Matiční a nová kultovní tradice?
Představitelé samosprávy v Ústí nad Labem již jen bezmocně hledí na nejnovější mediální hity týkající se Matiční ulice. Zatím co jsem u nich viděl v dřívějším období bojovnost, se kterou obhajovali, že nejsou blbci a rasisti, dnes spíše hledají vůli k tomu, aby vydrželi a nerezignovali.
Jsou v tak absurdní situaci, že absurdnější snad být nemůže. Člen vládní rady pro lidská práva Karel Holomek v pondělních Lidových novinách říkal, že
řešení plotu v Matiční by mělo být věcí samosprávy.
"Chyba ale je, že to neřešila kdysi dávno. A jestliže to chce řešit takovýmto pokleslým způsobem, jakým je stavba plotu, pak musí existovat páky, které tomu zabrání. Situace v Matiční je důsledkem absence komunikace a špatné sociální práce. A vinni jsou tam taky trošku i tamní Romové."
Taková prohlášení vzbuzují v Ústí u radních hořké úsměvy, protože od roku 1994 se radnice snaží s lidmi z Matiční komunikovat. Plot či plotozeď byla poslední možností, právě proto, že komunikace nevedla nikam.
Sociální práce, pokud má výsledky, je spoluprací obou stran. A také je otázka co vše se dá dělat, když není pro nekvalifikované a málo kvalifikované lidi práce. Radní nechtěli nic než, aby byly v Matiční dodržovány běžné normy lidského chování, nic více.
Pan Holomek by doporučil komunitě v Matiční - "aby si zvolili reprezentaci. Člověka, který bude jejich mluvčím a který systematicky začne komunikovat s radnicí, navrhovat jí konkrétní řešení, která jsou za dané situace možná, a bude radnici tlačit k tomu, aby plnila svoje povinnosti. On jako mluvčí zaručí, že Romové, řečeno velmi stručně, přijmou pravidla hry."
Radní si mohou jen sami pro sebe (protože to předtím říkali mnohokrát) zamumlat: vždyť po celá ta léta jsme nechtěli nic jiného, než aby se s nimi dalo jednat!
Reprezentace má podle pana Holomka radnici tlačit k tomu, aby plnila svoje povinnosti. Holomek přehlédl, že problém je opačný: radnice se snažila, aby lidé v Matiční plnili nejzákladnější povinnosti, protože radnice své plnila.
Na otázku, zda romská reprezentace udělala maximum pro to, aby se situace v Matiční nedostala tak daleko, odpovídá pan Holomek: "Snad mohla udělat víc. Mohla více komunikovat s ústeckou radnicí i s místními Romy. Tam cítím jistý zádrhel, ale tak důrazně bych to netvrdil."
Při slově "snad", "jistý zádrhel", "tak důrazně bych to netvrdil" mezi lidmi, kteří znají problémy v Matiční prostupuje dnes především bezmoc.
Jsou svědky nové kultovní tradice, protože plotozeď se stala již místem kultu odtrženého od reality. Studium dokumentů a znalost místního prostředí člověka přivádí jen ke skepsi, zda realita má v politice nějaký smysl, protože současná medializace plotozdi v Matiční je směsí jakéhosi kultu, který je záhodno popsat a definovat a současně účelovou politickou hrou.
Za současným směšným kolotočem, kdy nad běžnou věcí, která je pouze v působnosti samosprávy, rokuje vláda, stojí i nedostatek důvěry a schopnosti argumentace proti lidem, kteří to možná myslí dobře, ale bez poctivé znalosti reálné situace jsou jen nechtěným kladivem na čarodějnice.
Takovým kladivem je např.
Ženevský Výbor pro odstranění rasové diskriminace (CERD) očekává, že česká vláda zajistí řešení problému Matiční ulice. Jaké je řešení? V případě Matiční se jednalo a jedná pouze o to, že by zde měla existovat obecná mezilidská slušnost. Problém plotozdi je důsledkem.
Možná by bylo zajímavé, kdybychom mohli slyšet v BL přímé názory romské strany, osob žijících v Matiční ulici.
