Bigotní a neinformované názory Kazi Šťastnové
Prispevek Kazi Stastnove je plny sebevedomych omylu. Jeji logika pripomina
tuto argumentaci:
"Vsichni majitele Rolls-Roycu jsou snobi. Tudiz vsichni, kdo Rolls-Royce
nevlastni, nejsou snobi."
Je pravda, ze v Americe neexistuje obcansky prukaz, ale neni to proto, ze
je Amerika demokratictejsi, ale proto, ze je v tomto smeru zaostalejsi. Vse
speje k tomu, ze jednotna identifikacni karta, ktera pravdepodobne nahradi
i pas, bude zavedena. Doba si to vynucuje.
Nasledujici citat snad nejlepe ilustruje jeji zjednodusujici mysleni,
vedouci k sebejistym, ale nespravnym zaverum:
Argument, ze clenove automobiloveho klubu ci zamestnanci konkretnich firem
maji pravo na urcite slevy, je naprosto chybny, protoze tyto slevy jsou
odmenou za to, ze jste se rozhodli zakoupit si clenstvi v danem autoklubu
anebo jsou premii ci pobidkou od zamestnavatele.
Proc by mel clovek dostavat obdobnou odmenu jen proto, ze shodou okolnosti
vlastni ceske obcanstvi, to nikdy nepochopim.
Logika "Co nechapu, neexistuje, nebo by nemelo existovat" je opravdu
obdivuhodna. Povazovat obcanstvi za neco, co se vlastni "shodou okolnosti",
a tudiz je zrejme nepodstatne, je tez zajimave.
Poznamka o clenech automobiloveho klubu ci zamestnancich konkretnich firem
dokazuje, ze Kazi Stastnova nevi nic o cestovnim ruchu v Americe a ma pouze
velice vagni, amaterske predstavy. Pokud pracovala napr. jako recepcni v
hotelu, tato zkusenost ji zcela zretelne neumoznila pochopit obchodni
politiku vetsiny americkych hotelu, at uz proto, ze obchodni politika
daneho hotelu se lisila, nebo proto, ze ji Kazi Stastnova nepochopila.
Pravdepodobnejsi vsak je, ze do styku s americkym cestovnim ruchem prisla
pouze jako obcasna zakaznice nebo jako obcasna prijemkyne jeho reklam.
Jeji uvaha naznacuje, ze zrejme ani netusi nic o zakladnich pravidlech
americkeho marketingu, ktery je kopirovan v celem svete.
Ve vetsine pripadu
(nemluvim o vyjimkach) se americky cestovni ruch ridi, tak jako americky
obchod vseobecne, zakony maximalniho zisku. Nabizeni slev ma mnoho duvodu.
U hotelu, tak jako napr. v letecke doprave (je pravdepodobne, ze Kazi
Stastnova vi vice o slevach na letenkach nez o slevach v hotelich a lepe
pochopi muj argument) jde predevsim o zaplneni nevyuzitych kapacit.
Prumerna celorocni obsazenost vetsiny americkych hotelu se pohybuje kolem
65%, t.zn. ze vetsinu roku je polovina pokoju prazdna. Budu ilustrovat
snadno pochopitelnym prikladem z praxe: pri shaneni levneho ubytovani v New
Yorku pro zajezd ze Slovenska jsem tez zdvorilostne navstivil reditele
jednoho z ctyrhvezdickovych manhattanskych hotelu. Mezi reci se me zeptal,
co prave v New Yorku delam. Odpovedel jsem, ze shanim ubytovani pro skupinu
Slovaku, ale jeho hotel ze nepripada v uvahu, ze cena za pokoj a noc nesmi
byt vyssi nez padesat dolaru a ze uz mam nabidku za ctyricet dolaru.
Reditel okamzite odvetil: " Dam Ti pokoje za dvacet dolaru za noc!" Zmatene
jsem se zeptal, jestli jde o patro, ktere je v renovaci, nebo ktere prave
vyhorelo, nebo je obzvlaste zamorene hmyzem. Odpoved byla jednoducha:
"Ne,
jde o normalni pokoje jejichz pultova cena je dvestedvacet dolaru za pokoj
a noc. Tyto pokoje by v dobe, na kterou shanis ubytovani, zustaly prazdne.
I prazdny pokoj me stoji sedesat dolaru za kazdou noc. Kdyz mi zaplatis
dvacet, prodelam pouze ctyricet dolaru za pokoj a noc, ne sedesat.
Vynasobeno sesti nocemi a dvaceti dvema pokoji, jde o castku, o ktere stoji
za to hovorit.
