Přiznám se, že také nerozumím. Požadavek, který vedení České televize a Rada České televize ignoruje, totiž aby byl projekt, na jehož základě byl Jakub Puchalský jmenován do veřejné funkce, veřejně přístupný, je přece logický a nemá nic společného s tím, že Jan Čulík měl krátkodobě projekt k nahlédnutí. Budeme si muset počkat asi až na to, až začne fungovat nový zákon o otevřenosti veřejných institucí a státních úřadů.
Mimochodem, zmínil jsem se v Britských listech už několikrát, že jsem měl možnost nahlédnout do Puchalského utajovaného projektu. Nemám důvodu to utajovat. Alespoň mohu svědčit o tom, že ten projekt vůbec existuje, o čemž například pan Ivo Mathé pochyboval.
Opakovaně jsem zdroj, který mi to umožnil, žádal o svolení ke zveřejnění tohoto textu. Nemohu ho zveřejnit bez svolení. Svolení jsem nedostal a text projektu k dispozici ani nemám. Jakým způsobem je to tedy narušení integrity Britských listů?
Třeba nám příště citovaný kritik, za jehož podnětné připomínky mu děkujeme, napíše přímo.
Pořad ČT o táboře Lety: vážné věcné chyby
Akční skupina pro koncentrační tábor lety se bude účastnit příští čtvrtek 4. března 1999 ve 14.15 tiskové konference v kanceláři Petra Uhla, zmocněnce České republiky pro lidská práva (Praha 2, Vladislavova 4). Petr Uhl bude hovořit o připravované zprávě smíšené vládní komise, kterou utvořil s cílem zabývat se otázkou památníků na místech holocaustu v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu.
Pan Čenda Růžička, zakladatel výboru pro odškodnění obětí romského holocaustu a syn vězně, který přežil Lety, bude hovořit jménem věznů z Let, kteří tento koncentrační tábor přežili. Naléháme na ty z vás, kdo jsou novináři, abyste se této tiskové konference účastnili a abyste o ní uvědomili i ty novináře, které znáte.
Pořad ČT o koncentračním táboře Lety - vážné věcné chyby
Na výše zmíněné tiskové konferenci budeme hovořit o věcných chybách, které se vyskytly v nedávném zvláštním pořadu "Tady a teď plus" ve veřejnoprávní České televizi, který se zabýval otázkou prasečí farmy v Letech.
Náčrt, který připravila České televize a který byl použit v pořadu k ilustraci nynější lokalizace prasečí farmy v poměru k místu, kde býval tábor, je matoucí a chybný. Plánek ukazuje nikoliv místo pracovního disciplinárního tábora z roku 1940, který byl později přeměněn v koncentrační tábor pro Romy, ale místo jiného tábora, který postavila v roce 1945 sovětská armáda pro německé válečné zajatce. Pořad posléze umísťuje na tento plánek letecké fotografie z roku 1949, které ukazují "stále ještě viditelné" stopy základů budov - NESPRÁVNÉHO TÁBORA. Romský koncentrační tábor byl vypálen do základů v roce 1943 a nynější prasečí farma je zdela jasně na jeho území. Správně nakreslený plánek by to ukázal.
Pořad České televize také prezentoval dohady jako by to byla fakta. Reportér se na jednom místě pořadu dotazuje bělošského místního obyvatele, který stojí proti zasněženému a zanedbanému pozadí nynějšího pomníku Lety, "Kdo sliboval, že bude udržovat tento pomník?" - "Cikáni," odpovídá muž. Vyplývá z toho, že pomník vypadá špatně a "oni" nejsou ani schopni udržovat "svůj" vlastní památník. Pořad neobsahuje ŽÁDNÉ JINÉ DŮKAZY o tomto "slibu" - jako kdy a kde byl kým údajně učiněn. Předpoklad, že je rozumné, že by měl veřejný památník udržovat někdo jiný, než česká vláda, není zpochybněn.
