Mathé je symbolem porušování zákonů
Se zájmem jsem si přečetl tvrzení bývalého generálního ředitele České televize. Po deseti letech jsem přesvědčen, že je nemravné přihlížet bez protestu k tomu, jak někdo zcela účelově překrucuje skutečnost. Pokud mám ještě stále věřit tomu, že pravda a láska vítězí, byl bych rád, aby to nebyla pouze láska k penězům a účelově deformovaná pravda vybrané skupiny lidí. Ivo Mathé je pro mně symbolem porušování platných zákonů a člověkem, který nese velký podíl odpovědnosti na současném politickém chaosu a na ekonomickém propadu České republiky.
Ne této skutečnosti není rozhodující, že porušování zákonů o rozhlasovém a televizním vysílání a porušování ústavy je v České republice beztrestné a neodsouditelné. Jako doklad by postačil výpis diskutérů v nedělních debatách. Každý názor by však měl být doložen dokladem. Z odborné oblasti je příkladem pořad ČT k přepravě sovětské armády. Následující dopis byl zaslán panu Studenovskému a generálnímu řediteli ČT na vědomí. Byl zaslán doporučeně a v příloze byly doklady. Výsledkem akce bylo doporučení, abych se obrátil na soud. Pokud seriózní redaktor zjistí, že odvysílal nepravdivou informaci, je profesionální ctí, aby sám tuto chybu napravil. Pokud to neudělá, nepatří mezi seriózní a do sdělovacích prostředků nepatří.
Vážený pane šéfredaktore!
Ve večerním zpravodajství dne 16.1.1996 byl komentovaný záběr z tiskové konference SD-LSNS, podle kterého připravila federální vláda náš stát o dvě miliardy Kčs nepovolením tranzitu sovětské armády z území SRN.
Tato informace je zcela nesmyslná a mrzí mě, že pan Dvořák neměl zájem prohlédnout si doklady o skutečném průběhu. Profesionální čest by neměla dovolit žádnému pracovníkovi sdělovacích prostředků, aby odmítl ověřit si údaje, které veřejnosti předkládá. Na opakované útoky pana Zenkla už několik roků nenaletí ani Necenzurované noviny. Pro úplnost přikládám kopii článku, který bohužel rovněž není zcela objektivní a uvádí některé nesprávné údaje, ale pro ilustraci postačuje.
K samotnému tranzitu armády SSSR přes území ČSFR uvádím fakta a přikládám kopie dokladů, které je potvrzují.
1. První porada o možnostech tranzitu se konala 21.-23.1.1991. Informaci poskytl pan Zenkl už 21.1.91 sdělovacím prostředkům. Tato informace vyvolala značný zájem veřejnosti a poslanců FS. Ještě 22.1. byly dohodnuty předběžně zásady pro tranzit. Základem byl termín pro zahájení tranzitu přes naše území až ve druhém pololetí roku 1991, po skončeném odsunu armády SSSR z našeho území. Úzkým hrdlem byla totiž překladiště v oblasti Čierné n.T. Podle kapacity těchto překladišť probíhal odsun vojsk z našeho území. O těchto záměrech informovaly některé noviny už 23.1.91 a já jsem podrobněji vysvětlil možnosti 5.2.1991.
2. 16.4.1991 předal velvyslanec SRN pan Huber naší vládě pamětní zápis, ve kterém nás upozorňuje, že SRN má zájem na tranzitu sovětské armády, ale poplatky musíme dohodnout se Sovětským svazem. Důvod byl ten, že vláda SRN předala vyčleněnou částku (cca 1 mld. DM) sovětské straně, která měla uhradit náklady na ubytování armády v SSSR, náklady na stavební materiál a náklady na dopravu. Doprava mohla probíhat po Baltickém moři, letecky, nebo železnicí přes Polsko a přes ČSFR.
3. Uvedené skutečnosti posuzovala vláda dne 20.6.1991. Usnesením č. 384 uložila ministrům dopravy, obrany, zahraničního obchodu a místopředsedovi vlády J. Dienstbierovi tyto přepravy zajistit. Při jednání vlády byl předpoklad úhrad (tedy nikoli zisku) 57 700,- DM za jeden vlak.
