Chyby
Oblíbeným tvrzením zastánců agrese proti Jugoslávii - celé Jugoslávii, nejen Srbsku - je, že se vlastně nedalo nic jiného dělat. Že Západ (čti NATO) musel reagovat a nešlo to jinak než bombami. Není to pravda. Dokud se nestřílí, je čas na jednání a čas na jednání může být i pak. Tvrdí, že bombardování bylo reakcí na etnické čistky. Není to pravda. Ne že bych věřil panu Klausovi, ale to, že tuto humanitární katastrofu vyvolalo až bombardování, říká i Jiří Dienstbier. A to je člověk, který v Kosovu působil a situaci zná.
A především není pravda, že k vyhrocení situace došlo bez “zasluhy" Západu, že vše způsobili nějací Balkánci, vlastně jenom Srbové, vlastně jenom Miloševič. Západ se na tomto vyhrocení podílel nemalou měrou a do značné míry nasměroval situaci tak, kde je. Pokusím se vypíchnout hlavní chyby, jichž se Západ dopustil a začnu podzimem 1998, protože tehdy udělal Západ poslední krok správným směrem (přijmeme-li, že správný směr je zabránění válce), když dohodl příměří. Vše následující tlačilo celou situaci a všechny aktéry, tedy Jugoslávii, kosovské Albánce, Západ,... tam, kde jsme nyní.
Bylo chybou jmenovat do čela ověřovatelů Wiliama Walkera, člověka, který se svou animozitou a svými předsudky vůči Srbům ani netajil. Neberu panu WW právo na vlastní názor, ale základní podmínkou pro každého dohližitele nad příměřím musí být nestrannost. Toto pan WW nesplňoval drastickým způsobem.
Bylo chybou využít (zneužít) mise ověřovatelů k propašování britských komandos, kteří si předem připravovali půdu pro pozdější zásah. Británie přiznala, že několik čtyřčlenných skupin komand pod uvedeným krytím do Kosova poslala s cílem rekognoskace terénu a navázání kontaktů s místním albánským obyvatelstvem.
Bylo chybou dopustit, aby UCK využila stažení jugoslávské policie k posílení vlastní moci, dozbrojení, obsazení území a policejních stanic, k zavedení paralelní vlády. Snad si vzpomenete, že UCK unášela srbské policisty i civily a “popravovala" (čti vraždila) Albánce nedostatečně oddané věci Velké Albánie a případně ochotné spolupracovat s Bělehradem.
Bylo chybou bagatelizovat provokace UCK a bez jakékoli kontroly a ověření či vyšetřování přijímat výklad UCK. Viz ten neslavný “masakr" v Račaku.
Bylo chybou - tato byla snad největší - vyšachovat Rusko a nutit Srby jednat pod taktovkou Západu, jemuž plným právem nedůvěřovali.
Bylo chybou nutit Jugoslávii - suverénní stát - jednat s bandou teroristů a mafiánů jako s rovnocenným partnerem. I na straně kosovských Albánců byli lidé schopní reprezentovat jejich zájmy a přitom lidé přijatelní. Bohužel, Západ dopustil, aby umírněný politik Ibrahim Rugova byl zcela zastíněn a téměř odstaven reprezentaty UCK. UCK se tím navíc dostalo de facto mezinárodního uznání.
Bylo chybou přijít na “jednání" s hotovým plánem, o němž bylo předem jasné, že je nepřijatelný a nutit jednu stranu k přijetí hrozbou útoku. Ten plán byl pro Jugoslávii nepřijatelný především proto, že jeho zřejmým důsledkem bylo odtržení Kosova. Pro UCK byl zpočátku nepřijatelný pro, že toto osamostatnění odkládal o “celé" tři roky.
Bylo chybou tlačit na pilu, hrozit Jugoslávii útokem a čekat, že se zalekne a přistoupí na faktické zřízení Protektorátu Kosovo a Metohije. Tím se Západ sám dostal do situace, kdy mohl buď couvnout (a zesměšnit se) nebo svou hrozbu skutečně splnit.
V této chvíli skutečně nebylo co řešit a vývoj šel samospádem. Snad jen poznámku k urychlenému přijetí nás, Polska a Maďarska do NATO v době, kdy bylo zřejmé, že k útoku dojde a tito elévové těžko budou moci udělat něco jiného, než sklapnout kufry. Považuji to za podraz a pokus starých členů NATO (rozuměj USA) rozředit odpovědnost.
Co dál
Právem mi může kdokoli namítnout, že po bitvě je každý generálem a výčet chyb nic neřeší. Je to a není pravda. Takový výčet chyb může napomoci tomu, abychom se napříště podobných vyvarovali. Co z něj tedy vyplývá!!!!
Především to, že Srbové Západu nedůvěřují - opakuji, že plným právem - a k jednání je třeba přizvat Rusko jako garanta, že politika, již museli Srbové (a zdaleka nejen oni) vnímat jako protisbskou, nebude pokračovat. Jednání není možné, dokud nepřestanou nálety.
Je zřejmé, že začátek agrese NATO vůči Jugoslávii situaci změnil a vyhrotil. To si snad mohli uvědomit i politici za oceánem. Je zřejmé, že v Kosovu už nebudou moci žít vedle sebe Albánci, Srbové, Romové, Řekové, Turci a ostatní národy, které tam žily.
