Housenky a Právo
Novináři nevědí, o čem píší
Vazeny pane Culiku,
novinari asi nevedi, o cem pisi. Viz clanek v Pravu z pondeli 24.5.:
Na geneticky upravene kukurici hynou housenky (AP, lan).
Evropska komise pozastavila ve ctvrtek povolovaci rizeni pro pouzivani
geneticky upravene kukurice v Evrope. Rozhodla tak pote, co americky (sic
!) casopis Nature zverejnil vedeckou informaci, ze motyli housenky na
listech mutovane kukurice ve znacnem mnozstvi hynou.
Podle Nature vedci zjistili, ze na listech rostlin geneticky
modifikovanych, zejmena je-li na nich vrstva pylu, housenky motyla,
zijiciho v kukuricnych oblastech USA, se mene vyzivuji, pomaleji se
vyvijeji a casteji hynou ve srovnani s housenkami na neupravenych
rostlinach nebo na listech bez pylu.
Odbornici z Cornwellovy univerzity (sic !) v New Yorku srovnali pri
svych laboratornich pokusech, ktere zatim jeste nebyly overeny ve volne
prirode, pusobeni normalniho pylu a pylu z kukurice, jejiz odolnost byla
zvysena genem bakterie Bacillus thuringiensis (Bt). Dospeli k zaveru, ze
zrejme vinou tohoto toxickeho genu se modifikovane plodiny staly motylum
osudnymi.
Lepsi vysvetleni experimentu je zde
(http://www.news.cornell.edu/releases/May99/Butterflies.bpf.html)
nebo v britskem casopise Nature 399: 214, 1999.
Strucne: Do genomu (tj. genetického kódu, pozn. JČ) kukurice byly vpraveny geny kodujici toxin bakterie
Bacillus thuringiensis (Bt). Tento toxin byl vybran proto, aby
kukurici chranil pred jejim hlavnim skudcem Pyrausta nubilalis.
Minule experimenty prokazaly, ze tohoto skudce zabiji, ale treba
vcelam nebo sluneckum sedmitecnym neskodi.
Nyni pokusy vedcu z Cornellovy
university ukazaly, ze bakterialni jed z geneticky modifikovane kukurice
muze zabit i housenky neskodneho hezkeho motyla Danaus plexippus.
Nebezpecne je i to, ze Bt obsazeny v pylu kukurice muze byt vetrem
prenesen na vzdalenost 60 yardu, takze zabijel i housenky, ktere nezily
na kukurici, ale na ruznych plevelech (klejicha) rostoucich kolem
kukuricnych poli.
To by mohlo vest k vaznemu naruseni ekosystemu. Proto
bylo pozastaveno schvalovaci rizeni pro pouzivani geneticky upravene
kukurice v Evrope.
Snad jsem to napsala srozumitelneji nez znacka lan.
Moc duvery nebudi ani
to, ze autor(ka) poznamky o vede patrne nezna britsky casopis Nature, a
ze jmeno university patrici do Brectanove ligy (Ivy league) mu(ji) asi
take nic nerika.
Trochu nechapu (ale nejsem ekolog), proc vice
vadi, ze hynou urcite housenky na plevelech nez to, ze pod vlivem
pesticidu hyne temer vse. (Alespon o zakazech pouziti pesticidu v
zemedelstvi nevim.)
Toxin bakterie Bacillus thuringiensis (Bt) je bilkovina,
ktera tvori v prostredi se zasaditym pH krystaly. Zasadite pH je v
travici trubici nekterych skudcu; kdyz se vytvori krystal, trubici
zablokuje a v krajnim pripade zivocicha zabije. Clovek ma v zaludku
kysele pH, takze mu Bt neskodi (nevim, zda muze pusobit alergie),
podobne neskodny je i pro spoustu dalsich zivocichu. To je
dost velka vyhoda oproti pesticidum, ktere nejsou skodlive pouze pro
skudce, ale necilene zabijeji i dalsi hmyz a skodi i teplokrevnym
zviratum. Proto byl take gen Bt vpraven do genomu kukurice. Lide
se domnivali, ze selektivne ochrani kukurici pred skudci, a navic
to bude levnejsi nez rozprasovat pesticid. Jak se ukazuje, zadne reseni
neni idealni.