Síla české koruny
Jan Čulík
Lidové noviny zase včera přinesly jedno ze svých proslulých "Témat", které zpracovaly tak povrchně, že je to naprosto zavádějící. "Koruna: největší úspěch ekonomiky", "Koruna neztrácí oblibu u obchodníků", znějí titulky, a článek také cituje několik ekonomů v "anketě LN", kteří si libují, jak je skutečně koruna silná.
Co ale inflace?
Informační blok v LN však naprosto pominul vztah mezi kursem koruny a inflací. LN zveřejnily graf, z něhož vyplývá, že od zrušení turistického a obchodního kursu koruny koncem roku 1990 zůstává česká koruna v podstatě stabilní, totiž na úrovni cca 17 - 20 Kč za marku.
Už jsme o tom v Britských listech několikrát psali: domníváme se, že klíčovým důvodem pro tuto stabilitu je vývoj inflace.
Od pádu komunismu byla inflace v ČR více než tři sta procent. To, co dnes stojí cca 100 Kč, stálo v roce 1990 třicet korun. Je-li nynější průměrný plat cca 12 500 Kč, v roce 1990 byl kolem 3000 nebo 4000 Kč.
Vzhledem k tomu, že se platy českým zaměstnancům během let zvyšovaly v podstatě s inflací, růst cen nepociťují tak intenzívně, jak se promítá do zahraničí. Protože česká koruna v souvislosti s inflací nedevalvovala, takže za posledních deset let vůči západním měnám trojnásobně přitvrdla.
Stál-li v ČR v roce 1990 oběd v restauraci 30 korun, pro německého turistu to byla jedna marka padesát. Stojí-li dnes 100 korun, je to pro německého turistu 5 marek. Všechny výrobky, které se ČR snaží prodávat na Západ, takovýmto způsobem za posledních deset let trojnásobně zdražily. Toto je, zdá se, mimo jiné důsledkem propadu českého hospodářství.
Zpočátku byla česká koruna pevně vázána na košík západních měn, zejména marky a dolaru. Nyní existuje už plovoucí kurs, ale koruna stále neklesá.
Domnívám se, že jedním z důvodů je výhodnost investic do koruny ze zahraničí.
Pohleďte na to takto:
Byla-li v ČR roční inflace 10 procent a vyplácely-li české banky úroky ve výši řekněme 12 procent, po odečtení inflace z toho měl český občan jen minimální zisk 2 procent ročně.
V přepočtu na západní měny se však inflace nezapočítávala. Proměnil-li si začátkem roku německý spekulant milión marek na koruny, dostal za ně koncem roku plný dvanáctiprocentní úrok. Tak vysoký úrok - bez inflace - není nikde ve světě. Průměrná dosažitelná úroková míra je ve světě kolem 5 - 6 procent.
Tato netypická situace (že se českým finančním úřadům dlouho dařilo a dodnes se jim daří nepromítat českou domácí inflaci do kursu koruny vůči západním měnám) bezpochyby vede i nadále k nepřirozeně vysokému kursu koruny, k tomu, že za posledních deset let koruna ztrojnásobila svou hodnotu.
