Únorový sníh: nejedná se o žádnou předzvěst katastrofy
Před rokem byla zima připomínající spíše jaro a bylo to bráno "katastofology" jako signál globálního oteplování. Mírná zima roku 1997 - 1998 v Evropě není podle meteorologických expertů nic neobvyklého. Podle prognostika Martina Nováka z ústecké pobočky Českého hydrometerologického ústavu lidé prostě jen mají krátkou paměť. Silné odchylky od průměrného počasí lze v zimních měsících očekávat. Větry ve vyšších vrstvách uvolňují teplé tropické masy směrem na sever a studené proudy se přesouvají na jih. V takových momentech jsou na severní polokouli neobvyklé povětrnostní podmínky běžné. "Normální" zima bývá jen zřídka a znamenala by průměrné hodnoty teplot a srážek. Průměr tvoří zvlášť chladné i zvlášť teplé roky, málo sněhu i letošní únorové nadělení.
V zajetí sněhu
Letos bylo od počátku února sněhu více než dost a začaly padat místní rekordy. Sníh ochromoval dopravu od Běloruska přes Polsko, Slovensko, české silnice a superzasněžené Bruntálsko až po Alpy. Lidé, kteří věří v globální klimatickou katastrofu, v tom vidí anomálii potvrzující jejich předpovědi. Ve skutečnosti nápor sněhu nebyl ničím katastrofickým.
Podobnou nadílku mohli zaznamenat lidé např. v roce 1942 či v roce 1969.
V minulosti byli lidé na venkově a v odlehlejších místech zvyklí, že díky sněhu byli několik dnů až týdnů odříznuti od světa. Vždyť také zima byla obdobím zaslouženého klidu a nikdo nikam nespěchal.
Dnes se chceme pohybovat krajinou stejnou rychlostí a stejně pohodlně v létě i v zimě. Ne vždy nám to ale příroda dovolí. A my z toho děláme pomocí TV tzv. kalamitu.
Dříve nepřístupná místa jsou dnes rekreačními zónami a mnohdy i turistickými centry. Proto např. 12. února bylo v centrálním Švýcarsku bráno s úlevou, že byla konečně otevřena silnice do horského letoviska Adelboden, kde bylo uvězněno kolem 8000 rekreantů a měla být obnovena pozemní spojnice s okolním světem také Grindelwald s 10.000 turisty. Lavinové tragédie s tím souvisejí.
V ten samý den ve francouzských Alpách se stále pátralo po dvanácté oběti lavinového neštěstí u Chamonix, k němuž došlo 9. února.
Laviny a paměť
Lavinová neštěstí přímo se supernadílkou sněhu nesouvisejí a nejsou ani příliš dramatická. Známé pády lavin s daleko tragičtějšími jsou např. z 30. srpna 1965, kdy v údolí Saas Fee u švýcarské přehrady Mattmark bylo při pádu laviny usmrceno 97 dělníků, nebo z února 1970, kdy v rekreačním centru ve francouzském Val d'Isere přišlo pod lavinou o život 39 lidí a 37 bylo zraněno. Duben 1970 byl ve znamení 74 obětí, z toho 54 dětí. Tolik lidí zahynulo pod masami sněhu v savojském Plateau d'Assy. 16. srpna 1970 lavina zasypala dětské sanatorium ve francouzském Sallanches; 72 obětí...
Nenechme se proto strašit, že se jedná o symptomy klimatické katastrofy.
Nejedná se o nic mimořádného
Klimatolog dr. Luboš Němec z Českého hydrometerologického ústavu v Praze vidí situaci realisticky. "Zatímco v Alpách měli tolik sněhu prý před sto lety, např. v Praze je více sněhu každý pátý až desátý rok. Pokud v Jeseníkách místně sníh odřízl vesnice od okolí, jedná se o mimořádný jev, který se ve vzdálenějším regionu v takové míře nevyskytuje. Místní podmínky se mohou ve všech státech a regionech značně lišit. Klimatické změny?
Nejspíš to s tím nemá nic společného. Např. v roce 1969 - 1970 bylo více sněhu než letos. Nelze sněhovou nadílku paušalizovat, ale je třeba dívat se vždy na konkrétní oblast," hodnotil situaci dr. Němec. Martin Novák z ústecké pobočky Českého hydrometerologického ústavu k tomu připomíná: vždyť jsme neviděli ve dnech tzv. kalamity nic jiného než na Ladových obrázcích.
Prostě máme únorovou zimu
Problém je v tom, že jsme si zvykli žít a pracovat stejným tempem a se stejnými časovými relacemi v květnu i v únoru a proto problémy dnešních dnů nazýváme kalamitou.
František Roček
Poznámka JČ: Deník Times nicméně v souvislosti s poslední lavinou, která zasáhla tyrolské lyžařské středisko Galtuer, konstatuje, že rakouské Alpy letos zažily největší sněhovou nadílku za posledních čtyřicet let. Sněhu napadlo, uvádí Guardian, až 5,5 metrů sněhu, je na kluzké podložce a je velmi nebezpečný, když se dá takovéto množství sněhu do pohybu, ničí i lesní porost i domy. Times poznamenává, že si asi lavinové nebezpečí v Alpách lidé do určité místy zavinili sami. Alpy jsou podle Timesů ekologicky neobyčejně přetěžovány, rýžuje se na co největším množství lyžařů a auty se dá jezdit až do obrovských výší. "Alpy, zdá se, si nyní vybírají daň za desítky let lidské exploatace. Ročně přejíždí přes Alpy jeden milión nákladních automobilů. Ve vysoké sezóně využívá brennerské dálnice 50 000 aut denně. Vydávají tolik zplodin, že je horské ovzduší poškozeno stejně tolik jako v severoevropských městech. Na úpatí všech významnějších alpských hor jsou obrovská parkoviště", píše deník Times.