4. Tarifní nabídka, kterou ČSD předložily dne 2.7.1991 činila 812 592,- Kčs (cca 47 000,- DM) za jeden vlak. Náklady na převoz jednoho vlaku však činily pro ČSD 780 516,- Kčs. Po jednání vlády jsem byl panem Zenklem v Občanském deníku dne 4.7.1991 obviněn ze šíření paniky. Na vlastní informace už poněkud pozapomněl.
5. V důsledku rozpadu SSSR vstoupil do tranzitu armády další partner, Ukrajina. 22.8.1991 zasílá nótu vládě ČSFR a žádá o bezplatný tranzit techniky bývalé sovětské armády ze SRN přes ČSFR. (Tato technika při vyrovnání připadla Ukrajině). Vláda se rozhodla tyto přepravy uhradit jako humanitární pomoc, která bude použita pro odstraňování následků výbuchu elektrárny v Černobylu.
6. Probíhala zdlouhavá jednání mezi ČSFR, Ruskem a Ukrajinou. Důvodem byla kromě jiného i skutečnost, že náklady na odsun sovětské armády z ČSFR nebyly do konce roku 1991 uhrazeny a byly obavy, že nebude uhrazen ani požadovaný tranzit. Probíhal však tranzit nevojenského materiálu. Usnesením vlády č. 114 ze dne 20.2.1991 byly stanoveny podmínky pro tranzit vojáků a vojenské techniky.
7. Návrh dohody byl dokončen 13.7.1992. Projednávána byla 4.-5.8.1992. 8.8.1992 poskytuje informace o výsledku projednávání této dohody pan Zenkl. Tyto informace jsou obdobného charakteru, jaké poskytuje dnes. Zamlčí však, kdo byl vládním zmocněncem a kdo byl skutečně odpovědný za celou přípravu všech jednání.
Informace o podpisu dohody se mi nepodařilo získat, ale jistě je předložil pan Zenkl. Rovněž by měl dokumentovat, jaké přínosy přinesla přeprava vojenských transportů od července 1992 do konce roku 1995. Jako představitel stranické skupiny ODS na ČSD, kterou společně s panem poslancem Blažkem založili v září 1992, měl možnost významně ovlivnit dohody o přepravě vojsk, stejně jako ovlivnil obsazení míst na MD a na ČSD. Jistě by bylo správné dokladovat, zda proklamovaných 5. miliard za toto období bylo skutečně zaplaceno a jak s nimi ČSD a později ČD naložily.
Nemohu se smířit se zaběhaným zvykem naší demokracie, že každý odvolaný politik přestoupí do jiné strany a provede zdrcující kritiku své vlastní práce.
Pouze naprostá lhostejnost a lenost umožňuje těmto lidem politicky profitovat na neznalosti občanů. V případě tranzitu vojsk přes území ČSFR se rozhodnutí FS a federální vlády ukázalo jako velmi prozíravé. Kdyby dostala přednost přeprava sovětské armády ze SRN, došlo by po oddělení Ukrajiny k požadavku, aby ČSFR a později ČR hradila náklady na tranzit za odsun vojáků z našeho území. Tyto náklady jsou nesrovnatelně vyšší a ztráta na každém vlaku by byla cca 2 mil. Kčs. Porovnání možných zisků a ztrát je v přiložených tabulkách.
Podle usnesení federální vlády č. 384 z 20.6.1991, byla podmínka transportu maximálně 4 vlaky za 24 hodin a nejvíce 8 vlaků na území ČSFR. Dohodnuté poplatky za tranzit byly minimální vzhledem ke slevě 46 % z původně uvažované částky podle mezinárodních tarifů. Uvedený rozpočet vychází z podkladu předaného 2.7.1991 Ústředním ředitelstvím ČSD.