Podobne, ne tak nizke (chci si tez delat reklamu na
Slovensku, ktere je pro nas zcela novym, neznamym trhem) nabidky delam
casteji, ale jde samozrejme o nabidky vyjimecne, neocekavej, ze se tato
cena bude brzy opakovat."
Nechci zde reprodukovat zakladni ucebnici marketingu, vysvetlujici pruznou
cenovou politiku, umoznujici pri castecnem prodeji za maximalni ceny (napr.
v letecke doprave ti, kteri si nemohou objednat letenku mesic, nebo alespon
tyden predem a zustat minimalne tyden, jsou "diskriminovani" vyssi cenou,
ve skutecnosti vsak pouze plati cenu normalni, t.j. kolem dvou tisic dolaru
za zpatecni letenku z Ameriky do Evropy, pasazer sedici vedle, ktery si
letenku objednal predem a vyuzil maximalni slevy, muze mit letenku treba
jen za sestset dolaru), prodavat obcas letenky (hotelove pokoje) i pod
cenou nakladu (viz uvedeny priklad, obchodnik se diva na celkovy, ne na
dilci prijem!).
Takze clenove klubu, organizaci, asociaci, cirkvi a zamestnanci ruznych
podniku a uradu nedostavaji slevy v hotelich za odmenu. Slevy jsou soucasti
normalniho marketingu - cim vyznamnejsi (financnim objemem zakazek)
zakaznik, tim vetsi slevy. Lepsi prodat za mene, nez neprodat vubec.
Slevy
za odmenu mozna tez existuji (zachazime do detailu a tech mohou byt
tisice), ale Kazi Stastnova mela spise na mysli t.zv. incentive travel
(pobidkove cestovani).
Hotely (vetsinou znama rekreacni strediska nebo
hotely v popularnich mistech, napr. v New Yorku,) nabizi cast kapacit za
zvyhodnene ceny podnikum a organizacim aby jich vyuzili jako odmenu nebo
pobidku zamestnancum nebo clenum.
Duvody jsou predevsim dva:
a. zaplnit jinak nevyuzitou kapacitu
b. delat si reklamu (predpoklada se, ze mnozi se vrati, nebo hotel doporuci
znamym).
V techto pripadech zamestnanci nebo clenove organizaci dostavaji pobyt v
hotelu za odmenu ZDARMA (od podniku nebo organizace, ktere samozrejme
hotelu za pobyt plati!) vetsinou za pracovni nebo jine vysledky (nabor
novych clenu, ziskavani penez pro organizaci nebo cirkev - fund raising
atd.). To jsou "slevy", respektive spravne pobyty, za odmenu.
Slevy z
pultovych cen jsou pouhym ZVYHODNENIM urcitych skupin zakazniku, motivovane
predevsim obchodnimi duvody.
Kdyz IBM, GM nebo vlada s desitkami, mozna
stovkami tisic zamestnancu (kanadska vlada napr. nedavno propustila
ctyricet tisic uredniku a ve fungovani uradu se to nijak zretelne
neprojevilo, takze jich pravdepodobne stale dost zustalo) uzavira smlouvu o
zvyhodnenych cenach s retezcem hotelu, jde predevsim o vzajemne vyhodny
obchod.
To, ze zamestnanci mohou techto vyhod vyuzivat i pri soukromych
cestach je vyhoda navic, opet vyhodna pro obe strany - zamestnavatele to
nic nestoji a hotelum to pomaha obsazovat jinak neobsazene pokoje. Pokud by
nekdy Kazi Stastnova mluvila s nekym, kdo ma zakladni vedomosti o americkem
cestovnim ruchu (ale v podstate nyni uz svetovem, i kdyz napr. nektere
nemecke hotely, zvlaste ty drahe, zatim nezlevnuji) jiste ji toto vse
potvrdi a na jeji moznou namitku jak se hotely brani zneuziti, t.j.
vyuzivani slev v dobe, kdy je ve meste napr. velky mezinarodni kongres a
vsechny hotely jsou vyprodane, ji vysvetli, ze terminy velkych podniku jsou
znamy predem a v tyto dny, stejne jako napr. na svatek Kolumba (Columbus
Day), dikuvzdani, v New Yorku newyorsky marathon a dalsi, slevy neplati,
jde o t.zv. "cerne dny" (cerne pro hosty, v New Yorku napr. nektere hotely
v dobe marathonu uctuji az dvojnasobek pultovych cen, t.j. DISKRIMINUJI
BEZCE A JEJICH PRIZNIVCE, VCETNE STOVEK NOVINARU A TELEVIZNICH STABU! -
rika se tomu Zakon nabidky a poptavky). A i v jine dny je pouze urcite
procento kapacity vyhrazeno urcitym slevam a kdyz se kapacita v urcite
cenove kategorii (urcita sleva) vycerpa, zakaznici musi zaplatit vice
(sleva neplati, nebo plati nizsi sleva), nebo se musi pokusit zmenit dobu
navstevy nebo hotel.
