Sdělovací prostředky, žurnalistika
Karel V.
Po revoluci došlo k prodeji novin a časopisů z velké části do zahraničí. Žalostný osud televizí byl v Britských listech opakovaně probírán. V současné době neexistují klasické noviny, které by se zabývaly vnitřními a vnějšími problémy naší země z pohledu občanů. Většina deníků slepě přejímá zprávy tiskových agentur. Dovíme se tak rychleji o katastrofě mravenců na Trinidadu než o tom, se děje v parlamentu, který jsme si za naše peníze zvolili a který má vydávat zákony pro tuto zemi.
První povinností novinářů je profesionálně, objektivně a prodrobně informovat své čtenáře o dění v jejich vlastní zemi. To že my, jako občané, nevíme, co se říká v parlamentu, nevíme, kolik stojí dodávky pro armádu a policii, nevíme, co se budou učit děti ve školách, to vede k tomu, že o ničem také nerozhodujeme a nic neovlivňujeme. Takto vzniká rozsáhlé pole pro hledání slepých cest, pro korupci úředníků na ministerstvech, protože oni jsou při naší neinformovanosti lokálními mocipány. V Německu nebo v Británii se daleko podrobněji řeší vnitřní záležitosti na stránkách novin. Občané jsou lépe informováni o dění v parlamentech a mohou vyjádřit svůj názor. V Americe často občané používají petičního práva, aby napravili chyby kongresu.
Zde vidím hlavní úlohu pro novináře do budoucna. Požadovat po všech úřednících (počínaje vládou a konče radnicí v Zelené lhotě) informace a podrobná čísla. Všechna výběrová řízení by měla být zveřejňována v tisku a podobně i nabídky na ně. Tak by se nemohlo stát, že si policie koupí vysílačky, které jsou nejen nejdražší, ale vůbec nefungují. Každý průměrný radioamatér, který má zdravý selský rozum, by tomu ihned v začátku zabránil. V tom já vidím přímou demokracii, která u nás není. Podobně chování poslanců v parlamentu není kontrolováno informovaností jejich voličů. Pořád přece existuje možnost odvolat poslance peticí občanů. Přiznám se, že já sám nevím, co poslanec, kterého jsem do parlamentu zvolil, tam říká, jak hlasuje. Určitě mi mnozí namítnou, že existují záznamy z parlamentu. Ano je to tak, ale kdo se má probírat těmi horami formálních oslovení? Úlohou novinářů je ty tuny dat zpracovat a připravit čtenářům srozumitelné přehledy i s tím, jak se k projednávaným otázkám vyslovili jejich poslanci. Ať to někdo zkusí a myslím si, že náklad takového periodika prudce poletí nahoru.
V zahraničních novinách si také podstatně více všímají vzdělání a školství. Rodiče mají možnost se dozvědět, kolik dětí z "jejich" střední školy bylo přijato na jakou univerzitu, jak si místní základní škola vede v celostátním průměru apod. Toto u nás zcela chybí. V televizi nám ráno vyhrávají skupiny okresního formátu a v novinách se tlachá o hloupostech. Největší módou jsou úrazy, vraždy a katastrofy všeho druhu. Nikde jsem se nedočetl, co nového udělaly české firmy, jak si polepšily postavení ve světě. Přitom takové firmy jsou a jsou světové! Dokáží uspět v Německu, v Americe a nikdo to neví a nikdo si toho neváží!
Sdělovacími prostředky není v lidech pěstována úcta k majetku a k práci. Platí stále to co za totality "Co je tvé, to je mé a co je mé, po tom ti nic není." Tak se ale přece nikam v civilizovaném světě nedá dojít! Výchovná a vzdělávací role sdělovacích prostředků je téměř nulová. Často si v novinách přečteme: "... policií byl zadržen podnikatel X.Y.". Já si v tom okamžiku vždy představím tu bandu zločinců, zlodějů a podvodníků, která denodenně okrádá poctivé občany. Nikde jsem se však nedočetl, že tato banda darebáků musí napřed vytvořit veškerou novou hodnotu, která je teprve následně zdaněna a teprve přerozdělením daní je vše ostatní financováno! Proti větě "cikán ukradl slepici" bude protestovat určitě několik romských hnutí, podnikatelé jsou však vláčeni bahnem neustále.
V poslední aréně v televizi strašili mladé lidi, jak bude v roce 2020 více jak 50% důchodců a jak je neuživí. Nikdo už neřekl, že kdyby byli všichni pracující v té době absolventy Harvardu nebo majiteli firem velikosti Microsoftu, tak to v pohodě zvládnou. Jediný rozumný závěr z této diskuse: mladí buď utečte nebo se důchodově připojistěte! Při obecné nedůvěře k jakýmkoliv fondům a bankám, kterých zde desítky zkrachovaly nebo byly vytunelovány za trpného přihlížení státu, zbývá mladým pouze první možnost. Nikdo tam neřekl učte se, snažte se vystudovat nejlepší školy, abyste mohli tuto zem postavit na nohy a postarat se ve stáří o své příbuzné!
8.5.1999
Karel V.