Jako novinářská práce předkládá tento pořad české veřejnosti FALEŠNÉ DŮKAZY. Je to vážné porušení novinářské etiky a skutečnost, že pořad natočila veřejnoprávní televize, je tím více podezřelý. Mohou za to pouhá nevědomost a nekompetence, nebo je to chytře připravená propaganda a dezinformace? Veřejnost - a svět - se potřebují dovědět, jak to je. Poté, co kancelář prezidenta Havla požadovala, aby byla prasečí farma odstraněna, nyní se obrátila o sto osmdesát stupňů a oznámila, že souhlasí s "těmito novými důkazy".
Znovu vás žádáme, zejména ty z vás, kteří jste podepsali náš otevřený dopis, abyste se znovu vyslovili proti tomuto pokračujícímu znesvěcování místa holocaustu a proti popírání romského holocaustu zde v České republice.
I kdyby byly informace, předložené Českou televizí, správné, jako že nejsou, místo nynějšího památníku zahaluje zápach prasečího hnoje a nápisy na památníky jsou zavádějící a chybné tak, jako tento nejnovější televizní pořad. Musíme dát najevo české vládě, že nebudeme tolerovat toto podvádění ohledně tak vážné otázky.
Prosíme, pošlete své poznámky na adresy:
Jiří Pehe, poradce prezidenta Havla
Petr Uhl zmocněnec České republiky pro lidská práva
At this conference we will be discussing the factual errors contained in
the recent Tady a ted Plus (Here and Now - special edition) program on
Czech public service television about the Lety pig farm issue.
The diagram drawn by Czech TV and used in the program to illustrate the
present position of the pig farm vis a vis the former position of the
camp is misleading and erroneous. The diagram shows not the site of the
1940 disciplinary work camp which later became the concentration camp
for Roma, but the site of a separate camp built in 1945 by the Soviet
Army for German prisoners of war. The report then overlays onto this
diagram aerial photographs from 1949 showing the "still visible" traces
of building foundations -- FOR THE WRONG CAMP. The Roma concentration
camp was burned to the ground in 1943 and the present pig farm
definitely covers the site, as a correctly drawn diagram would reveal.
The report also presents hearsay as fact. The interviewer at one point
asks a local white resident, standing against the snow-covered and
desolate background of the present Lety memorial, "Who promised to
maintain this memorial?" "The Gypsies," answers the man -- the
implication being that the site looks miserable and "they" can't even
maintain "their" own monument. NO FURTHER EVIDENCE is adduced about
this "promise" -- such as by whom and to whom it was allegedly made.
The premise that it is reasonable to expect that anyone other than the
Czech government would maintain a public monument is not challenged.
As a piece of journalism, this report presents FALSE EVIDENCE to the
Czech public. This is a serious breach of journalistic ethics and the
fact that it is produced by public service television makes it even more
suspicious. Are mere ignorance and incompetence responsible, or was
this a clever piece of propaganda and disinformation? The public --
and the world -- need to know. After calling for the farm to be removed,
President Havel's office has now done an about-face, announcing that
they agree with this "new evidence."
We ask that all of you, especially those of you who have signed our Open
Letter, once again speak up about this continued desecration of a
Holocaust site and the denial of the Romani Holocaust here in the Czech
Republic. Even if the Czech TV facts were true, which they are not, the
smell of pig manure still drifts over the present memorial site today,
and the signage at the memorial is as misleading and erroneous as this
most recent broadcast. We must let the Czech government know that we
will not tolerate this dissembling over such a grave and serious issue
on the eve of the 21st century.
Please address your comments to:
Nikdo neví
Paul Polansky
V roce 1991, když jsem se poprvé dověděl o koncentračním táboru z druhé světové války pro cikány v Letech u Písku, udělal jsem si malý průzkum, kolik místních lidí o táboře vědělo. Překládal mi český bratranec. Navštívili jsme všechny místní vesnice (Lety, Mirovice, Orlík) a zastavovali jsme prostě lidi na ulici a ptali jsme se jich, jestli vědí, že býval koncentrační tábor pro cikány.