Kazi Stastnova navic necte pozorne - z meho prispevku je jasne, ze rikam
totez, co rika ona, pokud jde o cenovou diskriminaci cizincu v CR.
V
Americe jde o cenove zvyhodnovani urcitych skupin zakazniku, v CR o jejich
diskriminaci. Celkovy financni efekt je tentyz - dvoji ceny, ale s naprosto
odlisnym zduvodnenim. Proto mel muj prispevek podtitulek "Kdyz dva delaji
totez, neni to totez". Stejne jako u Kazi Stastnove - oba rikame v tomto
bode totez, ale kazdy jinak.
Rozchazime se predevsim v tom, ze ona tvrdi, ze v Americe dvoji ceny
neexistuji, ja, ze existuji, nejen dvoji. Zajimava je tez uvaha, jestli
vyrok "falesna ceska tvrzeni" je u Kazi Stastnove nedostatkem jazykovym
nebo etickym (ceska verse jejiho clanku neni presentovana jako preklad z
anglictiny, jehoz autorem je nekdo jiny).
A zaverem snad jen to, ze duvod k teto diskusi v CR pomalu mizi. Stale vice
a vice podniku si uvedomuje, ze americky zpusob zvyhodnovani je lepsi nez
socialisticky zpusob diskriminovani a prechazi od systemu diskriminovani na
system zvyhodnovani.
Pokud to cini s ostychem (napr. uvadeni nizsich cen
pro domaci slovy) je to pouze znakem toho, ze jde o pro ne novou situaci,
ve ktere se zatim dobre neorientuji, ne dukazem nemoralnosti.
Ostatne,
americke hotely a jine podniky tez zatajuji mnohe slevy nebo je alespon
neinzeruji tak, aby provokovaly ty, kterych se netykaji. Ze stale dochazi v
CR v cenove politice v cestovnim ruchu k chybam a extremum je tez pravda,
zavadeni noveho se bez chyb vetsinou neobejde. Zvyhodnovani domacich vsak
chybou neni a neni vetsinou ani nemoralni.
Kdyz maji napr. v Americe
Indiani vyhody, ktere jsou v krajnich pripadech diskriminaci "bilych
tvari", proc by nemeli mit vyhody "domorodci" v CR? Domaci maji casto
vyhody, ne vzdy plati "Host do domu, Buh do domu" jak si nekteri Americane
o sobe jako hostech stale jeste mysli.
Vratislav Kuška
P.S:
Ostych pri cenovem zvyhodnovani domacich muze tez pochazet z dob, kdy mnozi
z tech, kteri v CR o cenach rozhoduji, byvali zvyhodnovani zpusobem, ktery
byl nemoralni, at uz slo o prodejny pro vybrane "kadry", ve kterych platily
tuzexove ceny a zakaznici platili v pomeru jedna ku jedne (jedna koruna
rovna se jeden tuzexovy bon, vcetne nakupu aut), vyhodne rekreace,
pridelovani mist, moznosti cestovat do zahranici, prijimani na studia,
zvlastni lekarska pece atd. V tech cestnejsich mozna zustal z te doby pocit
studu, ktery se projevuje pri zvyhodnovani urcitych skupin a vede ke snaze
zvyhodnovani zatajovat nebo alespon maskovat.
Poznámka JČ: Stejně se mi jeví, že mezi "americkými a světovými dvojími a vícenásobnými cenami", jak je popisuje Vratislav Kuška, je podstatný rozdíl. Faktorem, určujícím, jaké ceny bude zákazníkovi za hotelový pokoj účtovat americký hotel, zdá se být čas, doba, kdy si pokoj chci pronajmout. V Británii to funguje také. Existují letecké společnosti, které prodávají lety řekněme z Glasgow do Londýna (600 km) za cca 25 liber (1250 Kč). To je ovšem nejlevnější cena, kterou dostane skupina prvních zákazníků. Čím víc se blíží datum odletu a čím víc míst v letadle je prodáno, tím je cena zbývajících letenek vyšší. - Naopak jiné turistické kanceláře prodávají dosud neprodané zájezdy či letenky na poslední chvíli za radikálně zlevněné ceny. Jenže tohle není diskriminace společenských skupin, takovou radikálně zlevněnou cenu může dostat KAŽDÝ, když se umí na trhu orientovat a ví, v kterou dobu ji dostat. To je přece něco úplně jiného než když mi někdo účtuje z titulu mého PŮVODU nebo OBČANSTVÍ podstatně vyšší cenu.