Zisk za vojenské tranzity
Využitelná hmotnost podle struktury nákladu 20 t/vůz
Předpokládaný počet vozů ve vlaku 30 vozů
Celková hmotnost nákladu 600 t/vlak
Přepravní vzdálenost 891 km
Přepravní výkon jednoho vlaku 534 600 tkm/vlak
Potřebné dovozné podle podkl. ČSD 1,46 Kčs/tkm
Dovozné podle návrhu smlouvy 1,52 Kčs/tkm
Zisk ČSD za přepravu jednoho vlaku 32 076 Kčs
Maximální možný zisk za rok 46,8 mil. Kčs
3Náklady za tranzit přes Ukrajinu
Využitelná hmotnost podle struktury nákladu 20 t/vůz
Předpokládaný počet vozů ve vlaku 30 vozů
Celková hmotnost nákladu 600 t/vlak
Přepravní vzdálenost 1 175 km
Přepravní výkon jednoho vlaku 705 000 tkm/vlak
Dovozné podle mezinárodního tarifu 2,80 Kčs/tkm
Dovozné při obdobné slevě jako u ČSD 1,52 Kčs/tkm
Náklady na tranzit jednoho vlaku 1 974 000 Kčs
Maximální možná ztráta za 1. pol. 1991 1,44 mld. Kčs
Celková ztráta po odečtení zisku ČSD 1,42 mld. Kčs
Ztráta na jeden vlak 1 941 924 Kčs
Pokud bychom započítali náklady na potřebnou činnost železniční policie při doprovodu vlaku dvěma policisty a náklady na další činnosti státu, byly by skutečné zisky značně nižší. Např. náklady na policii by pro maximální variantu představovaly 4,2 mil. Kčs/rok. Náklady na činnost pracovníků z oblastí obrany, vnitra a ekologické kontroly by byly pravděpodobně srovnatelné s žel. policií a ještě dále by snižovaly celkový společenský zisk.
Z uvedeného je patrné, že na zisk 2 miliardy Kčs, proklamovaný panem Zenklem by České dráhy musely vozit sovětské vojáky téměř 50 let. Naopak ztráta by při jiném než zvoleném postupu byla jenom za první pololetí roku 1991, kdy probíhal odsun sovětských jednotek z našeho území, skoro 1,5 miliardy Kčs.
Doufám, že ve vhodném termínu uvedete informaci, kterou jste odvysílali, na pravou míru. Tvrzení pana Dvořáka, že to je nezajímavé a nebudete se k tomu vracet, neobstojí. Pokud by to byla pravda, neměla se k tomu televize vracet vůbec.
Rovněž doufám, že si vyžádáte od pana Dvořáka, respektive pana Zenkla doklady, které zdokumentují, jaké návrhy předložil vládě ČSFR, nebo vládě ČR k řešení celé situace. Všechna tvrzení pana Zenkla jsou velmi závažná. K jeho informacím už proběhlo jedno soudní jednání. Na tomto jednání nepředložil pan Zenkl jediný doklad o svých tvrzeních. Je proto nepochopitelné, že seriózní sdělovací prostředek, jakým je ČT, dá přednost nepodloženému tvrzení před zdokladovanou skutečností. Na závěr pouze poznámku. Z uvedeného je patrné, že transporty IFOR projíždějí ČR jenom díky tomu, že pan Zenkl v době zahájení těchto přeprav onemocněl.
Praha 25.1.1996
Přílohy:
Článek z NN
Zápis jednání SRN - ČSFR 21. -23.1.1991
Výběr tisku 22.1.1991
Výběr tisku 23.1.1991
Výběr tisku 5.2.1991
Pamětní zápis SRN
Informace pro ministra dopravy z 15.5.1991
Usnesení vlády ČSFR z 20.6.1991 + přílohy
Výběr z tisku 4.7.1991
Tarifní nabídky ČSD
Fax ministra financí z 11.9.1991
Usnesení vlády ČSFR z 20.2.1992
Informace o přípravě dohody
Výběr z tisku 8.8.1992
Pozvánka na ustavení žel. komory ODS
Zpráva z tisku o tomto jednání
Usnesení vlády ČR ze 6.12.1995
Usnesení vlády ČR z 20.12.1995
Další dopis dokumentuje vztah ČT k politické objektivitě. Byl zaslán Radě České televize.
