asi prenosne je.

    Souhlasim s Vami, ze pochopeni jine kultury muze byt obtizne a ze lide maji sklon posuzovat jinou civilizaci na zaklade svych vlastnich znalosti a priorit. (Samozrejme jeste existuji komunikacni bloky uvnitr jednotlivych kultur, takze v dokonale rozvinutem svete postmodernich filosofu nakonec nikdo nikoho nechape.) Existuje ale prece jeste neco, cemu se rika obecne lidska zkusenost. A pokud si clovek uvedomi uskali a omezeni sveho vnimani jinych kultur i lidi, muze je do urcite miry pochopit.

    BBC World Service vysila program pro zeny. Na rozdil od podobnych ceskych poradu se nezabyva varenim, hadry, kosmetikou nebo celebritami, ale zeny z celeho sveta popisuji, jak prozivaly ruzne situace - treba ztratu blizkeho cloveka. Divil byste se, kolik spolecneho ma Africanka z buse a zenska z evropskeho velkomesta.

    Tak, pane Culiku. A nyni ukazte, cim je tento prispevek typicky cesky a neprenosny.

    PS Publikovat to nemusite. Kdyby se v ceskem tisku nevyskytovalo tolik postmodernich myslitelu, asi bych nereagovala. Odnesl jste to za ne.


    Kulturu přes hranice civilizací komunikovat NELZE

    Jaroslav Teplý

    Pane Culiku pisete:

    Vede me to k uvaze, zda je skutecne mozne prenaset informace o jinych civilisacich a jazykovych spolecenstvich pres hranice kultur.

    Odpoved je podle meho nazoru uz davno znama: neni. Presvedcil jsem se o tom pri svem sestimesicnim pobytu v Parizi 1966-67, kdyz jsem vykladal vetsinou vzdelanym lidem o socialismu. Az na jedinou vyjimku nechapali.

    Pozdeji v Holandsku jsem dal precist svemu francouzskemu tenisovemu partnerovi svou knizku. Precetl si ji a rekl, ze to tak stejne neni.

    Stejne zkusenosti udelal J. Skutina ve Svycarsku, ktery ze zoufalstvi o tom pak vykladal jen v anekdotach.Totez se prihodilo ceskym pristehovalcum po roce 1968 v USA. Nikdo jim neveril.

    "Czech stories" tomu rikali Americani.

    Stejne tak kiksy americke zahranicni politiky (Japonsko, Rusko, Balkan a j.) vyplyvaji podle meho nazoru hlavne z toho, ze nejsou schopni pochopit ci od nekoho si dat vysvetlit, jak to v te ktere zemi chodi. Jejich filosofie je: u nas to funguje tak to "tam" musi fungovat take, coz je ovsem paradni "omilka".

    Rose Brady (predpokladam, ze pani, ale clovek nikdy nevi), ostrilena redaktorka Business Weeku psala nedavno o Polsku.

    Warsaw must also lay off 100,000 coal miners. It's offering them 50,000 zlotys - about $12,500- to quit and start their own businesses. (Varšava musí také propustit 100 000 horníků. Každý z nich dostane 50 000 zlotých - asi 12 500 dolarů - aby mohl založit vlastní podnik.)

    Mame snad brat vazne, ze by si 100 tis. horniku v Polsku temer 50 letech socialismu mohlo masove nastartovat nejaky ten vlastni business?

    J.T.

    Poznámka JČ: I v Británii dostali při propouštění britští horníci takovéto "golden handshakes", ale jen velmi málo z nich se podařilo založit si vlastní podnik.

    Trojmezná je prales

    Mojmír Vlašín

    Článek Vladimíra Henzlíka v Britských listech mne velmi překvapil ne snad proto, že autor zřejmě nezná situaci z vlastní zkušenosti , ne proto, že si nezjistil základní data . Překvapil mne především proto, že pisatel se jakoby vysmívá všem, kteří se snaží upozornit na to, že kácení v prvních zónách je jaksi v rozporu se samotným principem národních parků. Připadá mě to jako kdyby při desinfekci nemocnice zemřela polovina pacientů na otravu desinfekčním prostředkem, a ten kdo by poukazoval na to, že hlavním principem nemocnice je uzdravovat pacienty, by byl vysmíván, že používá “krásná slova" a nechce vidět, že nemocnice byla dokonale zdesinfikována (mimo jiné tím, že zmizela i část pacientů - zdrojů infekce).Kácením stromů v první zóně se totiž vylévá s vaničkou i dítě.