Všichni lidé starší šedesáti let nám dali informace (několik kilometrů východně od Let, kde je nyní prasečí farma). Mnoho lidí nám sdělilo, že jezdili každý den podél tábora za války na kole do práce. Tábor pro cikány nebyl tajemstvím. Ani nebylo jeho umístění tajemstvím. Hovořil jsem s lékařem, který pracoval v táboře, se zemědělcem, který do tábora vozil krávou taženým vozem brambory, s bývalým policistou, který do tábora cikánské vězně doprovázel, se ženou, která nejen jezdila kolem tábora každý den na kole, ale také se provdala za jednoho ze stráží. Dokonce jsem nalezl i nejvíc nechvalně známého vraha v táboře a hovořil jsem s ním. Později jsem nalezl více než sto Romů, kteří pobyt v táboře přežili.
V roce 1991, kdy jsem zorganizoval tyto místní rozhovory, nebyl tábor problém. Proto jsem byl docela šokován, když nedávno Česká televize odvysílala dokumentární film, jímž zpochybnila přesné umístění tábora. Podle "nových informací", které objevila Česká televize, nebyl tábor tam, kde si to dosud všichni mysleli, ale o sto metrů dál na sever u lesa - a ne u rybníka, jak všichni předpokládali. Jako důkaz přinesla Česká televize leteckou fotografii z roku 1949, na níž bylo několik budov na pokraji lesa severně u rybníka. Podle českého televizního filmu to bylo místo tábora. Prasečí farma, o níž si všichni mysleli, že byla postavena na místě tábora, se tohoto nového místa sotva dotýkala.
Na podporu těchto nových informací se postavil u lesa stařec jménem Šindelář původem z Let a vyprávěl o tom, jak nosil jídlo židovskému lékaři, který byl v táboře vězněm. Šindelář řekl na kameru, že cikánský tábor byl u lesa, ne u rybníka. Šindelář ale neinformoval diváky, že je on sám tím inženýrem, který v roce 1979 navrhl a postavil prasečí farmu. Pořad skončil ředitelem romského muzea v Brně, který prohlásil, že nikdo vlastně pořádně neví, kde tábor byl. Tématem pořadu bylo, proč dělat finanční problémy a přesunovat prasečí farmy, když si nikdo není jistý, kde byl přesně koncentrační tábor pro Romy umístěn.
I když mě český tisk dal přízvisko "otec tábora Lety", jakožto člověku, který odhalil světu existenci tohoto tábora smrti z druhé světové války, Česká televize mě pro svůj pořad neinterviewovala. Neinterviewovala ani žádné ze svědků, kteří žili, pracovali a trpěli v táboře - nemluvě o pohřbívání. Podle těchto svědků byly tisíce jejich příbuzných pohřbeny v lesích kolem tábora.
Film mě naprosto šokoval, protože jestliže nikdo nechce věřit svědectví lidí (nedávno publikovanému) ohledně toho, kde tábor byl, existují přece dokumenty, popisující přesnou lokalizaci cikánského tábora. Novinář, který se o to seriózně zajímá, nemusí jít dál než na radnici do vesnice Lety. Tam je najde.
Po dobu delší než 100 let má každá česká vesnice povinnost zaznamenávat svou místní historii do kroniky. Úplná historie koncentračního tábora Lety pro cikány je sepsána v kronice radnice v Letech od doby, kdy byl postaven v červnu 1940 jako kárný tábor pro drobné kriminálníky, až do doby, kdy byl zničen ohněm v květnu 1943. Kronika vesnice Lety také konstatuje, že v zimě roku 1942-43 zahynulo v táboře v Letech více než 600 Romů. (Česká vláda stále tvrdí, že během celé existence tábora zemřelo jen 327 osob):
Toto je část záznamu z roku 1940, citovaného z kroniky na radnici v Letech (zde přeloženo zpětně z angličtiny):
"V Dolní Lepjezi blízko u rybníka byl postaven dřevěný tábor. Začátkem června bylo do tábora posláno 200 drobných kriminálníků. Hlídalo je 48 českých policistů. Místo se oficiálně nazývalo "kární pracovní tábor". Lidé, zadržovaní v táboře, pracovali na stavbě místních silnic a dostávali plat 10 haléřů za hodinu. "
Každý kus země ve starých Čechách měl jméno. Dolní Lepjez byl pozemek, který vlastnila u rybníka radnice Lety. Rybník dodnes vlastní Schwarzenberkové z hradu Orlík. Přeživší vězňové z koncentračního tábora Lety se o tomto rybníce ve svých příbězích zmiňují často. Do rybníka byli vězňové bráni ve velkých skupinách na mytí. "Rybník byl naším osudem," tvrdí jeden vězeň. "Tam dozorci utopili mnoho vězňů, zejména malých dětí." Mám fotografii tohoto tábora, poté, co byl v roce 1942 rozšířen a proměněn na tábor pro cikány. Tábor byl vyfotografován z nedaleké silnice a na fotografii je vidět, že je umístěn těsně na druhé straně rybníka.
