Rasová otázka ještě jednou
S páteční virózou jsem si sedl k počítadlu, sjel si BL a trochu vstupuji do diskuze o romské problematice a slavné díře světa - Matiční.
Poznámka JČ a článek Rasová otázka řeší stejný problém různými pohledy - oba pánové mají pravdu.
Vždy záleží na situaci. Nesmírná důležitost momentálnosti je v kontaktu s lidmi nejdůležitější. I chybná, nepromyšlená, ale spontánní reakce bývá důležitější než žádná, protože má jasný charakter momentálnosti, okamžité reakce - a to bývá mnohdy nejcennější, protože druhá strana, byť se jí reakce nelíbí, vidí, že je brána jako živá bytost - byť si to uvědomuje třeba jen podprahově.
Tolerance a vstřícnost je stejně důležitá jako tvrdé ne. Bez problémů dám někomu přes hubu a stejně tak bez problémů pomohu romské mamince s kočárkem do trolejbusu a usměji se na ni. Naštěstí agresivní komunikace je naprostou výjimkou, kočárková věc jednou do týdne...
Kromě toho ochotně říkám někomu do očí, že je profesionální cikán - aktivista, který se jen zviditelňuje a těží z konkrétních problémů. Jeden aktivistický skřet před pár lety zmlátil v hospodě člověka, který odpovídal na jeho narážky a já jsem o tom napsal článek - dozvěděl jsem se to druhý den a tak jsem vytvořil sloupek o humanistickém aktivistovi, kvůli kterému musela bohužel přijet sanitka...
Aktivista na mne podal trestní oznámení - nějakým způsobem jsem ho pomlouval a hanobil rasu nebo něco podobného. Tak jsem napsal o tom, jak jsem policii dával vysvětlení, že ten člověk je skutečně kripl a uvádím to i úředně. Do týdne mi napsal policejní nebo soudní anonym dopis, ve kterém někdo vypsal všechny trestné činy, kterých se aktivista dopustil a to, že právě v té době probíhá odvolací řízení, protože byl odsouzen na pár let za ozbrojenou loupež... Před pár dny se tento aktivista vrátil z báně...
Občas se podívám na jeho fotku, jak stojí na ústeckém náměstí na rómské demonstraci s jedním pražským velkoaktivistou - "profesionálním cikánem", který vesele kvičel, že jednoho dne budeme Rómy zavírat do koncentráku...
Z tohoto pohledu je konkrétní chování člověka vždy volbou okamžiku - tvrdé odsouzení nebo přechod na druhý chodník v ulici může být stejně důležité jako někomu něco vysvětlit nebo si k němu sednout v hospodě.
Ve středu jsem několik hodin po té co vláda vydala moudro, že je proti zdi, seděl v kanceláři neštěmického starosty Tošovského. Povídali jsme si o této zvonokovsko - kocourkovské epopeji a nic konkrétního jsem o tom dodnes nenapsal a napíši to až příští týden, protože si chci udělat odstup od události.
Nicméně z hlediska zkušenosti s Matiční autor článku Rasová otázka má pravdu, že " hlasana rasove/politicka korektnost je ve svych dusledcich kontraproduktivni. Viz stavba plotu v Maticni ulici v Usti. ... V tu chvili se probudilo nekolik politiku (obou barev pleti) a rozhodli se na tomto pripade se dostat do medii, protoze zdrojem byli Romove (vyraznou vetsinou)." Tato korektnost musí být vyvážena argumentační tvrdostí, na kterou většina politiků nemá chuť, protože podvědomě cítí, že si sami dávají jakýsi rasistický cejch...
Čulíkova otázka, zda k problému v Matiční ulici: bylo skutečně rozumné soustřeďovat neplatiče nájemného v jediném ghettu, lze odpovědět, že to nebylo rozumné ani nerozumné. Prostě se řešil problém a nikdo netušil jaké to může mít nestandardní souvislosti. Na Ústecku žije více skupin či shluků občanů, s nimiž jsou potíže, ale pouze tento se stal mediálním problémem, protože se před volbami sdělilo, že se zde postaví protihluková zeď - a političtí humanisté toho využili.
Musel jsem se smát ptákovině v Lidových novinách, která přinesla v pátek titulkový článek a pokračoval tématicky na straně tři další sérií článků. V jednom z nich se např. píše: " O Matiční se dozvěděli novináři a posléze i politici..."
Pan Sedlák a Štindl píší v LN polopravdu, protože novináři se to "dozvěděli" tak, že to bylo oficiálně sděleno ústecké redaktorce ČTK, která to ještě týž den uveřejnila v servisu ČTK. Radní nic neskrývali. Prostě oznámili své rozhodnutí. Novináři se dostali k prostřenému stolu. Stačilo si jen kousnout...
A je to bohužel obludně velký dlabanec. Dokonce vládní ČT 1 se snížila k tomu, že 25. května v pořadu "Tady a teď" o Matiční využila archivních snímků z koncentráku...