Vzhledem k probíhajícímu výběrovému řízení na funkci generálního ředitele České televize vás žádáme, aby součástí tohoto řízení bylo i posouzení záměrů uchazečů na dodržování zákonů České republiky a návrh na odstranění současných postupů, které porušují jak Ústavu ČR, tak i zákon o České televizi a zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
Současné vedení České televize nezajistilo a nepokusilo se zajistit taková opatření, aby byly uvedené zákony dodržovány. Tím došlo nejen k poškození většiny politických subjektů České republiky, ale také k poškození občanů, kteří nebyli informováni o možnostech řešení problémů hospodářství České republiky. Za uvedený stav nesou odpovědnost i členové Rady České televize.
Chápeme, že je obtížné stanovit takové podmínky, aby se žádný politický subjekt necítil poškozen. Současný systém, kdy se ve všech zpravodajských a diskusních relacích opakují stále stejní lidé, je však neudržitelný. Česká televize je veřejnoprávní sdělovací prostředek a zákon ukládá občanům aby ji platili. Z tohoto postavení však vyplývají zákonem definované povinnosti. Kdo tyto povinnosti nedokáže plnit, neměl by se ucházet o vedoucí funkci v České televizi.
Praha 27.1.1998
Další dopis byl zaslán předsedovi parlamentní komise pro sdělovací prostředky Ing. Janu Kasalovi.
Praha 25.3.1998
Vážený pane předsedo!
V souvislosti s Vaší výzvou v rozhlase jsem byl pověřen Republikovou radou NEZ k jednání o přístupu politických subjektů do sdělovacích prostředků. Jsem přesvědčen, že objektivní přístup veřejnoprávních sdělovacích prostředků může do značné míry eliminovat vliv finančních prostředků na politický život.
NEZ je jednou ze 16 volebních stran podle volebního zákona. Splnilo všechny požadavky, pravidelně předkládá návrhy na řešení odborných problémů. Přes tuto skutečnost jeho zástupci nebyli pozvání do žádné televizní debaty.
Mohu Vás ujistit, že souhlasíme s požadavkem na poskytování objektivních informací. Rádi bychom Vás však upozornili, že ani současné veřejnoprávní sdělovací prostředky nejsou objektivní. Stále přetrvává tak zvaná stranickost, jejímž důsledkem je autocenzura. Pokud je ČR v nepříjemné ekonomické situaci, jsou společným viníkem také sdělovací prostředky. Hlavní vinu nese podle našeho názoru Česká televize, která nepřipustí do vysílání jiný názor, než několika nejsilnějších stran. Veřejnoprávní televizi si ze zákona platí občané proto, aby poskytovala v souladu s Ústavou ČR objektivní informace. Článek 5 této ústavy hovoří zcela jednoznačně o volné soutěži politických stran. Jejich existence a činnost je dána zákonem. Pokud politický subjekt podmínky zákona splňuje, má podle ústavy stejná práva, jako kterýkoliv jiný. Ústava nerozlišuje strany a hnutí na malé a velké, ani na parlamentní nebo mimoparlamentní.
Současné vedení České televize nezajistilo a nepokusilo se zajistit taková opatření, aby byly uvedené zákony dodržovány. Tím došlo nejen k poškození většiny politických subjektů České republiky, ale také k poškození občanů, kteří nebyli informováni o možnostech řešení problémů hospodářství České republiky. Za uvedený stav nesou odpovědnost i členové Rady České televize a Parlamentní komise pro sdělovací prostředky.
Po nástupu Jakuba Puchalského byla alespoň částečná snaha o nápravu situace. V televizních Jednadvacítkách dostali slovo zástupci všech volebních stran. Škoda, že tato snaha velmi rychle vyprchala. To už se však netýká otevřeného problému s bývalým generálním ředitelem, který se o něco takového nikdy nepokusil.
Ing. Jiří N o v á k
místopředseda NEZ