"Nové důkazy", které Česká televize předložila divákům, je také možno najít v kronice vesnice Lety. Tyto "nové důkazy" je zápis z roku 1945, který svědčí o tom, že ve stejné oblasti byl postaven jiný tábor - nikoliv u rybníka, ale u lesa. V záznamu v kronice se praví:
"12. května. Asi ve dvě hodiny ráno přišli z východu první ruští vojáci. Asi třicet mužů. Rusové zjistili, kde se shromažďují Němci. Požádali o 25 místních lidí se zbraněmi a šli do nepřátelského tábora v Křížatkách, kde Němce odzbrojili. Rusové pak odvezli Němce do lesa nedaleko Horní a Dolní Lepjeze. Pak postavili v Lepjezi dočasný tábor a odebrali vězňům cigarety, peníze, světla, tabák, atd. "
Je důležité, že v tomto zápise je zmínka nejen o Dolní Lepjezi, ale i o Horní Lepjezi, která je severně od rybníka u lesa, kde, jak dnes tvrdí Česká televize, byl umístěn cikánský tábor. Takže byly v roce 1949 vyfotografovány tyto budovy u lesa pro válečné zajatce, nikoliv tábor pro cikány u rybníka, který byl spálen v květnu 1943.
Většina místních lidí, s nimiž jsem hovořil v roce 1991, o přesném umístění tábora smrti pro cikány, je ještě naživu. Je pochopitelné, proč teď mlčí. Nechtějí dát své vesnici špatné historické jméno. Nechtějí, aby byly Lety známy jako další Dachau. Ale pravda je ta, že v té vesnici byla na místě tábora smrti z druhé světové války postavena prasečí farma. Čím déle se budou strany s finančním zájmem na věci snažit tuto skutečnost zakamuflovat, tím déle se o Lety budou zajímat zahraniční sdělovací prostředky.
Adolf Vondrášek, bývalý starosta Mirovic, kde bylo v létě 1942 pohřbeno 345 vězňů z Let, to shrnuje takto: "Prasečí farma by tam neměla vůbec být. Je to národní skandál. Byla postavena přímo na místě původního tábora smrt. Když vláda vyslala své lidi, aby věc zkoumali, nevěděli ani, kde jsou hroby. Je to velká ostuda.
Nobody knows
by Paul Polansky
In 1991 when I first heard about a WW II Gypsy death camp at Lety near
Pisek, I made a small survey to see how many local people actually knew
about the camp. With a Czech cousin translating, we drove to all the
local villages (Lety, Mirovice, Orlik) and just stopped people in the
street and asked them if they knew where the Gypsy camp used to be.
Everyone who appeared to be over the age of sixty gave us directions (a
few kilometers east of Lety, where the pig farm is today). Many people
told how they had bicycled past the camp everyday during the war on
their way to work. The Gypsy camp was no secret. Neither was its
location. I spoke with a doctor who worked at the camp, a farmer who
took potatoes in his cow-drawn wagon to the camp, an ex-policeman who
accompanied Gypsy prisoners to the camp, a woman who not only bicycled
past the camp everyday, but married one of the guards. I even found and
spoke to the most notorious killer at the camp. Later, I found over a
hundred Romany survivors of the camp.
