čtvrtek 27. května

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Sdělovací prostředky:
  • Tiskový zákon (Ivan Hoffman, Český rozhlas)
  • Mediálním expertem proti své vůli (Milan Šmíd) Vedení válek:
  • Vyvolává zabíjení u mužů příjemný pocit? Česká politika:
  • Kavanova iniciativa (Ivan Hoffman, Český rozhlas) Česká společnost:
  • Menší nesouvislé rozjímání nad českým rasismem (František Roček)
  • Matiční a nová kultovní tradice? (František Roček) Demokratická unie:
  • Protest proti politikaření na pražské radnici (Petr Šafránek) Školství:
  • Můj syn chodil na výtečnou soukromou školu (Jan Boháč)
  • Soukromé školy by se dotovat neměly (Hynek Krátký) Reakce:
  • Otázky pro anketu o Kosovu byly špatné (Jiří Jírovec)
  • Proti válce, kterou vede NATO (Jiří Jírovec) Životní prostředí:
  • Ministerstvo životního prostředí a ochrana vzácných druhů zvířat (Děti Země, Olomouc)
  • Děti Země nesouhlasí se zrušením vyhlášky o ochraně veřejné zeleně



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Soukromé školy by se dotovat neměly

    Hynek Krátký

    S myslenkou "stejne dotace stejnemu typu skol bez ohledu na zrizovatele" se nemohu ztotoznit. Duvodu je nekolik:

    a) rovina "vize": drtiva vetsina obcanu Ceske republiky se asi shodne na vuli k soucasne existenci soukromeho i statniho skolstvi.

    Jak ale konkretne by cilovy stav mel vypadat?

    Ja jsem presvecen o tom, ze cilem liberala je predstava "co nejvetsi svoboda na státu, co nejmensi naroky na statni prispevky".

    Jedine vzajemna vyvazenost techto dvou aspektu se da nazva skutecnou svobodou, skutecnou nezavislosti. A tak stejne jako v oblasti rodinneho zivota je mym idealem predstava rodiny s vlastnim pravem volit vychovne metody i s vlastni odpovednosti za zajisteni materialnich prostredku pro rodinu (tj. bez statnich socialnich prispevku), tak i v oblasti opravdu NESTATNIHO skolstvi je idealem škola, na jedne strane si volici svobodne organizaci a formu studia, a na druhe strane nezavisla na prispevcich ze statniho rozpoctu.

    Soucasny legislativni navrh Marese a Bartose je krokem smerem pryc od teto vize; krokem, ktery podle meho nazoru ve svych dusledcich tzv. nestatni skoly jeste vice ke státu pripoutava; demotivuje je od usilovani o vlastni ekonomickou sobestacnost.

    b) rovina "funkce státu": navrh je zalozen na predpokladu, ze u verejnych sluzeb ma obcan pravo na stejnou podporu z verejnych prostredku bez ohledu na to, jak nakladnou formu si zvoli. Tak to ale prece neni, protoze bud by pak stat prisel na buben, nebo by byla omezena svoboda volby obcana.

    Funkce státu podle meho nazoru spociva v tom, ze zajistuje urcity minimalni zaklad verejnych sluzeb v dane kvalite a dane vysi nakladu - a obcan ma svobodu vyuzit tuto sluzbu nebo svou potrebu zajistovat jinak, soukrome, ale s tim, ze jeho rozhodovaci svoboda znamena zrici se prispevku státu.

    Kdyby to tak nebylo, pak nevim, co by napr. branilo bezpecnostnim agenturam pozadovat od státu resp. obcí prispevek na vlastni cinnost, adekvatni dotacim státu pro Ceskou nebo mestskou policii (protoze i zajistovani bezpecnosti osob a majetku je verejnou sluzbou).

    A podobnych dalsich analogii by se jiste naslo vice - dotovana verejna doprava (tramvaje, autobusy) vs. soukroma doprava vlastnimi auty apod.

    Da se prece pouzit stejny argument: platim dane + stat z dani prispiva na verejnou dopravu =proc mam krome placeni dani jeste plne hradit nedotovany provoz sveho auta, kterym jezdim do prace?

    (Je to prece pouze o neco kvalitnejsi zajisteni stejne potreby, a kvalita je pravem, nikoliv vysadou, jak vystizne rika jeden soucasny reklamni slogan).

    Ergo: tim, ze me stat nedotuje muj benzin, zatimco z mych dani prispiva na dopravu metrem mych sousedu, projevuje se v nem nespravedlnost, totalita, levicactvi, rovnostarstvi, a ja jako liberal musim proti nemu bojovat....?

    c) rovina praktická: v dnesni situaci, kdy resort skolstvi ma tak hluboko do kapsy, znamena navrh dalsi snizeni rozpoctu na verejne skolstvi, dalsi odchody ucitelu, dalsi snizeni kvality verejneho skolstvi.

    Jako otec tri deti, z nichz prvni nastupuje do skoly pristi rok, toto nemohu prijmout bez znepokojeni. Mohl bych tomu snad rozumet v pripade, pokud by existoval mechanismus, kterym bude zarucena hospodarnost verejnych vydaju - tj. pokud bude moci skolsky urad nebo jiny regulacni organ plnomocne rici: tolik a tolik skol je maximum na tento obvod, na toto uzemi, dalsi škola se zde neuzivi a proto nebude existovat (samozrejme, pri zachovani bezplatneho pristupu deti do skoly - podle listiny lidskych prav a svobod). Takovy regulacni organ ale zadny navrh nepredpoklada.

    d) rovina konkurencni: v duvodove zprave k navrhu se mluvi o podminkach pro konkurenci. Nemyslim si, ze je v pripade skolstvi vhodne mluvit o konkurenci (protoze kdo je zakaznikem? obcane nebo stat?), ale budiz.

    Navrh znamena naopak znevyhodneni statnich skol v teto konkurenci.

    Rovna konkurence by totiz v pripade stejnych dotaci od státu znamenala i stejne pravo na vybirani prispevku od rodicu, coz je zase v rozporu s vyse zminenou listinou lidskych prav a svobod.

    A uz davno jsme opustili naivni myslenku, ze vybrane skolne bude slouzit jen k investicnim, nikoliv provoznim vydajum soukromych skol.

    Myslim si, ze ti, kteri zastavaji liberalni princip odpovednosti obcana za sebe samotneho a na myslence limitovaneho (nikoliv extenzivniho) pojeti prav a povinnosti státu, by meli podobne tendence z nichz navrh vychazi, odmitnout.

    Hynek Krátký, Praha 6



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|