Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.
Inzerujte v Britských listech! Britské listy letos na jaře četla čtenářská obec přibližně 15 000 samostatných počítačů měsíčně. Sledují je nejvlivnější kruhy v ČR. Mimo jiné poskytují BL jedinečnou možnost zahraničním firmám představovat se české vládě prostřednictvím reklamy na BL svými projekty. (Výtěžkem z reklamy v BL bude financována investigativní novinářská práce v České republice.) Zájemci pište sem.
Nové: Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.
Tady je minulé vydání Britských listů.
Adresa Britských listů je zde.
Co je nového v České republice
Favoritem prvního kola doplňovacích voleb do Senátu v prvním
pražském volebním obvodu je nezávislý kandidát Václav Fischer;
vyslovilo se pro něj 40 procent občanů, kteří nevyloučili svou účast ve
volbách. Na druhém místě je Jiřina Jirásková, kandidující za ODS, jíž by
dalo hlas 25 procent voličů.
Třetí místo by získal se 14 procenty hlasů kandidát čtyřkoalice Ivan
Medek. Následují s devíti procenty Stanislav Fischer, kandidující za
KSČM, a se sedmi procenty Karel Srp, nominovaný sociální demokracií. - Četli jste někdy v některých novinách kritický článek o Fischerově cestovní kanceláři? Já nikoliv. - Fischer patří k velkým inzerentům v českých novinách. Česká republika trpí velkým problémem: sdělovací prostředky zásadně nekritizují své velké inzerenty. (Je to korupce.) Některé noviny mají seznam témat a firem, o kterých se nesmí psát.
Čeští záchranáři odjeli do Turecka.
Trestných činů pomluvy a ovlivňování soudního rozhodnutí se podle právníka společnosti
CET 21 dopustili představitelé ČNTS a CME Jan Vávra a Fred Klinkhammer.
Lidé v České republice se hlásí především k politickému středu a u větší části občanů
převládá pravicová orientace (nikdo neví, co to v českém pojetí znamená). Vyplynulo to z červencového šetření Institutu pro výzkum
veřejného mínění (IVVM). Za pravicově orientované se pokládá 11 procent dotázaných, což je
o čtyři procenta méně než v lednu.
Obhájce bývalých vysokých komunistických funkcionářů Miloše Jakeše a Jozefa
Lenárta, stíhaných pro vlastizradu, tvrdí, že vyšetřovatel Úřadu dokumentace a vyšetřování
zločinů komunismu svévolně manipuloval s trestním spisem jeho klientů. Údajně z něj
vyřadil důkazy svědčící v jejich prospěch.
Mobil a inzerát pro podvody na příjímací zkoušky na právnické fakultě. Když jsem napsal v BL, že se policii dosud nepodařilo zjistit, kdo je majitelem mobilního telefonu, kam si měli zájemci telefonovat o "podklady pro přijímací zkoušky na právnické fakultě", ozvalo se pár čtenářů, že to možná byla anonymní, nezjistitelná karta. Ale ani to policie, zdá se, zatím nezjistila.
Zde je text celého inzerátu, jak vyšel ve Večerníku Praha dne 28. května 1999. Třeba z něho bude někdo víc moudrý než my a policie:
PRÁVNICKÉ fakulty - přijímací zkoušky. Podklady. T.: 0603 922 884. - VPO-36327
Nedokážu pochopit, že denní periodikum stojí a padá s jedním člověkem. Poté, co ve čtvrtek nevyšly Britské listy, neboť se v důsledku selhání alternátoru na svém autě vrátil Jan Čulík z Jižních Čech do Prahy až velmi pozdě, napsal K. Barel:
Vážený pane Čulíku
nechci zde hodnotit úroveň Vašich BL., ale nedokážu stále pochopit , že denní periodikum stává a padá z jedním člověkem ,který má buď problém s alternátorem nebo je na dovolené ap.
Pokud píšete ,komentujete a oslovujete tak širokou veřejnost ,jak hlásáte- myslím ,že tento problém stojí za úvahu. /vždyť i večerka v naší ulici je otevřena 7 dní v týdnu od 6.00 do 22.00 a s podobným problémem jsem se tam ještě nesetkal.
Milí přátelé,
tak na to si budete muset zvyknout. Britské listy jsou redakčně opravdu po celou dobu své existence prací jediného člověka (loni o prázdninách pomohl po dobu pěti dní Tomáš Pecina, který nyní podle svého rozhodnutí už s BL nespolupracuje). Redaktor BL každodenně časopis rediguje po dobu přibližně pěti až sedmi hodin a financuje jeho provoz z vlastní kapsy (z domácího rozpočtu, příjem z reklamy, který mimochodem chodí nepravidelně a pozdě, neboť české reklamní agentury dlouho neplatí nestačí ani na uhrazení telefonních poplatků pro připojení na internet.)
S určitou fascinací jsem sledoval, že od začátku července, kdy začal Andrew Stroehlein v Londýně vydávat týdeník Central Europe Review, zatím s daleko menším počtem čtenářů než BL, se mu podařilo sehnat snad třicet dobrovolných spolupracovníků - sami se přihlásili. Takže má editory jednotlivých rubrik, korektory, organizátory.