Back in 1991 when I conducted these local interviews, the camp site was
not an issue. Therefore, I was quite shocked when Czech TV recently
presented a documentary bringing into question the exact location of the
camp. According to "new information" discovered by Czech TV, the camp
was not where everybody thought, but a hundred meters further north by
the forest-- and not by the pond as everyone had presumed. For evidence,
Czech TV produced a 1949 aerial photo showing a small collection of
buildings on the edge of the forest north of the pond. According to the
Czech TV program, this was the
site of the camp. The pig farm which everyone presumed had been built
over the camp barely touched this new site.
To back up this new information, an old man originally from Lety by the
name of Sindelar stood by the forest and told how he used to bring food
to the Jewish doctor who was a prisoner in the camp. Sindelar told the
camera that the Gypsy camp was by the forest, not by the pond. What
Sindelar didn't tell the viewers was that he was the engineer who
designed and built the pig farm in 1979. The program ended with the
director of the Romany Museum in Brno declaring that no one really knows
where the camp used to be. The theme of the program was why get into a
monetary fuss about moving the pig farm if no one is sure where the
Gypsy camp used to be.
Although the Czech press had dubbed me the "father of Lety", the man who
revealed to the world the existence of this WW II death camp, I was not
interviewed for the tv program. Neither were any of the survivors who
lived,worked and suffered at the camp -- not to mention burying,
according to them,thousands of relatives in the woods around the camp. I
was flabbergasted by the film because if no one wants to believe the
stories of the survivors (recently published) about where the camp used
to be, there are documents describing the exact location of the Gypsy
camp. No researcher has to go any further than the local town hall of
Lety to find them. For over a hundred years every village in Bohemia has
had to keep its local history written up in a chronicle. The complete
history of the Lety Gypsy camp is written up in the Lety town hall
chronicle from the time it was built as a disciplinary camp for petty
criminals in June 1940, until it was
burned to the ground in May 1943. The Lety chronicle also states that
over 600 Gypsies died in the Lety camp during the winter of 1942/43 (the
Czech government still maintains only 327 died during the entire
existence of the camp).
This is a partial 1940 entry from the Lety town hall chronicle,
translated into English:
"In Dolni Lepjez close to the pond a wooden camp was built. At the
beginning of June, 200 petty criminals guarded by 48 Czech policemen
were sent to the camp. The place was officially called "karni pracovni
tabor" (working camp).The people interned in this camp worked on
building local roads and got 10 hellers per hour."
Every tract of land in old Bohemia had a name. Dolni Lepjez was a small
piece of land owned by the Lety town hall near the pond which to this
day is still owned by the Schwarzenbergs from Orlik castle. The
survivors of the Lety concentration camp mention this pond frequently in
their stories. The pond was where the prisoners were taken in large
groups to wash. "The pond was our real destiny," one survivor claims.
"That's where the guards drowned many prisoners, especially the young
children." I have a photo taken of this camp after it was enlarged in
1942 and designated a Gypsy camp. The photo taken from the nearby
highway shows the camp just the other side of the pond.
The "new evidence" that Czech TV presented to their viewers is also to
be found in the Lety chronicle. That "new evidence" is a 1945 entry
which tells of another camp being built in the same area---not by the
pond, but north by the forest. This entry reads:
"12 May: Around 2 a.m. the first Russian soldiers came from the east.
About 30 men. The Russians found out where German soldiers were
concentrated. They asked for 25 local people with guns and they went to
the camp of the enemy in Krizatky where they disarmed the Germans. The
Russians then took the Germans to the forest close to Horni and Dolni
Lepjez. After that they made a temporary camp in Lepjez and took away
from the prisoners their cigarettes, money, flashlights, tobacco, etc."
It is important to note that this entry mentions not just Dolni Lepjez
but also Horni Lepjez which is north of the pond by the forest where
today Czech TV claims the Gypsy camp was situated. Thus it was these
German prisoner-of-war buildings by the forest which were photographed
in 1949, not the Gypsy camp by the pond which had been burned down in
May 1943.
