Lidské poznávání v pojetí Stevena Saxonberga
Vazeny p. J. Culiku,
chtel bych se vyslovit k tomu z nazoru uvedenem
v prispevku Stevena Saxonberga, ktery je venovan jaderne energetice, vede
a obecne uloze lidskeho poznavani.
Nevim, jestli S. Saxonberg vybral nazev pro nabozenskou sektu Veda
"nahodne", nebo jestli opravdu vedu povazuje za jistou formu nabozenstvi.
Pokud
plati ten druhy pripad, pak se hluboce myli. Veda je ciste metoda k poznavani
objektivni reality. To, co muze byt oznaceno za nabozenskou predstavu,
je rozhodnuti, ze lidske poznavani objektivni reality ma smysl. Na to
pochopitelne muze byt nazor ruzny, ale rozhodnuti v tomto smeru uz bylo bezdecne
ucineno hodne davno v dobe, kdy nasi predkove poprve pouzili pestni klin
a ohen. V te dobe se vydali na cestu, ktera treba muze byt behem po zuzujicim
se moste. Nikdo nemuze predpovedet, kam nas tato cesta dovede. Ovsem jedinou
dalsi alternativou je navrat k nasim predvekym predkum. A to se mi zda
nejen nerealizovatelne, ale i nelidske.
Zamerne pisi o poznani a neoddeluji vyuziti techto poznatku, nebot
jedno bez druheho nemuze existovat. Jestli chci poznat, co je za morem,
musim udelat nastroje a postavit lode. Kdyz chci poznat chovani astronomickych
teles, musim mit stale dokonalejsi astronomicke pristroje. Pro dokonalejsi
sireni informaci mezi lidmi potrebuji stale dokonalejsi technologie. Tyto
technologie umoznuji pak i rozvoj kultury. Shakespeare, Leonardo, Gogol
ci Forman ke svym dilum potrebovali urcitou uroven poznani objektivni reality.
To ostatne potrebuje dokonce i libovolne nabozenstvi.
Uvedene sebou zakonite nese i nekolik dusledku:
1) Ze clovek nikdy nemuze znat vsechny dusledky jednotlivych objevu a jejich
vyuziti. To nedokazal nas predek v pripade ohne a nedokazeme to ani my napriklad
v pripade pocitacu. To, ze vyuziti informacnich technologii bude mit na rozvoj
lidsta dalekosahle nasledky, neni sporu. Ovsem reseni rizik, ktere to v rozvoji
lidske spolecnosti prinasi, lze az s pouzitim teto technologie. Ja osobne si
treba myslim, ze dopad tohoto objevu a tim i rizika s tim spojena jsou mnohem
vetsi, nez objev jaderne energie (lze-li takove veci vubec srovnavat). Nelze si
vsak rici: "Nepouziji pocitac, dokud nebudu do detailu vedet, kam tento krok
povede za 100 000 let." Nebot pak bychom jej nepouzili nikdy.
2) Jednotlive objevy musi po sobe nasledovat od "jednodussich" k "slozitejsim".
Zadnou etapu nelze preskocit. Nelze si rici: "Tak ted nebudu pouzivat kone k doprave,
protoze je to tyrani zvirat a hned zacnu s parnimi vlaky nebo, ze nepouziji tepelne
elektrarny, protoze znecistuji ovzdusi, ale rovnou postavim slunecni elektrarny
na obezne draze okolo Zeme."
3) S nejvetsi pravdepodobnosti se na teto ceste nelze zastavit. Takova spolecnost,
ktera by zastavila dalsi poznavani objektivni reality a chtela udrzet stavajici stav
ci se preorientovat jiz jen na "neracionalni poznani" by musela v konecnem
dusledku zafixovat i pomery blizke stavajicim (pocet obyvatel a kvalitu jejich zivota).
Protoze by se vsak stavajici nevratne zdroje vycerpavaly a jejich lepsi vyuziti
ci zmena na obnovitelne by se zastavila, tak by i v tomto pripade takova spolecnost
zkolabovala a radove drive nez za 100 000 let zminovanych S. Saxonbergem.
To, ze v soucasne dobe lidska spolecnost potrebuje znacne mnozstvi energie,
je nesporne. Navic je velmi pravdepodobne, ze jeji potreba bude spise stoupat.
