Porušuje Českomoravský cement podmínky ministerstva životního prostředí?
Akciova spolecnost Ceskomoravsky cement, ktera se jiz v minulosti
negativne zapsala u verejnosti se svym zamerem giganticke cementarny u
Tmane na hranici chranene oblasti Cesky kras, pokracuje ve svem
kontroverznim stylu. Demolicni odpad z Kralodvorske cementarny, ktery
ma byt podle ministerskeho stanoviska EIA zpetne vyuzivan k dalsi
vystavbe, konci bez platneho povoleni na skladce u Berouna a je
duvodem dalsich konfliktu se zajmy zivotniho prostredi.
Kdyz po nekolika letech neuspesne snahy o ziskani vsech potrebnych
povoleni ke stavbe cementarny u Tmane firma Ceskomoravsky cement
konecne od sveho zameru ustoupila, rozhodlo v kvetnu minuleho roku
jeji vedeni o modernizaci stareho provozu v Kralove Dvore. To bylo ze
strany ekologu prijimano s castecnym uspokojenim, protoze
modernizovany zavod ma mit kapacitu 700 tis. tun rocne, coz prestavuje
pouze polovinu kapacity zavodu puvodne planovaneho u Tmane a tim take
pouze polovicni devastaci krajiny tezbou nerostnych surovin.
Zameru modernizace musel predchazet ze zakona povinny proces posouzeni
vlivu na zivotni prostredi (tzv. EIA) a zde nastal prvni konflikt jiz
pri samotnem zadani. Ceskomoravsky cement totiz obesel komplexni
posouzeni modernizace pomoci oblibene "salamove taktiky" a nechal
vypracovat studii pouze na vystavbu mlynice cementu. Tim se vyhnul
nejzasadnejsi problematice tezby a vyuziti vapencu a dalsim dulezitym
souvislostem, coz se objevilo v pripominkach Deti Zeme, Spolecnosti
pro trvale udrzitelny zivot a dalsich nevladnich organizaci. Vysledkem
procesu bylo souhlasne stanovisko Ministerstva zivotniho prostredi,
ovsem doplnene ctyri a triceti podminkami. Datum vydani stanoviska
bylo 15. prosince 1998.
A pritom zrejme jiz tou dobou byla jedna z podminek ministerstva
porusovana, konkretne podminka 3.b.3. "Zajistit v obdobi vystavby
maximalni zpetne vyuziti odpadu z demolic a vykopu." Demolicni odpady
byly totiz odvazeny na pozemek Josefa Litowczyka u Vraze u Berouna,
ktery nema povoleni ani k ukladani odpadu, ani k terennim upravam.
Proti teto praxi protestuji mistni obcane, kteri zalozili Obcanske
sdruzeni Vraz a pripad resi stavebni urad. Nezanedbatelnou vinu nese
Ceskomoravsky cement, ktery mel zajistit zpetne vyuziti odpadu a ten
tudiz vubec nemel opustit areal zavodu. To patrne nevedel prokurista
spolecnosti Ivan Kus, kdyz v Berounskem deniku ujistoval, ze
Ceskomoravsky cement uzavrel smlouvu s firmou, ktera material z
demolic ulozi na skladku. "Cementari meli odpad recyklovat na
mobilnich drticich primo v cementarne a vyuzivat pro dalsi vystavbu
tak, jako to delali v prvni etape demolic. Potom z neznameho duvodu
prenesli zodpovednost na jinou firmu, ktera s odpadem nakladala podle
vlastniho uvazeni. Ceskomoravsky cement sice neprekrocil zadny zakon,
ale porusil podminku stanovenou ministerstvem zivotniho prostredi a
neprimo se navic podili na soucasnych problemech u Vraze," komentuje
situaci Michal Stingl z Deti Zeme.
Deti Zeme se dnes obratily s podnetem k prosetreni na Ministerstvo
zivotniho prostredi CR a s dotazem a zadosti o vysvetleni popsane
situace na vedeni Ceskomoravskeho cementu.