Jistě, tempo redigování týdeníku je trochu jiné než tempo redigování deníku. Kromě toho, že možné, že mladí Anglosasové, zabývající se střední Evropou, nemají nic jiného na práci a doufají, že se jim z časopisu CER podaří vybudovat skutečně autoritativní periodikum. Nicméně, možná srovnání situace BL s CER vypovídá do určité míry o schopnostech angosaské a české společnosti vytvářet neformální občanské struktury. Kromě osvíceného postoje pražské firmy Internet Servis, která prostřednictvím svého tehdejšího ředitele Petra Nováka nabídla na jaře roku 1997 technické sponsorování Britských listů, a od 1. září 1997 ho realizovala, nikdo nikdy nenabídl Britským listům žádnou pomoc, ani finanční, ani formou sponsorování, prostě nijakou. Tak už to v České republice holt chodí, takže dostane-li Jan Čulík chřipku, Britské listy přestanou dočasně vycházet.
Ale to nejzajímavější se v české kultuře často dělalo - bohužel - jen na koleně. Ne, že bych se srovnával s klasiky české literatury, ale Karel Hynek Mácha vydal svůj Máj vlastním nákladem v počtu 600 výtisků za naprostého pohrdání svých současníků, a musel přitom ještě dlouho přemlouvat cenzora, aby tisk povolil. Kde by byla česká nezávislá kultura bez nezištné práce lidí, po dvacet let vedoucích exilová česká nakladatelství - třeba manželé Škvorečtí vydali za dvacet let existence nakladatelství 68 Publishers, Toronto celkem cca 240 původních titulů, doma, večer, po práci. (Je to více než dvacet knížek ročně, tedy jedna za čtrnáct dní. Zkuste si jen jednou za čtrnáct dní napsat do počítače celou knihu.) JČ.
Potíže s autem a reakce lidí v ČR. Ve středu v podvečer se na okraji Českého Krumlova Janu Čulíkovi zastavilo rodinné volvo. Ukázalo se, že je úplně vybitá baterie, a při dalším zkoumání bylo zjištěno, že alternátor vozu dostatečně nedobíjí. Po delší anabázi vyšlo v Praze pak najevo, že v alternátoru selhalo jakési relé. Záležitost je už napravena, v pátek jede Jan Čulík automobilem s dětmi zpět do Británie (příští týden však do ČR opět přiletí), takže doufejme, že nedojde k dalším kalamitám.
Zkušenost to byla instruktivní a užitečná. Lidé, když viděli nepohyblivé auto, které se zastavilo uprostřed křižovatky u světel, byli nesmírně nápomocni. Pomohli vůz odtlačit stranou, nabídli mobilní telefony, informovali o tom, jaká místní správkárna může pomoci (bylo mezi 18. a 19. hodinou). Zanedlouho se dostavil mladý mechanik se záchranným automobilem, zdechlé volvo nastartoval, ukázalo se však, že motor si sám v důsledku chybně fungujícího alternátoru nevystačí, zkoumal nejrůznější další možnosti, přivezl novou baterii, kterou kdesi odmontoval z jiného auta, pak pomohl namontovat zbrusu novou baterii, jezdil s námi po městě a za asi tříhodinovou práci si řekl dvě stě korun.
Jinou, spíše drastickou zkušenost zažil Jan Čulík ve čtvrtek ráno u stánku s novinami v podchodu stanice Metra Staroměstská. Chtěl si tam koupit Literární noviny, vytáhl je tedy z vnějšího displaye, kde byly vystaveny (tak jak je to běžné kdekoliv na světě) a dal je kamelotce do okýnka s mincí, kterou je chtěl zaplatit. Majitelka stánku začala nadávat, že je neměl co vytahovat, že je tam nápis, že ty vystavené noviny jsou nedotknutelné.
Jan Čulík jí klidným hlasem odpověděl, že si nápisu psaného rukou nepříliš velkým písmem nevšiml, a kromě toho, se domnívá, že by prodejce novin neměl uvalovat na zákazníky různé předpisy, aby si ulehčil život, takže prosí o drobné zpět za nákup těchto novin, snad tuto konverzaci ukončeme
Na to majitelka stánku reagovala velmi ostře: "Já vám ty noviny neprodám, padejte pryč. Já ti dám, ty hazle, di do prdele, já nejsem nikomu za nic odpovědná." Jan Čulík tedy vytáhl z vnějšího displaye ještě dvoje další noviny. Mladá dívka vyběhla ze stánku do vestibulu stanice metra s pozoruhodným sortimentem sprostých kleteb.
Vina byla asi na obou stranách. Jan Čulík chybně předpokládal, že když někdo poskytuje služby veřejnosti a vydělává na tom, měla by to být skutečně služba, a očekával, že se bude poskytovatel služby tak chovat. Prodavačka v kiosku něčemu takovému nerozuměla a Čulíkovo očekávání, aby se chovala ve vztahu k zákazníkovi s určitou zdvořilou podřízeností, interpretovala jako hrubý útok na svou občanskou svobodu.