    Ať se to panu Vladimíru Henzlíkovi líbí nebo ne, Šumavský národní park (jakož i většina dalších na celém světě) byl zřízen mj. na ochranu ekosystému. Na Šumavě do něj patří i kůrovec. Ano, patří do něj i smrk, ale ten nezachráníme tím, že ho vykácíme. Poukazovat na to, že kůrovec je kalamitní škůdce je silně naivní. Ano, dole v nižších polohách, kde je napěstován nepůvodní smrk, tam to platí a tam je proti němu třeba zasahovat. Zasahovat v pralesovité rezervaci , která byla vyhlášena v roce 1933 a již sto let před tím se zde téměř nezasahovalo je krajně špatné. Připomíná to snahu Mr. Beana, který kýchnul na obraz, a aby situaci zachránil, znehodnotil obraz špinavým kapesníkem. Veden snahou napravit co se dá, pomohl si kyselinou, čímž obraz definitivně zničil. Správa parku připomíná nešťastného Mr. Beana. Jde s kanónem na zajíce, s motorovou pilou na kůrovce, ale počíná si vlastně nemotorně. Ničí přírodní procesy, které by měla chránit. Někdy mi připadá, jakoby lesníci na Šumavě zasahovali proti kůrovci ne proto, aby zachránili les, ale proto, aby náhodou nevyšlo najevo, že les dokáže růst sám, i bez lesníků.

    Abychom si rozuměli - zasahovat proti kůrovci v hospodářském lese je nutné. Kdo by v normálním lese chtěl nechat vše bez zásahů, je nezodpovědný a jedná protizákonně. V národním parku, v jeho první zóně, je to naopak. Mimochodem Trojmezná je prales, je uvedena nejen v literatuře citované panem Henzlíkem, ale npři i textové části Mapy potencionální přirozené vegetace České republiky, kde je tento porost uveden jako typický a jeden z nezachovalečích případů klimaxové papradkové smrčiny (Arthyrio alpestris -Piceetum)

    Z pohledu lesního hospodáře se jeví bouře, vyvracející stromy a celé lesy, bleskem zažehnuté požáry, záplavy nebo masové rozmnožení hmyzu jako katastrofy. Z pohledu ochránce přírody jsou to opakovaně se vyskytující přirozené události. Dávají impulsy pro změny a další vývoj živých společenstev. Kde způsobí bouře nebo sníh mezery v lesních porostech a k zemi se tak dostane více světla, vznikají v tmavých lesních porostech nové porostní struktury - začíná nová, fáze vývoje . Trouchnivějící dřevo je životní základnou pro druhově bohatý svět mikroorganismů. Kořenové “talíře" a ležící kmeny nabízejí ideální podmínky pro novou generaci lesa. Hmyz, jako např. kůrovci, využívají odumírající stromy. V periodických hromadných výskytech (přemnoženích) způsobují i zánik starších stromů ať již jednotlivě či na souvislých plochách. Také stojící, trouchnivějící stromy jsou důležitou součástí přírodního lesa. Tvoří obohacení nabídky životního prostoru (ekologických nik) např. pro brouky, dřevokazné houby a ptáky. V přírodních lesích se udržuje v rovnováze vznik a rozklad rostlinné hmoty. Stromy přicházejí a odcházejí - les zůstává.

    A ještě k blokádě - aktivisté v první zóně netáboří, mají stan ve veřejném kempu v Nové Peci. Dřevorubci, kteří do první zóny vstupují, nejsou zaměstnanci parku a povolení ke vstupu také nemají. Nadto při práci kouří a nedopalky házejí pod sebe, májí tam volně pobíhající psi bez náhubku a vodítka, ohazují tam odpadky a jak prokázala inspekce, kácejí stromy, které vůbec nejsou napadeny kůrovcem. A jestůli někdo pracuje na tom, aby park přestl být parkem a rozprodal se po čásrech, pak je to právě správa NP Šumava. Bohužel.

    Mojmír Vlašín

    mluvčí blokády v Trojmezenském pralese

    Autor působí v Ekologickém institutu Veronica


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|