Most of the local people I spoke to in 1991 about the exact location of
the Gypsy death camp are still alive. It is understandable why they are
now quiet. They don't want to give their community a bad historical
name. They don't want Lety to be known as another Dachau. But the truth
is that there is a pig farm built over a Holocaust site. The longer this
fact is covered up by parties with a financial interest, the longer the
international media will be attracted to Lety. Adolf Vondrasek, the
former mayor of Mirovice where 345 Lety prisoners were buried in the
summer of 1942, sums it up this way: "The pig farm should not be there
at all. It's a national disgrace. It was built right over the original
death camp. When the government sent their people to research the
matter, they didn't even know where the graves were. It's a great
shame."
Jako "absolvent" Zakladni skoly v
Klanovicich, kde velmi fandi Internetu a maji vlastni server, jsem dal i
odkaz na stranky teto skoly (http://www.zs-kl.cz). Vedeni skoly, nic zleho
netuse, dalo zase na sve stranky odkaz ke mne. Za necely mesic odkaz zmizel.
Vedeni Mistniho
uradu v Klanovicich naznacilo vedeni skoly, ze je nevhodne, aby na skolnim
serveru, jehoz pevnou linku plati skola z obecnich penez, byl odkaz na moje
stranky! Chapu, ze skola, plne zavisla na rozpoctu obce, obratem vyhovela.
Aby tato tragikomedie byla uplna, musim dodat, ze jsem take mistopredsedou
Rady Zakladni skoly v Klanovicich a samozrejme i obcanem Klanovic. Presto
jsem klanovickym urednim "demokratum" natolik nepohodlny, ze jim takove
jednani stoji za to.
Po teto zkusenosti nabyvam dojmu, ze za tarifnimi tanecky SPT Telecom je ve
skutecnosti mozna politicky zajem na umyslnem brzdeni rozvoje Internetu v
Ceske republice. Pro postkomunisticke uredniky, zvykle 40. let mit vse pod
kontrolou, musi byt totiz Internet nocni murou.
Ke katastrofě došlo 25. 4. 1998, kdy se protrhla hráz odkaliště zinkového dolu Los Frailes a toxicky kal v množství zhruba 8 milionů kubických metrů se rozlil do řek Guadiamar a Quadalquivir. Kal zaplavil též okolní říční nivu a dosáhl až okraje španělského statního parku Donana, což je světová chráněná rezervace na seznamu OSN (World Heritage Site).
Na případu této ekologické katastrofy je dále zajímavé, že důl vlastní švédsko-kanadská společnost Boliden Ltd. se sídlem v Torontu a že důl Los Failes se nachází v Andalusii, což je jedna z nejchudžích oblastí Španělska.
Dle vědeckého článku v časopisu "The Science of the Total Environment" (číslo 222, 1998, str. 45-54) vskutku katastrofa zasáhla park Donana a způsobila pokles faktoru pH z 8,5 na 4,5, čímž došlo k zvýšené mobilitě toxických kovů jako je arzén, olovo a zinek. V důsledku okyselení vod došlo k uhynutí četných bezobratlovců a ryb, což má dále katastrofální dopad na unikátní stěhovavé ptactvo, které se v močálech parku Donana dočasně usazuje. Jedná se o ptactvo jako volavka, křivozobka, tenkozobec a divoká kachna. Některé druhy (článek uvádí jejich latinská jména) jsou na seznamu světově ohroženého ptactva.
Důl Los Frailes byl od doby katastrofy uzavřen. V tyto dny sdělil Guillermo Gutierrez, ministr průmyslu Andalusie, agentuře Reuters, že důl bude opět pravděpodobně otevřen. Boliden zaplatil za dosavadní asanační práce 42,5 milionu amerických dolarů. Na čistící práce dále částečně přispěla španělská vláda v neuvedené sumě.
Španělská vláda má dále Bolidenu poskytnout dar ("grant") 10 milionů dolarů, aby Boliden důl opět otevřel. Důl normálně zaměstnával asi 500 horníků.
Představenstvo parku Donana žádalo na začátku tohoto roku, aby důl zůstal natrvalo mimo provoz. Nepřekvapí, že organizace Greenpeace považuje předběžné rozhodnutí obnovit těžbu v dolu Los Frailes za nezodpovědné a obvinila místní vládu z toho, že dává přednost zaměstnanosti andaluskych horníků před ekologickymi zájmy.