Bisexualita v přírodě a čeští poslanci. Napsala Juliana:
Posilam odkaz na clanek v casopise New Scientist ze 7. 8.
(http://www.newscientist.com/ns/19990807/editorial.html). Uvadi udaje z
mirne kontroverzni knihy Bruce Bagemihla: Biological Exuberance: Animal
Homosexuality and Natural Diversity. Autor popisuje, ze bisexualni,
pripadne homosexualni chovani je u zvirat celkem bezne.
Vzhledem k tomu, jak netolerantni reci znely ve Snemovne pri projednavani
zakona o registrovanem partnerstvi, si myslim, ze by tyto udaje mohly byt
mozna zajimave nejen pro evolucni biology.
Vlasta Leporská upozorňuje na internetové stránky, zabývající se korupcí na právnické fakultě. Jsou na adrese korupce.misto.cz/posli_dal.html.
Za názor vyhozena z německého výzkumného ústavu známá česká historička a politoložka Eva Hahnová. Podrobnosti najdete v tomto článku od Matthiase Roesera.
Český superšpión a smrt princezny Diany. Případ podvodných dokumentů týkajících se údajné vraždy princezny Diany a svědectví českého zpravodajce za komunismu, Karla Koechera, že neměl s případem nic společného, je k dispozici také v angličtině v časopise Central Europe Review. - V aktuálním vydání časopisu Central Europe Review shrnuje nejnovější vývoj ohledně TV Nova anglicky Jan Čulík na tomto místě. Na jiném místě je v aktuálním vydání CER anglické shrnutí dosavadní historie televize Nova od Jana Čulíka.
Impuls 99 kritizuje JČ v angličtině v časopise Central Europe Review v článku nazvaném No Pulse 99.
Zmatečné myšlení v Mladé frontě Dnes. Srovnání, jak tutéž informaci o výroční zprávě OSN o lidském rozvoji zpracovala Mladá fronta Dnes a deník Guardian, si nyní můžete přečíst i anglicky v tomto čísle týdeníku Central Europe Review.
Česká média, Zemanovy nadávky a tiskový zákon. Jan Čulík shrnuje nejnovější kontroverzi týkající se českých sdělovacích prostředků v angličtině v tomto článku v týdeníku Central Europe Review.
Poznámky a komentáře Jiřího Loewyho. Někdejší vydavatel (před pádem komunismu) exilového sociálně demokratického čtvrtletního Právo lidu a nynější novinář, píšící do celé řady českých periodik, má své články na internetu na této adrese.
Dokonalé internetové zdroje o Češích, české kultuře a České republice v Japonsku. Velmi dobré internetové zdroje o všem, co je české, v češtině i angličtině, zpracované s japonskou důkladností, najdete na internetových stránkách katedry slavistiky Hokkaido University na této adrese.
Nepřípustná reklama v českém vysílání BBC. Napsala Juliana:
Vazeny pane Culiku,
domnivala jsem se, ze upozorneni o nepripustne reklame na BBC je v BL
zbytecne dlouho, ale dnes (16. 8.) me tato stanice presvedcila o jeho stale
aktualnosti. V glose o nezamestnanosti (redaktor rekl inflaci) byl Petr
Holub uveden priblizne takto: "Zeptali jsme se na nazor P. H., sefredaktora
Respektu, kteremu o teto problematice vychazi dnes v tomto casopise clanek."
Respekt si nekoupim. Za prve je mi tento zpusob reklamy protivny, za druhe
nerekl Petr Holub nic, co uz bych neslysela alespon padesatkrat.
Neni mi zcela jasne, proc se o nezamestnanosti bavi novinar z BBC s
novinarem z Respektu - proc se BBC radeji nezepta nejakeho sociologa, treba
Petra Marese, nebo lidi z uradu prace.
Skrytá reklama v českém vysílání BBC. Přišel tento dopis: Vazeny pane Culiku,
kdysi jste psal o nepripustné reklame. Ceske vysilani BBC nyni jiz nekolikrat uvedlo
neco ve stylu: Ivan Kytka bude o teto problematice mluvit za dva tydny. Ale
jiz tento tyden si muzete o problemu precist v jeho clanku, ktery vyjde v
tydeniku Respekt. Je to skryta reklama nebo ne? Treba jim Respekt neco
plati za to, ze ho inzeruji, anebo publikuje jejich vysilaci cas, nevim.
Bylo by dobre, kdyby se alespon BBC drzela pravidel.
V Producers' Guidelines BBC se mj praví:
Výrobek nebo služba se nikdy nesmí vyskytovat v obraze ani ve zvuku oplátkou za peníze, služby či cokoliv jiného.
Třeba české vysílání BBC vysvětlí, jaký postoj zaujímá vůči těmto předpisům.
Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.
Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.
Czech media, Czech politics and Czech culture:
A selection of English language articles, published in Britské listy.
(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.
Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
Výběr textů z posledních dní:
Všechny články o válce o Kosovo, zveřejněné v BL, naleznete na tomto místě.
Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL. Tematický archív BL od 1. září 1997, kdy se BL osamostatnily, je na adrese http://blisty.internet.cz/xz.
