Odsuzuji masakrování Albánců
Vážený pane Čulíku,
podrobil jsem se sebereflexi a pokusím
se zodpovědět
otázky, ktere jste položil v souvislosti s připravovaným článkem o
názorech
české veřejnosti na situaci v Kosovu.
1. Odsuzuji masakrování a vyhánění kosovských Albánců, protože takový
způsob zacházení s lidmi považuji za zločinný a neospravedlnitelný
jakýmikoli
argumenty historickými (kdo kdy padl na Kosově poli anebo kolik bylo v
Kosovu
Albánců v r.1912), politickými (činnost UCK) či demografickými..
2. Zásah NATO podporuji s výhradami. Uznávám jeho oprávněnost, ale mám
obavu, zda povede k cíli (tj. k zajištění bezpečného návratu uprchlíků a
zavedení
nějaké formy mezinárodního dohledu v Kosovu, která vyloučí opakování
etnických
čistek). Domnívám se, že lepší formou by byla pozemní intervence - tak,
jak
ji navrhuje britská vláda. Zabránilo by se tak prodloužení celého
konfliktu do
zimy, která by mohla ohrozit přežití uprchlíků v táborech, a zamezilo by
se
dalšímu vraždění. Pokud je ovšem letecká ofenziva jediným společným
jmenovatelem, na němž se státy Aliance shodly, pak je nutné ji dovést k
cíli.
2. Domnívám se, že pokud nějaký stát masově vraždí své obyvatele, je
správné zasáhnout, porušit jeho suverenitu, a potrestat viníky.
Nepovažuji státní suverenitu
za absolutní princip.
3. Kosovští Albánci mají právo vytvořit si demokraticky v Kosovu vlastní
stát, za
předpokladu, že budou dodržovat práva menšin (Srbů, Turků, Romů)
žijících v
Kosovu. Mají právo odtrhnout se od Jugoslávie anebo zvolit nějakou formu
autonomie.
S pozdravem
Michal Kubálek, Praha