Vzdyt jen pro vyrovnani zivotni urovne vseho obyvatelstva na uroven beznou treba
jen v soucasne Ceske republice (a to se neradime k tem nejrozvinutejsim) by prineslo
velmi radikalni zvyseni jeji spotreby.
Muzeme sice v co nejvetsi mire uplatnovat
uspory a omezit nektere konzumni rysy dnesniho zivota, ale zakladni podstatu
problemu tim nezmenime. Jestlize chceme, aby meli vsichni rovne pravo v pristupu
k informacim, potrebujeme radove vice pocitacu, a at uz budou jakkoliv uspornejsi,
tak v absolutnim cisle bude te energie celkove potreba vice.
Totez plati v pristupu
k lekarske peci, vyzive, uplatneni, vzdelani ......
K ziskani teto energie ma momentalne clovek nekolik moznosti, ale v soucasnosti
jako hlavni zdroj jsou v celosvetovem meritku uplatnitelne jen spalovani fosilnich
paliv a jaderna energie. Vsechny ostatni jsou zatim ve stadiu, kdy je nemohou
nahradit. V budoucnu se to muze zmenit, ale poznatky, technologie a samotna vyroba
zarizeni potrebnych k teto zmene bude potrebovat cas a energii prave z techto dvou
typu zdroju. To nic nerika proti tomu, aby se co nejvice s energii setrilo a
v pripadech, kdy to jde, se pouzivaly zdroje jine.
Vybrat si mezi spalovanim fosilnich paliv a jadernou energetikou pak
neni tak jednoduche. Spalovaci elektrarny produkuji obrovskeho mnozstvi
oxidu uhliku, siry a dusiku a popilku a i tezba obrovskeho objemu paliva
vede k takove ekologicke zatezi, jejiz uplna sanace by byla pravdepodobne
narocnejsi nez uplna sanace nasledku provozu jadernych elektraren.
Jaderne
maji krome problemu s jadernym odpadem i problem se sanaci nasledku tezby
uranove rudy. I kdyz v tomto pripade jsou objemy tezby i odpadu o mnoho
radu mensi. Tato volba byla pred mesicem na strankach BL jiz diskutovana,
takze nechci opakovat jiz uvedene argumenty.
Zminil bych se trochu jen o jadernem odpadu. Co bude s timto odpadem za
100 000 let lze tezko rici, ale pokud by byl i jen podle dnesnich zkusenosti
ulozen v dlouhodobych ulozistich, tak pravdepodobne nebezpeci predstavovat
nebude.
Je znam pripad prirodniho jaderneho reaktoru v Africe, ktery vznikl
pred miliony let. Dlouhou dobu "bezel" a jeho "odpad" setrval v miste a to
byl ulozen volne bez specialniho zajisteni. Daleko pravdepodobnejsi je vsak,
ze jaderny odpad bude v pomerne blizke budoucnosti vyuzit jako velmi cenna
energeticka surovina, protoze p. Saxonberg se velice plete v tomto svem
tvrzeni:
"I to nejslibnejsi reseni, ktere bylo zatim navrzeno, by jen znamenalo, ze
odpad by byl radioaktivni "jen" po dobu nekolika tisic let a nikoliv dele nez
100 000 let."
O jednom z moznych reseni likvidace (vlastne energetickeho vyuziti) jaderneho
odpadu (vlastne dulezite suroviny) jsem psal do elektronickeho casopisu
AmberZine a prispevek: "Koncepce urychlovacem rizenych jadernych transmutaci"
je mozno si precist na adrese:
http://amber.i-topp.cz/az/AWL.exe?ASCII+/AmberZine/occam/transmut.htm
Netroufnu si jako p. S. Saxonberg prognozovat situaci za 100 000 let.
Urcite by se vsak dala stejne katastroficka vize, v mnohem mensim casovem horizontu
a mnohem seriozneji napsat o vlivu kyslicniku uhliciteho a sklenikovem efektu.
Take by se dal formulovat dotaz, jestli treba dnesni protijaderne nalady
neohrozuji lidstvo vice, kdyz jej zbavuji moznosti racionalne vyuzit tohoto zdroje.
Ale to jsou zalezitosti pro seriozni a rozsahlejsi debatu s uvadenim
konkretnich faktu.
