Protesty proti kácení stromů napadených kůrovcem nejsou ekologicky rozumné
Trojmezná není prales
Pane Culiku,
neni tak uplne spravne mluvit o Trojmezne jako o pralese (byt se tak mozna v
turistickych pruvodcich nazyva) a o lidech, kteri tam protizakonne tabori v
prvni zone narodniho parku jako o ekologickych aktivistech.
Mozna by se nejaky prales nasel v Rumunsku.
Nejstarsim ceskym "pralesem" je ten u Zofina v Novohradskych horach (cca 98
ha), ktery byl vyhlasen pralesem z romantismu v roce 1838. Ani ten dosud
neni skutecnym pralesem a prevladaji v nem stare stromy prozrazujici jeho
puvodni stejnovekost.
Na Sumave je nejstarsi "Boubinsky prales" ktery byl
vyclenen z hospodarskeho lesa v roce 1858. Z puvodni vymery necelych sto
hektaru znicila (to by se pralesu nemohlo stat) vichrice 1870 a zbylo cca 47
ha, tedy vymera, ktera nezajistuje jeho ekologickou stabilitu.
Kolem je
ochranny pas se zbytky pralesovitych porostu. Jsou to lesy prirozene (maji
vhodnou drevinnou skladbu), nikoliv prirodni (pralesy). Kdyz se v CR mluvi
o "pralese", mini se tim obvykle les umele ponechany delsi dobu bez zasahu.
Trojmezna hora je podle Prusi (Prirozene lesy Ceske republiky, SZN Praha
1990) "pralesovita rezervace .. podel statni hranice a zaujima tez Plesne
jezero a jeho kar." Nedotcene skeletove a kamenite smrciny s puvodnimi
ekotypy smrku jsou ve strme jezerni stene na skalnich rimsach. Pak je tam
jedina (prirozena) klec na nasi strane Sumavy na kamennem mori. Zbytek jsou
jerabove smrciny (rozvolnene), na plosine je vrchovistni smrcina a po svahu
dolu kysela smrcina stredniho vzrustu.
Kacet se mely kurovcem napadene stromy na tech nepuvodnich castech.
Lykozrout ("kurovec") ma normalne dve az tri generace do roka, ve vyssich
polohach dve jen za prizniveho pocasi. Roji se zhruba zacatkem kvetna, pak
koncem cervna a muze jeste koncem srpna. Jedna samicka (v jednom zavrtu
mohou byt az tri) ma zhruba padesat potomku. Tim je receno vse. Je to
druhotny skudce napadajici padle drevo a oslabene jedince.
Pri premnozeni se
ale neubrani ani zdravy strom (mniska se kdysi pokousela zrat i brambory, po
ziru premnozeneho kurovce je casto jehlici jeste zelene a s kmene uz
opadava kura, zniceni stromu je vpravde bleskove). Pritom znacne casti
Sumavy jsou prokazatelne chronicky poskozene (tj. oslabene) imisemi z
dalkoveho prenosu od zapadu.
Obranou je cistota lesa, odchyt lapaky (porazene stromy) a lapaci (na
feromony, jenze brouci se casto nestrefi do lapace a napadnou okolni
stromy), a potom (pri premnozeni vlastne jen) pokaceni napadenych stromu v
dobe, kdy v nich zerou larvy, odkorneni a bud spaleni kury, nebo jeji
postrik insekticidem.
Ti lide tedy nemaji o ekologii ani poneti: chrani premnozeneho skudce, aby
mu umoznili znicit prave ty nejcennejsi casti rezervace.
Tady nejde o prirozeny proces, protoze prostor, kde se to odehrava neni v
prirozenem stavu. Ekosystem je nejmene silne antropicky ovlivnen, pokud neni
primo antropogenni. To znamena, ze je na cloveku vice nebo mene zavisly.
Prirozenym vyvojem (celoplosne sezrani kurovcem neni prirozeny vyvoj; je to
zhrouceni ekosystemu, kteremu byl odepren existencne nezbytny vklad
dodatkove energie, pomoc v situaci, ve ktere si neni schopen pomoci sam) by
se na znicene plose urcite vyvinul ekosystem stabilnejsi, nemusel by to ale
byt les.
I kdyby: prirozenou obnovou vzniknou porosty (smrkove, buk tam bud zcela
nepatri, nebo se tam prirozene dostane rychlosti 20 metru za 60 let), jez
budou potomky okolnich, vetsinou nepuvodnich smrku. I puvodni ekotyp se
totiz vetsinou sprasi (spráŕí, je opylen) s necim jinym, nez jen s puvodnim
ekotypem. Ty porosty samozrejme nebudou pralesem, protoze vzniknou prakticky
jednorazove, takze z toho vyjde zase jen stejnoveky les spatnych ci v
nejlepsim pripade v nouzi prijatelnych genetickych vlastnosti. A jeste:
skaly byly osidlovany postupne v prubehu tisicileti. Kdyz soucasny porost
sezere kurovec, koreny casem shniji a pokud tam nebude vcas nahrada, dest
splachne zeminu a skala zustane na dalsich par tisic let hola - coz je ovsem
ekosystem velmi stabilni .
Zli jazykove vykladaji, ze tam jde o neco uplne jineho (proto se ti lide
privazuji ke stromum na Sumave a ne na Karlove namesti, kde se jedna o
skutecne zverstvo). Dnesni sprava parku je proti vyprodeji statni pudy na
Sumave. Ta puda je dnes velmi levna, ale jeji cena, zvlast pred pripojenim k
EU, rychle poroste. Byt ve sprave "vhodnejsi" lide, dal by se udelat opravdu
vynosny kseft.